Cestou k záchraně řeckých bank a udržení země v eurozóně nebude ani překlenovací úvěr, ani restrukturalizace dluhu, nýbrž další bailout — program půjček v celkové výši 82 až 86 miliard eur s nízkým úročením a dlouhou dobou splatnosti poskytnutých ze záchranného fondu eurozóny (ESM), jejichž prostřednictvím má Řecko v následujících třech letech splácet staré dluhy soukromým věřitelům, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Dohodli se na tom zástupci řecké vlády a eurozóny na víkendových jednáních v Bruselu. Podle všech pozorovatelů byly rozhovory velmi náročné. Jejich poslední fáze trvala nepřetržitě sedmnáct hodin a skončila až v pondělí ráno.

Přesto je současná dohoda pouze prvním stupněm, nikoliv koncem aktuálního vyjednávacího procesu. Aby byli zástupci věřitelů ochotni přejít do další fáze, musí vláda Alexise Tsiprase provést do středeční půlnoci parlamentem několik zásadních reforem. Teprve pak začnou schvalovat víkendovou dohodu parlamenty zemí eurozóny, začne se jednat o dalších komplexněších reformách a také o penězích, jež Řecko potřebuje akutně zaslat věřitelům, aby se vyhnulo velkému defaultu a mohlo otevřít banky.

„Řecká vláda musí teď provést parlamentem balíček daňový změn, alespoň částečnou penzijní reformu, zákon zaručující apolitické vedení statistického úřadu a normy zavádějící automatickou dluhovou brzdu. I když to dokáže a nerozpadne se, čeká ji další reformní program, velice přísný režim dohledu a další a další vyjednávání (...) To všechno navíc předpokládá, že v Řecku nevypukne nová politická krize (...), což vzhledem k aktuální situaci v zemi a podmínkám dohody nelze rozhodně vyloučit,“ hlásila do pondělního vysílání BBC Katya Adlerová, odpovědná redaktorka stanice.

Podrobnosti dohody — čtyři fáze

Analytikové dělí podmínky, jež musí Řecko na základě dohody splnit, v zásadě do čtyř časově posloupných fází. V první fázi musí, jak již uvedeno, řecký parlament schválit do středy:

1. daňovou reformu, v rámci níž bude umístěna část položek DPH typu daně za potravinářské výrobky či služby v restauracích do vyšší sazby (to jest na 23 procent), část položek jako čerstvé jídlo, energie, voda a hotelové služby do střední sazby DPH (13 procent) a v nejnižší šestiprocentní sazbě budou ponechány jen léky a knihy. Zvýšena má být také daň z luxusu (za bazény, jachty a drahá auta nově 13 procent) a daň z příjmů menších podniků (zřejmě na 28 procent). Zrušena bude pak 30procentní sleva na DPH pro obyvatele ostrovů, s ročním odkladem pro ty zvláště odlehlé, 
2. první část penzijní reformy, která zvýší s účinností od roku 2022 věk odchodu do důchodu na 67 let, zruší s účinností od stejného roku předčasné důchody a rovněž  zruší, ale s účinností od roku 2019, příspěvky důchodcům s nižšími penzemi — to vše v duchu zásady, že příjmy a výdaje penzijního systému mají být vyrovnané,
3. dílčí normu, která má zaručit, že vedení řeckého statistického úřadu ELSTAT bude nezávislé na aktuálně vládnoucí politické garnituře,
4. vznik fiskální rady a aktivaci takzvané dluhové brzdy, tedy zásady, že pokud dosáhne rozpočtový schodek určité výše, spustí se automaticky (respektive kvaziautomaticky) úsporná výdajová opatření. Brzdu přijaly státy eurozóny již v rámci takzvaného Fiskálního kompaktu v minulých letech, Řecko však fungovalo ve specifickém režimu a kompakt neimplementovalo celý

druhá fáze

Vedle toho musí řecká politická reprezentace provést parlamentem dle dohody v této druhé fázi do středy 22. července další normy a legislativní úpravy, konkrétně:

• dílčí (ale závažností relativně velkou) justiční reformu, která má zrychlit vypořádávání občansko-právních sporů,
• první část reformy standardizující fungování bank, to značí režim dohledu, přístup k nespláceným či toxickým úvěrům a postup při bankovních krizích vypracovaný dle směrnice Evropské komise.

třetí fázi

Součástí předběžné víkendové dohody je také plán v Memorandu podrobně rozpracovat:

1. další fáze penzijní reformy, jež mají učinit řecký penzijní systém dlouhodobě udržitelným a vypořádat se s fiskálními dopady rozhodnutí řeckého Ústavního soudu z roku 2012, který předchozí úpravy penzijního systému zrušil,
2. další fáze reformy standardizující fungování bank zaměřené zejména na omezení možnosti politických vlivů na jejich fungování,
3. velká reforma regulace podnikání na základě doporučení OECD, jež má — kromě jiného — rozvolnit regulaci nedělního prodeje, pravidla pro provozování lékáren, mlékáren a pekáren a podmínky pro výkon určitých profesí určovaných příslušným cechem (takzvané otevření profesí),
4. reforma pracovního práva, která nově upraví pravidla kolektivního vyjednávání a stávek, tedy oslabí odbory,
5. reforma trhu s energiemi založená na privatizaci provozovatele rozvodné elektrické sítě ADMIE, přičemž k privatizaci nemusí dojít, pokud nalezne řecká vláda jiný způsob řešení se stejným dopadem na soutěživost a zástupci věřitelů jí to schválí.

čtvrtá fáze

Zástupci Trojky, totiž Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, mají mít podle víkendové dohody (kde se však nemluví o Trojce, ale o „Institucích“) zřízeno v Řecku zastoupení. To bude v této čtvrté fázi implementace dohlížet na dodržování všeho dohodnutého, a na základě skutečnosti dávat doporučení k výplatám tranší.

Sporný privatizační fond

Specifickou součástí víkendové dohody je pak řecký závazek zřídit „nezávislý Fond důvěry“, do něhož bude převeden a následně „monetarizován“, tedy rozprodán, „cenný majetek státu“ v celkové hodnotě 50 miliard eur. Polovina výnosu z takto „monetarizovaného“ majetku má jít na rekapitalizaci řeckých bank, čtvrtina na snížení poměru dluhu k HDP a čtvrtina zpět řecké vládě na investice.

Zástupci věřitelů popisují Fond jako nástroj k efektivnější privatizaci, jelikož má být pod přímým dohledem jejich, tedy věřitelských institucí. Oficiálně má vzniknout proto, že žádná z dosavadních řeckých vlád své privatizační závazky nesplnila. Od začátku krize vynesly všechny řecké privatizace pouze sedm miliard eur, přičemž se počítalo se čtyřiceti, a současné vládě se v tomto ohledu nevěří o moc více.

Fond nebude nakonec sídlit v Lucembursku pod zahraniční správou, jak navrhovali zástupci věřitelů původně, ale v Řecku a pod řeckou správou. I tak je ovšem zřízení Fondu vnímáno většinou pozorovatelů jako přinejmenším kontroverzní.

Reakce Řeků?

Podle vnímání téměř všech komentátorů, kteří víkendovou úmluvu zatím hodnotili, je aktuální bailoutová dohoda jiná, než byly dvě dřívější. Na jedné straně neobsahuje explicitní příkazy dalších plošných škrtů, úspor a propouštění, na druhé straně k nim ale může vést v důsledku. Problematická je v tomoto ohledu zejména dluhová brzda. Dále se zpřísňuje režim dohledu a řecké vládě se nedává příliš prostoru k vlastní národohospodářské politice.