Ty jsi ale blbá aneb O ženském sebevědomí
Alena ScheinostováDebaty o rovném zastoupení žen často končí konstatování, že ženy jsou málo sebevědomé. Nejde přitom o akademický problém. Nedostatečné sebevědomí má přímé důsledky pro osobní život žen a například i pro jejich profesní dráhu a ekonomickou situaci.
Na to téma narážíme stále: ženy jsou málo sebevědomé. V diskuzích o kvótách, zaměstnanosti žen, ale i sexuálním obtěžování nebo domácím násilí je jen otázkou času, kdy padne také tento postulát. Sebevědomí českých žen je problematická věc. Ne však v tom smyslu, ve kterém se je pokoušejí posílit „ženské“ časopisy a podobně zaměřená produkce (názorný je v tomto směru reklamní slogan jisté firmy vyrábějící spodní prádlo „Sebevědomí ženy začíná pod šaty“).
Ty svým monotematickým důrazem na vzhled či kondici řadu žen spíše deprimují, protože aktuálně uznávaná varianta krásy je z různých důvodů mimo jejich dosah — frustrovat ostatně může i známý axiom „Každá žena může být krásná, stačí udělat to a to.“ Navíc kladení rovnítka mezi sebevědomí a krásu zužuje prostor pro ženskou úspěšnost — snad s výjimkou modelingu — jen na oblast vztahů, či dokonce sexu bez vztahu.
Samozřejmě nechci přehlížet ani to, že být slušivě upraven zvýší alespoň zčásti sebejistotu muži stejně jako ženě, ani fakt, že krásní lidé jsou, jak doložily psychologické výzkumy, okolím lépe přijímáni, a tedy mají jisté předpoklady k hladšímu uplatnění. Ovšem také ženy — stejně jako muži — se chtějí, či snad spíše potřebují uplatnit i v dalších sférách, než je vztah nebo sex. A stejně jako svůj vzhled by tedy měly umět „prodat“ — nebo alespoň integrovat do vlastního sebepojetí — i další své přednosti a talenty.
Ostatně ani poměr mezi krásou a sebevědomím zdaleka není samozřejmý. Obojí spolu může, ale nemusí souviset. Ženě, která neumí brát vážně sama sebe, své pocity, svá přání a svoje myšlenky a stát si na nich, ani atraktivní vzhled k sebevědomí nepomůže. Jistota vlastní ceny a práva na osobitost — tedy to, aby žena nezpochybňovala sama sebe — jsou nezbytným základem pro to, aby ji bralo vážně také její okolí: nejenom, ale také to mužské.
A navíc: další dva zmiňované postoje (necitlivost muže při milování; představa ženy, že nemá muže k sobě vázat) přece s křesťanstvím vůbec nesouvisejí.
děkuji za zajímavý článek, ke kterému bych měl pár postřehů.
1) Zmiňujete explicitně "české ženy". Dělala jste srovnání se ženami jinde ve světě? ...Z článku mezi řádky čtu (možná mylně), že ženy v jiných státech jsou na tom lépe. Nechce se mi totiž moc věřit, že by nízké sebevědomí bylo nějakým specifikem ČR.
2) Není se co divit. Celá naše společnost, ve které žijeme, která je reprezentována převážně euro-americkou "kulturou" je založená na racionálních myšlenkách. A v tom jsou právě dobří převážně muži. Ženy mají - zpravidla - oproti mužům vyvinutější citovou stránku. ...Podívejte se na náš svět. Na předměty okolo Vás, které vytvořil člověk. Za vším jsou myšlenky - snad vyjma některých uměleckých děl atd. Někdo ty věci vymyslel - převážně muži. Důkazem tomuto tvrzení může být skutečnost, že drtivá většina vědců, o kterých se ve školách učíme, jsou/byli právě muži. Snad vyjma M.C.Sklodowské aj. ...Naše kultura zaměřená na racionálno je dominována muži. Ženy stojí v ústraní a musí o své světlo na tomto světě bohužel bojovat. Osobně se domnívám, že tato skutečnost stojí i za masivním poškozováním naší planety atd... ...Nechci tvrdit, že rozum a myšlenky jsou špatné. Ale naše společnost je na to až příliš zaměřená, chybí harmonie.
3) Tak mě napadla jedna věc, kterou delší dobu sleduji. Fenomén posledních cca 10ti let je "akční žena bojovnice", která se často ukazuje v různých akčních filmech dneška. Na tyto filmy se nedívám, ale vídám ve městech ty letáky - upoutávky. Často jsou to právě tyto "ženy bojovnice", které jsou na letácích zobrazeny na prvním místě. ...Jde opět o štíhlé ženy, mají přísný "tvrdý" výraz v obličeji, zpravidla dlouhé vlasy, přiléhavé oblečení, středně velká prsa a jsou vyzbrojené různými zbraněmi. ...Pracuji v Brně, a tak často vídám takovou obří upoutávku na jednom domě na Zvonařce - tramvajové zastávce. ...Táži se sám sebe: jde opět o "sexismus"? Tedy zobrazená touha mužů mít např. pohlavní styk se "silnou" ženou? Anebo zde jde i o něco více???? Právě třeba o zmiňovanou touhu žen prosadit se? Či něco jiného? Kde se toto v naší společnosti bere? ...Zajímal by mne Váš názor a názor dalších čtenářů na toto téma.
S přáním pěkného dne, JB.
Klišé o racionálních mužích a citlivých ženách není o nic méně zhoubné, než to o silných a hloupých černoších a o slabých a chytrých asiatech (kreator téhle zhovadilosti si přiřkl roli aristotelského středu). Vzhledem k tomu, že mezi těmi slavnými vědci je mnohem víc žen, než černochů (alespoň co já si pamatuji), není tohle přirovnání vůbec nemístné. Protože i když se nesnaží lidi řadit do hierarchie (to je pravda oproti klasickému rasismu a sexismu zlepšení, ale dost pochybné a mizivé), pořád narušuje osobní identitu jedince, soudružnost kolektivu, svobodu rozvíjet své osobní vlohy a schopnosti (a ne ty někým oktrojované), a rovnost při uplatňování těchto vloh. Mám sto chutí odnést váš text k nám na fakultu, a zeptat se studentek, bakalářek, magister, doktorek, docentek a profesorek věd přírodních, co si o vás a vašich předsudcích myslí. Racionální by asi ty odpovědi nebyly, ale empatické a chápající možná ještě méně. Ale neudělám to, mám na práci lepší věci. Ony taky.