Přednáška s názvem „Islám — pár základních slov pro orientaci“ ve mě vzbudila zájem již při prvním pohledu na plakát. Zajímalo mě, zda přednášející, místní katolický farář, dokáže pojmout složité téma komplexně a jestli se vyhne zjednodušujícím stereotypům. V rámci praxe v regionálním deníku jsem se proto vydal do Městského domu kultury v Karviné, abych ukojil svou zvědavost.

První hodinu poměrně nudné přednášky byla k slyšení spousta pojmů souvisejících s islámem. Osvěžil jsem si hodiny věnované světovým náboženstvím ze střední školy a uvědomil si různá propojení mezi islámem a křesťanstvím. Zajímavější část večera však přišla v době, kdy mě již monotónní tón přednášejícího kombinovaný s příjemným přítmím v sále nutil stále častěji zavírat oči.

Imaginární samizdat a zahubismus

„Právě skončila oficiální část přednášky a dostáváme se do té neoficiální, kde bych chtěl poukázat na sporné otázky týkající se islámu. Pokud máte nějaké nahrávací zařízení, tak je prosím vypněte, nechci se dostat do nějakého ohrožení,“ promluví znenadání při pohledu na poslední slajd prezentace přednášející farář.

Atmosféra v sále mírně zhoustne, klimbající paní přede mnou zbystří a z přednášejícího se stává disident a hrdinný bojovník proti nepříteli, o kterém tak trochu všichni tušíme, ale málokdo si jej troufne pojmenovat nahlas. Unylý výklad islámské symboliky vystřídá dynamický projev o „pravé podobě islámu“…