Eurozóna nabídla Řecku třetí bailout. Podmínky jsou mimořádně přísné

Řecká vláda musí do středy provést parlamentem několik dílčích, ale závažných reforem. Teprve pak se má jednat o penězích a velkých strukturálních reformách, na které budou vázány. Vášně budí také zřízení nového privatizačního fondu.

(pjed)

13.07.2015 19:21

Všichni zúčastnění se dokázali po víkendu do kamer usmívat. Někteří ale jen poněkud rozpačitě. Foto archiv EC

Cestou k záchraně řeckých bank a udržení země v eurozóně nebude ani překlenovací úvěr, ani restrukturalizace dluhu, nýbrž další bailout – program půjček v celkové výši 82 až 86 miliard eur s nízkým úročením a dlouhou dobou splatnosti poskytnutých ze záchranného fondu eurozóny (ESM), jejichž prostřednictvím má Řecko v následujících třech letech splácet staré dluhy soukromým věřitelům, Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.

Dohodli se na tom zástupci řecké vlády a eurozóny na víkendových jednáních v Bruselu. Podle všech pozorovatelů byly rozhovory velmi náročné. Jejich poslední fáze trvala nepřetržitě sedmnáct hodin a skončila až v pondělí ráno.

Přesto je současná dohoda pouze prvním stupněm, nikoliv koncem aktuálního vyjednávacího procesu. Aby byli zástupci věřitelů ochotni přejít do další fáze, musí vláda Alexise Tsiprase provést do středeční půlnoci parlamentem několik zásadních reforem. Teprve pak začnou schvalovat víkendovou dohodu parlamenty zemí eurozóny, začne se jednat o dalších komplexněších reformách a také o penězích, jež Řecko potřebuje akutně zaslat věřitelům, aby se vyhnulo velkému defaultu a mohlo otevřít banky.

„Řecká vláda musí teď provést parlamentem balíček daňový změn, alespoň částečnou penzijní reformu, zákon zaručující apolitické vedení statistického úřadu a normy zavádějící automatickou dluhovou brzdu. I když to dokáže a nerozpadne se, čeká ji další reformní program, velice přísný režim dohledu a další a další vyjednávání (...) To všechno navíc předpokládá, že v Řecku nevypukne nová politická krize (...), což vzhledem k aktuální situaci v zemi a podmínkám dohody nelze rozhodně vyloučit,“ hlásila do pondělního vysílání BBC Katya Adlerová, odpovědná redaktorka stanice.

Podrobnosti dohody – čtyři fáze
Analytikové dělí podmínky, jež musí Řecko na základě dohody splnit, v zásadě do čtyř časově posloupných fází. V první fázi musí, jak již uvedeno, řecký parlament schválit do středy:

  1. daňovou reformu, v rámci níž bude umístěna část položek DPH typu daně za potravinářské výrobky či služby v restauracích do vyšší sazby (to jest na 23 procent), část položek jako čerstvé jídlo, energie, voda a hotelové služby do střední sazby DPH (13 procent) a v nejnižší šestiprocentní sazbě budou ponechány jen léky a knihy. Zvýšena má být také daň z luxusu (za bazény, jachty a drahá auta nově 13 procent) a daň z příjmů menších podniků (zřejmě na 28 procent). Zrušena bude pak 30procentní sleva na DPH pro obyvatele ostrovů, s ročním odkladem pro ty zvláště odlehlé, 
  2. první část penzijní reformy, která zvýší s účinností od roku 2022 věk odchodu do důchodu na 67 let, zruší s účinností od stejného roku předčasné důchody a rovněž  zruší, ale s účinností od roku 2019, příspěvky důchodcům s nižšími penzemi – to vše v duchu zásady, že příjmy a výdaje penzijního systému mají být vyrovnané,
  3. dílčí normu, která má zaručit, že vedení řeckého statistického úřadu ELSTAT bude nezávislé na aktuálně vládnoucí politické garnituře,
  4. vznik fiskální rady a aktivaci takzvané dluhové brzdy, tedy zásady, že pokud dosáhne rozpočtový schodek určité výše, spustí se automaticky (respektive kvaziautomaticky) úsporná výdajová opatření. Brzdu přijaly státy eurozóny již v rámci takzvaného Fiskálního kompaktu v minulých letech, Řecko však fungovalo ve specifickém režimu a kompakt neimplementovalo celý
Jestliže řecká vláda středeční půlnoc přežije a parlament vše uvedené schválí, nastane druhá fáze. V rámci ní začnou schvalovat víkendovou dohodu národní parlamenty zemí eurozóny a řecká vláda bude souběžně vyjednávat o rychlém přísunu několika miliard eur mimo režim bailoutu, které potřebuje do 20. července poslat jako splátku Evropské centrální bance. Podle dosavadních zpráv by je mohla dostat buď od Francie, nebo z nouzového fondu pod správou Evropské komise.

Vedle toho musí řecká politická reprezentace provést parlamentem dle dohody v této druhé fázi do středy 22. července další normy a legislativní úpravy, konkrétně:

  • dílčí (ale závažností relativně velkou) justiční reformu, která má zrychlit vypořádávání občansko-právních sporů,
  • první část reformy standardizující fungování bank, to značí režim dohledu, přístup k nespláceným či toxickým úvěrům a postup při bankovních krizích vypracovaný dle směrnice Evropské komise.
Ve třetí fázi, která má započít také příští týden, bude vyjednáno nové Memorandum o porozumění (MoU) – dokument, v rámci nějž řecká vláda podrobně popíše obsah dalších, tentokrát velkých strukturálních reforem, které chce prosadit, a rozvrh, kdy je chce prosadit. Zástupci věřitelů budou v rámci jednání o MoU popis i rozvrh připomínkovat a v posledku jej musejí schválit.

Součástí předběžné víkendové dohody je také plán v Memorandu podrobně rozpracovat:

  1. další fáze penzijní reformy, jež mají učinit řecký penzijní systém dlouhodobě udržitelným a vypořádat se s fiskálními dopady rozhodnutí řeckého Ústavního soudu z roku 2012, který předchozí úpravy penzijního systému zrušil,
  2. další fáze reformy standardizující fungování bank zaměřené zejména na omezení možnosti politických vlivů na jejich fungování,
  3. velká reforma regulace podnikání na základě doporučení OECD, jež má – kromě jiného – rozvolnit regulaci nedělního prodeje, pravidla pro provozování lékáren, mlékáren a pekáren a podmínky pro výkon určitých profesí určovaných příslušným cechem (takzvané otevření profesí),
  4. reforma pracovního práva, která nově upraví pravidla kolektivního vyjednávání a stávek, tedy oslabí odbory,
  5. reforma trhu s energiemi založená na privatizaci provozovatele rozvodné elektrické sítě ADMIE, přičemž k privatizaci nemusí dojít, pokud nalezne řecká vláda jiný způsob řešení se stejným dopadem na soutěživost a zástupci věřitelů jí to schválí.
Jednat o Memorandu o porozumění se má dále v průběhu léta – opět za podmínky, že zůstane v Řecku vláda, jež k tomu bude přístupná. Poté nastane čtvrtá fáze implementace dohody, totiž vlastní plnění prosazování reforem z Memoranda a výplata peněz.

Zástupci Trojky, totiž Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, mají mít podle víkendové dohody (kde se však nemluví o Trojce, ale o „Institucích“) zřízeno v Řecku zastoupení. To bude v této čtvrté fázi implementace dohlížet na dodržování všeho dohodnutého, a na základě skutečnosti dávat doporučení k výplatám tranší.

Sporný privatizační fond
Specifickou součástí víkendové dohody je pak řecký závazek zřídit „nezávislý Fond důvěry“, do něhož bude převeden a následně „monetarizován“, tedy rozprodán, „cenný majetek státu“ v celkové hodnotě 50 miliard eur. Polovina výnosu z takto „monetarizovaného“ majetku má jít na rekapitalizaci řeckých bank, čtvrtina na snížení poměru dluhu k HDP a čtvrtina zpět řecké vládě na investice.

Zástupci věřitelů popisují Fond jako nástroj k efektivnější privatizaci, jelikož má být pod přímým dohledem jejich, tedy věřitelských institucí. Oficiálně má vzniknout proto, že žádná z dosavadních řeckých vlád své privatizační závazky nesplnila. Od začátku krize vynesly všechny řecké privatizace pouze sedm miliard eur, přičemž se počítalo se čtyřiceti, a současné vládě se v tomto ohledu nevěří o moc více.

Fond nebude nakonec sídlit v Lucembursku pod zahraniční správou, jak navrhovali zástupci věřitelů původně, ale v Řecku a pod řeckou správou. I tak je ovšem zřízení Fondu vnímáno většinou pozorovatelů jako přinejmenším kontroverzní.

To obtížnější Alexise Tsiprase teprve čeká. Foto NA, flickr

Reakce Řeků?
Podle vnímání téměř všech komentátorů, kteří víkendovou úmluvu zatím hodnotili, je aktuální bailoutová dohoda jiná, než byly dvě dřívější. Na jedné straně neobsahuje explicitní příkazy dalších plošných škrtů, úspor a propouštění, na druhé straně k nim ale může vést v důsledku. Problematická je v tomoto ohledu zejména dluhová brzda. Dále se zpřísňuje režim dohledu a řecké vládě se nedává příliš prostoru k vlastní národohospodářské politice.

Téměř každý pozorovatel očekává, že současný kabinet Syrizy a nacionalistické strany ANEL se v reakci na dohodu rozpadne a Tsipras sestaví kabinet nový, zřejmě s podporou dalších stran. Také část poslanců Syrizy bude v parlamentu hlasovat nesporně proti dohodě. Část expertů předpokládá dokonce brzké předčasné volby.

Přesto jen málo se objevuje názor, že měla řecká reprezentace o víkendu, či lépe v aktuální atmosféře, na výběr. V důsledku defaultu splátky Mezinárodnímu měnovému fondu z 30. června přišla dle expertních odhadů řecká ekonomika již nejméně o patnáct miliard eur a řecký rozpočet nemá ani na další letní splátky dluhů peníze.

Řecké banky jsou zavřené už dva týdny a bez navýšení přísunu levné likvidity od ECB neotevřou. Zástupci Německa, Nizozemí a menších států eurozóny přitom neprojevili jakoukoliv ochotu pomoci Řecku při případné restrukturalizaci dluhů. A výstup z eurozóny by pro slabou zemi bez pomoci byl spojen s obrovskými, těžko předvídatelnými riziky.

Zůstává otázkou, jak úspěšně se podaří řeckému premiérovi vysvětlit veřejnosti fakt, že režim věřitelského dohledu se po jasném NE z nedávného referenda ještě zpřísní. Podle pozorovatelů se pokusí Tsipras odvolat zřejmě na obecný slib podzimní „debaty“ o další restrukturalizaci řeckého dluhu, který je v aktuální dohodě rovněž, a na příslib investic 35 miliard eur z rozpočtu EU do řecké nekomerční infrastruktury v příštích dvou letech. Ten dal však předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Tsiprasovi zatím jen neoficiálně.


Další informace:
BBC News Greece debt crisis: Eurozone summit strikes deal
BBC News Greece debt crisis: What's the deal?
The Guardian Greek debt crisis: deal reached after marathon all-night summit – live
The Guardian Greece bailout agreement: the key points
Reuters Eurozone clinches deal with Greece after all-night haggle
The New Athenian Greece is thrown a life jacket containing significant amounts of lead shot
TheTOC.gr What's in the deal?

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Korektury Úterý, 14.Července 2015, 07:24:23

Ne nabídla, ale nadiktovala.
Ne bailout, ale knockout.
Ne přísné, ale kruté.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.