To, že bylo zahájeno vyšetřování a že se kauza dostala před soud je přece zcela správné, především za situace, kdy se u Davida Ratha našlo sedm milionů v hotovosti v kufříku poté, co odházel od návštěvy. Dalších 30 milionů v hotovosti se našlo krátce poté u něj, nebo u jeho otce. Podstatné je, zda jeho trestní řízení probíhalo a probíhá za férových a zákonných podmínek a zda jsou jeho práva na obhajobu zajištována v dostatečné míře. Podle všeho, co o případu víme, tomu tak nebylo a nadále není.

Vše začalo tím, že Bradáčová nebyla vůbec místě příslušná a celé vyšetřování nebylo pod dozorem soudu (v roce 1950 zmizel z trestního řádu vyšetřující soudce) a dokonce o vzetí do vazby rozhodoval místě nepříslušní soud. Pak došlo, jak Jiří Paroubek správně popisuje, k změně obvinění a původní rozhodnutí předsedkyně dolní komory parlamentu se tak stalo zcela neplatné, nicotné. Zda takové pochybení může být dodatečně napraveno dalším rozhodnutím sněmovny o vydání poslance je pochybné. Nyní, když David Rath přednášel svojí závěrečnou řeč a někdo mu přinesl do soudní síně materiály, byly tyto soudem zabaveny, aniž by David Rath mohl rozhodnout, zda tyto materiály v rámci své obhajoby soudu vůbec chce předložit. Tím ten proces pro mě skončil.

Tohle byl tak masívní přešlap soudce, který tak intenzívně zasáhl do práv na obhajobu, že o spravedlivém procesu nemůže být již ani řeč. Soudní proces by bylo nutno tedy opakovat, tedy kdyby někdo v justici chtěl tuto hrubou chybu soudce Pacovského napravit. To, že se soc. dem. o Davida Ratha distancuje je velkou chybnou, neboť nejde jen o Davida Ratha, ale o to, zda justice jedná zákonně a férově. Ale spravedlnosti v ČSSD nikoho nezajímá. A to je velká chyba.

Rakouský sociálně demokratický premiér Werner Faymann v rozhovoru pro deník DerStandard kritizuje postup Německa na víkendovém summitu Euroskupiny.
"Německo zde převzalo vedoucí úlohu a ta nebyla v daném případě pozitivní", řekl doslova a dodal, že Německým postupem a pohrůžkou Grexitu vznikl u některých dojem, že toto řešení by bylo levnější. To jednak není pravda a též by to byl začátek rozkladu a nikdo neví, co se do budoucna stane.

Já jsem se ve svém článku věnoval vysloveně jen německým reakcím, protože ty se zdají být nyní nejdůležitější. Samozřejmě, že je greekment kritizován ze všech možných stran i mezinárodně. A samozřejmě i ze strany sociální demokracie v Rakousko. Když se nepletu, tak jsem zaslechl v radiu říci rakouského kancléře Faymanna dokonce, že to je ponižující návrh Německa. Věřím, že dalším reakcím ze světa se Deník Referendum bude ještě věnovat. Že by však Rakousko přímo intervenovalo do Německé politiky a snažilo se Němcům diktovat, kdo má být jejich ministr financí si neumím představit. To ale neznamená, že Rakousko bude mlčet. Podle mého odhadu bude postup Německa kritizovat a hledat východiska.

David Unger má samozřejmě pravdu, když upozorňuje na mou nepřesnost v označení rakouských samosprávných regionů. Rakousko je rozděleno do devíti samosprávných zemí a ne, jak jsem já psal, do okresů. Použil jsem tento překlad, protože jsem chtěl použít pojem, který je i v ČR používán ve srovnatelné souvislosti. I u krajů se jedná v ČR o regiony ve kterých se konají volby ze kterých vzejde regionální zastupitelstvo a ne jen jeden starosta. Byla to nejspíš chyba a čtenáře jsem podcenil.

I Bruna Kreiského jsem naopak psal to, že on přímo uzavřel dohodu s bývalým SSákem. O tom, že by tehdy byla FPO liberální nepadlo ani slovo, ale tím nechci říci, že tomu tak nebylo. O tom, že FPO byla liberální jsem psal až následně v souvislosti s vládou jeho nástupce Sinowatze.

Podstatné ovšem je, že se o věcech v SPO nevede široká diskuse a že členská základna není do rozhodování zapojena. Kdyby byla, mohlo by se diskutovat a nejít řešení, které bude mít širokou podporu a pak je tu šance, podle mého názoru, FPO opět oslabit.