V posledních dnech prolétlo internetem propagační video Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT), u kterého naskákalo během krátké doby několik desítek tisíc zhlédnutí. Na záběrech parodujících hollywoodský film Vlk z Wallstreet, se prochází úspěšný mladík jménem Vlček a vyjmenovává, proč bychom měli jít studovat právě na tuto fakultu brněnské techniky. Na videu je patrná profesionální práce s kamerou i střihem, je vidět, že studio Epicture odvedlo výbornou práci.

Zarážející je však scénář — mladý muž, jenž je hlavní hvězdou videoklipu, je zde vyobrazen jako úspěšný a inteligentní student, odmítající práce největších světových korporací, ovládající díky svému vzdělání na VUT mnoho dovedností. Kámen úrazu se však objevuje při vstupu žen na scénu. Ty jsou zobrazeny jako nemyslící objekty zájmu alfa samce VUT smečky, ostražitě čekající na hozený piškotek, případně se v pravý čas vynořující z bazénu.

Většina lidí se nad podobným klipem jen pousměje, proč však stojí za to o něm psát? Jedná se typický projev sexismu, tedy přesvědčení, že jedno z pohlaví není příliš schopné, není tak důležité či je prostě nižší. Využíváním genderových stereotypů o ženách a mužích se pak upevňují stávající nerovné vztahy, z čehož nutně vyplývá i diskriminace (blíže na zenskaprava.cz).

Proč se tím vlastně zabývat? Proč nad tím nemávnout rukou? Samozřejmě je toto video značně diskutabilní, obzvláště v kontextu každoročně probíhající soutěže o sexistické prasátečko pořádané Nesehnutím, ve které jsou vybírány „nejlepší“ reklamy se sexistickým podtextem.

V seznamu nedobrovolných soutěžících se objevují jak subjekty soukromé, i tak trochu veřejné (např. politické strany), a můžeme si vybrat z nepřeberného množství i tvrdosti reklamního sexismu v ČR. V loňském roce zvítězilo propagační video Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Škoda, že letos jsou již nominace uzavřeny, VUT by možná vyhrálo.

Proč má však veřejná vysoká škola potřebu dělat sexistické reklamní video? Jistě nás napadne, že nějak ty nadějné mladé naší vědy a techniky musí přece zaujmout. Tedy buďme genderově správní — nadějné mladíky. O ženy nejspíš příliš nejde. Mezi studujícími na technických školách skutečně muži převládají (obr. 1), video bylo tedy správně mířeno.

Přičteme-li k tomu ještě aspekt hormonálních bouří pubescentního věku cílové skupiny budoucích maturantů, musíme všichni uznat, že toto video se muselo trefit do černého. Během Vlčkovy exkurze skrze FEKT jsou nám představeny i možnosti výuky, které zde existují, vše je ovšem jaksi jen ve vztahu univerzita-mladý muž. Reflexe vztahu univerzity a ženy z nějakého důvodu chybí. Naopak je zdůrazňována sexuální atraktivita muže se vzděláním z VUT. Mají snad s tímto studenti VUT problém?

Jako další možný důvod, proč se FEKT VUT k tomuto videu snížil, mě napadá, že se její představitelé/-lky domnívají, že nemají jako vysoká škola co nabídnout. Je tomu však skutečně? Neměli by právě samotní představitelé/-lky této instituce nejlépe vědět, jaká esa mají v rukávech? Nebo jim bylo jasné, co jejich cílovou skupinu zaujme nejvíce? Bylo nutné vzít symbolicky (skutečně symbolicky — ženy v tomto videu nemají jména, tedy ani vlastní identitu) polovinu populace a ponížit ji?

Jak se asi toto video líbí ženám-matkám, ženám-babičkám, ženám-tetám studentů, které je nejen finančně podporují ve studiu na škole, která se veřejně sexisticky prezentuje? Kterou společenskou skupinou prokazatelně znevýhodněnou na trhu práce by FEKT VUT chtěla pokračovat příští rok? Vybrala by si třeba třeba bezdomovce/-kyně? Nebo staré lidi či Romy/-ky?

Domnívám se, že problematické je i finanční zajištění této propagace. VUT je veřejná vysoká škola, na jejíž provoz jdou značné částky ze státního rozpočtu, na konci videa se navíc dozvíme, že jeho stvoření bylo financováno i z Evropského sociálního fondu. Mezi jeho cíli najdeme mimo jiné „Rovné příležitosti pro všechny při přístupu na trh práce“ nebo „Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce“. Věří snad VUT, že jejich Vlček je prostředkem ke zlepšení postavení žen na trhu práce

Běžně tyto způsoby propagace využívají soukromé subjekty, financující je ze svých zisků, někdy mají podobný nápad i politické strany, které však po hlasité a oprávněné kritice podobné materiály z kampaní stahují. Přece jen rozpočty politických stran plníme skrze veřejný rozpočet především my, občané/-ky. Proč by tedy VUT, s podobným typem financováním, měla využívat jí svěřené peníze daňových poplatníků a poplatnic k tvorbě propagačních videí, které prokazatelně ponižují celou polovinu naší společnosti?

Přály by si snad plátkyně daní být zobrazovány jen jako přítulné odměny za úspěšné studium na FEKT VUT? Podpořili by představitelé Evropského sociálního fondu činnosti vedoucí k bagatelizaci sociálního postavení žen v české společnosti? Obzvláště v kontextu špatného mezinárodního hodnocení společenského postavení žen v ČR? Pochybuji.

Univerzity - mají šířit rovnost nebo sexismus?

V neposlední řadě bych mohl zmínit ještě společenskou úlohu univerzit obecně, tedy alespoň v mém vnímání. Univerzity by podle mého měly být nositelkami kulturních, vědeckých a uměleckých hodnot, měly by šířit ideje demokracie a rovnosti a podle toho by také měly ke svým studentům a studentkám přistupovat. A to i ve fázi uchazečů/-ček o studium.

FEKT VUT však svým oficiálním náborovým videem dal jasně najevo, jak vidí úlohu žen ve společnosti. Ženy mezi studujícími na vysokých školách v ČR navíc značně převažují, v některých oborech dokonce několikanásobně. Je opravdu možné je takto ignorovat?

A teď pozor! FEKT VUT propagující se reklamním spotem s notnou dávkou sexismu, je řízena ženou. Mohlo takové video vzniknout a být zveřejněno bez vědomí děkanky? Opravdu? A neodráží to spíše obecnou společenskou toleranci sexismu (podobně jako v případě latentního rasismu), se kterou se setkáváme v diskusích nad tímto videem.

Zatímco např. na německých a rakouských univerzitách je na první pohled patrný genderový respekt, projevující se vždy genderově korektním oslovením zmiňujícím obě skupiny, mnozí/-hé čeští/-ské členové/-nky akademické obce se nad sexistickými projevy jen chichotají, případně jej bagatelizují. Ženy kupodivu nevyjímaje. Jak by se však dívali/-y na podobné propagační video s podobně „nevinným“ vtipem, avšak s rasistickým podtextem? Došlo by ke stejné bagatelizaci? Doufám, že o tom nebudu muset nikdy psát.

Je až zarážející, kolik inteligentních a vzdělaných lidí naprosto odmítá připustit, že podobná videa či reklamní kampaně by mohly někoho urazit. Očividně máme jako společnost velkou toleranci k nerovnosti obecně, to se pak ale špatně pracuje i na společenském respektu ke všem sociálním skupinám, navzdory penězům z Evropského sociálního fondu.