Do počítače se vetře zejména to, oč nestojíte. Tak jednoho rána vidím, že na obrazovce leží v peřinách, na boku a se zadečkem pěkně vystrčeným polonahá žena. Potom si přečtu, že tímto způsobem vede paní doktorka Laura Janáčková (ANO) svou volební kampaň na senátorku pro Prahu 1.

Když nepočítám onen kalendář poslankyň VV, což byla spíš jakási dodatečná legrace rozverných mladých žen, tato reklama je v politice nový fenomén. Vybavuji si všechny ty talentované a charismatické ženy, které v Senátu nebo ve Sněmovně pracovaly, některé velmi vzácné, a ano, musím napsat, že reklamní trik paní doktorky, dostat se do Senátu pomocí snímku vlastního svůdně odhaleného těla, je přímý úder do očí i do mysli. Jako politické novum to prý připustil i vůdce hnutí ANO pan Babiš.

Mě ženská nahota nepohoršuje, pokud je krásná, vkusná a výtvarně zajímavá; nemám problémy ani s pornofilmy, pokud dodržují základní pravidla estetického vkusu a nejsou násilnické; nevadí mi otevřené milostné akty ve filmech před desátou hodinou.

Mám ale problém s přiblblou televizní reklamou, která pracuje s ženským tělem, využívá jeho erotické možnosti nebo se týká různých ženských nebo mužských hodně intimních tělesných potřeb. Těch našpulených pusinek, toho pomrkávání, těch obscénních gest! — a kvůli čemu? Kvůli pracím práškům, šťávě z jablek, kosmetice, šamponům, a co je nejvíc nechutné, kvůli dámským vložkám či lékům na pánskou erekci nebo prostatu.

↗

Podle Laury Janáčkové se u politika dá na základě jeho sexuální chutě a aktivity rozpoznat, je-li to potenciální demokrat nebo diktátor. Foto lauradosenatu.cz

Při těch nejnevkusnějších mám sto chutí napsat stížnost radě pro televizní reklamu, aby v zájmu kultivace veřejných poměrů ty, které okázale ponižují ženskost, aspoň zpochybnila, když ne rovnou zakázala…- a tady náhle si mám řešit, jak dalece je vhodná otevřeně erotická reklama v politice. Opravdu musí být česká politika tak originální? Nasadit nepokrytý sex ve volební soutěži, to nemají ani v Americe; tam je i udánlivě erotická reklama povinně nevinná a neutrální.

Obezřetně ale zalistuji v Googlu, abych paní doktorce neublížila, a nacházím hodně materiálů. Datum narození, z kterého usuzuji, že by fotografie mohla být staršího data; několik akademických titulů, když je srovnám s daty narození, tituly mohla paní doktorka získat už v osmdesátých letech, což neuvádím jako dehonestaci; nacházím záznamy jakési soukromé sexuologické poradny, taky tituly několika sexuologických knih, obojí dosvědčuje hodně svobodomyslné smýšlení, což může být i přednost; a je tu záznam vystoupení v České televizi a i mnohá i jinak motivovaná vyjádření samotné autorky.

Pomyslím si, že odborné zaměření i dobově volný životní postoj mohly kandidátku do Senátu inspirovat i k užití eroticky žádoucí fotografie. Tak přemohu rozpaky a nechuť a čtu si, co výzvou svůdné polohy svého těla paní doktorka voličům nabízí.

Je to program o řadě bodů, dost konkrétních, aby stály za úvahu, a protože doktorka Janáčková vyzývá voliče k otázkám, budu se ptát. Podotýkám, že nic nepřidávám, držím se jen témat, která kandidátka do Senátu ve svém volebním programu otevírá. Zaujala mě dvě, její nepřátelství k prostitutkám, její pohrdání bezdomovci, a z toho plynoucí volební záměr vymýtit je z ulic jejího volebního obvodu.

Sex je svým způsobem umění, i paní doktorka je ve svých radách, zejména dospívajícím dívkám, hodně otevřená; je to umění starobylé, má vlastní literaturu a vypěstěné kněžky lásky bývaly hotové umělkyně. Tak se ptám: proč si myslíte, že obživa vlastním tělem je tak odsouzeníhodná? A, při pohledu na Vaší fotografii, neznamená tak zřetelný náznak sexuality ve volební reklamě taky jistou levnou prodejnost?

Ve Vašich materiálech mě zaujalo, že jste jako odbornice na sexualitu odpověděla na veřejný dotaz (dotaz se dokonce týkal pana Babiše), že se u politika dá podle sexuální chutě a aktivity rozpoznat, je-li to potencionální demokrat nebo diktátor.

Politik s výraznou sexuální chutí nemá důvod šilhat po diktátorských praktikách, na rozdíl od muže v erotice nesmělého. Odvážné tvrzení navozuje otázku: jestliže se dostanete do Senátu, budete podle tohoto vlastního psychologického klíče zkoumat sklony svých kolegů? Budete senátorům a jiným politikům testovat sexuální energii? Co uděláte, jestliže v některém objevíte potencionálního diktátora?

Nedávno blízko nás přespávala na autobusové zastávce žena s dcerou, vyhnal je z bytu surový manžel; všechno vlastnictví si nesly ve dvou taškách a v jednom ranečku. A těsně na hranici Vašeho volebního obvodu potkávám starou ženu, podle vzhledu a přízvuku je to Romka, nosí si stoličku a nabízí bezdomovecké časopisy, které nikdo nečte.

Váš program navozuje otázku: co byste s těmito ženami udělala, kdyby Vám jako senátorce přišly pod ruku? Vykážete je z ulic svého obvodu? A kam, aby podle Vaší představy nezaneřádily ulice jiných obvodů? Rovnou na hřbitov?

Když kdokoli vstupuje do politiky, musí připustit, že je vystaven i hodně osobním otázkám. Jednu položím. Dočetla jsem se, že jste se narodila v Humpolci, neuvádíte, v jaké rodině, usuzuji, že v kulturní, když jste vystudovala tolik fakult, a optám se: když jste prodělávala pubertu, vysvětlovala Vám maminka, co to je vkus a ženská zdrženlivost? Co to je elegance a jak se chová pravá dáma?

A otázka nakonec: víte, v čem v našem parlamentním systému spočívá ústavní role Senátu? A proč už jenom díky těmto ústavním vymezením nemáte možnost poskytnout prostřednictvím svého postavení senátorky voličům Prahy 1 nic z toho, co slibujete?