Myslím, že základním problémem školství, plodícím řadu nedorozumění, je nerozlišování obsahu slov "vzdělání" (např. v Patočkových komeniánských studiích se hovoří o "harmonickém universu", v němž vládne "všeobecný paralelismus", a je proto vhodné pro "didaktický úmysl, poněvadž v takovém světě všechno tvoří celek"), "odbornost" (zaměření na jednotlivé, často izolované části tohoto celku) a "učenost" (sice ucelené, leč od praktického života odtržené vědomosti).

On by ten nebývalý zájem o studium vypadal jinak, kdyby stát automaticky nedotoval studenty a jejich rodiny přibližně 80 tisíci korun ročně z peněz daňových poplatníků. Proč nevyužít této příležitosti a neprodloužit si mládí.
"..díky demokracii a liberálnímu prostředí nebo spíše díky naší vzdělávací politice pořád může studovat, kdo chce a co chce – jaká krása..."
Stále se mluví o "šetření" (na které tvrdě doplácejí některé skupiny obyvatel), není toto trochu plýtváním?
Nebylo by od věci tento vývoj regulovat, ne pomocí umístěnek, ale přiměřenou spoluúčastí na nákladech (ve zdravotnictví je to prý také vhodné). Půjčka na studium ve výši řádově 100 - 200 tisíc (za celou dobu studia) by přece nemohla být likvidační. Vždyť absolventi VŠ mají podstatně vyšší příjmy a téměř nulovou nezaměstnanost (jak tvrdí statistiky :-)).

Těch vašich osmdesát tisíc je docela zavádějících. Normativ je pod třicet tisíc a u většiny universitních oborů nejde přes koeficient 1,3. Tedy řekněme 35 tisíc plus platby na sociálním apod. -- přes padesát to nebude.
Těch osmdesát tisíc dělají některé techniky, tam občas i víc, medicína -- a pak je ještě překračují umělecké školy. Celkem třicet procent studentů? Spíš míň, ale nechce se mi to teď hledat.

A co se těch sta nebo dvouset tisíc týče. Víte, zaplatil bych je za své děti a nemám v okolí moc vrstevníků, kteří by to neudělali. Nejspíš bych něco splácel, ale přežil bych to; podobně jako jsem přežil, že jsem kvůli Ondřejově dyslexii a dysgrafii platil odpovídající částku za soukromý gympl (víc mi vadilo, že ten gympl byl pod úrovní slušného veřejného gymnasia).
Je nás v téhle zemi přibližně nějakých sedmdesát procent, co se u nich sešel mix úcty ke vzdělání a ještě přijatelných přijmů, aby zaplatili. A děti z těch zbylých třiceti procent rodin by to odskákaly.
Mimoto, co se těch vysokoškolských přijmů týče -- ano, v průměru vycházejí na 2,2násobek republikového průměru. A opravdu málokdy je vysokoškolák pod sedmdesáti procenty. Ale máme tu něco přes dvěstě tisíc učitelů a jejich průměrný plat osciluje těsně pod republikovým průměrem, podobně muzejní pracovníci, knihovníci, psychologové, nižší uřednictvo apod. -- celkem to bude dost přes deset procent praceschopné populace; a v provozu civilizovaného státu by tihle lidé dost chyběli a bylo by, s odpuštěním, dost na ..., kdyby neměli odpovídající vzdělání (přesněji, kdyby bylo jejich vzdělání ještě horší, než je v průměru dnes).
Ale můžeme zavést sociálně citlivé školné, vybrat jen nějakých dvěstě tisíc od studenta, svět se nezboří. Jen nebudeme mít po nějakou dobu absolventy technik a učitele -- a taky za zvýšený počet nezaměstnaných zaplatíme mnohem víc, než dnes za vysokoškoláky. Ale bude to liberální, tak proč šetřit?

1. Pokud vím, současná průměrná dotace na VŠ studenta je přes 50 tisíc. K tomu odpočet daně u jednoho rodiče něco přes 13 tisíc a platba za státního zdr. pojištěnce cca 10 tisíc (což je ale nedostatečné, jak víme). Pak mají studenti nárok na různé slevy, např. v dopravě. Proto oněch "zavádějících" 80 tisíc.
2. Já jsem psal cosi o regulační funkci event. školného. Pokud je tedy nedostatek učitelů, jejich školné by asi bylo nižší resp. žádné.
3. Co se týče techniků, jejich nedostatek vyplývá především z toho, že jen málo lidí má příslušné nadání. A u matematiky se to zkrátka neokecá. Takže viz bod 2. Navíc tito absolventi určitě nebudou mít problém eventuální školné zaplatit.
4. Pochopitelně, pokud má VŠ studium řešit vysokou nezaměstnanost mladých, dostává se tato diskuse někam jinam.

V Cechach se temer stydim rict, co jsem vystudovala, nebot je to netechnicky obor. Kdo netrima v ruce pravitko a kruzitko, spolecnosti nic neprinasi! (Tedy krome zvyseni nezamestnanosti absoloventu VS.) Bezni lide s beznymi predsudky si predem mysli, ze jako vsichni podobni na praci asi moc nejsem, pocty mi ve skole asi take moc nesly, takze mi nezbyvalo nic jineho nez dat se na neco jakesi zbytecne, neuzitecne, humanitnevedni. Tedy predstirat jakousi cinnost, zatimco jsem si vlastne jen prodluzovala mladi (pane Novaku, tenhle argument jsem jeste v dlouhem vyctu stiznosti, ktere se snaseji na hlavy netechniku, neslysela. A ja blahova si pritom chci prodlouzit mladi liposukci a faceliftem!). Takze jsem jen oddalovala svoji nezamestnanost (protoze jsem nezamestnatelna) a vysosavala cenne zdroje ze statniho, a tim obirala o tyto zdroje jine spoluobcany (potrebne, nebo dokonce potrebnejsi). A ze takovi jako ja najdou uplatneni maximalne jako operatori/ky fritez hranolku v rychlem obcerstveni. Nezbyva mi, nez podekovat panu Vaculikovi za clanek z jineho uhlu pohledu a pomyslet si cosi o jinych, kterym soukrome v duchu rikam fachidioti.

Děkuji Vám za sice ironickou, ale jinak dost realistickou charakteristiku kariéry přibližně 50% vysokoškoláků. Trochu z Vašeho textu cítím Váš, možná zbytečný, komplex méněcennosti vůči technikům, zvláště těm s pravítky a kružítky. Ona je s nimi občas opravdu těžká řeč. Znám to z vlastní zkušenosti. Fachidiot je pak taková šikovná nálepka. Trochu mám obavy, aby se fachidiocie nezaměňovala s racionalitou.
Píšete "V Cechach se temer stydim rict, co jsem vystudovala, nebot je to netechnicky obor. ". To ovšem ani podle mne ani podle Miroslav Prokeše vůbec neplatí, opak je pravdou:
"Je dobře známo, že nejen zde uvedený Albert (Einstein), ale i celá řada oněch „neužitečných“, měli a mají skvělý vztah k filozofii, jazykům, umění a humanitárním disciplínám, hrají divadlo nebo na hudební nástroje apod. Opačně to jde obvykle nějak ztuha. Mnozí i vynikající umělci se bojí matematiky jako čert kříže a v médiích se tím nejen vychloubají, ale ještě si i notují se stejně založenými novináři, jak z ní propadali. Tím činí vzdělanostní úrovni naší společnosti medvědí službu." (See more at: http://blisty.cz/art/26945.html#sthash.tW63GVUb.dpuf).

Myslím, že k systému veřejného vzdělávání v reálném státě je třeba přistupovat racionálně, ne jen s "úctou ke vzdělání".

Vazeny pane Novaku, dekuji za Vas nazor. Potiz je v tom, jak s k systemu verejneho vzdelavani pristupovat racionalne. Kdyz se vzdelavaci proces nezadari kvuli nekvalitnimu opracovavanemu materialu (a take kvuli nekompatibilite materialu a zpracovavaci techniky), vyleze na jedne strane smazic hranolku a na druhe strane ten mnou zminovany fachidiot. Jenze technicke a humanitni vzdelani se v uspesnem vzdelavacim procesu nevylucuji. Z meho pohledu mohou (a jsou) i humanitne vzdelani jedinci uspesni (a trenovani) v oblastech, ve kterych je potreba trocha toho matematickeho fistronu. Kdopak by se nadal, ze studenti filosofie jsou vzdelavani v logice (ano, navstevuji stejne kurzy s matematiky), lingviste maji kurzy pocitacoveho zpracovani jazyku (s budoucimi programatory) a sociologove jsou prosivani pri zkouskach ze statisky. Za sebe mohu rict, ze jsem se opravdu, bohuzel, setkala s lidmi, kteri si s predsudky mysli, ze nejsem ani na praci ani na pocty, kdyz jsem vystudovala, to co jsem vystudovala (a ze jsem tedy divna, svihla a pro pracovni proces nepouzitelna). Pritom ani s tou praci ani s temi "pocty" ani s uplatnenim ve svem divnem humanitnim oboru na tom nejsem nijak spatne. Ono jde hlavne o zapal, s jakym kdo pristupuje ke svemu predmetu studia (viz. typy studentu, jak je vyborne popsal Ivo Mozny.) A take co kdo od zivota ocekava. Ne kazdy ma za metu vydelavat co nejvic penez (ale kazi tim statistiky; ne vsechno vsak lze kvantifikovat). Jde o osobnostni nastaveni jedince - jenze to se spatne racionalizuje v planovanem systemu vzdelavani.

cítím z vašeho příspěvku mírnou verzi oné arogance, kterou se někteří technici obklopují v míře bezbřehé. Ani se slečně Mičkalové nedivím, že nemá chuť říkat různým jedincům, jaký obor vystudovala. Omezenost není bohužel vázána jen na hloupé lidi. Samozřejmě, netýká se to všech, dokonce věřím a doufám, že se to týká jen menšiny. A samozřejmě se to jen výjimečně týká těch, co dobudou sobě věčného jména. Při tom je omezenost dost omezující. Ale na "nižších" (velké uvozovky, nepokládám nic za nižší) úrovních je různých "sociologie/filozofie/jakýkoli jiný obor než můj není věda" nafoukanců více, než by bylo zdrávo.