"Politika snižování přímých daní při zvyšování podílu daní nepřímých zvýhodňuje vysokopříjmové skupiny na úkor drtivé většiny obyvatel. "

Ne nezbytně. Existují, podle mého názoru, velmi rozumné a do detailu propracované návrhy na zavedení daní na spotřebu, které by byly progresivní. V okleštěné formě se o nich jednalo v Senátu I Kongresu Spojených států.

Prostě
máš příjmy (úroky+ nájem +práce+ podnikání)
minus splátky hypotéky, úroky, pojištění, charita a to, co je na spořícím účtu
to se rovná spotřeba
a ta se daní progresivně.

Jak známo, napohled jednoduché věci v praxi bývají leckdy nemálo složité.

Jde o to, že jestli by daňovou progresí měly být odčerpány finanční prostředky především z kapes těch bohatých - tak právě tito (podnikatelé apod.) si vždycky dokáží nalézt mnohem více cestiček a triků, jak uměle navýšit své výdaje. Takže nakonec - pokud by tedy skutečně měl platit ten model "příjmy minus výdaje" by to velice lehce mohlo dopadnout tak, že ta daňová progrese by relativně více postihla ty "normální" daňové plátce, nežli právě ty bohaté.

"Nás nepřinutíte platit, daňovou regulaci obejdeme" - typická argumentace pravice. Stejně reagují banky na bankovní daň. Ale raději snad nejednoduchý systém než minimalizace státu kvůli minimalizaci daní.
Žádné daně - žádný únik. To není řešení. Rozhoduje praxe - a tak potvrzuje že většina vyspělých zemí progresi má a určitě neplatí, že trpí ti malí. Boj s "optimalizací" u velkých prostě není argumentem pro to progresi vzdát.

Ono nejde jen o ty daně, ono jde o to, omezit závody ve zbrojení, pardon, ve spotřebě.
Takže pokud chceš novou jachtu za 2 miliony dolarů, klidně, ale zaplatíš další dva miliony na daních.

Ten system, jak ho obhajují v USA, by měl právě omezit ty daňovaé úniky.

a) založit firmu
b) založit fiktivní firmu na ostově Man (daňový ráj)
c) získat ochrannou známku, která se převede na firmu se sídlem v daňovém ráji
d) z původní firmy posílám peníze, za pronájem známky na ostrov Man, prostřednictvím nastrčené firmy v Nizozemí

Doufám, že je zřejmé co jsou přímé daně - z výrobních faktorů - kapitál, práce, majetek, a co nepřímé (na spotřebu zboží a služeb). On antikonsumerismus je jen ideologie, nikoliv návod na spravedlivou a ekonomicky efektivní strukturu daní. Už dnes je více zdaněno kouření a alkohol, , někdo může mudrovat nad "hranolkovou" daní ale to jsou nepodstatné detaily.
Na nepřímých daních je klíčové to že je platí z masové spotřeby všichni a přitom mají různě hluboko do kapsy. Proto se bavíme o přímém zdanění podnikatelských příjmů, kapitálu či majetku. Neplést s luxusní spotřebou.
Co by mohlo být skutečně téma , je spotřeba různých druhů energie - ovšem sociální dopady možnost výraznějších zelených daní v ČR omezují.

P.S. daňové plánování složité je - také se jím živí kvalifikované specializované firmy na objednávku těch velkých (malí na ně mnohdy nemají - ti většinou končí u melouchaření)

Co jsou daně přímé a nepřímé jasné myslím je.

Crickhowell jsem citovala proto, abych ukázala, že se dá velmi lehce manipulovat s přímou daní, domnívám, se že s daní nepřímou je to složitější.

S antikonsumerismem jako ideologií mám problém, neb jsem normální český hedonista, takže když někdo začne vykřikovat, že se musí uzákonit, že nikdo nesmí vytápět byt na vice než 15 stupňů, nejsme zrovna kamarádi.

Problém vidím jinde. Kdo je to chudý člověk?
Podle známé definice je v Evropě chudý ten, kdo nemá auto; v Číně ten, kdo nemá kolo a ve Vietnamu ten, kdo nemá boty.

Ta laťka toho, co se pokládá za normální spotřebu se pořád zvyšuje a znečišťovatel (tedy ten, kdo ji zvyšuje) by měl platit.
Proto ta progresivní daň na spotřebu.

Myslím, že nedoceňujete rafinovanost plánu KSČM.
a) Chce zavést progresivní daň.
b) Ví, že by se mocní a bohatí stavěli proti.
c) Proto ji zavede tak, aby mocní a bohatí mohli nadále optimalizovat své daně prostřednictvím daňových rájů.
d) Aby byla progresivní daň přesto efektivní, uvalí největší daňovou zátěž na lidi s průměrným a mírně nadprůměrným příjmem. Ti jsou vesměs zaměstnanci či poctiví živnostníci, jejich možnost daňově optimalizovat je tedy en bloc docela malá. Mohou nejvýše páchat nelegální daňové úniky. A navíc stejně nevolí KSČM.

Prostě vlk se nažere, lidé na středních postech ve státní správě či příjmově šťastnější profesoři a docenti trochu zchudnou, koza zůstane celá ...

Po daňových normách sociálního kapitalismu ani potuchy.
KSČM se připravuje na periodu postneoliberálního kapitalismu
s prozíravostí a diskrétností sobě vlastní.
Proč nás neinformuje o záměrech zdaňování církevních seskupení.......bych s obavami coby bezkonfesní naznačil.

Ale jistě, že je to argumentace pravice, pane Dolejši. Jenže ten problém je ten, že tu pravici tu zcela reálně máme, a podle všeho i do budoucna mít budeme.

Mou poznámkou jsem ovšem naprosto nemířil proti snaze zavést progresivní daň jako takovou; reagoval jsem tím na to jednoduché schéma L. Vytlačilové, že postačí zúčtovat náklady s výdaji, rozdíl nám dá "spotřebu", kterou je pak možno progresivně zdanit. Je nutno se obávat, že právě takto jednoduše to v praxi fungovat nebude, právě díky těm zmíněným možnostem právě těch bohatších si svou nákladovou stránku uměle zvýšit, a tu příjmovou uměle snížit.

-----------------------------------------


Jen tak mimochodem, snad nebude bez zajímavosti: zrovna dnes jsem četl v německý novinách rozhovor s jedním mužem, který byl po řadu desetiletí jedním z předních německých "poradců" právě pro ty, kdo si svůj majetek ulévali do zahraničních bank a daňových oáz, aby nemuseli své daně odvádět v Německu. (Napsal na toto téma dokonce několik knižních "rádců".)

Jeden poznatek tohoto zkušeného praktika skutečně stojí za pozornost: lidé jsou všeobecně ochotni platit daně do výše nanejvýš 30 - 35 procent. Cokoli jde nad tuto hranici, už pociťují jako nepřípustné přivlastňování si jejich vlastního majetku. A tak tehdy, když tento svůj majetek před "nadměrnými" požadavky berního úřadu ulévají do zahraničí, nemají přitom ani sebemenší pochybnosti o naprosté morální nezávadnosti jejich jednání.

hloupý dotaz na Vás. A jak by se promítly do spotřeby peníze za pronájem známky?
Současné spotřební daně se vybírají snadno. Jsou započteny v ceně zboží, které kupujeme. Tak by tomu, jestli dobře rozumím, nebylo v případě spotřebních daních o kterých se uvažuje v USA, jejichž výpočet zahrnuje příjmy minus vydání. Jenže potíž s přiznáním příjmů je známá (Crickhowell), takže mám pocit, že ten nový způsob progresívních spotřebních daní by nepřinesl nic nového oproti progresívním přímým daním.
Nebo se mýlím?

Problém s vybíráním přímých daní spatřuji v tom, že se kvůli akciím v listinné podobě a neprůhlednému vlastnictví firem obecně, nedají dohledat příjmy jak u fyzických tak právnických osob. Velké příjmy nejdou přiřadit příjemcům. Daně pak nelze vybrat vůbec, natož progresivní.

Prostě se jedna vesnice naštvala, když viděla jak veliké nadnárodní společnosti neplatí daně a začala je napodobovat. Kdyby to udělalo více lidí, vzrostl by tlak na stát s tím něco dělat.

Oni ty známky používali, aby měli nižší zisk z podnikání - nešlo o dan z příjmu.

Jmenovitě se udává, že spousta lidí si v USA vypůjčuje peníze proti aktivům, takže nemá zdanitelné příjmy, neb spotřeba jde na ten dluh a tak neplatí daně.

Jeden ekonom uvádí bajku o třech sestrách. Každá dostane k jednadvacátým narozeninám milion.
Jedna ho utratí hned - nezaplatí žádnou daň.
Druhá je chytřejší, peníze uloží a žije z renty 6000 ročně. Daně platit nebude.
Třetí na peníze nesáhne. Bude pracovat jako účetní za 40 000 ročně. Daň platit bude.

systém, kdy bohatí neplatí daně, neb nemusí;
chudí neplatí daně, neb nic nemají
a tak daně platí pouze střední třída, je přesně to, co nemusím.

Ono by to také mělo omezit vliv peněz v politice. Pokud chcete přispět na svoji volební kampaň, klidně, ale daní se to jako spotřeba.

Pak je tady ještě jeden důvod. Náš daňový systém je z velké části založen na danění výplatní pásky. Pokud existuje 100% zaměstnanost, tak to může fungovat. Pokud je 20% nezaměstnanost máme problém.
I vyvstává otázka jestli máme danit to, co chceme - práci a nebo to, co nechceme - znečištění a spotřebu.

Myslím, že jedna z chyb, které levice dělá je to, že hovoří o přerozdělování.

Jsou jistě i tací, kteří o ně mají zájem. Napadá mne jeden důchodce, který si stěžuje opakovaně v BL, že se má přidat nenažraným učitelům, ale to bude menšina lidí.

To, o co má většina zájem a je za to ochotna platit jsou jistoty.

Ani skandinávský systém, jak jsem náhodou zjistila, není založený na přerozdělování, jak se obecně soudí.

Byly doby, kdy lidé u nás o sobě navzájem z hlediska příjmů daleko více věděli. Se změnou jde ruku v ruce potřeba vytvářet zdání své solidní finanční situace. Proto asi lidé většinou říkají, že od nikoho nic nechtějí, že se uživí, jen že by byli rádi, aby nebyl podporován ani (téměř) nikdo jiný. Skutečný důvod nevraživosti vůči přerozdělování tkví potom nejspíš v tom, že většina nemá naději soutěžit s opravdu úspěšnými a spíše chce zabezpečit svou dosavadní pozici v hierarchii. Je to jako v běžeckém závodě. Atlet, kterému už poněkud docházejí síly a ví, že borce daleko vpředu v žádném případě nedoběhne, se začne ohlížet, neboť se bojí o dosavadní těžce vybojované průběžné umístění.
Před lety ČSSD přišla s hlavním volebním heslem "jistoty". Už tehdy se zvedla mohutná vlna kritiky a zlehčování, jež měla značný potenciál sloganů s jistotou eliminovat. Myslím, že dnes by lidé reagovali na heslo negativněji, báli by se vzbudit jakkoliv dojem, že je jim jistoty už zapotřebí. Tu popřejí jen sociálně silnějším, těm, co jsou "za vodou".

daňová progrese (aspoň jako do roku 2008) je téma a ne alibismus. Nebo snad socialisté už na toto téma zcela rezignovali ? Velká část vyspělého světa to tak stále má...
Přerozdělování je totiž klíčová funkce veřejných financí - pro solidární levici je to nutnost a ne chyba. Ať platí bohatí není totéž co ať platí ti druzí, i když chápu určitý egoismus.
Pokud někdo chce něco zcela jiné, ať řekne co, ale ať vezme taky tužku do ruky a spočítá jak to naplní erár a koho to zatíží. Jinak heslu daňový sociální kapitalismus (M.Pertasek) nerozumím. Jít na rovnou daň či na větší zdanění vybrané spotřeby je vyhraněně liberální koncept.

P.S. téma daně církvím není o systému progrese ale o tom, že není důvod obří finanční dar který jim stát poskytl speciálním zákonem nezdanit - jednak z pohledu rovného přístupu, jednak proto že pro potřeby odluky církve je to objem nepřiměřený. Proč by měly být církve nejbohatší byznysman ve státě ? jejich funkce je jiná... ale je to jednorázová, nikoliv systémová věc

A od té doby šel rozum stranou. Majitelů a investorům, kteří takjakotak nemají čas na nějaké levičácké humanistické pšouky, tak zcela unikla jiná míra životního úspěchu než shromažďování peněz.
Dokladem je míra zdanění nejvyšších příjmů v USA - tedy těch, které jsou vyšší než milion amerických dolarů za rok.
Od roku 1939 do roku 1980, kdy byla průměrně 82 procent, a to s výkyvem až 91 procent ve 40. až 60. letech, tedy za Roosevelta a Kennedyho. V době Reaganova zvolení v roce 1980 stále ještě dosahovala 70 procent.
Reganova daňová reforma z roku 1986 skoncovala s daňovou progresivitou a snížila míru zdanění pro nejvyšší příjmy až na 28 procent.................
Roosevelta sociální kapitalismus byl americkou reakcí na krizová léta a nástup všemožných diktatur nejen v Evropě.
Americké elity tomu porozuměly, a z dnes nepochopitelných důvodů kooperovaly.
Grexit sem, Višegrád tam, o nejhorším nemluvě ......bych dodal.

Ano, ta míra zdanění - ausgerechnet v USA, které vždy platily za vzor ultraliberálního "svobodného" podnikání! - byla za Rooseveltovy éry skutečně až drastická. A je historickým faktem, že toto zdanění bylo opravdu - alespoň většinou společnosti - akceptováno.

Nicméně, nelze odhlédnout ani od důvodů, proč byla tato extrémní daňová progrese nakonec zrušena. On to totiž svého času Reagen neudělal jenom z nějakého plezíru; celá světová ekonomika (a tedy i ta americká) se v důsledku ropné krize nacházela v hluboké a nekončíci depresi. A ten neoliberální recept zněl: odbourejme tyto extrémně vysoké daně, podnikatelé tím zase obdrží motivaci začít podnikat, ekonomika se rozběhne, sníží se nezaměstnanost, lidé (spotřebitelé) budou mít víc peněz, což opět povzbudí ekonomiku.

A, nedá se popírat - tento recept opravdu vyšel!

Nedá se totiž nic dělat, ale je to prostě ekonomický fakt: příliš vysoké daně zatěžují - a tedy podvazují - reálnou ekonomiku.

To extrémně progresivní zdanění bylo v USA možné jenom za dosti mimořádných podmínek - za prvé v létech válečných, a za druhé v době poválečného ekonomického boomu. Kdy tedy výrobci-kapitalisté mohli produkovat dostatečně velký zisk i přes to extrémně vysoké zdanění.

Opravdu z toho ale asi nemůžeme učinit takový závěr, že takovýmto způsobem by mohla fungovat standardní ekonomika natrvalo. Ty "blažené časy" laciné ropy se už asi nikdy nevrátí; na produkční sféru stále více doléhá tíha ekologických nákladů za energii, i jiné stránky produkce.

Zkrátka: v nějaký ten "sociální kapitalismus", založený čistě jenom na vysokém zdanění, je asi sotva možno doufat, jako v reálnou alternativu.

Jediné, co se Reaganovi povedlo, po snížení daní (nikoli nutně v toho důsledku) započít rozsáhlou deindustrializaci USA a stát v porovnání s předchůdci rekordně zadlužit.

Problém je v tom, že vysoké daně podvazují ekonomiku - jejich odbourání spolu s odpovídajícími rozpočtovými škrty (podvázáním poptávky) rovněž. Nelze ani dopředu, ani zpátky. Vysoké daně ekonomiku podvazují, nízké daně a škrty ji brzdí. Račte si vybrat, Scyllu nebo Charybdu, jak je libo. To j e ten problém.

Problém Poláčka (spolu s neoliberály) je přehlížení té druhé strany mince. A od toho do omrzení opakování, že snížení daní a austerity ekonomiku uzdravuje. Sice je asociální, vede k utrpení, ale ekonomiku uzdravuje, ziskovost vrací, roztáčí kola prosperity. Alespoň kapitálu. A k tomu ještě poťouchlé "to je prostě ekonomický fakt". Jenže právě tohle není pravda. Nepomáhá ekonomice o nic víc, než opačné recepty. Nepomáhá nic. To JE ekonomický fakt.

tedy v době fašizace západní společnosti.
Tedy nikoliv v době blažených časů, ale všeobecné hmotné a jiné bídy.
Nemám dojem že v době patologické koncentrace kapitálu je nutné bránit rodinou kasu nejen majitelů ale i menežmentu navíc stresovaného vlastním kapitálem.
Neoliberální úpění nad zrůdností sociálních odvodů dnes vyvolávají hlavně zaměstnanci typu Vorstand VW.....říká se.

Ovšem ani tehdy - za krize 30. let - zavedení tehdy zbrusu nové keynesovské politiky s vysokým zdaněním a deficitním financováním, krizi nevyřešilo. Představovalo úplně stejnou berličku, jako dnes, jen pokus deficitní financování vypnout v roce 37 a nezaměstnanost opět dramaticky vyskočila a hospodářství se propadlo. Obdobně jako dnes to vedlo držitele kapitálu k pohrůžce, že ještě víc omezí investice (cítíce se škrceni daněmi a vytlačováni státem), takže i sám Keynes zavel zpátečku.

Sluší se na druhé straně připomenout, že opačný postup - vedl k výsledkům ještě horším. Ať předrooseveltovských vlád v USA, ať celé Evropy kde žádná země nic na způsob New-Dealu ani nezavedla a vzorně se škrtalo, takže taková ČSR nedosáhla předkrizové úrovně domácího produktu z roku 29 vůbec, až do rozbití republiky a vzniku Protektorátu.

Velkou krizi vyřešila až 2. světová válka.

Ale před ní byla situace v principu obdobná jak dnes. Krize charakterizovaná propadem investic, chodem hospodářství pod potenciálem a masovou nezaměstnaností. Na niž nefungovala žádná hospodářská politika. Kenesovská s vysokým zdaněním a k tomu deficitním financováním maximálně jako berlička, do doby než se deficitní podpora vypnula - rozpočtová přísnost, nízké daně a svoboda podnikání na druhé straně už vůbec.

Dokonce i ta podobnost kenesovské (přinejmenším deficitní) Ameriky a rozpočtově přísné Evropy je tu.

i humanisté DR považují neoliberální etiku maximalizace privátního zisku na úkor státu za záruku společenské prosperity i koherence.......bych si povzdechl.

Pakliže na Poláčka, je ten povzdech přiléhavý.


Za sebe jsem chtěl obrátit pozornost na to, že daňová progrese současné hospodářské problémy neřeší, ovšem neřeší je ani opak, snižování daní a osekávání státu.

Pohyb na ose nízké-vysoké zdanění nemá efekt. S navýšením zdaněním a progresí bude možnost společnost skrz sociální služby státu o něco humanizovat (proto JSEM toho příznivcem), nelze se domnívat, že pak hospodářská krize skončí, nezaměstnanost klesne, hospodářství se rozjede.

Nelze se ovšem ani domnívat, že když se daně sníží, stát oseká, vsadí se na etiku maximalizace privátního zisku na úkor státu, že pak se hospodářství rozjede. Jako bumerang se to vrátí v poklesu kupní síly a ziskovost je tam kde byla. To je "Kernbotschaft" toho co jsem chtěl vyjádřit (a co Poláček spolu s neoliberály popírá se zarputilostí hodnou lepší věci).

Pohyb na ose malé-vysoké zdanění nepřináší řešení. Nepřineslo jej ani za krize 30. let. Chce to něco jiného, nějaký krok stranou. Tehdy to byla válka. Vymyslet jiný krok stranou, aby to nebyla válka, to je úkol pro levici dneška.

PS.: V této souvislosti stojí za zmínku, že ve velké tichosti padla pod stůl jen krok před zavedení dovedená evropská daň z finančních transakcí. Která měla větší potenciál řešit současné problémy, než všechny hádky o progresi dohromady.

No právě, pane Petrasku, o tom hovořím: ten Rooseveltův "New Deal" byl reakcí na krizi, a jeho první fáze probíhala ve válečných letech - tedy za zcela mimořádných okolností. Jenom proto bylo toto extrémně vysoké zdanění americkou společností akceptováno. Druhá fáze pak spadala do oné "šťastné periody" poválečného boomu a laciných energií. Ale s takovýmito mimořádnými podmínkami do budoucna prostě nemůžeme počítat natrvalo; a tedy ani s tím, že by se podařilo natrvalo instalovat ty vysoce progresivní daně.

Připomeňme si jenom: obdobně progresivní zdanění existovalo i ve Švédsku (které pro to bylo také dlouho značnou částí levice považováno právě za takový "sociální kapitalismus"). Jenže - což mnozí z této levice stále ještě nějak nevzali na vědomí - v posledních dekádách právě tento švédský "kapitalismus s lidskou tváří" (jak ho nedávno pokřtil J. Pehe), byl až dramatickým způsobem reformován, a to právě směrem od - přebujelého, a z vysokých daní subvencovaného - sociálního státu k docela "obyčejnému" kapitalismu, s tváří daleko spíše neoliberální nežli lidskou.

Takže, ještě jednou: zbavme se iluze, že principiální a systémové problémy kapitalismu dokážeme překonat nějakým jednoduchým řešením, v daném případě fiskálním.

První fáze New-Dealu neprobíhala ve válečných, nýbrž v předválečných letech.

Ale tak je to se u Poláčka se vším. A je to marný, je to marný, je to marný.

já bych hůl nelámal - humanisté odmítající myšlenku přerozdělování (tedy samu existence společenské spotřeby jako důsledku kolektivní solidarity) zřejmě operují s velmi esoterickým humanismem. Reálné zájmy těch neprivilegovaných mají snad větší sílu než libertinské sny.
jak tyto věci kalibrovat a předejít přílišnému obchází takové regulace je samozřejmě složitější....

Nejsem si jist, jestli to není nějaké upsání se, ale "existence společenské spotřeby jako důsledku kolektivní solidarity" je zcela smysl postrádající formulace.

A bez vší esoteriky: jsme pro progresivní zdanění, ale to, co jste popsal Vy jako komunistický projekt, znamená vytvořit neefektivní progresivní zdanění, které dobrou myšlenku nejvýše zkompromituje. A poškodí "zájmy neprivilegovaných".

V prvé řadě je nutné si uvědomit, zda mluvíme o ekonomickém ideálu, což je utopie asi stejná, jako že v komunismu budeme všichni svorně a radostně pracovat – nebo o reálném světě kolem nás. Pokud opravdu o tom druhém, nelze vynechat pojmy jako kapitál a jeho akumulace, geopolitiku včetně válek, sankcí (viz Rusko) a další a další vlivy, třeba otázku kolik dolarů, euro nebo jüanů může ta či ona centrální banka vytisknout (a v jak dlouhém horizontu), aniž by nastala masivní inflace atp.

Je třeba vycházet z faktů a hlavně i u nich určit jejich důležitost:

1) ČR a celý východní blok prohrál první kolo studené války, stali jsme se levnou pracovní montovnou - nejsme v roli jejich přátel, kdy "oni" nám pěkně pomáhají, trh je boj stejný jako válka

2) Klaus, Ježek, Dyba, Kočárník a další neudělali nic pozitivního, čím by nám přechod od plánované "skanzenové" ekonomiky k vlčí západní kapitalistické ulehčili.

Mohli např. nechat 51 % akcií zaměstnancům (vše družstevní) a prodat 49 % zahraničnímu kapitálu. To by šlo a fungovalo by to jistě lépe. (Pokud by i tak zahraniční kapitál neměl hlavně motivaci zastavit výrobu u levné konkurence, viz Aero, Tatra, Zetor atd.)

3) Nelze pominout historii, tedy fakt, že to byl hlavně Západ (nikoliv země Visegrádu), kdo získal bohatství = kapitál skrze kolonie. To není prehistorie, to je doba historicky nedávná. Kolonie zde byly až do poloviny minulého století.

4) Uplynulo 26 let od Listopadu, "naše" západní ekonomika nefunguje, viz aktuální čísla z burz, vše je stále na hraně, a přestože mnohé ceny závratně klesají (energie vlastně všechny, podívejte se na grafy uhlí, elektřiny, ropy, plynu, ale i jiných komodit jako je hovězí maso za poslední rok atd.) občané to pozorují jen slabě... Nebýt masivního pumpování peněz do ekonomiky (USA - FED, EU - ECB, ale i ČR - velmi správně) , tak je tu další velká krize, jen díky těmto finančním injekcím se ekonomika jakš takš tváří, že funguje. Otázka je, jak dlouho...

http://www.kurzy.cz/komodity/uhli-us-index-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=116&od=29.9.2003&curr=&default_curr=&unit=&lg=1

http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=142&od=29.9.2003&do=14.4.2016&curr=

http://www.kurzy.cz/komodity/hovezi-zive-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=27&od=15.4.2015&curr=EUR&default_curr=USd&unit=&lg=1

5) Vysokou životní úroveň jako je třeba v Norsku, Švýcarsku, Lucembursku není možné dlouhodobě (desítky let) držet ani tam, aniž by šlo o mohutné transfery do těchto zemí. Chudé země jako je i ČR se konečně domáhají spravedlnosti v odměnách za stejnou práci. Odbory se konečně aspoň trochu snaží vysvětlovat, že pokud zde dávají zahraniční firmy za stejnou práci pouhou 1/3 až 1/5 na mzdách, že je to špatně, že pak celá naše ekonomika prostě fungovat nemůže. ČR patří v Evropě mezi první země, ze kterých má cizí kapitál (ještě jednou CIZÍ KAPITÁL) největší radost, ročně jde z ČR dokonce 8,5 % celého HDP (což je kolem 380 mld. Kč z 4,5 bilionu) pryč, prostě mizí jako renta v zahraničí, kde se vše "projí". Naopak třeba Německo má tuto bilanci pozitivní.

Proč kritizujeme sociální transfery a tyto ziskové transfery nikoliv? Vždyť cílem kapitálu není nějaké srovnání napříč světem (dokonalá utopie), ale investice a zisk. Což se v ČR z hlediska kapitálu děje dokonale (snad jen Irsko drží s námi v míře dojení krok):

www.casodej.cz/odliv.jpg

6) Takže, opakuji, je otázka zda uvažujeme ideály platné pro celý svět, nebo zda budeme řešit situaci v ČR, aniž bychom měli recept pro EU nebo svět. A na to jsme opravdu malí páni.

7) Dlouhodobým programem ekonomiky ČR je "lákání kapitálu" na nízké korporátní daně (jen 19 %), což funguje, viz Hyundai Nošovice, zvýšení zisku o 22 % z 6,5 mld. na 8,9 %. Atd.

To, co je nutné ohledně ekonomiky pochopit, je, že za stejnou práci jako v Rakousku nebo Německu by u nás mzdy mohly být sice stále nižší, ale mnohem méně, než dnes, třeba "jen" o 20–30 %, nikoliv o strašidelných 60–80 %, jako dnes. Protože jinak budeme nejen stále velmi levnou montovnou, ale hlavně nebudeme moci zaplatit skrze výběr daní a pojištění ani doktory, učitele, policisty. Prostě nemůžeme mít platy doktorů jako v Německu a platy dělníků na 1/3 mezd v Německu. A to žádná daňová progrese nevylepší.

Je nutné řešit místo relativních čísel (procent z daní) čísla absolutní = razantní zvýšení mezd. Protože pokud zde budou výrazně vyšší mzdy (a mnohé firmy zde mají doslova pohádkové zisky) budou i vyšší odvody pro dokory a učitele.

Například Auto Škoda nebo Hyundai Nošovice jistě mohou snadno dávat 40–50 tisíc dělnické mzdy, i tak to bude podstatně méně, než v Německu. A ani Škoda ani Hyundai z ČR neutečou. Podobně i hypermarkety Lidlem počínaje (LIDL zvýšil n á s t u p n í platy ve Švýcarsku plošně na 4100 CHF = 109 tisíc Kč). Zato u nás zvýšil svoji ziskovost z 1,5 mld. na 2,4 mld. Proč? Protože zde stačí dát lidem místo důstojné mzdy almužnu 13-18 tisíc hrubého (!)

http://byznys.ihned.cz/c1-65185100-cesky-lidl-dosahl-rekordniho-zisku-zvysil-se-o-polovinu-na-2-6-miliardy-korun

http://www.finance.cz/zpravy/finance/462366-kaufland-zvysil-trzby-na-55-mld-zisk-stoupl-na-2-1-mld-kc/

Podobně i banky:

http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/komercni-banka-zvysila-zisk-za-tri-ctvrtleti-na-temer-deset-miliard-1242650

Toto je zajímavé: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1706995-rakouska-erste-si-pripsala-zisk-pres-26-miliard-velkym-dilem-k-tomu-prispela-ceska

Podobně roste zisk i T-mobile:

http://byznys.ihned.cz/c1-64827220-ceskemu-t-mobilu-rostly-trzby-i-zisk-operator-vydelal-osm-miliard-korun

Zisk zvýšil i Vodafone:

http://e-svet.e15.cz/technika/vodafone-do-brezna-zvysil-zisk-o-tretinu-na-276-milionu-korun-1265817

Atd. Zde je vidět, že firmy prosperují, ale mzdy jsou malá. A malé mzdy = malé zisky ostatních podnikatelů, protož elidé nemají peníze na útraty = mají malou koupěschopnost. Zde je hlavní problém.

ČR má opravdu výrazně lepší ekonomiku než Slovinsko nebo Portugalsko, ale vzhledem k HDP na hlavu současně v ý r a z n ě nižší mzdy. Navíc je nutné pochopit, že cenová hladina mezd za práci má zpětný dopad i na výši HDP. Kadeřnice ČR vyrobí hlavu za 500 Kč, v Německu ta samá za 1000 Kč nebo víc. Udělá ta naše poloviční HDP? Zaslouží si 2× nižší mzdu? Atd.

8) Nelze řešit jen výši daní, to je ve srovnání s hloubkou problému, které zde už 1/4 století máme a který principiálně neřešíme, protože zde nemáme "národní ekonomy" detail.

Bez vzkříšení pojmu národní ekonomika, bez důsledného hájení národních zájmů atd. nelze ekonomicky řešit nic.

Viz:

www.casodej.cz/mzdy.jpg
www.casodej.cz/odliv.jpg


Otázka je, jak zvednout mzdy tam, kde firmy prosperují (Škoda Auto, Hyundai, banky, operátoři, pojišťovny, hypermarkety, aby více peněz zůstalo v ekonomice ČR a lidem se zvýšila koupěschopnost (celých 50 % ekonomiky táhne právě spotřeba domácností). Je nutné rychle zvyšovat minimální mzdu (pane Dolejši), více podporovat odbory a hlavně dát lidem více podpory při vyjednávání o platech.

Kapitál nikdy sám od sebe vyšší mzdy nedá, na Západě se lidé za dlouhé roky stávkovat prostě naučili. U nás je to stále hanba. Jsme v tomto 100 let za opicemi. A proti našim národním zájmům pracuje i "naše VŠE a děkan Ševčík.


Ani volný trh nefunguje bez práce odborů. Viz:

www.casodej.cz/odbory.jpg

Fungující a vysoce prosperující firmy (zahraniční) – nerovná se prosperující ekonomika jako celek – natož vysoká životní úroveň a spokojenost občanů.

Průměrná mzda v SSSR v době jeho rozpadu byla 120 rublů (tj. 1200 Kčs) měsíčně.

I když výjdeme z předpokladu, že průměrná mzda v Estonsku byla zřejmě o něco vyšší než těchto 120 rublů, byla nižší než 3000 Kčs v Československu

Dnes je průměrná mzda v Estonsku vyšší než průměrná mzda v ČR, HDP na hlavu (nominální) je take vyšší.

Estonci odmítli neoliberalismus, možná také proto, že jim neoliberálové doporučili zavřít vysoké školy (vaše komparativní výhoda spočívá v levné pracovní síle) a šli stejnou cestou na jakou se před nimi vydalo Finsko.

Jsem vnučka kulaka, který byl navíc nemanželský syn, takže začínal z naprosté nuly.

Mého dědka likvidoval nějaký švec z fabriky. Tedy někdo, kdo měl osmihodinovou (!) pracovní dobu, volné (!) neděle a svátky, placenou dovolenou. Jinými slovy rozmařilý a líný nemakačenko (byl údajně viděn, že pije pivo a maže si chleba máslem !)

Tudiž něco "málo" o přerozdělování podle zásady
-jakto-že-on-má-když-šetří-a dělá a já-nemám-když-nedělám-a-nešetřím vím.

Což znamená, že když někdo mluví o přerozdělování chci vědět
od koho
a kam
a proč

Ještě malá důležitá poznámka. Častým argumentem proti zvyšování mezd je, že by se firma sbalila a odešla pryč. To je opravdu možné u všech firem, které vyrábějí zboží. Ovšem z principu to není možné u služeb. A velká část ekonomiky je právě spotřeba těch služeb, které není možné někam "odstěhovat":

1) banky
2) pojišťovny
3) hypermarkety
4) mobilní operátoři
5) firmy na prodej energií

Pokud všechny tyto firmy mají zahraniční majitele,
pokud podojí vysokými cenami (viz mobilní tarify) domácí obyvatele,
pokud dají zaměstnancům místo mezd nuzné almužny,
tak právě proto tečou z ČR stovky miliard jako renta,
která neslouží nám, ale těm, kdo zde investovali.

Jedině razantní tlak na vyšší platy v těchto firmách sníží vývoz renty do ciziny. Můžeme si představit, že místo cca 400 mld. by to mohlo být ročně jen 200 mld. Pak by se o cca 120 mld. zvýšily čisté mzdy, a o cca 80 mld. by vzrostl příjem státu a zdravotních pojišťoven.

Pardon, ale ekonomicky zcela hloupí malí čeští podnikatelé a voliči pravice, by zde měli zavětřit a pochopit, že těch 200 mld., které by se potenciálně NEvyvezly do ciziny, ale zůstaly by zde skrze vyšší mzdy, jsou právě zdroje i pro jejich vyšší zisky.

Takže řešit fatální průšvih naší ekonomiky, v níž prostě chybí elementární národohospodářské uvažování, kdy máme máme vzhledem k výšce HDP na hlavu nejnižší mzdy v Evropě A PROTO JE CELÁ EKONOMIKA PODFINANCOVANÁ – to je i pro levičáka jako jsem málo. Progresivní zvyšování daní může být pouze doplněk razantního zvýšení mezd. Samo o sobě, i kdyby to někdo náhodou schválil, neřeší, vážený pane Dolejši, nic nebo jen velmi málo.

A ještě poslední dodatek:

Ve Škodě Volkswagen je zaměstnaná velká část regionu Mladá Boleslav, pracuje zde téměř 30 tisíc lidí. Představa, že když budou odboráři stávkovat příliš, že se vedení firmy naštve a přesune do Rumunska za nižšími mzdami, je naivní. Protože:

1) náklady na přesun firmy jsou značné,
2) každý den u firmy, kde se pracuje na 3 směny znamená citelný finanční výpadek,
3) ale hlavně u počtu 30 tisíc lidi nelze očekávat, že se ihned tento počet lidí najde a – nyní to nejpodstatnější – bude pracovat stejně kvalitně, jako Češi v Mladé Boleslavi.

Tito lidé zde pracují již po celé generace a odvádějí vynikající výkony. Je vyloučené, aby Volkswagen výrobu kvůli třeba 5 % na mzdách přesunul. Bohužel ani odboráři ve Škodě tak neumí svůj potenciál ke zvýšení mezd plně využít.

Nicméně se stale domnívám, že nápad, kdy čtyřčlenná rodina, která utratila za rok 30 000 dolarů neplatí, žádnou daň, zatímco čtyřčlenná rodina, která utratila 90 000 dolarů zaplatí 42% daň za dobrý.
(0+ 2000 + 4000 +6000 +8000+10000+12000 = 42000 dolarů)

»Na konci dubna 2015 měl základní kapitál českých firem hodnotu

2,33 bilionu korun.

České subjekty z toho ovládají 58 % (1,35 bilionu korun).

Zahraniční vlastníci kontrolují zbytek, tj. 0,98 bilionů

a jejich podíl na celkovém základním kapitálu představuje 42 procent.

Z daňových rájů je kontrolováno 416 miliard základního kapitálu českých firem, to je 42,5 % z celkového zahraničního kapitálu (980,7 miliardy).

K tomu je nutné připojit českou tragédií odehrávající se v českém bankovnictví:

Bilanční suma bankovního sektoru ČR dosáhla na konci října 5,75 bilionů korun (vklady českých občanů z toho činily 3,67 bilionů korun).

Podstatnější je, že z oněch 5,75 bilionů Kč čeští vlastníci ovládají pouhých 5 % čili mizerných 287 mld. Kč.

To jsou důvody, proč z České republiky – mj. ve formě dividend, zisků, přesunů mezi zahraničními mateřskými firmami a jejich českými dcerami atd. – ročně utíkají stamiliardy korun; a stát aby mohl financovat rozpočet, ždímá české daňové poplatníky.«

Zdroj: http://stoces.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489472
(neověřoval jsem)
___

Vážená paní Vytlačilová, ale shodneme se na tom, že ČSSR byla kdysi hned po NDR premiantem východního bloku, za námi bylo Maďarsko, pak Polsko atd. Je snad každému jasné, jaké zlo zde pravicová politika, kdy ODS na 6 let zcela zastavila růst mezd (zřejmě si voliči ODS, vlastníci firem mysleli, že budou mít vyšší zisky), kdy zde byla 6 let minimální mzda zastavena na 8000 Kč, což bylo kolem 32 % průměrné mzdy. Čína má dnes v řadě kantonů MM již 7500 Kč, protože ji má nastavenou na 48 % průměrné mzdy (přes 16 tisíc, kanton Shenzhen...). Kdyby měli VŠE a děkana Ševčíka a řídili by se jeho radami, dodnes by měli mzdy 3–5 tisíc Kč.

Viz mj: https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=zh-CN&u=http://hr.yjbys.com/xinchouguanli/560481.html&prev=search

A zde graf, jak rostou minimální mzdy, myslíte, že graf Lucemburska se někdy potká s grafem ČR?

http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/2015/05/mmzda-osy.gif

A konečně: https://www.web4trader.cz/minimalni-mzda-ve-velke-britanii-je-od-dnesniho-dne-7-20-libry-244-kc/diskuze/

Nemyslím si, že potřeba vytvářet zdání solidní finanční situace
je ža tak nová. Podle mne se objevila se zánikem starého režimu. Dokud existovala kastovní společnost, znamenal chudý baron vice, než bohatý měšťák.

Dnes je společenská hierarchie stale vice a vice určována tloušťkou peněženky. Podle mého názoru, do nedávna tkvěl jeden z rozdílů mezi Evropou a USA v tom, že v Evropě ty peníze samy o sobě nestačily.

Souhlasím s tím, že současná politicko-ekonomická situace snižuje ochotu lidí se dělit. Ale není to jenom o tom. Střední vrstvy to co mají, platí velmi draze, časem svého života.

Skandinávský system, jak jsem náhodou zjistila, vznikl nedopatřením.
Ve 30tých letech přijali mnozí dělníci snížení mezd, aby se vyhnuli propouštění. Nikoliv zedníci, ti se domáhali naopak zvýšení mezd. Krize na ně nedolehla.

Následně se vytvořila koalice zaměstnavatelů, státu a ostatních dělníků a mzdy byly vyňaty z tržního mechanismu. To vedlo k tomu, že vysoké mzdy jsou nízké a nízké mzdy jsou vysoké, což znamená, že zastaralá výroba se zavírá (vysoké mzdy ji činí ztrátovou) a nová výroba se otevírá (zisk jde podnikateli a ne zaměstnancům).

Daně pak jdou primárně na školství, zdravotnictví....a ne na sociální přesuny (formou dotace zaměstnavatelům, kteří platí žebrácké mzdy)

To, co jsou lidé ochotni platit -zdravotní a jiná pojištění, je přesně to, co se u nás za vlády pravice zastropovalo.

Ano, shodneme se na tom, že ta pravicová mzdová politika byla pohroma. Především zmrazení minimální mzdy. Dodnes máme minimální mzdu nižší než Turecko.

Oni ti chudí, když dostanou nějaký ten halíř navíc, jdou zpravidla utrácet, takže ty penízky zůstanou v kapsách místních živnostníků.

Vybavuji si "nejlepšího" ministra financí, jak nemohl pochopit, že když zmrazí mzdy a zvýší DPH - vybere méně na daních.
Lidi prostě nemohou utratit, to co nemají.

To je to, jak M. Ford argumentuje základním nepodmíněným příjmem. Lidi, kteří nemají peníze nemohou nakupovat.

Projekt sociálního kapitalismu se rodil v us společnosti, do tehdy velmi ostře rozdělené na velmi majetnou elitu a velmi chudou většinu.
Koncem dvacátých let dochází k ekonomickému úpadku především městské elity, vrcholící krizí doléhající jak na tradičně chudou většinu, tak na elity.
Krize se proto stává hlavním společenským myšlenkovým proudem a zadáním jak intelektuálů tak politiků.
Sjednocující vlivnou politickou stranou se stává Demokratická (mezi Lidovou a Republikánskou)
Roosevelt (president 1933 - 1945) nabízí řešení vytvořením doposud zcela scházející vzdělané střední vrstvy (middlebrow culture - "individuální síly spojit ve společné úsilí" - inaugurační projev F.D.R.v r. 33), a získává vlevovpravo širokou podporu.
V roce 1935 byl prosazen federální program (financován z široce akceptovaných vysoce progresivních daní viz zhora) vzdělání/kultury, který oslovil během dvou a půl let kolem 90 miliónů občanů.
Investice do demokratizace vzdělání se počátkem války sice snížily, ale vznik silné kultivované střední vrstvy, schopné vlivu na kultivaci bezohlednosti hrabivých elit se stal ireversibilní a již nebyl ohrožen.
Tedy až do sedmdesátých let, kdy se mladá generace konzervativních elit revolučně zbavila sociálního cítění "individuální síly spojit ve společné úsilí", a tím sociálního kapitalismu.
Takže pane Poláčku ještě jednou:
- zbavme se iluze, že principiální a systémové problémy kapitalismu dokážeme překonat nějakým jednoduchým řešením, v daném případě fiskálním.
- nezbavme se faktu, že sociální kapitalismus má oproti asociálnímu kapitalismu setsakra vliv na projevy principiálních a systémových problémů kapitalismu a to nejenom na kulturu společenského chování a působení velmi majetných zločinců.
Trump a mnoho podobných pozdravují.....bych dodal.

Ne že by onen "sociální kapitalismus" vůbec neexistoval, pane Petrasaku. Existoval, například i v Německu - ale opět nutno připomenout, v létech poválečného boomu. A jeho konec nastal přesně v tom okamžiku, kdy v USA došlo k oné reaganovské restauraci kapitalismu (neo)liberálního. Tedy v té době po ropné krizi, kdy se ukázalo, že ten štědrý sociální stát už prostě není možno ufinancovat; a že ty vysoké daně a štědré sociální dávky jsou brzdou ekonomiky.

Takže, ještě jednou: ten nástup neoliberalismu (a konec sociálního kapitalismu) nepřišel proto, že by si ho prostě a jednoduše "někdo vymyslel" - nýbrž čistě objektivně proto, že ten "sociální kapitalismus" byl už u konce s dechem. A my asi sotva přijdeme na nějaký způsob, jak ho opět "napumpovat".

»V knize Kapitál v 21. století autor analyzuje distribuci bohatství v Evropě a USA za posledních 250 let.

Základní Pikettyho tezí je, že když je v dlouhodobém horizontu míra návratnosti kapitálu vyšší než tempo hospodářského růstu, je výsledkem koncentrace bohatství a nerovnoměrné rozdělení bohatství, což způsobuje sociální a hospodářskou nestabilitu.

Jako řešení navrhuje přerozdělování prostřednictvím globální progresivní daně z majetku.

Pokud řešení nepřijde, předvídá návrat tzv. „patrimoniálního kapitalismu“, kde je bohatství důležitější než aktivita, což nutně povede k degeneraci.«

* * *

Principiální otázka je, proč by to kapři dělali, že si vypustí rybník.

Otázka je, kdy je ekonomický celosvětový systém stabilní.

Pokud máme i dva nízké platy v ČR, tak má rodina doma 25 čistého měsíčně. Náklady na rodinu 3-4 děti jsou kolem 15-22 čistého. Proč by měli být aktivní? Přemýšlet a snažit se?

Takže vznikne systém, kdy dojde k maximální koncentraci kapitálu, kdy do cca 10 % obyvatel bude vlastnit a mít příjem z pasivní renty a bude si moci dovolit velmi vysokou spotřebu (třeba i přes 50 % celého HDP) a zbytek obyvatel bude pracovat a pracovat...

Nebo jaký důvod by zde ke změne byl? Autentická lidskost? Bohužel to nemá řešení. Vlk zůstane vlkem a dělit se dobrovolně nebude. Ovce vůli k moci nemají.

Co nebylo především ufinancovatelné v USA, byly sociální programy v kombinaci s válkou ve Vietnamu.
Plus z těch programů měli prospěch především černoši (sociální bydlení) - což omezovalo jejich přitažlivost.



Británie se, podle mého názoru, dostala do problémů tím, že začala po rozpadu systému tisknout peníze.

S pádem východního bloku padlo také něco, co vypadalo jako alternativa a čeho se přece jenom majitelé kapitálu obávali.

My si stále myslíme, že v ekonomice platí pravidla. Jenže platí jen to, co n ě j a k zafunguje. Hlubší ekonomické zákony v tom nehledejte.

Teorie říká, že vláda nesmí ani pomyslet na přímý tisk peněz, protože to vláda prý vždy přežene a prý to vede zákonitě k inflaci. Logické to je. Laik si to umí představit, jak si král v Africe tiskne megavelké množství peněz až je tu hned inflace v řádu milionu procent.

Ovšem v případě velkých světových měn, jakou je dnes již i Euro, to pochopitelně neplatí pokud je přímý tisk peněz menší, třeba než kolik činí ekonomický růst.

Pokud mají centrální banky cílování inflace na 2 %, mohly by CB přidávat celé 2 % f u n k č n í peněžní zasoby ročně, prostě proto, aby zde byla inflace právě ony 2 %.

Pokud například evropská ekonomika roste byť jen o 1 % ročně, tak je nutné přidávat hned 2+1 % peněžní zásoby, aby zde byla inflace 2 %.

Americké kvantitativní uvolňování trvalo několik let a bylo ukončeno v říjnu 2014. Od března 2015 je nahradilo evropské QE nejprve ve výši 60 mld. €. A protože ani tento tisk nevedl ke stanovenému inflačnímu cíli, rozhodla se ECB a Draghi navýšit tento objem o 1/3 a od dubna 2016 se tiskne již 80 mld. € měsíčně. Slušné číslo, že?

HDP EU v roce 2015 je kolem 17,6 bilionů €, to je cca 475 bilionů Kč.

Tisk QE je nyní 80 mld. € měsíčně, což je 0,96 bilionu € ročně, což je asi 26 bilionů Kč ročně.

Takže Mário Draghi aneb ECB si může vesele tisknout kolem 5,5 % HDP celé EU jen tak, a stále ještě není inflace.

Pokud chceme vážně přemýšlet o národní ekonomice ČR, aby uměla v dnešním světě obstát, nelze ani tato fakta pominout.

Proč to sem píšu? Abychom lépe vnímali, jak funguje světová ekonomika. Pokud my budeme jen pracovat v montovnách a pokud si současně bude ECB tisknout ročně 26 bilionů Kč, tak žijeme ve zcela nesouměřitelných ekonomikách.

A ani progresivní zdanění na tom, pane Dolejši, nic nezmění.

Velmi zajímavý komentář o ECB najdete zde:
http://www.xpuls.cz/zasedani-ecb-live-komentar-od-1430-2/

spojil individuální síly investorů a na nich závislých ve společné úsilí.
Exemplární příklady následků globální války investorů, které neúnavně nabízí pan Rusek svědčí o konci dechu neoliberalismu - asociálního kapitalismu pohrdajícím střední vrstvou.
A o konci jedné epochy kapitalismu s extra nelidskou tváří.........bych si zaorodoval.

ovšem pořád chybí co kdo navrhuje kromě lamentací na starý prohnilý svět - že se tu dokonce v globálním měříku protínají zájmy impérií západu i východu je jasné a není to zase tak nic nového.
Ale ty sociální požadavky asi přeci jen nějaké daně vybrané do erární pokladny potřebují. Takže než nastanou ty zcela nové a jiné časy (nic proti eschatologické víře) se bude dít prakticky co ?

P.S. ty poněkud jalové lamentace se týkají nejen imperiálních choutek ale i světové peněžní politiky - globální měna asi hned tak nenastane, takže řešme ty co jsou - dolar, euro, výhledově čínský yuen. Monetární restrikce či expanze mají svůj důvod a účinek (ekonomické zákonitosti existují)

Vážený pane Dolejši, zkuste přece jen věnovat čas řádkům výše a vemte zpět svoje slova o jalové lamentaci. Pochopit, co se děje ve světě, není nic jalového.

KSČM by měla mohutně a razantně podpořit odbory a pana Středulu. Zatím jsem v médiích takovou podporu nezaregistroval. To je vlastně to první a zcela základní, co se od KSČM očekává.

Odbory nepodporuje razantně ani ČSSD ani KSČM. Jiné levicové strany zde nemáme. To je prostě průšvih. Spíš tedy doslova velký a fatální průser. Pardon.

Faktem je, že ČR patří v Evropě k premiantům ve vývozu kapitálu. To snad není problém pochopit, stejně jako nemůže činit problém pochopit, proč k této situaci došlo:

Občané ČR důkladně proočkovaní neoliberálními memy (tj. nesmysly, kterí zde šíří pan Mach a další neoliberálové, otázka je, zda z hlouposti, nebo proto, že je někdo za to platí) prostě n e u m í hájit svůj první zájem, tedy výši mezd. Neumí stávkovat, vláda ODS celých 6 let nezvyšovala minimální mzdu a i proto jsme na tom špatně. Odbory stále nedělají pro zvýšení mezd tolik, kolik se od nich čeká.

Výsledkem této situace je, že zde jsou mnohem nižší mzdy, než logicky a prakticky odpovídá výkonu ekonomiky měřeno HDP na hlavu.

A to bychom měli vzít ještě i v potaz, že pokud je mzdová hladina v ČR na 3× nižší úrovni, tak se to projeví i v měření HDP (viz ona kadeřnice, která v ČR vyrobí HDP za 500 Kč/hlavu a v Německu hnd za 1000 Kč nebo spíš za 1500 Kč – opravdu netuším, zda toto dokážete pochopit), což ve výsledku znamená, že HDP ČR dnes reálně není necelých 20 tisíc US dolarů ročně na osobu, ale spíše 25–30 tisíc US dolarů, pokud by zde ovšem byly vyšší mzdy. – Při reálně stejném množství práce.

Graf HDP na osobu zde:
http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/2015/05/HNPok.gif

Pokud se tedy ptáte, co lze reálně a akčně dělat, tak je nutné zatlačit na pilu a razantně podpořit odbory v jejich kampani "Konec levné práce". To je základ.

ČR pochopitelně nemá 2,5× méně efektivní ekonomiku než třeba Německo (viz graf HDP), řada profesí pracuje identicky stejně a někdy i více, než v Německu. Pravda je, že německá ekonomika má naivestováno (i v ČR, ale také stále v Číně) a také i proto udává vyšší HNP.

A zde ještě pokus vysvětlit ten vliv výše mezd ve službách na výši HDP v zemi. Snad to aspoň někomu pomůže:

http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/2015/05/vliv-ocen%C4%9Bn%C3%AD.jpg

a jak jste přišel na to že snad nemáme pochopení pro kolektivní vyjednávání odborů za vyšší mzdy
Zde je řeč o daních...minimalizace daní, minimalizace sociálního státu, to snad není něco oč levice stojí.

Jenže, pane Petrasku, on ten Erhard působil ve zcela určité době - a to sice (musím znovu připomenout) právě v té "šťastné době" poválečného ekonomického boomu, a za druhé, v době která stála stále ještě ve stínu událostí druhé světové války, v důsledku čehož dokonce konzervativní CDU ve svém programu tehdy odmítla kapitalismus jakožto "systém nevhodný pro německý lid".

Kdyby ten Erhard působil v sedmdesátých či pozdějších létech, je možné víceméně s jistotou předpokládat, že jeho snahou by nebylo nic jiného, nežli zase odbourávat ten zbytnělý sociální stát. Čili, že by zaváděl neoliberalismus.

S tím že ani komunisté neodmítají kapitalismus se nacházíme v řetězci hospodářských krizí za námi a před námi, válečné události kam oko do-, i nedohlédne, a to vše v režii zbytnělého zvlčilého trhu a svobodou zjančeného kapitálu, který své poslední možnosti růstu hledá v mesaliancích s nedemokratickými režimi.
V takové situaci by nejen Roosevelt a Erhard opět zaváděl sociální kapitalismus ..... i já bych se přidal.

Jeden soudce v USA se údajně vyjádřil, že platí daně rád, neb jsou poplatkem za civilizaci.

U nás vidím problém v tom, že stát daně sice vybírá, ale ta civilizace je často k nenalezení.

Problém je v tom, že si současný kapitál nemůže "zbytnělý" sociální stát nemůže dovolit, je už příliš zatěžující - nemůže se všem bez něj zbýt, bez jím nesené kupní síly. Kapitál potřebuje kupní sílu širokých vrstev obyvatel tvořenou sociálním státem, není schopen (ochoten) jej ovšem dál udržovat, minimálně od přelomu 70./80. let. V tom je ten zásadní paradox. Zatím se řeší postupujícím zadlužením.

Kapitál si nemůže zbytnělý sociální stát dovolit - nemůže být ani bez něj.

Zajímavější je otázka, co vlastně ten válečný a poválečný boom způsobilo. Jaký mechanismus.

Jak říká prof. Krugman, válka, obzvl. ta druhá světová, neebylo nic jiného, než masivní program státních zakázek, financovaný částečně z daní ,částečně na dluh. V do té doby nepředstavitelném rozsahu.

Takže hypotéza, že keynesovská stimulace, financovaná z daní a dluhu, se nakonec sama zaplatí a hospodářství nastartuje, potřebuje k tomu být akorát nadkriticky vysoká, stále zůstává nevyvrácena.

On jde sociální stát minimalizovat i s formálně vysokými progresivními daněmi. USA mělo velkou třídu pracující chudoby už před Reagenem.
Jde o to, že chcete zavést jen to, co tu bylo (s kosmetickými úpravami) a neřeší změnu situace.
Počínaje progresivní privatizací formálně veřejných výdajů a použitím daní jako pojištění či socializaci rizik bohatých, přes globalizaci a snížený práh pro únik do daňových rájů. Neřešíte neschopnost českého státu udržet kvalitu forem vyrovnávání šancí (veřejné školství a veřejné zdravotnictví). Neřešíte zastaralost ochrany práce.
Považuji stejně jako ten soudce daně za daň z civilizace a platím je. Jsem z morálních důvodů pro progresivní daň, ale děsí mě levice tak zaostalá, že na tom staví ekonomický program.

ale nesdílím názor paní Vytlačilové, které se zřejmě v mysli snoubí pojem civilizace s naší nešťastnu politickou elitou, která se na stará kolena přiučuje rozeznávání úskalí kapitalismu.
A to v jeho eskalující neoliberální fázi, kdy i protřelí stratégové západní levice mají hlavu v pejru.
Civilizaci libého rázu lze nalézt, ale po urputném hledání schopných politiků a za riskantních investicích.
A to i do nelibého státního aparátu.......bych vykláněje se z kazatelny směrem k paní Vytlačilové dodal.

ale ani to, co její ideoví zakladatelé hlásali, nepodporuje.

Pane Dolejši, vy si děláte legraci, jinak to není možné. Každý, kdo si dá do Google tři slova

odbory Středula KSČM

najde jen a pouze pár odkazů na místní organizace KSČM v Táboře a Trutnově. Jinak je vaše podpora zvyšování mezd prostě nulová. Tedy žádná:

https://www.google.cz/?ion=1&espv=2#safe=off&q=KS%C4%8CM+odbory+st%C5%99edula

KSČM prostě práci odborů ignoruje a vůbec, prostě vůbec nepodporuje akci odborů pod názvem Konec levné práce.

Nedostatkem civiliazce bylo myšleno

- lahůdky jako neuvěřitelná oprava Karlova mostu
Open card a jiné tunely na jedné straně

- lidé bez střechy nad hlavou a penzistky, které pláčí v lékárně, neb nemají na nutné léky na straně druhé

Přivítala bych, kdyby představitelům našich "elit" zůstávalo za nehty trochu méně.

Mám vesnici. Ta má 100 obyvatel v produktivním věku.
1 z nich je majitelem místní továrny,
5 z nich - paní starostová, pan učitel, paní poštmistrová, ponocný a školník jsou zaměstnanci vesnice,
zbylých 94 obyvatel pracuje v továrně

Každý z nich pobírá 10 000 Kč, z nich odevzdává vesnici na dani 2000 Kč. Vesnice má povinnost vyplácet podporu v nezaměstnanosti 5000 Kč.

100 % zaměstnanost
- sto lidí odevzdá do kasy po 2000 Kč, tj 200 000Kč celkem
- z toho se zaplatí 5 zaměstnanců – celkem 50 000 Kč.
- obci zůstane 150 000 Kč

90% zaměstnanost
- 90 lidí odevzá celkem 180 000 Kč
- z toho se dá na platy 50000
- zbyde 130 000 kč, ze kterých se musí zaplatit 50 000 na podporách
- na konci zůstane obci 80 000 Kč

80% zaměstnanost
- 80 lidí odevzdá obci 160 000 Kč
- za platy se vydá 50 000 Kč, na podpory se dá 100 000 Kč
- obci zůstane 10 000 kč

Co tím chci říci je následující – pokud chci založit daňový systém na danění mezd, mám v případě vyšší nezaměstnanosti problém
(jih Evropy má nezaměstnanost 20%, Evropská unie 10%)

kdo chce chápe, kdo nechce ... váš hlavní nástroj "kritické analýzy" Google vás možná zavedl jinam než je téma tohoto jasně zaměřeného článku.
Jinak byste neměl problém si zjistit že i když nejsme pobočka ČMKOS, tak s jejich hesly o konci levní práce nemáme nejmenší problém (s tím že nás zajímá ono JAK).
Ale je otázkou proč VY máte problém s něčím tak jednoduchým jako je návrat k daňové progresi jako aspektu daňové spravedlnosti.
Nevěřím že základem vaší ekonomické orientace (pokud se řadíte k levici) je rezignace na klasické téíma "ať platí bohatí" - .- nebo snad věříte tomu že Babiš je zakuklený socialista?
Progrese z roku 2006 sice není ještě revoluce- ale co tedy kdo v daňové oblasti reálně navrhuje, aby to umožnilo dostatečně silný sociální stát. Eseje o globálním m kapitalismu lze psát ještě dlouho - ale daňová autorita v ČR může oviivnit domácí zákony.
Levicové eschatologie lze stavět na globálních daních, které skoncují s daňovými ráji ale do doby než se naplní asi bude programovou nezbytností řešit ty daně domácí. Hic Rhodus, hic salta.

Nikde v mých řádcích výše nenajdete jakékoliv moje slovo proti daňové progresi. Ba je tomu přesně naopak, viz moje citace Pikettyho, který o tom napsal čelou knihu. To je přece na podporu vašeho tématu.

Naše neshoda spočívá pouze a jen v tom, že jsem se snažil ukázat š í ř i našeho problému, abychom byli více a lépe v obraze.

Protože, podle mého, je celková nízká výše mezd na úrovni almužen fatálnější problém a tlačí nás více a mělo by být možné toto téma lépe zviditelnit, než – přece jen – téma zvýšení daní.

Jistě rozumíte principu, jak funguje politika, ti, kdo by měli zákon schválit, by byli proti sobě a proti zájmům svých přátel, protože ti všichni budou zákonem "postiženi". V tomto smyslu je vyloučené, aby KSČM získala podporu pro takový zákon. Tomu přece ani vy nevěříte. V tomto smyslu je to pouze zviditelnění KSČM, a v tomto jste mistry. Lidem to ale nepomůže. Vůbec.

Dále bych očekával detailnější rozpracování, tedy jaké je celé portfolio příjmů státu, ukázat, co jde do státní kasy skrze daň z příjmu zaměstnanců, kolik skrze firemní (korporátní) daň a kolik stát ziská skrze DPH nebo cla a jiné poplatky.

Tedy dělat konečně osvětu. Tuto práci neděláte. Pak se nedivte, že nejde nic prohlasovat.

A zejména jasné srovnání s těmi zeměmi, které prosperují, jako je třeba vedlejší Rakousko, které je nám mnohem bližší počtem obyvatel, než Německo, Francie nebo Anglie.

Takže aby se toto téma schválilo, musí se k tomu udělat kampaň, KSČM by si měla zaplatit třeba i dražší píár firmu, asi jako doktoři s akcí "Děkujeme, odcházíme", protože dostat téma do médií, vyvinout společenský tlak je prvním a základním předpokladem úspěšného schválení zákona.

A pak si ještě promyslet, zda má smysl prosazovat jednu změnu, tedy dohromady jak progresivní zvýšení daní u firem, tak u zaměstnanců.

Možná by bylo taktičtější toto od sebe oddělit. A možná by bylo i taktičtější dát tu korporátní laťku výš, třeba na 20 nebo i 50 milionů, protože se tím výrazně posune šance na schválení – alespoň toho korporátního zákona.

A zde mi opět chybí srovnání s ostatními zeměmi, tedy pokud by byla korporátní daň 25 %, kam jinam níž, by teoreticky kapitál měl investovat, aby se mu to vyplatilo, atd...

A ještě pro zajímavost: srovnání výše minimální mzdy a HNP na osobu včetně výše korporátní daně. Zde je vidět, jaké země prosperují – ale na druhé straně zde není uvedena jejich historie, zejména historie vzniku kapitálu (kolonie) atd.:

http://www.evropsky-rozhled.eu/wp-content/uploads/2015/05/srovnaniHNP.gif

Celý text zde: http://www.evropsky-rozhled.eu/prumerna-mzda-je-v-nemecku-ctyrikrat-vyssi-proc/

Bylo by dobré srovnat VLIV:

a) vašeho progresivního zvyšení daní z mezd
b) zvýšení korporací
c) s vlivem případného růstu mezd (prostor pro něj je v ČR obrovský)

Protože pokud šlo loni ze země kolem 380 mld. jako renta, tak tím, že zvýšíme korporátní daň, tento odliv kapitálu omezíme, ale zvýšíme příjem státu. - b) - ano, váš návrh.

Nicméně pokud dokážou odbory (a KSČM je konečně začne rázně podporovat, což se o p r a v d u neděje) zvýšit plošně mzdy (akce Konec levné práce), dojde také ke snížení vývozu kapitálu, ale peníze zůstanou lidem (+zdravotní, +sociální, + daně), těm se zvýší koupěschopnost a toto má mnohem příznivější vliv na ekonomiku, než prosté zvýšení korporátních daní.

Stačilo by snížit vývoz kapitálu o 1/3 z 8,5 % na 6 % a máme v naší ekonomice hned kolem 120 mld. navíc... To není utopie. A hlavně nikoliv jen a pouze ve státní kase, ale – a to je nutné pochopit – v peněženkách lidí. A zde bych čekal masivní podporu pro tento tlak. Protože to pomůže i malým OSVČ.

Protože více peněz v peněženkách = větší útrata = větší zisky i drobných podnikatelů.

Prostě přemýšlejte víc nad tím, jak dokázat pro změnu získat podporu. Plácnout o zvýšení daní a konec, to slouží opravdu a jen ke zviditelnění KSČM, protože těch 12-14 % vám to hodí. A nic se nezmění.

Kdybyste naopak vysvětlili i drobným živnostníkům, proč je dobré podpořit odbory, že pak lidé budou více utrácet, že vyšší zisky vzniknou jen a pouze vyšší mzdy... Zde by přece byla reálná šance na podporu. Tudy ale vy nejdete.

A jsem za tu vzácnou příležitost rád. Spejerovi, který by nastříkal na chodník na ulici Politických vězńů slova:

"Prostě přemýšlejte víc nad tím, jak dokázat pro změnu získat podporu. Plácnout o zvýšení daní a konec, to slouží opravdu a jen ke zviditelnění KSČM, protože těch 12-14 % vám to hodí. A nic se nezmění."

bych prominul jeho vandalismus.

Bravo, pane Rusku, jasně, přehledně, i s návrhy jak postupovat.

"Dále bych očekával detailnější rozpracování, tedy jaké je celé portfolio příjmů státu, ukázat, co jde do státní kasy skrze daň z příjmu zaměstnanců, kolik skrze firemní (korporátní) daň a kolik stát ziská skrze DPH nebo cla a jiné poplatky."

Tohle by určitě zajímalo nejen pana Ruska a mě.

Taková čísla by měla být dohledatelná na internetu, ale nejsou. Daňový systém s různými výjimkami, kterými ho zaneřádil bývalý nejlepší ministr financí k transparentnosti nepřispívá. Když už chce někdo sahat na daňový systém, měl by ho taky zjednodušit a zprůhlednit.

už lépe chápu, jak to Lenko myslíte. Danit spotřebu se jeví lepší než danit příjmy a nejen Vám, chtějí to tak dělat v Americe, protože by se tím daly omezit daňové úniky, jak píšete.

Pokud by tato forma daně byla schopná omezit daňové úniky, jsem taky pro. Jen mi není jasné, jak by se ta daň vybírala, aby bylo možné daňové úniky omezit. Je sice známo, že spotřební daně se vybírají lépe než přímé daně, a to proto, že spotřební daně jsou zahrnuté v ceně zboží, takže kdykoli si někdo něco koupí, tak tím už tu daň zaplatí (státu ji předá prodejce, či jiný podnikatel, který je plátcem DPH). Jenže jak by se vybírala tahle nově koncipovaná daň ze spotřeby? Lenka:

"Prostě
máš příjmy (úroky+ nájem +práce+ podnikání)
minus splátky hypotéky, úroky, pojištění, charita a to, co je na spořícím účtu
to se rovná spotřeba
a ta se daní progresivně."

Takže se nejprve zjistí spotřeba tak, že se od příjmů odečtou výdaje a z nalezené spotřeby se zaplatí daň. - Čili tato daň je přímá daň, protože není zahrnuta v ceně zboží jako dosavadní spotřební daně (DPH), je to přímá daň podobně jako daň z příjmu, a k tomu, aby ji člověk zaplatil potřebuje přiznat nejen příjmy, ale i vydání (vyjma své spotřeby).

Jenže pak mi není jasné, viz i můj hloupý dotaz výše, jak by se platbou daně ze spotřeby daly omezit daňové úniky.
Určitě mi něco podstatného uniká, prosím, pomozte.

V knížkách o alternativních měnových systémech, jmenovitě to mám z knížky Richarda Douthwaiteho "O ekológii peňazí" (do slov. přel Juraj Rizman) se říká, že když stát vytiskne určité množství peněz a dá je do oběhu tím způsobem, že zaplatí mzdy za veřejně prospěšné práce (vláda schválí státní rozpočet, který toto obsahuje), pak se nemusí tolik vybrat na daních. Douthwaite odhaduje, že skutečný výběr (přímých a nepřímých) daní lze snížit až o 20%.

Vysvětluje to tak, že se zaplacením mezd za práce ve veřejném sektoru (např. stavba silnic, nemocnic, kulturních zařízení apod.) zvýší množství peněz v oběhu způsobem, který stimuluje ekonomiku. Počítá se, že lidé pracující ve veřejném sektoru své mzdy většinou utratí za věci své potřeby, čímž dají vydělat obchodníkům, zemědělcům i i podnikatelům v průmyslu. Ti zase naopak využijí služby, které byly vytvořeny veřejným sektorem. Takže vlastně určitou část peněz vytvořených z ničeho státem dostane stát zase zpět a koloběh peněz se tím uzavře. Ne všechny peníze se ale státu vrátí a stát je může anulovat. Zbytek zvýší zásobu peněz v oběhu a chceme-li, aby zůstala stabilní, je možné adekvátním způsobem snížit daně.

V historii má tento způsob dávání peněz do oběhu předchůdce v ražení mincí panovníky, kteří peníze částečně utráceli pro svou potřebu, ale ti osvícení většinu v zájmu veřejnosti (veřejné budovy, cesty, prostranství, parky, školy, úřady, ...)

Něco podobného navrhoval nedávno na DR Jan Šabata v článku Smysl peněz
http://denikreferendum.cz/clanek/22613-smysl-penez
jan Šabata navrhuje, aby se peníze do státního rozpočtu nedostaly jako fiat money, ale jako příjem za dosud nehonorovanou část práce našich důchodců - podle mého soudu velmi dobrý důvod, jak podořit ekonomiku a zmírnit dopad globálně dnes neudržitelného peněžního systému založeného na tom, že peníze vesměs tvoří soukromé banky tím, že peníze dávají do oběhu tak, že je půjčují nebankovním subjektům.

Pokud nepolemizujete s daňovou progresí, tak oč jde ? O tzv. Cimrmanův krok stranou ? Na otázku o kachně začnete odpovídat na téma ježek ?
Tím nezajistíte komplexitu, ale naopak odvedete pozornost jinam, do bažin mlhavých apelů, které jen ztěžka jdou klíčovat. proč odhodit daně jen proto že jde o návrh KSČM ? Když bychom přišli se zákonem o minimální mzdě, nedopadne to stejně?
Já myslím že udržet téma je metodicky pro věcnost diskuse v pořádku. A jestli neodmítáte daňovou progresi a současně tvrdíte že to lidem nepomůže tak si asi protiřečíte.Buď tomu vašemu obšírnému expozé nerozumím a nebo se vlamujete tímto podivným způsobem do otevřených dveří.
Do třetice zopakuji - nic proti heslům ČMKOS, ale za prvé máme vlastní návrhy (od daňové progrese až po např. karenční lhůtu) a jestli máte s odbory problém je uznat a podpořit jen proto že jsou z dílny někoho jiného tak je to jen hraní na sebe.
A takový druh debaty nemohu považovat za produktivní i když chápu jistý účelový egoismus s blížícími se volbami. Prostě prachobyčejná konkurence o podporu... tak to přiznejte a on už si to občan nějak přebere (u M.Profanta asi platí dtto)

P.S. pro pí Švandovou - struktura rozpočtových příjmů je elementární údaj snadno dohledatelný. Netřeba tady nic vymýšlet, stačí Závěrečné účty schvalované každý rok na jaře

Když nevíš, útoč ad hominem. Nevkusné, leč účinné. Jen bych Vám byl vděčný, kdybyste mi sdělil, v čí prospěch si s Vámi o tu podporu konkurují?

Pane Dolejši, pardon, ale celý status o ničem. Buďte věcný.

Opět jen plácnutí a jde vám a KSČM o zviditelnění, o nic víc. A pokud byste to mysleli vážně, tak získáte podporu. Ta zde není a nebude. A vy to víte. Není vám 20 a zkušenosti máte. Takže proč je neaplikujete. Neberte si nic osobně, klidně budu při té bídě volit třeba i KSČM a vás osobně, ale zatím nevidím nic, co by za to stálo.

Máte ekonomické vzdělání, VŠE. Jak zde správně podotkla i paní Švandová, najít přehledné tabulky, třeba kolik jsou příjmy ČR, aby ta čísla byla podložená a bylo vidět, kde se berou, to by byl krok vpřed.

Kolik je výběr skrze DPH?
Kolik daní je z mezd?
Kolik jde na zdravotní?
Kolik na sociální?
Kolik korporátní daň atd.

Tabulka ze zákona o státním rozpočtu je navíc zcela nepřehledná.

Kde má KSČM analýzy, grafy, čísla, tabulky? Proč to mám dělat já zadarmo ve svém volném čase? Když si platím jako občan i vás?

Co děláte? Vy osobně a jako strana? Kde je práce?

My k Vám pane Dolejši nechceme být nespravedliví (myslím, že tohle mohu napsat i za ostatní), jen chceme, abyste věděl, co si dnes člověk o roli komunistů v politice může taky myslet podle toho, jaká činnost je za Vámi vidět a když už nám dáváte tu možnost a píšete články na DR. Za to, že sem píšete články, Vás chválím, ale aby to i pro Vás mělo opravdu smysl, měl byste se z té diskuse poučit.

Mají komunisté nějakého experta na ekonomiku? Věnujete se ekonomice profesionálně? Jste Vy tím ekonomem, když tu píšete, že chcete podat návrh na progresívní zdanění?
Ten návrh a napsal Vám to tady už Matin Profant , je plácnutí do vody. Návrh na progresívní zdanění měli ve volebním programu sociální demokraté, ale ustoupili od toho kvůli koaličním partnerům. Je to dnes neprůchodné a Vy to víte, vždyť ve vládě sedí pravicový Babiš a Bělobrádek, mají většinu ve sněmovně. Neprohlasujete to.

A tak Vás prosím, dejte raději na radu Michala Ruska a energii věnujte podpoře odborářů v akci za zvýšení minimální mzdy. Pan Rusek Vám tu snesl tak pádné argumenty pro tento krok, že Vám tím značně ulehčil obhajobu u Vás doma ve straně.

Odčiňte tím aspoň trochu pohromu způsobenou tím, že svou existencí strany, kterou nikdo nechce do vládní koalice, oslabujete hlasy pro levici. A navíc nemáte ani žádný levicový program, který by obsahoval vizi do budoucna.

Proč si to myslím? Protože byste si měli například nastudovat alternativní ekonomiku a peněžní systémy. Měli byste znát nejen Marxe, ale taky Silvio Gesella, který už v Marxově době upozorňoval na to, že peníze v ekonomice nejsou jen "zástupným" kapitálem, ale mají vliv na ekonomiku, a nejsou jen neutrálním mazadlem jejího soukolí. Studuje tyhle věci někdo tam u Vás ve straně? Když ne, tak co jste to za pokrokový spolek?

jenže milá paní zas tak není o KSČM samotné, ale o tématu daňové progrese a nechuti levice obecně věnovat se důkjadněji rozpočtovým otázkám.
jak výše píši, tak české odbory už dříve zařadily mezi své cíle progresivní zdanění jako podmínku pro dosažení daňové spravedlnosti
podle průzkumů veřejného mínění 3/5 lidí s nízkým příjmem si myslí že daně jsou vysoké a kupodivu lidé s vysokými příjmy si to myslí jen 1/8. (údaje CVVM) tak to téma snad stojí za to
Místo toho se tu debatuj eo tom co si to KSČM dovoluje mluvit o daních - není to poněkud nevěcné, neřku-li účelové?

P.S. platí i pro .M.Ruska - neříkejte že si neumíte přečíst na netu elementární statistická data o výběru daní. to už by opravdu znělo jako výmluva a ne neinformovanost.

ČR vydala vloni 13 milliard na příspěvky na bydlení.

výjdu z předpokladu, že
1 m2 nového bytu stojí 30 000 Kč (podle stavařů)

1 million asi 33 m2, to je zhruba čtverec 5,5m na 5,5m
na jedné straně udělám dveře a podél stěny chodbu, včele chodby bude sociální zařízení
zbyde mi obdélník 4m na 5,5m
na venkovní straně udělám kuchyňku 2 na 2m
zbyde mi 18 m2 obytné plochy ve tvaru písmena L, které mi dovolí případně oddělit spací kout od obytného prostoru závěsem či jinak.

Žádný luxus, ale slušné bydlení pro jednoho až dva lidi obzvláště pokud bude někde komora.

1 miliardna je 1000 milionů
13 milliard je 13 000 milionů tj 13 000 malometrážních bytů, kde mohu ubytovat 13 000 až 26 000 lidí.


To už nehovořím o tom, že na severu Čech se malé byty dají koupit za 100 000 až 300 000 tisíc Kč.

Republika Československá měla HDP na hlavu (v paritě) nižší než má dnešní Afrika a dokázala stavět věci jako ženské domovy. Mohl by mi někdo vysvětlit proč to nejde dnes?

ono je to určitě pár let, co jsem tím listovala

ta myšlenka byla, řekněme, že
5000 dolarů na osobu je nedaněných
dalších 5000 dolarů ročně se daní dvaceti procenty.

Takže se na vše zavede DPH 20%.

Protože prvních 5000 dolarů je nedaněných, dostane čtyřčlenná rodina od státu 4000 dolarů nazpátek. Počítá se s tím, že utratili 20000 dolarů. Pokud utratili méně, nikoho to nezajímá.

Pokud utratili méně než 40000 dolarů, žádnou další daň neplatí.

Pokud utratili více než 40 000 dolarů, dělají daňové přiznání a platí daň z toho, co utratili nad 40 000.

Ono to má další výhodu, že v případě krize, kdy chcete, aby lidé nakupovali, můžete tu daňovou laťku změnit..

Plus to trestá takové nápady jako večírek pro slečnu dceru k narozeninám za jeden či dva miliony dolarů.

- Západ měl technologický a vzdělanostní náskok
- byl nedostatek lidí (neurodilo se)
- byl naprostý, ale naprostý nedostatek neoliberalismu

Proč máme vyšší životní úroveň než naši předkové?
Protože máme vyšší produktivitu práce.

A proč máme vyšší produktivitu práce?
-kvůli dělbě práce vis. A. Smith
-kvůli inovacím, které ekonomové většinou přehlíží a nebo pokládají za manu nebeskou, která tak nějak sama od sebe padá z nebe
- kvůli použití fosilních paliv, která mimo jiné umožnila zánik otroctví

Podařilo se nám před staletími nastartovat vzestupnou spirálu, kdy stát vytvořil prostředí vhodné pro inovace a podnikání.
Pokud se díky nějaké inovaci zvýšila produktivita práce zisk se rozdělil mezi podnikatele, vynálezce, dělníka a stát.
Něco se projedlo, něco se proinvestovalo a tak vznikly nové inovace

Teď nám hrozí, že nastartujeme spirálu sestupnou.

děkuji za vysvětlení. Už tomu líp rozumím. Takže tahle Vámi popisovaná daň ze spotřeby je způsob, jak zavést daňovou progresi u spotřebních daní. Opravdu zajímavý nápad, nad kterým stojí zato uvažovat.
Důsledkem DPH bez progrese, je, že i ti nejchudší platí ze svých malých příjmů DPH v plné výši (tak to máme u nás). Proto vysoké DPH víc zatěžuje chudé než bohaté.
Ten systém, o kterém nás informujete by zatěžoval o něco méně ty chudé a ještě by trestal rozmařilost. zajímavé.

Užitečný nápad to je, ale přesto ještě nevidím, jak by se tímto progresívním zdaněním spotřeby daly omezit daňové úniky. Ale už Vás s tím paní Vytlačilová nechci trápit, stejně jste mi poskytla spoustu látky k přemýšlení. Vždycky jsem slyšela jen, že DPH je rovná daň, která nejvíc dopadá na nejchudší. A vida i u DPH lze zavést daňovou progresi.

troufám si tvrdit, že nikomu z nás, co tu pod Vaším článkem diskutujeme, nejde o to Vás ponižovat nebo jinak ubližovat. Mě jste vysloveně sympatický tím, že do DR píšete a pod články diskutujete. Měli by něco podobného dělat všichni politici. Najít si diskusní fórum mimo stranickou půdu.

Myslím si dále, že tady nikdo nepochybuje o tom, že progresívní zdanění je potřebné (Piketty). Ale taky nikdo nepochybuje, že se to zrovna teď nedá v dolní ani horní komoře prohlasovat, ostatně i Vy o tom píšete v tomto smyslu. To zaprvé. Za druhé v tom, co píšete o předchozím nastavení daní a o tom jak byste si je představovali jako KSČM dále - není to špatně napsané - ale taky v tom není žádná vize, jak něco PODSTATNĚ změnit. Něco velmi podobného jako Vy by nepochybně napsal někdo z ČSSD, jen kdyby nebyla v té koalici, v jaké teď vládne a neměla svázané ruce. Ale pak by to taky mohla i prosadit.

Píšete například
"Proto je ambicí KSČM zastavit přesun daňové zátěže na nepřímé daně a zvýšit daňovou solidaritu v České republice posílením progresivity u přímých daní."
Na to Vám Lenka Vytlačilová namítla, že i u spotřebních daní lze navrhnout daňovou progresi, jak jsem teď dodatečně po jejím vysvětlení pochopila, ale já přece nejsem žádný odborník na daně. Chci říci, nepřicházíte s něčím podstatně novým, nemáte vizi.

Prostě čekala bych, že v té opozici v jaké dlouhodobě jste a asi pořád budete, budete hledat i jiné možnosti, jak naplnit myšlenku komunismu, než návrat k zdanění v době Paroubka. Že se nějak odlišíte od sociálních demokratů. Co tak prozkoumat oblast alternativních ekonomik, lokálních měnových systémů, apod. Proč nekomunikujete jako strana s alternativními ekonomy, kteří určitou vizi mají? Nebo to děláte a já to nevidím?

Narazila jsem na zajímavý článek
http://evonomics.com/economists-ignore-one-of-capitalisms-biggest-problems/
Článek, který se jmenuje "Ekonomové ignorují jeden z největších problémů kapitalizmu" zdůvodňuje poválečnou prosperitu tím, jak fungují banky. Po válce si byli lidé ochotni půjčovat, do ekonomiky se dostávalo skrze půjčky hodně peněz, boom půjčování trval mnoho let a množství peněz rozproudilo hospodářství a způsobilo prosperitu. - Článek stojí zato přečíst.

Co mi vadí na tom návrhu pana Dolejšího není progresivní zdanění, ale rovnítko mezi výší příjmu a schopností platit daně.

On někdo může
a) vydělat 40 000 měsíčně a bydlet ve svém (podědil. dostal darem, už to zaplatil)
b) vydělat 40 000 měsíčně a platit 20 000 měsíčně za hypotéku
c) vydělat 40 0000 měsíčně, platit 20 000 měsíčně za hypotéku a mít nezletilé dítě,

čímž se jeho schopnost platit daně značně liší, což ten systém nebere moc na vědomí

Dívala jsem se na ten návrh v USA
Navrhuje se DPH 23%
a jedna samostatně žijící osoba dostane od státu 226 dolarů měsíčně, manželský pár 451 dolarů měsíčně, pár se jedním dítětem 531 a pár + 2 děti 611 dolarů měsíčně

Co se samotného systému týče – popsán v Edward J. McCaffery: Fair not flat, how to make the tax system better ...
http://gould.usc.edu/about/contact/faculty/contactinfo.cfm?detailid=237

Je tam také vysvětlena ta otázka daňových úniků, přiznám si, že si to už moc nepamatuji, četla jsem to roku 2011 a nevěnovala jsem tomu moc pozornosti, neb ten systém v USA funguje jinak než náš systém.
(co si vybavují. jde o zjednodušení daňového systému a omezení toho, že lidé sice formálně nevykazují příjem, protože jsou ve ztrátě, ale to je čistě formální )

Mám již uvedenou vesnici
1 majitel továrny, 5 obecních zaměstnanců 94 zaměstnanců továrny

Dělníka lze nahradit robotem, robot stojí 50 000 a náklady na jeho provoz jsou 5000 ročně, tj. ušetří majiteli továrny 10 000 ročně.

1. rok
Franta jde do penze, majitel ho nahradí robotem ušetří 10000.
2 rok
majitel nahradí 2 dělníky roboty – ušetří 20 000
3 rok
majitel nahradí 4 dělníky roboty – ušetří 40 000
4 rok
majitel nahradí 8 dělníky roboty – ušetří 80 000
5 rok
majitel nahradí 16 dělníků roboty – ušetří 160 000
6 rok
majitel nahradí 32 dělníků roboty – ušetří 320 000

v tento okamžik zaměstnává z původních 93 lidí 31 a jeho příjem vzrostl ze 120 000 ročně na 1 920 000 ročně.

Postupně se může dostat do stavu, kdy bude mít dva zaměstnance - jemenovitě jednoho člověka a psa, člověk krmí psa, pes hlídá, aby lidi nekradli.

I když asi obecně souhlasím s tím, že by se měla danit spotřeba spíš než práce (ale také by se měly - progresivně - danit příjmy z kapitálu), nechápu, proč by měl podle vás člověk s hypotékou (nebo jiným dluhem) platit nižší daně. Hypotéku si snad berete ze svých čistých příjmů, ne?

mít vizi neznamená být alternativní ke všemu a za každou cenu - tedy i když to nedává moc smysl (chybí tomu racionální fundament).jde o to jaké cíle sleduji a čí zájmy hájím.
Místo zdanění příjmů bohatých danit spotřebu myslím není inovace ale krok stranou. prostě takovou inovaci moc neberu.Daňová solidarita je snad dostatečná na významnou vizi i když to zrovna nyní je problém protlačit
Nápady které tu zmiňujete (lokální měny větší zdanění spotřeby atp. ) průchozí také nejsou - ale za řešení problému to stejně nepovažuji, takže nevadí že jsou diskutovány spíše na okraji a já je za příliš nosnou alternativu nemám . Spíš danit kapitál a majetky - ne běžnou spotřebu.

to, co jsem chtěla říci je následujcí:

Koupit jídlo dnes není problém, ošacení také není problém.
Nepodkáte polonahého bezdomovce a většina z bezdomovců také nevypadá velmi pohuble.

To, co je dnes problém a někde velký (Anglie) je bydlení.
Cena bydlení dnes primárně závisí na místě, ne na kvalitě.
V Ústí dnes mohu koupit 3+1 za cenu garáže v Praze. Garsonieru v Praze mohu koupit za cenu krásného domu na venkově.

Proto má, řekněme 20 000 Kč v Praze jinou hodnotu než v Horní Lhotě.

Pokud bydlím v Horní Lhotě a to tak, že ve svém, těch 20 000 mi zaručuje slušný životní standart, pokud bydlím v Praze a platím hypotéku, tak po zaplacení bydlení mohu být někde těsně nad životním minimum.

Pokud mám daňový system založený na danění spotřeby, výše daně, kterou zaplatím se odvíjí od spotřeby, tj. v prvním případě zřejmě zaplatím vice, protože budu spotřebovávat pravděpodobně vice,

v druhém případě zaplatím méně - nemám z čeho spotřebovávat. - alespoň do té doby, než zaplatím dluhy (ta hypotéka se nepokládá za spotřebu, ale za investici - tedy alespoň do určité úrovně, navrhovalo se omezení na 1 million dolarů, budování paláců nepodporovat).


Ten současný system nedělá mezi prvním a druhým případem rozdíl. Vyhodnocuje finanční situaci obou případů jako identickou, neboť vice-méně bere v potaz pouze příjem.
-

ještě jinak

v tom prvním případě daníte majetek + příjem

v tom druhém případě daníte pouze příjem

lze samozřejmě take začít danit majetek, ale tam hrozí nebezpečí, že daníte majetek někoho, kdo má nízký příjem -

vydaníte starou ovdovělou paní z jejího domečku

To, ale neznamená, že ho není třeba prosazovat.

Ženy v USA začaly požadovat volební právo roku 1848, 1920 ho dostaly.
Ženy v Británii začaly požadovat volební právo 1864 (petici Marie Smith z roku 1832 nepočítám), dostaly ho 1919/1928.

Eleanor Rathbone stála u vzniku výboru pro přídavky na děti(1917) - prosadila je po druhé světové válce.

Napsal jste
"Spíš danit kapitál a majetky - ne běžnou spotřebu."

A přečetl jste si vůbec, co tu předkládá Lenka Vytlačilová? Dnes se rovnou DPH daní spotřeba bez ohledu na kapitál a majetky, zatímco v tom, na co Lenka upozorňuje by se právě spotřeba těch chudších nedanila vůbec, zatímco by se danili víc ti, co ten kapitál a majetky mají.

Taky se přimlouvám, aby se KSČM připojila jke kampani odborů za vyšší minimální mzdu, jak správně doporučuje pan Rusek.

Píšete
"Daňová solidarita je snad dostatečná na významnou vizi i když to zrovna nyní je problém protlačit"
Jenže ona podle mého soudu není. Měli byste vy levicoví politici víc reagovat na obrovské změny podoby kapitalizmu. Dnešní kapitalizmus není jen vykořisťováni dělníků kapitalisty jako za Marxe, vždyť charakter práce se kvůli novým technologiím podstatně změnil. Ale nejen kvůli technologiím ve výrobě, ale zejména ve finančnictví. Dnešní kapitalizmus je formován chováním bank a zastaralým globálním peněžním systémem. Tohle téma kdybyste zvedli.
Opakuji. Když už jste jednou v opozici a nic sami neprosadíte, mohli byste rozvíjet nové levicové vize. Pojmenovat, v čem je současný kapitalizmus nový. Jak by měla reagovat levice na tyto změny?

Kdybych měla víc času, psala bych o tom, jak banky pouští a přiškrcují peníze , které dávají do oběhu, a tím působí nepředvídatelnost ekonomik a upadání do recese, atd. Dělat v tom osvětu. Málokdo si dnes vůbec uvědomuje, že peníze vznikají jako dluh, že je vytváří privátní banky zcela bez jakékoli regulace - nedemokraticky. Zcela zásadní vliv na ekonomiku mají centrální bankéři, které nikdo nevolil. Atd... měli byste rozvíjet marxismus směrem, jakým se změnil kapitalizmus.
- Tohle mám hlavně na mysli, když Vám vytýkám nedostatek vize (ano, totéž se dá vytknout i ČSSD a současné "neoliberální" levici).

jenže to je právě problém - nepřímé daně (daně z konzumu) jsou zahrnovány do ceny. takže nedochází k rozlišení plátce - maximálně lze rozlišit komodity.
Opravdu pozor na pseudoteorie...těmi vizi nenahradíte. Na moralizování finančního oběhu v tržní ekonomice také není nic marxstického na tom moc nepostavíte

Daňová progrese šanci, ale nesmí se dělat pitomě a podle ekonomických pouček z dob krále Holce. Proto politickou formu této šance nepředstavuje KSČM.

Věda? To nemyslí vážně.

Pro návrat daňové progrese jsem určitě. Byť vím, že v politice se přes všechno (i zdánlivé) rozhořčení nad právě aktuálními reformami jen málokdy vstupuje dvakrát do téže řeky. Podstatné zdanění vysokých příjmů mám za akt sociální spravedlnosti a v zájmu sociální soudržnosti. Nicméně se obávám, že brzy po výpadku čistých příjmů by bylo v PS na stole docela podstatné zvyšování dotčených platů. A kdyby jen ve Sněmovně...
Či-li, z v diskusi doporučovaného (upřednostňovaného) zvyšování platů by hodně ukously kurážnější ceny a vyšší daně by zase rozhýbaly další růst už tak vysokých platů.

Nevymyslela jsem to já, ale pan Martin Ford.
Je to prosaditelné, protože by to akceptovala i pravice.

Jedná se o změnu odpočtů.

Původní návrh zní:
pokud zaměstnavatel vyplatí na mzdě zaměstnanci
50 000 $ roně, zanese si do nákladů
100 000 $.

v případě 100 000 $ to bude 150 000 $
v případě 150 000 $ to bude 150 000 $
v případě 200 000 $ a výše to bude 150 000$

Důvod snaha motivovat zaměstnavatele vyplácet vyšší nižší mzdy, penalizovat super vysoké mzdy

V našem prostředí by to omezilo systém, kdy zaměstnanec dostane pouze minimální mzdu a zbytek eventuálně bokem...

tj. zvýšil by se příjem státního rozpočtu a výběr sociálního a zdravotního pojištění.

v roce 2006 přeci nevládl král Holec ale ČSSD než se smířila s tím co je dnes - ve většině zemí s progresí to vypadá obdobně -takže mi pořád chybí cože to je na takové progresi špatně
progrese může být nastavena v různých číselných obdobách, ale pořád je to progrese. nějak nejde najít způsob jak platit na neplatit zároveň a dostat se na potřebný řád přerozdělování.
P.S. za pseudoteorii mám např. nápady na peníze co nejsou peníze a daně co nejsou daně,

Myslím, že jsem to řekl dost jasně. Dańovou progresi je nutné prosazovat, ale bohužel dnes nepředstavuje základní kámen, na kterém by se mohla stavět ptřebná změna ekonomické politiky. Reagoval jsem na rozdělní pásem a na to, kdo by daňovou progresi ve Vašem podání fakticky zaplatil. Tudíž znova: Šance pro daňovou progresi v ČR existuje, ale návrh KSČM je jen drahá kosmetická úprava.

Co je špatně?

a) Daňová progrese podle Vašeho návrhu -- v zemi s daňovými ráji,využívají i členvé vedení koncernu s rozhodující státní účastí, švarcsystémem a živnostenskými odpisy, které by nevypadaly jinak, kdyby je někdo optimalizoval pro potřeby neplatit daně -- znamená zvýšení daňové zátěže pro zaměstnaneckou vrstvu s příjmy stlačenými kolem průměru. Od lékařů přes inženýry k učitelům vysokých škol a ranku vedoucích ministerských odborů.
Negativní sociální inženýrství s přímým dopadem na kvalitu veřejných služeb a v české situac takéi do míry větší než značné zpětné zdanění peněz z veřejných rozpočtů ( a když stát daní státní výdaje, tak jsou opravdu virtuální peníze).

b) Oba si umíme najít strukturu daňových výnosů jak na stránkách MF, tak u předkládaných rozpočtových tisků v Parlamentu, a oba umíme násobit. Tudíž není těžké spočítat, že Vámi navrhovaná daňová progrese by při zachovalé schopnosti výběru daní (tudíž za předpokladu, že by se ti bohatí a mocní nehledali při vyšším zdanění intenzivnější formy daňové optimalizace) příliš mnoho z stávající rozpočtové nerovnováhy neřešila.

c) Ale ano, v roce 2006 jsme měli zděděnou a vybydlenou strukturu progresivní daně. ČSSD pouze bránila nedobrý faktický stav a tudíž při její porážce došlo k jeho zhoršení.
A vy chcete o deset let později ten "pouze" špatný stav obnovovat.

Další velkým problémem je náš sociální systém: „Jestliže naše systémy jsou založené na odvodech z práce a jestliže klasická živá práce bude mizet a bude nahrazovaná prací mrtvou, z čeho budeme odvádět prostředky do našeho sociálního systému?“ Ptá se bývalý ministr práce a sociálních věcí. Podle něj budeme muset zcela zásadně přeorganizovat naše odvodové systémy a začít daněmi zatěžovat práci, kterou vykonávají stroje a počítače, kapitálové transakce, zavádět ekologické daně a daň z majetku a z kapitálu.

vis.
Nahradí nás roboti? Jako producenty určitě, říká Vladimír Špidla