Cestou k záchraně řeckých bank a udržení země v eurozóně nebude ani překlenovací úvěr, ani restrukturalizace dluhu, nýbrž další bailout — program půjček v celkové výši 82 až 86 miliard eur s nízkým úročením a dlouhou dobou splatnosti poskytnutých ze záchranného fondu eurozóny (ESM), jejichž prostřednictvím má Řecko v následujících třech letech splácet staré dluhy soukromým věřitelům, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Dohodli se na tom zástupci řecké vlády a eurozóny na víkendových jednáních v Bruselu. Podle všech pozorovatelů byly rozhovory velmi náročné. Jejich poslední fáze trvala nepřetržitě sedmnáct hodin a skončila až v pondělí ráno.

Přesto je současná dohoda pouze prvním stupněm, nikoliv koncem aktuálního vyjednávacího procesu. Aby byli zástupci věřitelů ochotni přejít do další fáze, musí vláda Alexise Tsiprase provést do středeční půlnoci parlamentem několik zásadních reforem. Teprve pak začnou schvalovat víkendovou dohodu parlamenty zemí eurozóny, začne se jednat o dalších komplexněších reformách a také o penězích, jež Řecko potřebuje akutně zaslat věřitelům, aby se vyhnulo velkému defaultu a mohlo otevřít banky.

„Řecká vláda musí teď provést parlamentem balíček daňový změn, alespoň částečnou penzijní reformu, zákon zaručující apolitické vedení statistického úřadu a normy zavádějící automatickou dluhovou brzdu. I když to dokáže a nerozpadne se, čeká ji další reformní program, velice přísný režim dohledu a další a další vyjednávání (...) To všechno navíc předpokládá, že v Řecku nevypukne nová politická krize (...), což vzhledem k aktuální situaci v zemi a podmínkám dohody nelze rozhodně vyloučit,“ hlásila do pondělního vysílání BBC Katya Adlerová, odpovědná redaktorka stanice.

Podrobnosti dohody — čtyři fáze

Analytikové dělí podmínky, jež musí Řecko na základě dohody splnit, v zásadě do čtyř časově posloupných fází. V první fázi musí, jak již uvedeno, řecký parlament schválit do středy:

1. daňovou reformu, v rámci níž bude umístěna část položek DPH typu daně za potravinářské výrobky či služby v restauracích do vyšší sazby (to jest na 23 procent), část položek jako čerstvé jídlo, energie, voda a hotelové služby do střední sazby DPH (13 procent) a v nejnižší šestiprocentní sazbě budou ponechány jen léky a knihy. Zvýšena má být také daň z luxusu (za bazény, jachty a drahá auta nově 13 procent) a daň z příjmů menších podniků (zřejmě na 28 procent). Zrušena bude pak 30procentní sleva na DPH pro obyvatele ostrovů, s ročním odkladem pro ty zvláště odlehlé, 
2. první část penzijní reformy, která zvýší s účinností od roku 2022 věk odchodu do důchodu na 67 let, zruší s účinností od stejného roku předčasné důchody a rovněž  zruší, ale s účinností od roku 2019, příspěvky důchodcům s nižšími penzemi — to vše v duchu zásady, že příjmy a výdaje penzijního systému mají být vyrovnané,
3. dílčí normu, která má zaručit, že vedení řeckého statistického úřadu ELSTAT bude nezávislé na aktuálně vládnoucí politické garnituře,
4. vznik fiskální rady a aktivaci takzvané dluhové brzdy, tedy zásady, že pokud dosáhne rozpočtový schodek určité výše, spustí se automaticky (respektive kvaziautomaticky) úsporná výdajová opatření. Brzdu přijaly státy eurozóny již v rámci takzvaného Fiskálního kompaktu v minulých letech, Řecko však fungovalo ve specifickém režimu a kompakt neimplementovalo celý

druhá fáze

Vedle toho musí řecká politická reprezentace provést parlamentem dle dohody v této druhé fázi do středy 22. července další normy a legislativní úpravy, konkrétně:

• dílčí (ale závažností relativně velkou) justiční reformu, která má zrychlit vypořádávání občansko-právních sporů,
• první část reformy standardizující fungování bank, to značí režim dohledu, přístup k nespláceným či toxickým úvěrům a postup při bankovních krizích vypracovaný dle směrnice Evropské komise.