Od 1.srpna došlo ke zvýšení minimální mzdy z 8000 Kč na 8500 Kč / měsíc, resp. ze 48,10 Kč na 50, 60 Kč za hodinu. Jak poznamenali už mnozí jiní komentátoři, tato úprava se dotkne jen minimálního množství občanů, což však neznamená, že nemá svůj význam. Komu tedy zvýšení minimální mzdy prospěje, komu nikoliv a koho dokonce možná poškodí? A existuje ke zvyšování minimální mzdy nějaká alternativa?

Koncept minimální mzdy a jeho kritika

Minimální mzda, resp. její výše je ve většině evropských zemí klasickým jablkem sváru mezi pravicí a levicí. Levice většinou hájí vyšší úroveň minimální mzdy, zatímco pravice úroveň nižší či přímo odmítá minimální mzdu jako takovou. Není tedy náhoda, že minimální mzdu zvyšuje vláda, která se sama označuje za levicovou, jakkoliv je toto tvrzení často zpochybňováno. Naopak za předchozích pravicových vlád minimální mzda dlouho stagnovala a zůstala tak jednou z nejnižších v rámci EU.

Klasický pravicový argument proti konceptu minimální mzdy zní, že je hlavní příčinou nezaměstnanosti, neboť je-li firma nucena nabídnout zaměstnanci vyšší mzdu, než by mu sama dala na neregulovaném pracovním trhu, raději takového člověka vůbec nezaměstná, a ten pak skončí na úřadu práce. Pokud by byl efekt minimální mzdy na trh práce takto jednostranný, pak by firmy k 1.srpnu propustily všechny zaměstnance, kterým vyplácely minimální mzdu. V praxi však dochází k tomu, že zaměstnanci, pracující za minimální měsíční mzdu, dostali od 1.srpna přidáno. Znamená to tedy, že zvýšení minimální mzdy je jednoznačně pozitivní a pomáhá těm nejhůře placeným zaměstnancům?