Zděšení v rakouské sociální demokracii

Philipp Janýr

Burgenlandská větev SPÖ prolomila letité tabu a uzavřela krajskou koalici s národovecko-populistickými Svobodnými. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. V Rakousku žijící Philipp Janýr přibližuje událost, kontext i možné dopady.

V rakouské politice je v posledních týdnech mimořádně živo. Vše začaly už koncem května krajské volby v nejmenší a nejchudší spolkové zemi, v Burgenlandu. Podle očekávání vyhrála opět sociální demokracie SPÖ, tak jako v nespočetných předchozích volbách. Tentokrát ovšem výrazně ztratila (-6,5 procenta) a přišla o svou absolutní většinu.

Byla tudíž nucena si najít koaličního partnera. A toho našla překvapivě rychle. Bez okolků se dala do holportu s pravicově populistickou FPÖ, která, viděno očima celostátní SPÖ, je zosobněným ďáblem.

Víc nebylo potřeba. Od toho okamžiku je dlouhodobě poměrně poklidná rakouská politická scéna ve varu, všechny doposud platné zvyklosti jsou převráceny a uvnitř sociální demokracie už nejen doutná, ale doslova hoří konflikty. Tomu nezabránilo ani prohlášení novopečeného hejtmana Hanse Niessla, že FPÖ v Burgenlandu je přece jiná, než ta, která je známá na celostátní úrovni.

Nový burgenlandský hejtman Hans Niessl na předvolebním billboardu. Foto archiv Platzlzwei.at

Niesslovu ujištění nikdo neuvěřil a hlavně to nikoho nezajímalo. Šlo o princip. Když koncem roku 1999 sociální demokracie prohrála na celostátní úrovni volby a lidovci vstoupili do koalice s FPÖ, byla SPÖ tak rozhořčena, že proti vlastní zemi poštvala Evropskou unii.

S „náckama" v Evropě nikdo jednat nebude, znělo tehdy ze všech stran. Důsledkem byly sankce vůči Rakousku a masivní protesty v ulicích každý čtvrtek.

Po krizovém zasedání celostátního vedení SPÖ se předseda Werner Feyman, který je zároveň spolkovým kancléřem, nezmohl na víc, než na krátké prohlášení, že krajské koalice spadají zcela do kompetence místních členů a představitelů.

Před ústředím SPÖ se pořádají od té doby pravidelně demonstrace, stejně jako v hlavním městě Burgenlandu, v Eisenstadtu. Dlouholetí členové opouštějí stranu a významní členové, mezi nimi i bývalí ministři, vyzývají předsedu strany k rezignaci.

Vídeňský starosta Michael Häupl, který je nejvýraznějším odpůrcem burgenlandské koalice, jasně deklaroval, že on koalici s FPÖ za žádných okolností neuzavře, a pro členy sociální demokracie dokonce nechal vydat ANTI-FPÖ brožurku pro nadcházející volby.

Od války k Haiderovi — cesta k současnosti

×
Diskuse
July 14, 2015 v 23.48
Malá oprava
V Burgendlandu ani v jiné spolkové rakouské zemi nejsou krajské volby, ale zemské volby. V Rakousku totiž na rozdíl od Československa (a České republiky) nezrušili osvědčené zemské uspořádání a nesmyslně nepřesunuli karikaturu samosprávy na menší a slabší celky - kraje, kterýmžto potom nesvěřili kompetence komunálních okresů.

Když tu popisuje autor, jak Bruno Kreisky vládl za podpory Svobodných (ale těch sociálně-liberálních, ne těch nacionalistických), říkám si, co bychom dali za takového politika, jako byl Bruno Kreisky. Mimochodem s kořeny z jižní Moravy. My jsme tyto elity nepřijali po roce 1918 a vyhnali po roce 1945...

Zpochybňuje někdo desetileté koalice SPD-FDP nebo CDU/CSU-FDP v Německu? A jistě by se po válce našli v řadách těchto stran bývalí členové NSDAP, stejně jako v ČSSD nebo ODS byli bývalí členové KSČ.
PJ
July 15, 2015 v 11.46
Re: David Unger
David Unger má samozřejmě pravdu, když upozorňuje na mou nepřesnost v označení rakouských samosprávných regionů. Rakousko je rozděleno do devíti samosprávných zemí a ne, jak jsem já psal, do okresů. Použil jsem tento překlad, protože jsem chtěl použít pojem, který je i v ČR používán ve srovnatelné souvislosti. I u krajů se jedná v ČR o regiony ve kterých se konají volby ze kterých vzejde regionální zastupitelstvo a ne jen jeden starosta. Byla to nejspíš chyba a čtenáře jsem podcenil.

I Bruna Kreiského jsem naopak psal to, že on přímo uzavřel dohodu s bývalým SSákem. O tom, že by tehdy byla FPO liberální nepadlo ani slovo, ale tím nechci říci, že tomu tak nebylo. O tom, že FPO byla liberální jsem psal až následně v souvislosti s vládou jeho nástupce Sinowatze.

Podstatné ovšem je, že se o věcech v SPO nevede široká diskuse a že členská základna není do rozhodování zapojena. Kdyby byla, mohlo by se diskutovat a nejít řešení, které bude mít širokou podporu a pak je tu šance, podle mého názoru, FPO opět oslabit.
July 15, 2015 v 22.28
Kreisky nejen uzavřel dohodu s bývalým členem SS,
mimochodem sám židovského původu, ale jako diplomat se výrazně podílel na Rakouské státní smlouvě se SSSR, kterým si v roce 1955 Rakousko vybojovalo neutralitu a odchod Rudé armády. Byl tvůrcem rakouského sociálního státu a jeho vláda se výrazně podílela na rakouském ekonomickém zbohatnutí.

K tomu srovnání zemských a krajských voleb: je to opravdu jen velmi hrubá analogie. V Rakousku nejsou zemské volby pospolu a nejsou nějakým "referendem" o určitém celostátním tématu, jako u nás. O krajských tématech volby jen těžko mohou být, lidé je dosud nepřijali, celky nejsou logické ani smysluplné, není žádná krajská identita. Co je ale hlavní rozdíl: Země v Rakousku a Německu, jejich parlamenty a vlády si zcela samozřejmě hospodaří s vysokým podílem daní, které byly odvedeny na jejich území. Naše kraje žádné daně přímo nevybírají, ale musí spoléhat na to, co jim přiklepnou v Praze. A věřil by někdo, že to je procentuálně čtyřikrát míň? Podle toho mají kraje také silné pozice.