Počet států EU, které se rozhodly čelit přílivu běženců částečnou uzávěrou hranic, se rozrůstá. Po známém vyhrocení na budapešťském nádraží a u tábora v Röszke před čtrnácti dny se začalo uzavírat Dánsko, které přerušilo minulý týden některé vlakové, autobusové a lodní spoje s Německem. Následovalo vlastní Německo, jež zavedlo přísnější kontrolní režim na hranicích v neděli, Maďarsko, které uzavřelo celou srbskou hranici hlídaným plotem v úterý, Rakousko, jež obnovilo kontroly na hranicích s Maďarskem, Slovenskem, Slovinskem a Itálií ve středu, a naposledy Chorvatsko a Slovinsko.

Chorvatsko uzavřelo všechny hraniční přechody se Srbskem s výjimkou dálničního na tahu Bělehrad-Zagreb ve čtvrtek před půlnocí. Slovinsko následně přerušilo s Chorvatskem vlakové spoje.

„Nemůžeme jinak (...) Všechna zařízení připravená pro ubytování ilegálních migrantů jsou v této chvíli plná,“ řekl médiím ve čtvrtek v noci Ranko Ostojić, chorvatský ministr vnitra.

Hlavní proud běženců na takzvané balkánské cestě se stočil k chorvatské hranici v úterý, tedy poté, co přestalo uprchlíky vpouštět mimo několik speciálních přechodů Maďarsko. Během středy a čtvrtka překročilo srbsko-chorvatskou hranici na 13 tisíc běženců, přičemž většinu z nich nezvládly chorvatské orgány ani zaregistrovat.

Větší část uprchlíků a dalších migrantů pokračovala Chorvatskem dále k maďarské hranici, menší nastoupila do vlaků do Rakouska, jež byly následně zastaveny Slovinci.

Maďarsko v současnosti nevpouští běžence téměř vůbec s argumentací, že měli zažádat o azyl v některé z bezpečných zemí, jimiž už prošli — naposledy tedy v Srbsku. Zároveň začíná rozšiřovat plot ze srbské hranice i na chorvatskou a rumunskou část.

Chorvatsko také nechává migranty před přechody, zatím však nedovede zabránit stovkám z nich v překročení hranice přilehlými kukuřičnými poli. Zachycení běženci jsou sváženi do nových na rychlo budovaných center, případně převáženi do center ve Slovinsku.

Pověření zástupci Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Srbska jednají od pátečního dopoledne v Bělehradě o možných řešeních. Srbsko se podle pozorovatelů stavělo zatím k uprchlíkům nejvstřícněji ze všech balkánských zemí, jeho představitelé ale upozorňují, že tamní zaopatření běženců se dařilo doposud zvládat jen díky pomoci dobrovolníků a stát případný plný náraz uprchlické vlny, k němuž dojde, pokud se Maďarsko a Chorvatsko znovu neotevřou, nezvládne.

Co bude dál

Jedna část pozorovatelů nyní očekává, že se hlavní proud běženců stočí ze Srbska k rumunské hranici, jiní předpokládají, že budou uprchlíci přecházet dále zejména kukuřičnými poli na srbsko-chorvatské hranici. Jen málokdo očekává nějakou větší vstřícnost v nejbližších dnech od Maďarska.

Zástupci Evropské unie mají o uprchlické krizi jednat znovu ve středu 23. září, na kterou svolal stálý předseda Evropské rady Donald Tusk do Bruselu mimořádný summit. Znalci si ovšem netroudají zatím moc odhadovat, zda se odhodlají unijní státníci schválit nějaká rychle účinná opatření, která balkánským zemím v krátkodobém výhledu uleví.

Hlavním bodem programu je na příslušném sumiitu oficiálně dosud jen pokračování debaty o systému národních kvót, podle něhož by mělo být mezi jednotlivé státy EU přerozděleno 120 tisíc žadatelů o azyl z Řecka, Itálie a Maďarska.

Jak známo z posledních dnů, Česká republika spolu se Slovenskem a Maďarskem příslušné opatření blokuje. Nejen zpravodajové velkých agentur tak nyní očekávají, zda přijdou tyto státy V4 konečně i s nějakým alternativním řešením.

Další informace:

RFE/RL Croatia Closes Border Crossings With Serbia To Stem Migrant Influx

BBC News Migrant crisis: Croatia closes border crossings with Serbia

BBC News Migrants look to Serbia as Hungary shuts its doors

BBC News Migrant crisis: Hungary's closed border leaves many stranded

Balkan Insight Refugees in Zagreb Dream of Future in Germany

AFP Recalling their own war, Belgraders embrace Syrian refugees