Řecko splnilo první podmínku bailoutu, další lhůtu má v pondělí

Petr Jedlička

Vláda Alexise Tsiprase provedla parlamentem první balíček požadovaných změn přes pouliční protesty i odpor více než čtvrtiny poslanců Syrizy. Nyní pokračuje ve shánění peněz na splátky starých dluhů a přípravě dalších reforem.

Řecko splnilo první podmínku k zahájení plnohodnotných jednání o rozvrhu nového bailoutu — schválilo v parlamentu balíček daňových změn, zvýšení věku odchodu do důchodu a výhledové zrušení předčasných penzí. Stalo se tak v noci ze středy na čtvrtek ve velmi bouřlivé atmosféře.

Premiéru Alexisovi Tsiprasovi se podařilo nakonec přesvědčit jak strany prounijní opozice, tak i národovce z uskupení Nezávislí Řekové (ANEL), tedy menšího koaličního partnera. Z Tsiprasovy vlastní strany Syriza hlasovalo pro 110 poslanců, 32 bylo proti a šest se přímo či v důsledku zdrželo. Proti hlasovali také komunisté z KKE a řečtí neonacisté ze strany Zlatý úsvit.

„Jsem si vědom toho, že rozpočtová opatření jsou krutá a že řecké ekonomice neprospějí, ale jsem nucen je přijmout,“ uvedl Tsipras v parlamentu s tím, že země nemá v současnosti jinou možnosti, jak vbrzku otevřít banky a jak se vyhnout divokému defaultu.

„Řecký lid dokáže pochopit rozdíl mezi těmi, kdo bojují nefér bitvu, a těmi, kdo prostě složí zbraně,“ doplnil řecký premiér.

Důsledky pro vládu

Pozorovatelé připomínají, že vláda Alexise Tsiprase ztratila nočním hlasováním spolehlivou parlamentní většinu a že Syrize teď hrozí rozpad. Spolu s ostatními členy takzvané Levicové platformy strany hlasovali proti návrhům také bývalý ministr financí Janis Varufakis, předsedkyně parlamentu Zoe Constantopulová, ministr energertiky Panagiotis Lafazanis či pověřený ministr práce Dimitris Stratoulis.

Vedle nesporných sociálních důsledků a negativních dopadů na ekonomiku argumentovali odpůrci návrhů zejména předvolebními sliby Syrizy a výsledkem nedávného referenda, ve kterém většina Řeků podobná opatření odmítla. Proti návrhům se vyslovila ve středu také těsná většina Ústředního výboru Syrizy.

Podle pozorovatelů však není pravděpodobné, že by Alexis Tsipras měnil v dohledné době politiku nebo dokonce odstoupil. Jednak by to ve výhledu do dalších nejméně dvou týdnů zkomplikovalo stabilizaci řeckých bank, která je jednou z hlavních motivací aktuálního Tsiprasova postupu, jednak vyhrotilo ještě více atmosféru v zemi, neboť levicový premiér má stále na nespokojenou veřejnost vliv, a jednak opozice se do odvolávání vlády nijak nehrne.

Hlavní opoziční síla v Řecku — pravicová Nová demokracie — je v současnosti bez plnohodnotného vedení. Její provizorní předseda Evangelos Meimarakis ve čtvrtek uvedl, že o svržení vlády teď usilovat nechce. Předseda středové strany Potami Stavros Theodorakis se zase nechal slyšet, že poslední hlasování chápe jako vyjádření důvěry vládě svého druhu.

Ani Levicová platforma Syrizy přitom neuvedla, že již nebude podporovat vládu vůbec. Proti postupu Tsiprasova kabinetu se tak prozatím staví nejvýrazněji odborová centrála státních zaměstnanců ADEDY a tisíce protestujících, kteří už od úterka vycházejí do ulic zejména v centru Athén. Demonstrace části z nich přerostla ve středu v noci v násilnosti

Očekává se nyní, že Tsipras vymění některé ministry a že svou politiku bude dál hájit vedle argumentu vnuceného, ale nezbytného postupu také poukazem na slib investiční injekce od EU a podzimních jednání o restrukturalizaci dluhu. Na tu výrazně zatlačil v posledních dnech také Mezinárodní měnový fond, jenž vydal konečně v celku svoji nedávno uniklou analýzu, podle níž potřebuje řecká ekonomika k oživení buďto třicetiletý odklad splátek dluhu, anebo výrazné oddlužení.

Co bude dál

Podle scénáře dohodnutého o víkendu v Bruselu začínají teď schvalovat nabídku třetího bailoutu ty parlamenty zemí eurozóny, v nichž to vyžadují jejich normy. Návrh prošel už ve středu francouzským Národním shromážděním, ve čtvrtek dopoledne pak parlamentem Finska. Německý Bundestag má o nabídce hlasovat v pátek.

Souběžně s ratifikací pokračují též jednání o rychlém finančním transferu několika miliard eur, který by Řecku umožnil pokrýt letní splátky starých dluhů. Podle posledních informací má mít transfer podobu překlenovací půjčky ze starého záchranného fondu EFSF. Zástupci eurozóny schválili ve čtvrtek příslušný úvěr ve výši sedm miliard eur.

Řecká vláda pak musí pracovat na reformě občanskoprávní legislativy a úpravě režimu fungování bank, které slíbila provést parlamentem do příští středy 22. července.

O dalším vývoji bude dle znalců jasněji v pondělí 20. července, kdy má Řecko uhradit velkou splátku Evropské centrální bance. Pokud by nedostalo do té doby překlenovací půjčku z EFSF, anebo peníze použilo jinak, octilo by se v režimu defaultu vzhledem k dalšímu věřiteli, což by znamenalo další hospodářské a finanční problémy.

Další informace:

BBC News Greece debt crisis: PM Tsipras 'focused on bailout deal'

BBC News Greece debt crisis: Tough test for PM Tsipras

To Vima Critical bill passes in Parliament — Major loses for SYRIZA

eKathimerini Can Tsipras pull through?

The Guardian EU ministers begin drive to deliver bailout as Greece gives bitter consent

The Guardian Greek MPs pass austerity bill as Athens police clash with protesters

The Guardian Many Greeks now think Tsipras is a traitor. But he will survive

    Diskuse
    July 18, 2015 v 12.36
    Jak to pokračuje
    Návrh na zahájení jednání o bailoutu schválil už i německý parlament. Státy eurozóny se zároveň dohodly na poskytnutí rychlého překlenovacího úvěru ve výši 7 miliard eur. Řecko by tak mělo být schopné pokrýt nejbližší splátky dluhů a již v následujícím týdnu otevřít banky.

    Vláda Alexise Tsiprase teď musí ještě do středy provést parlamentem další dvě reformy -- občanskoprávní legislativy a režimu fungování bank. Pak mají začít velká jednání o novém Memorandu, tedy velkých strukturálních reformách, na něž bude nový bailout vázán.

    Podle předsedajícího euroskupiny Jeroena Dijsselbloema potrvají zřejmě čtyři týdny, tedy do konce srpna.