Německý ministr financí Wolfgang Schäuble šponoval na víkendovém summitu eurozóny v Bruselu tak dlouho trpělivost a dobrou vůli všech zúčastněných, až to prasklo. Z pozice síly si Německo vynutilo téměř vše, co v daném jednání chtělo, a Řecko v pondělí nad ránem doslova kapitulovalo. Nejen Twitter a další sociální media pak zaplavil v reakci nový hashtag ‪#‎ThisIsACoup‬ (Toto je státní převrat), ale i hlavní mediální prostor v Německu prostoupila neobvykle silná kritika. EU jako společnost států je totiž od samého počátku oficiálně budována na principu vzájemného respektu, což má silová jednání z podstaty vylučovat.

↗

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Foto archiv Blu-News.org

Výsledkem víkendového jednání není jen aGreekment, jak označil výslednou dohodu stálý předseda Evropské rady Donald Tusk, ale bohužel i návrt do doby, ve které dominovalo diplomatickým jednáním vydírání a vyhrožování. Takovou Evropu ovšem dnes nechce ani v Německu téměř nikdo, a tak je dokonce i mnoho německých konzervativců, kteří Řecku dosud nemohli přijít ani na jméno, postupem své vlády zaskočeno a vyjadřuje veřejně zklamání.

Der Spiegel píše například o silové diplomacii Wolfganga Schäubleho, jež představuje návrat Evropy k silovým strukturám, ve kterých vždy silnější prosadil svou vůli. „Spolková vláda zničila 70 let povalečné diplomacie během jediného víkendu“, uvádí prestižní list doslova.

Spiegel zároveň upozorňuje, že to, co se stalo v Bruselu, představuje konec dosavadní podoby eurozóny, jež byla víkendovým jednáním degradována na úroveň skupiny států se společným platidlem bez solidární politiky. List pak samozřejmě postrádá i výraznější reakci sociální demokracie, která sedí společně s německou kancléřkou Merkelovou ve spolkové vládě.

Frankfurter Allgemeine se též věnuje kritice Berlína za jeho neústupnost a staví do popředí kritické komentáře všemožných lidí na sociálních sítích. Jen o víkendu použilo už dříve zmiňovaný hashtag několik stovek tisíc uživatelů, mezi nimi i světoznámý ekonom a nositel Nobelové ceny Paul Krugman. Ten nejen twittoval „Killig the European Project“, ale napsal i komentář pro New York Times, ve kterém kritizuje „moralizující žvatlání“ Německa.

Požadavky euroskupiny jsou podle Krugmana šílenstvím a názor, že za vším stojí úvahy o „státním převratu“, jsou prý správné. Je to celé groteskní podvod, za kterým by EU nikdy stát neměla, dodává Krugman.

Konzervativní televize N-TV, která je německým partnerem CNN, zase Wolfganga Schäubleho popisuje jako železného stínového kancléře, který při jednáních hrál roli zlého policajta a Merkelovou nechal hrát hodného. Prostřednictvím médií nejprve pohrozil Grexitem, tedy vytlačením Řecka z Eurozóny, což zastrašilo nejen Řecko, ale i Francii a Itálii, a pak chladně servíroval svou představu o neoliberálních reformách, které mají v příštích letech změnit Řecko.

Německá europoslankyně za stranu zelených Barbara Lochbihlerová v kostce popsala situaci takto: „Vy mluvíte o důvěře, a přitom předkládáte dokument, jehož základem je ponížení.“ Dokonce i předseda Evropského parlamentu a sociální demokrat Martin Schulz, který se jednání přímo zúčastnil, byl náladou šokován. „Tohle jsem ještě za svou dlouholetou kariéru nezažil,“ prohlásil doslova.

V prvním televizním rozhovoru po jednáních pro Tagesschau Schulz řekl, že nálada byla velice napjatá a „všem bylo jasné, že tentokrát jde o všechno“. Jeho výraz přitom prozradil, že má skutečně strach. Otázku, zda je možné důvěru ve vládu řeckého premiéra Tsiprase obnovit, šmahem odbyl jako nedůležitou. Šlo přece o všechno.

Také finanční expert německé sociální demokracie Carsten Schneider vytýká ministru financí Wolfgangu Schäublemu těžké chyby při jednání s Řeckem. „V tom, co pan Schäuble udělal, mohu jen těžko najít něco rozumného,“ uvedl s doplněním, že ministr financí dostal svým vyhrožováním dočasným Grexitem, který navíc nebyl domluven, Německo do izolace.

V aktuální zprávě kritizuje víkendový aGreekment i Mezinárodní měnový fond. Také tato v principu velmi konzervativní (respektive neoliberální) instituce varuje před následky. Řecko dle MMF stojí před nepřekonatelnou horou dluhů, které nemůže zvládnout splatit samo. Podmínky dohody jej teď přivedou do bezvýchodné situace a kopa dluhů může ještě výrazně narůst, varuje Mezinárodní měnový fond.