Není právě obvyklé představit si důstojného profesora a znalce středověkých dějin, hlásícího se ke svému katolictví a zejména papeži Františkovi, jak s vášní kritizuje politiku Spojených států a NATO, nešetří ani Izrael a připomíná sarkastickými slovy Západu, že si v hodnocení teroristických hrůz dneška a dob minulých nevidí na špičku vlastního nosu a že jeho pohoršení nad obětmi, zejména ovšem těmi vlastními, je zkrátka na baterky. Právě takový je autor knihy deníkových záznamů a úvah o dávných dějinách i žhavém dnešku.

Italský historik Franco Cardini (narozen 5. srpna 1940 ve Florencii) dosáhl proslulosti svými pracemi zaměřujícími se na dějiny středověku. Psal o tématech jako jsou křížové války, spiritualita a imaginace (například postava svatého Františka z Assisi), vztah křesťanství a islámu (i česky vydaná práce Evropa a islám, Praha 2004). Naposledy se italský medievista českým čtenářům připomenul knihou Jeruzalém. Průvodce dějinami města (Praha 2015). Ani v ní nezapřel svůj zájem i o jiná období dějin než je středověk.

Cardini se aktuálním otázkám věnuje dlouhodobě a angažuje se občansky a politicky. Byl veřejně aktivním odpůrcem zásahu v Afghánistánu i invaze do Iráku, kandidoval v místních volbách v rodné Florencii za levicové uskupení. Krátce po invazi do Iráku připravil k vydání sborník Strach a arogance (La paura e l´arroganza, Laterza 2003), do něhož přispěl mimo jiné i Noam Chomsky. Podobně zaměřená je další, již autorská Cardiniho kniha Astraia a Titáni. Americké lobbies dobývají svět (Astrea e i Titani. Le lobbies americane alla conquista del mondo, Laterza 2005).

Na své osobní webové stránce si historik už několik let vede deník Minima Cardiniana, ve kterém komentuje aktuální politické události, zejména na Blízkém východě, a spojuje tu svou historickou erudici se zájmem o aktuální dění. Právě výběrem z těchto textů vznikla kniha nazvaná Pokrytectví Západu. Chalífa, teror a dějiny. Zachycuje deníkové zápisy začínající 19. ledna 2014 a končící 27. ledna 2015.

Klíčovou roli v úvahách hrají nejsledovanější události těchto dvanácti měsíců: konflikt v Sýrii a nástup Islámského státu, válka v Gaze v roce 2014, vraždění v Paříži v lednu 2015, v jehož dozvucích se Cardini se čtenářem loučí. Ale nejde zdaleka jen o ně. Dalšími a neméně podstatnými tématy je vztah k Íránu, radikalizace mladých západních muslimů nebo třeba věznice v Guantánamu.

S politickými stanovisky Franka Cardiniho, například s tím, že by bylo záhodno dát sbohem NATO a pokusit se vybudovat samostatnou evropskou armádu a politiku nezávislou na Spojených státech, lze souhlasit či nesouhlasit. Jeho úvahy o zákrutách dějin a současnosti, často osobní, někdy emotivní, vždy ale opřené o hluboké znalosti, si však zaslouží pozornost v každém případě.

Chalífové už nejsou, co bývali...