Bonzy, hejty, posudky, odsudky a rozsudky

Jan Šícha

Poslední díl letního seriálu z knihy Jana Šíchy Kousavý pes zveřejňuje dokumenty, jež za zády autora vypracovaly státní instituce s cílem profesní likvidace. Jako dehonestující dokumenty měly sloužit i texty publikované v Deníku Referendum.

Kniha jde do tisku. Repro DR

Na závěr své knihy jsem zařadil pár nalezených textů. Kousek svého osobního tlustospisu z Ministerstva kultury, text policisty z Ústí nad Labem, dopis na hlavičkovém papíře ministra Staňka parafovaný náměstkem Ourodou. Staněk byl tehdá poslední den ve funkci.

Básník Jiří Kolář poskytoval návody, jak ve světě nalézat literaturu. Ve svém spisu na ministerstvu jsem našel vlastní články z Deníku Referendum, své literární pokusy, svůj e-mail doktoru Petru Kourovi, text předsedy komunistů Filipa napadající mou někdejší ředitelku a mne. Pak jsme to ještě dotáhli do ruského dezinformačního webu Sputnik a do textu interpelace jmenovaného Filipa.

Je zábavné, když už se musím brodit v českých poměrech, že něco z Deníku Referendum bylo vyzdvihnuto do spisu, a vrací se, obohaceno jako nějaký uran, do Deníku Referendum. Když něco vyhraněného zveřejníte v Deníku Referendum, dozví se to všichni, kdo se to dozvědět mají.

Je zábavné, že doktor Petr Koura posuzoval pravděpodobnost udavačství v Lidicích před jejich vypálením. A do Práva, ve své horké současnosti napsal, že jsem byl nejlépe placeným člověkem v obecně prospěšné společnosti v Ústí, přičemž zřejmě, jak teď po letech zjišťuji, vycházel ze lživého udání předsedy dozorčí rady Houfka, který tvrdil, že jsem bral dva platy za totéž. Obvinění byla čistá lež.

Za nalezenou perlu, nápis na tričko, považuji větu náměstka Ourody: „Prověřením těchto záležitostí se náš úřad preventivně vyhne potenciálním následným problémům v případě přijetí uchazeče do služebního poměru.“

Když jsem se kdysi zeptal spisovatele Ludvíka Vaculíka, proč píše i věci, které jsou mu hodně nepříjemné, odpověděl: „Aby to nebylo.“ Zde tedy dva kousky jednoho spisu z knihy, která ohledává svět, ve kterém žijeme. Na zvláštním příkladu snahy o muzeum ve městě Ústí nad Labem.

Obdržel jsem řadu podnětů týkajících se tohoto uchazeče

Vážený pane státní tajemníku,

v souladu s příslušným ustanovením zákona o státní službě jsem obdržel Váš návrh na přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo č. 172 (ředitel Odboru muzeí) Mgr. Jana Šíchy narozeného …, trvale bytem …

Vzhledem k tomu, že jsem obdržel řadu podnětů týkajících se tohoto uchazeče, které se významným způsobem mohou potenciálně týkat výkonu státní služby v případě jeho přijetí do služebního poměru, považuji za svou povinnost Vás o těchto skutečnostech informovat a zároveň Vás tímto žádám o Vaše stanovisko k přiloženým dokumentům.

Mgr. Jan Šícha v minulosti působil na Ministerstvu zahraničních věcí. Je možné, že v době výkonu práce státního úředníka se svou publicistickou a literární činností výrazným způsobem vyjadřoval nad rámec svých kompetencí k řešeným agendám, a to v některých případech bez respektování objektivních skutečností a na hranici nactiutrhání.

Náměstek Vlastislav Ouroda: „Je možné, že v době výkonu práce státního úředníka se svou publicistickou a literární činností výrazným způsobem vyjadřoval nad rámec svých kompetencí k řešeným agendám, a to v některých případech bez respektování objektivních skutečností a na hranici nactiutrhání.“ Foto MKČR

Zároveň se s bývalou ředitelkou… zásadně podílel na činnosti Collegia Bohemica, o.p.s. Podotýkám, že s následky řady prokazatelných nestandardních postupů z této doby a se způsobenou škodou cca 1,5 mil Kč se tato instituce dosud potýká (přikládám protokoly z dozorčí rady CB). Vzhledem k tomu, že Mgr. Jan Šícha aktivně vstupuje do soudního sporu Collegia Bohemica s …, hrozí střet zájmů v případě, že by z pozice zřizovatele musel jednat s touto institucí.

Je také žádoucí prověřit i okolnosti finančního odměňování Mgr. Jana Šíchy, který byl zaměstnancem MZV a současně byl za určité činnosti placen přímo Collegiem Bohemicem, přičemž zatím není zřejmé, zda lze vyloučit dvojí odměňování za stejnou práci.

Adresáti přiložené e-mailové korespondence jsou přesvědčeni, že jsou ze strany Mgr. Jana Šíchy vystaveni stalkingu, a zvažují, že se obrátí na Policii ČR. Prověřením těchto záležitostí se náš úřad preventivně vyhne potenciálním následným problémům v případě přijetí uchazeče do služebního poměru.

Mé další pochybnosti o vhodnosti výběru uchazeče vychází z jeho minimální praxe v managementu v rámci muzejnictví. Pro pozici s takto zásadním vlivem na celý obor je nezbytné nalézt uchazeče s dobrou znalostí problematiky a s respektem v odborné veřejnosti.

S díky za spolupráci

Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D.

V Praze dne 29. května 2019

Seznam příloh:

  • Jan Šícha: Kdo v Ústí nekrade, musí vraždit (Text stylizovaný jako detektivní fikce, která pod změněnými jmény dehonestuje účastníky jednání o Collegiu Bohemicu.)
  • Jan Šícha: V Sudetoněmeckém muzeu (Článek prokazatelně neobjektivním způsobem porovnává stav Sudetoněmeckého muzea a přípravu Collegia Bohemica. Následuje objektivizující reakce PhDr. Petra Koury.)
  • Jan Šícha: Islamofobové, radujte se! Přicházejí křesťané, kteří mlátí děti (Text nepravdivě napadá tehdejšího ministra kultury z podpory sekty.)
  • E-mailová korespondence předsedkyně správní rady doc. Kristiny Kaiserové a ředitele CB PhDr. Petra Koury (Podezření na soustavné obtěžování, nátlak a vyhrožování uvedeným ze strany Mgr. Jana Šíchy)
  • Vyjádření předsedy dozorčí rady Collegia Bohemica indikující potenciální rizika, která mohou souviset s osobou Mgr. Jana Šíchy

Konstruuje podivná spiknutí, což je dle mého názoru jeho zcela zřetelný charakterový rys

Odesláno: 29. května 2019

Komu: Ouroda, Vlastislav

Předmět: Podklady

Důležitost: Vysoká

Vážený pane náměstku, jako předseda dozorčí rady CB zasílám některá zjištění ve věci JŠ. Od roku 2009 byl trvale pověřen prací pro Collegium Bohemicum Ministerstvem zahraničí ČR, kde byl trvale zaměstnán na Odboru států střední Evropy, nejspíše do roku 2015. V této věci nejsou ve spisovém materiálu CB žádné smlouvy, pouze odkazy ve výročních zprávách, kde je zmiňován také od roku 2007 jako člen vědecké rady (naposledy se sešla 2012) a od roku 2009 jako člen pracovní skupiny pro přípravu stálé expozice, která veškeré práce ukončila v roce 2013.

Vedle platu na MZV ČR měl uzavřeny tyto dohledatelné smlouvy s CB:

Dvě menší proplacené dohody o provedení práce za rok 2009 (celkem 52 hodin 8 500 Kč) — formulace zadání pro koncepci trvalé expozice a formulace zadání koncepce projektu „Škola demokratického vzdělávání“.

Pracovní smlouva 24. 5. — 31. 12. 2011 (prodloužena do 31. 12. 2012) — plný úvazek — koordinace tvorby stálé expozice za 31 470 Kč měsíčně.

Od 1. 2. 2013 jmenován zástupcem ředitelky pro muzejní a odbornou činnost, návazně dohoda o dobrovolné práci — 1. 1. 2014 — 31. 3. 2015 jako zástupce ředitele (dle výroční zprávy CB za rok 2014 pouze do 4/2014, viz s. 24 výročky).

Je pravděpodobné, že došlo k souběhu odměn za totožnou práci, především v letech 2011—2012, a to ze strany projektových nákladů CB a MZV.

Od počátku roku 2013 do roku 2015 vystupoval jako zástupce ředitelky, když se účastnil některých jednání správní rady CB a jednání se zakladateli CB, kde vystupoval na obranu ředitelky proti výtkám ze strany správní nebo dozorčí rady. Oprávněnost těchto výtek potvrdila kontrola NKÚ během roku 2014, na základě které došlo k vyměření sankcí, které existenčně CB ohrožují dodnes.

„Například, pokud se týká mé osoby, tak uvádí zavádějící informaci, že jsem neinformoval vedení města před výběrovým řízením na ředitele muzea o tom, že mne během základní vojenské služby vedla vojenská kontrarozvědka jako agenta.“ Ředitel Václav Houfek na vernisáži výstavy Jak se žilo za Husáka. Foto Muzeum Ústí nad Labem

Jeho postoje a způsob argumentace ilustruje článek http://denikreferendum.cz/clanek/20045- dzerzinskij-by byl-v-usti-nad-labem-postmodernistou, který je neobjektivní a zavádějící (např. vůbec nezmiňuje výsledky kontroly NKÚ a následné sankce), podsouvá motivy jednání, které ani náznakem neodpovídají žádným relevantním názorům dotčených osob. Například, pokud se týká mé osoby, tak uvádí zavádějící informaci, že jsem neinformoval vedení města před výběrovým řízením na ředitele muzea o tom, že mne během základní vojenské služby vedla vojenská kontrarozvědka jako agenta. Mohu doložit, že jsem tak učinil, osobně jsem napsal všem členům Rady města před rozhodnutím o jmenování v této věci a veřejně jsem se v této věci vyjádřil v médiích http://www.idnes.cz/usti/zpravy/reditel -muzea-usti-nad-labem-vaclav-houfek-byl-agent-stb.

Vedení města bylo v této věci informováno již před mým pověřením řízením muzea v listopadu 2014, tedy ještě před vypsáním výběrového řízení, během kterého jsem tuto věc nikdy nepopíral. Podobně je to i ve všech dalších případech, kdy si vymýšlí a konstruuje podivná spiknutí, což je dle mého názoru jeho zcela zřetelný charakterový rys. Jako konfliktní osobnost se projevoval jak ve vztahu k Ministerstvu kultury, tak také např. ve vztahu k Asociaci muzeí a galerií ČR, případně k dalším muzejním institucím.

Na tomto místě opakuji, že jsem přesvědčen, že pokud by byl jmenován do správní rady Collegia Bohemica, tak by šlo o střet zájmů, jak jsem uvedl včera.

Pokud jde o odbornou kompetenci v oblasti muzejnictví, tak není dohledatelný významný projekt, kde by byl skutečně výkonnou nebo za řízení odpovědnou osobou. V této oblasti také prakticky nepublikuje, viz http://biblio.hiu.cas.cz/

Zatím srdečně zdraví

Mgr. Václav Houfek

ředitel Muzea města Ústí nad Labem