Architekt Tomáš Hradečný se ve svém textu proti tomu, aby ředitelku Collegia Bohemica v Ústí nad Labem Blanku Mouralovou vyhodili z práce, zmínil o „podlehnutí bolševickým fízlovským metodám, jež se od dob Dzeržinského ČEKy v Sovětském Rusku vyvinuly u nás mimořádně zapouzdřeným způsobem“. Protože jsem v roli kurátora stálé expozice o dějinách Němců v českých zemích pár minulých let dojížděl do Ústí nad Labem, rád bych k tématu nabídl pár obrazů. Chci sestavit slovník metod.

Slovník metod byl nadepsán plakát, který mi kdysi v Paříži dal Jiří Kolář. K vidění byly Kolářovy způsoby, jak řezat a lepit obrazy, jak vytvářet koláže. Neusazené poměry v naší zemi vedou k řezání a ke kolážím. Možná lze jen vytvářet slovníky metod. Jestli jsou Dzeržinského, z Kocourkova nebo obojí, lze přenechat laskavému posouzení čtenářek a čtenářů. Jména jsem z textu vymazal, vlastně o ně už nejde.

Slovník metod

Výchozí situace — praktická. Město Ústí nad Labem. Po 2. světové válce výměna obyvatelstva, po studené válce pád průmyslu. Bývalý generální konzul v New Yorku se stává primátorem. Uvědomí si, že v Ústí má na univerzitě, v archivu a v muzeu řadu lidí, kteří se specializují na dějiny českých Němců.

Uvědomuje si, že ve středu města má zchátralou budovu bývalé chlapecké školy a nepřítomní Němci, hlavně zakladatelé průmyslu, napsali tu nejpozitivnější kapitolu v dějinách města. Napadne ho uchopit myšlenku, která visí ve vzduchu od počátku devadesátých let. Čeští Němci, zvláště ti hodní, si zaslouží muzeum. Začínají se dít věci.

Foto Collegium Bohemicum

Metoda 1. Jde spíše o dům než o expozici?

Vedení městského muzea v Ústí nad Labem si přeje opravu budovy. Připraví stavební povolení. Primátor iniciuje první dotaci na opravu. Jeho následovník (oba ODS) zařídí druhou, vyšší dotaci, první vrátí. Začíná se stavět.

Primátor č. 1 získá šéfku českého centra v Berlíně jako zakládající ředitelku společnosti Collegium Bohemicum. Ta se z Berlína stěhuje do Ústí nad Labem. Na opravu budovy ředitelka nemá žádný vliv. Prohlásí, že ať je to s budovou jakkoli, obsah je třeba připravit pořádně.

Průběh opravy měl být prvním varováním. Opravila se spíše škola, méně vzniklo muzeum. Jen v části místností jsou kamery, po zásuvkách v podlaze nezbytných k expozici se volalo marně v době, kdy ještě nebyly položeny parkety, budova v horních dvou patrech nemá klimatizaci, takže se v létě přehřívá. To vše prodražuje jakoukoli budoucí expozici.

Na chodbách Muzea byla položena žula z Číny podivného lesku, vzor v kameni nesmyslně vybíhá k topení, v nejvyšším patře vyšla podlaha výše, takže se ohýbá hlava, což není špatný trénink na místní poměry. Podle odhadu architekta bylo proinvestováno 150 milionů korun, ne celkových 430.

Doporučení budoucím kolegům — když zjistíte, že v části projektu, která se vás vlastně netýká, je něco v nepořádku, odejděte. Nutně vás dostihnou problémy, o kterých jste se domnívali, že patří jiným. Když jde spíše o dům než o expozici, je třeba si uvědomit, že Dzeržinský může své řádění založit i jako usměvavý kapitalista.

Nikdy se asi nezjistí, kolik měla budova stát oproti tomu, kolik stála. Navenek vypadá krásně. Ať je budova jakkoli předražena, po vedení města, které budovu opravilo, něco zbylo.

Metoda 2. Směnka

Vedení města převzala v roce 2010 ČSSD. Před jednáním s primátorem č. 3 byla ředitelka Mouralová upozorněna, že vedení města chystá ředitelku nechat podepsat směnku, kterou by svým majetkem ručila za úvěr, který si Collegium Bohemicum s ručením města potřebovalo vzít na předfinancování evropského projektu. Na jednání není směnka předložena.

Pan primátor se pouze zeptá, zda by ředitelka byla ochotna přijmout podepsání směnky, jestli si je tak jistá svým projektem. Ředitelka otázku ostentativně nechápe. Doporučení budoucím kolegům — Dzeržinský se projevuje tak, že směšuje světy. I kdyby to bylo jen ve vtipu, a zde to vtip nebyl, jakmile se ukáže, že váš partner používá nepřijatelnou logiku, odejděte.

Nové vedení města redukovalo provozní dotaci Collegia Bohemica z jednoho milionu na čtyři sta tisíc. Abyste mohli něco vygrantovat, potřebujete provozní zdroje. Jakmile je nemáte, odejděte. Znamená to, že partneři nemyslí věc vážně. Dzeržinský ovládá i metodu vyhladovění.

Metoda 3. Barák, který nosí smůlu

První ředitel městského muzea podal rezignaci, když po něm město chtělo krytí drahých vykopávek na náměstí. Druhý ředitel při opravě seděl ve své kanceláři v nehezké náhradní budově, kam se muzeum přestěhovalo na dobu stavby, kouřil doutníky a musel vyhazovat jednoho člověka za druhým, protože u instituce, která je přestěhovaná, prý lidé nejsou potřeba. Dost tím trpěl. Pak zemřel. Třetí ředitel muzea, byl dosazen politicky a po změně politické situace vyhozen na hodinu.

V lednu 2015 jsem v muzeu potkal dva lidi, kteří měli na krku trestní oznámení, bývalá ekonomka muzea ležela v nemocnici, protože se zhroutila, byla obviněna z defraudace. Na dvoře navzdory chladu stál málo oblečený bývalý kurátor vojenské sbírky, který zrovna dostal padáka. Říkal, že půjde zas do vojenských misí v zahraničí.

Doporučení budoucím kolegům — děláte-li kulturní projekt, dejte i na pocity. Když to emocionálně nesedí, odejděte. Dzeržinský se projevuje i tak, že otravuje vzduch. A vy, pokud děláte veřejný kulturní projekt, musíte mít možnost a sílu zářit.