Ztracená generace mladých lidí

Mnoho absolventů vysokých škol končí buď na úřadech práce, nebo na pozicích, které neodpovídají jejich dosaženému vzdělání, přitom chybí absolventi učňovských škol a ve firmách jsou volná místa na odbornou dělnickou práci.

Extrémní liberálnost a demokracie přináší i negativní důsledky. Jedním z projevů takovéto liberálnosti je naprostá absence regulace počtu zřizovaných studijních míst na veřejných a soukromých školách podle odborného posouzení potřeby absolventů škol.

Jedná se o počet studentů, stupeň vzdělání a strukturu studijních oborů. Ono to koresponduje s filosofií naprosté svobody, která ovšem v tomto případě přijde společnost velmi draho. Výsledkem toho jsou v masovém měřítku absolventi škol, kteří hned po promoci míří na úřad práce.

Nastává situace, že velká část absolventů škol, kteří skutečně chtějí pracovat, si nacházejí pracovní místa, která svou náročností a složitostí práce neodpovídají vzdělání, jehož dosáhli. Tito absolventi jsou odměňováni správně, tj. podle zákoníku práce na základě náročnosti a složitosti vykonávané práce a ne podle dosaženého vzdělání. Tito mladí lidé se cítí nedoceněni a podvedeni.

Dlouhodobě je jim ze strany vlády vštěpováno, že vzdělání jim automaticky přinese vyšší příjmy. Někteří se dokážou prosadit a mají skutečně vysokou životní úroveň.

Většina z nich ale buď končí na úřadech práce, nebo vykonávají z pohledu jejich vzdělání nekvalifikovanou práci, případně odchází do zahraničí na podřadné brigády. Přitom se může jednat o schopné mladé lidi, ale těch adekvátních pracovních míst je málo, což souvisí kromě jiného i s ekonomickou krizí a tzv. úspornými opatřeními vlády.

Bez odborné praxe je v podstatě nemožné začít ihned po škole podnikat. Na druhé straně chybí absolventi učňovských škol, ve firmách jsou volná místa na odbornou dělnickou práci, například v jednom z největších podniků v Královéhradeckém kraji pracují na vysoce kvalifikovaných dělnických pracovních místech pracovníci od padesáti let výše, protože není, kdo by mladé lidi na takováto pracovní místa připravil a vyučil.

Systém učňovského školství v podstatě zkolaboval a za nějaký čas zbankrotují i dnes úspěšné firmy, protože tam nebude mít kdo pracovat a vedle toho budou na úřadu práce tisíce mladých filosofů, sociologů, historiků a dalších potřebných kvalifikací.

Závěr je ten, že za nedobrou situaci mladých lidí může naprostá liberalizace při tvorbě studijních míst, zanedbání učňovského školství a další vymoženosti kapitalistického systému. Argumenty, že svoboda je nade vše a trh všechno vyřeší, sice svým způsobem platí, ale za cenu ztracení jedné generace mladých lidí. Otázka zní, zda to není příliš vysoká daň za vymoženosti kapitalismu.

A co si myslíte vy? Diskuse (26 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Bohudík anebo bohužel Pátek, 3.Ledna 2014, 11:23:32

Vážený pane Janečku,

Váš popis nezaměstnanosti neodpovídá prakticky všemu, co lze vyčíst ze statistik. Samozřejmě, statistika je nejhorší forma lži a navíc si vypracovávají vysoké školy průzkumy uplatnění absolventů vesměs samy. Ale přece jen, základní výpověď -- čim vyšší vzdělání, tím menší ohrožení nezaměstnaností -- zjevně platí.
Obdobně se sice člověk opakovaně dovídá, že firmy shánějí vyučené lid, ale až na raritní výjimky několika specializovaných oborů při bližším pohledu zjistí, že existuje docela dost lidí, kteří se v daném oboru vyučili a dělají prostě něco jiného.

Abych byl zcela konkrétní, před vánoci jsem byl obeslán mailem, ve kterém jsem si mohl přečíst o alarmujícím nárůstu procenta nezaměstnaných absolventů Západočeské universit z Filosofické fakulty -- která produkuje ty sociology, historiky, filosofy zmíněné ve Vašem textu -- nejhůře na to byl obor s tříprocentní nezaměstnaností v září po ukončení studia a s nulovou rok po studiu.

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Pátek, 3.Ledna 2014, 12:19:16

S tím nedostatkem učňů je to složitější něž píše autor, poptávka se mezi obory velmi liší a většina firem si stěžuje spíše na jejich nekompetentnost v obecných dovednostech. Zde k tomu zajímavá diskuze (http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3013257) ... mimochodem, také máte někdo v poslední době pocit, že vše, na čem se shodnou odbory s průmyslovými svazy, začnou naši levicoví politikové okamžitě nekriticky přebírat?

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

2 Martin Profant Pátek, 3.Ledna 2014, 19:37:31

U té nezaměstnanosti ovšem záleží na tom, jestli dělají něco, co nějakým způsobem souvisí s jejich vysokoškolským studiem. Lze očekávat, že jestliže půjde absolvent sociologie, historie nebo filozofie prodávat koblihy, nejspíš to nebude správné zúročení vysokoškolského vzdělání...

Hezké jsou v tomto ohledu statistiky, které mapují, na která místa uchazeči míří. Z mé školy (University College London) mají absolventi ekonomie sice vyšší nezaměstnanost než dějiny umění, ale zase ve větší míře pracují v oboru nebo v něčem, na co potřebují vysokoškolské vzdělání, kdežto absolventi dějin umění mají nezaměstnanost nižší, ale polovina pracuje na pozicích, kde vysokou školu nepotřebují.

Jan Konvalinka - biochemik

Věčně tradovaná klišé Pátek, 3.Ledna 2014, 19:49:56

Souhlasím s Martinem Profantem. Pan Janeček opakuje věčně omílaná klišé, která jednoduše nemají žádnou oporu ve faktech. Mezi nezaměstnanými naprosto převažují lidé se základním nebo učňovským vzděláním, nezaměstnanost vysokoškoláků je v ČR stále ještě velmi nízká. Řeči o nedostatku řemeslníků jsou z velké části pražskou městskou legendou - mimo Prahu na instalatéry žádné velké terno nečeká. A pokud nějaká velká firma potřebuje učně, ať na jejich vzdělávání přispívá, třeba formou stipendií.
Navíc, tady vůbec nejde o "volnou ruku trhu", ale o osobní aspirace těch mladých lidí - oni prostě na ty učňáky nechtějí. Budeme je tam nutit násilím?

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

2 Jan Konvalinka Pátek, 3.Ledna 2014, 20:29:21

Ne nutit násilím. Nicméně pokud je někdo nestudijní typ, tak je potřeba mu vysvětlit, že na solidní vysokou školu nemá, a i kdyby chodil na nějakou nepříliš uznávanou univerzitu, kde jsou nároky nízké, v uplatnění mu to nepomůže.

Spíš je potřeba, aby se společnost přestala na řemeslo dívat s despektem.

Jan Konvalinka - biochemik

Pátek, 3.Ledna 2014, 21:30:19

Jenomze ono mu to v uplatneni pomuze (kazdy absolvent vysoke skoly je na tom pri uplatneni na trhu prace lip nez absolvent ucebniho oboru, ta data jsou presvedciva). A hlavne, vzdelani tady prece neni jenom kvuli uplatneni v pracovnim procesu, taky je tady od toho, abychom se lepe vyznali v tomhle komplikovanem svete, lepe vychovavali sve deti, vychutnavali kulturu - a treba taky nevolili pitome populisty. Vzdelani je fajn a vsem se nam vyplati.

Radovan Lovčí - Plasy

Re: Sobota, 4.Ledna 2014, 01:02:27

V Plzni řadu let pracuji a mám přehled i o mnoha absolventech tamní FF. Je sice hezké tvrdit, že nezaměstnanost je po roce nulová, ale kolik těch absolventů pracuje na postech antropologů, historiků nebo sociologů a kolik na postech skladníků, obchodních zástupců, sekretářek a úřednic, kde je Mgr. titul jen ozdobou a kolik z těchto absolventů ex post lituje, že raději nestudovali pouze cizí jazyk, protože nic jiného než jazyk nakonec po vš prakticky neuplatnili, nebo třeba marketing či jiný obor, který pak dohánějí v podobě druhé a již placené vysoké školy? Netristnější je, že mladý člověk postrádá v 18-19-20 letech představu o svém možném uplatnění. Krajská filozofická nebo humanitní fakulta jej předem obecně upozorní, kde může jednou působit a vyjmenuje mimo jiné archivy, muzea, památkové úřady či univerzity, ale už budoucímu studentovi neřekne, že místně příslušné muzeum bude potřebovat jen 1 historika za x let a třeba jen jako zástup na MD. A absolvent se pak nestačí divit. Určité řešení vidím v pragmatičtějším uzpůsobení některých humanitních škol praxi (možnost uplatnění v cestovním ruchu, průvodcovství, hotelové sféře, redakční a mediální oblasti), včetně možnosti, aby student určitou praxi zde nabyl již za studia. I tak se ale část humanistů ani v této sféře neuplatní, neb ta není nafukovací. Je to složité téma, které by bylo na delší polemiku, ale nejde jen o problém benevolentního státu, který umožnil v minulosti vznik x nových humanitních fakult, zatímco máme nedostatek lékařů, zubařů či některých techniků, ovšem i zapouzdřenosti akademické sféry, která si žije ve svém vlastním akademickém ghettu a nevidí reálný svět okolo. Ostatně koho by nejvíc poškodilo, kdyby nedejbůh došlo k redukce humanitních fakult v ČR? Pedagogy tam učící...
Jinak doporučuji trefný text Mgr. Velebného, absolventa FF ZČU, z Britských listů, viz http://blisty.cz/art/26973.html

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Sobota, 4.Ledna 2014, 11:13:28

Statistiky nelze vyvracet nahodilými osobními zkušenostmi. Lidé s vyskoškolským vzděláním se uplatňují dobře, samozřejmě velmi často mimo obor, který vystudovali. Vyučených, kteří dělají něco jiného než v čem se vyučili, jsou také mraky. NIkdo přece nemůže vědět, jaké profese budou žádané za dvace let.

Proč by mladý člověk musel nutně mít představu o svém budoucím uplatnění? Nevidím nic špatného, když studuje něco, co je zajímavé a není tak náročné jako medicína nebo Vysoká škola chemicko technologická. Pro uplatnění nejsou vždy důležité konkrétní znalosti, ale schopnost si je osvojit, sociální kapitál atd.
Velmi silně souhlasím s Janem Konvalinkou - vysoké školy by neměly být jen kvůli pracovnímu uplatnění. Představa, že všichni absolventi najdou uplatnění v oboru, který vystudovali, je v měnícím se světě nereálná. I zdánlivě nepraktické obory můžou poskytovat velmi dobré všeobecné vzdělání. Například absolventi teologie se uplatňují velmi dobře. Ostatně, všichni se sice musíme nějak uživit, ale proč by mladý člověk měl všechno podřizovat strachu, že se pracovně neuplatní?

Jevi_1

Eva Hájková - okres Opava

Sobota, 4.Ledna 2014, 11:33:21

Souhlasím, že vzdělání není pro uplatnění na trhu práce to nejdůležitější. Mnohem častěji se člověk neuplatní ne kvůli vzdělání, nýbrž kvůli svým osobním vlastnostem. Například proto, že je neprůbojný. Oni totiž ti, kteří mají lidově řečeno "široké lokty a plechovou hubu" se nakonec uplatní vždycky. Zatímco jiní se neuplatní ani se vzděláním.
Platilo to za všech režimů, ale je docela zajímavé, že takové věci oceňuje i trh.

Poklona slečně Recmanové. Sobota, 4.Ledna 2014, 12:25:35

"Spíš je potřeba, aby se společnost přestala na řemeslo dívat s despektem."

Nikoliv jen na řemeslo, ale na každou užitečnou práci. Pokud budeme poklonkovat před titulem (získaným za peníze nebo politickým čachrem), ale budeme pohrdat prací kopáče, nebo uklizečky, pak nemůžeme ani omylem tvrdit, že žijeme v humánní a vyspělé společnosti. Kdysi na Ostravsku znělo heslo "já jsem havíř kdo je víc". Pro část dříve nejubožejších dělníků to znamenalo nabytí sebeúcty. Platí i o vysmívaných dojičkách a traktoristech. A patrně o trošku téhle ztracené sebeúcty bojovala (hnědá a rudá prasata-Hřebejk a zbabělí potomci nevolníků-Menzel) v přímé volbě prezidenta. To, že i učňovské vzdělání může být mnohem kvalitnější, zdá se nikomu nepřijde ani na mysl. Na DR se často vedou debaty o inkluzívním vzdělávání Romů, při čemž je nám vštěpováno, že stačí jen trochu peněz a speciálního přístupu a Romové se dostanou na stejnou úroveň jako bílá populace. Fajn beru. Proč by při trošce peněz a speciálního přístupu, nemohli z učňovských škol vycházet učni se všeobecným rozhledem maturantů ? Že takhle tržní systém nefunguje ? Tak sorry.








Radovan Lovčí - Plasy

Re: Sobota, 4.Ledna 2014, 19:33:49

*Pane Kubičko, píšete, že nahodilé osobní zkušenosti nemohou vyvracet statistiky. Pomíjím fakt, že mi pravidelně každý rok na pracoviště dorazí x absolventů FF s kurikuly, kteří se u mě marně hlásí o práci, takže nejde jen o 1-2-3 lidi za 10 let. (Jistě přijde každý se zcela jiným subjektivním hodnocením.) Pomíjíte ale skutečnost, že ryze číselné statistiky nevypovídají vůbec nic o názorech uplatněných absolventů na to, co ze svého vzdělání skutečně uplatnili a jak na ně zpětně nahlížejí. To se z ryze statistických čísel totiž vyčíst nedá. Zde by bylo užitečná anketa s širším okruhem respondentů a možností konkrétních odpovědí. Třeba se jí jednou chopí některý z absolventů místní sociologie, uvidíme...
*Děkuji p. Kuchejdovi za poznámku o úctě ke každé užitečné práci. To nám v dnešní společnosti bohužel často chybí.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Pane Kuchejdo, Sobota, 4.Ledna 2014, 20:25:22

Naprosto s vámi souhlasím, až na jednu věc.
Učňů s všeobecným rozhledem maturantů je možná víc, než si myslíte, protože za "všeobecný rozhled" maturantů, alespoň některých, bych nedal lichou ponožku.
Živě si pamatuji spolužačku, která si stěžovala, že schéma učebnice literatury, rozdělené na období 1918-1938,1938-1945, 1945-1948, 1948-1968, 1968-1989, 1989-dodnes, se špatně pamatuje, protože jsou to nějaké divné roky, a proč to nedají na stejně dlouhá období. Po informaci, že jsou to roky významných událostí, řekla, že jí to nic neříká (parafrázováno).
Nevím, jak moc jsou vědomosti o nejbližších dějinách, na které člověk naráží v jednom kuse, mezi učni. Ale horší to být nemůže.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Výběr kariéry Sobota, 4.Ledna 2014, 22:49:59

Zazněl tu dotaz, proč by měl mladý člověk vědět, jaké povolání chce vykonávat. Je to jednoduché - je potřeba se na něj připravit. Těžko budu učitelem němčiny, když neumím německy a vlastně ani nevím, jestli dokážu vysvětlit něco lidem, kteří o daném tématu vědí mnohem méně než já. I od absolventů očekávají zaměstnavatelé, že budou mít nějakou zkušenost s oborem, kde se chystají pracovat, aby jim po měsíci neutekli, protože zjistili, že jim to vlastně nejde nebo že je to nebaví.

Všeobecné vzdělání by se spíše mělo koncentrovat na základní školy než na školy vyšší, už jenom z toho důvodu, že minimálně v této zemi je od patnácti let člověk trestně odpovědný a získává část práv dospělého. V osmnácti už je právně dospělým. Pokud chceme, aby už patnáctiletí a osmnáctiletí byli zodpovědní úměrně svým právům a povinnostem, mělo by tomu odpovídat jejich vzdělání. Pokud je někdo právně dospělý a ještě není dostatečně všeobecně rozvinut na to, aby si našel práci a vedl kvalitní život, je to hodně špatně. Bohužel se naše společnost čím dál víc tváří, že je přeci normální považovat dvacetiletého člověka za dítě. Že je to větší zátěž, si nejspíš uvědomuje málokdo.

Jan Konvalinka - biochemik

Sobota, 4.Ledna 2014, 23:34:16

Poslední text paní Lovčí mi připomněl jednu úvahu Jana Sokola. Vzpomínal, že rodiče, když mu vybírali střední školu, radili mu, ať se hlavně dobře naučí těsnopis, to ho uživí až do smrti. Neměli pravdu. Svět, kdy se člověk vyučil obráběčem kovů ve Škodovce nebo chemickým laborantem v Litvínově, a pak to celý život dělal, je už prostě pryč. Většina lidí si to uvědomuje, a své děti už na učení prostě posílat nechce. Ty děti tam ostatně taky nechtějí, a podle všech statistik mají pravdu.
Mimochodem, je docela typické, že na ty učňáky posílají děti ostatních lidí obvykle právě absolventi prestižních škol....

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

AD: Výběr kariéry Neděle, 5.Ledna 2014, 08:50:33

Studenti vysokých škol jsou dospělí a právě proto není potřeba, aby je stát vodil za ručičku a směroval je do oborů podle "odborného posouzení potřeby absolventů". Dá se například předpokládat, že studenti prestižní školy jako je UCL nejsou padlí na hlavu a vědí, že vystudování dějin umění jim nezaručuje, že se v tom oboru uživí. U nás je to ostatně zatím tak, že pro spoustu pracovních pozic je potřeba vysokoškolské vzdělání a je jedno jaké.

Děti je potřeba ve vzdělávání směřovat, například je nutit aby se učily matamatiku i když je to nebaví.
Dospělí jsou za sebe zodpovědní a můžou studovat co chtějí.

V tom výčtu nepotřebných oborů - filosofie,
historie, sociologie, - chybí Zemanova oblíbená kulturní antropologie. Historie, kulturní antropologie atd. nejsou profese, ale vědní obory. Ty se na universitách pěstovat mají.
Samozřejmě jsou potřeba lidé zruční v manuální a technické práci a dobře se uplatňují. Ale je to snimi stejné jako s vysokoškoláky: šikovní lidé se tu práci naučí i když se třeba vyučili něčemu jinému. Co bude dělat rukavičkář, když zavřou posední továrnu na rukavice? O té nedávno zrušené továrně na rukavice v Abertamech se tu v DR psalo.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

2 Jiří Kubička Neděle, 5.Ledna 2014, 10:22:12

Stejně tak by se ale dalo říci: "Co budou dělat absolventi dějin umění, až se zavře poslední galerie a vláda zakáže vytváření uměleckých děl?" (Ne že bych si to samozřejmě přála.)

Problém je, že vzdělávání není placeno z bezedného fondu. Studenti si školu platí sami nebo ji platí někdo další. V ČR jsou školy (spolu)financovány ze státních prostředků. Proto je důležité hlídat, aby se taková investice vyplatila. Jestliže ovšem z nějakého oboru na nějaké škole nevycházejí lidé, kteří dokáží uplatnit své vzdělání v praxi, pak je lepší pro MŠMT přestat daný obor financovat než nechat vysokou školu dál vypouštět lidi, kterým VŠ nic nepřinesla.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Neděle, 5.Ledna 2014, 11:13:42

Souhlasím s pány Kubičkou a Konvalinkou. VŠ vzdělání není jen od toho, aby připravovalo pro trh práce, to za prvé. Za druhé - hlavním výstupem studia, aspoň na filozofických fakultách, kde to znám, je napsání diplomové práce a složení státní závěrečné zkoušky. Garantuju Vám, že absolutní většinu konkrétních údajů, co se člověk na tu zkoušku naučí, poměrně rychle zapomene. Její účel je ale v tom, že musí předvést schopnost obsáhnout během přípravy určité penzum vědomostí a z něj pak něco strukturovaně přednést před komisí, tedy pod jistým tlakem. To by ještě bylo srovnatelné s maturitou. Skutečně podstatná je ale ta diplomová práce - když jde třeba o historii, tak student/ka musí ukázat schopnost zpracovat nějaké prameny a odbornou literatury a na jejich základě vytvořit vlastní práci, která má hlavu a patu, a tuto pak obhájit. Dovednosti, které takto rozvine, jsou obecně uplatnitelné. Samotné téma té diplomové práce je naprosto vedlejší.

Například jeden můj kolega historik pracoval po škole v ratingové agentuře, kde dělal analýzy ekonomického "zdraví" různých firem, a to na základě rešerší z tisku, výročních zpráv, apod. V té agentuře totiž někdo přišel na to, že historikové tohle umí mnohdy daleko lépe než vyškolení ekonomové... Ale i kdyby pracoval v tom skladu a u toho si ve volném čase četl dějiny předkolumbovské Ameriky, tak mi to přijde v pořádku, pokud ten člověk na začátku věděl, že tak může skončit.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Děkuji panu Škabrahovi Neděle, 5.Ledna 2014, 12:58:18

za vysvětlení, jak "zdánlivě nepraktické obory můžou poskytovat velmi dobré všeobecné vzdělání".

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Obecnější argument na podporu tvrzení M. Škabrahy Neděle, 5.Ledna 2014, 23:16:43

Vysoké školy technického směru pěstují dovednosti a univerzity, jak už to slovo říká, univerzální vzdělání. Kardinál John Newmann, autor spisu Idea univerzity (1873) se domníval, že vysoké školy jsou místa poskytující svobodné vzdělání (svobodné znamená odhlížející od momentální použitelnosti), které má následující výhody oproti profesní přípravě:
-ukázňuje mysl, aby si zvykla přemýšlet,
-kultivuje intelekt a skrze něj i veřejné mínění a obecný vkus,
-posiluje schopnost čelit nepředvídaným okolnostem,
-vytváří osobnost vstřícnou, bezúhonnou, společenskou, schopnou dalšího vývoje.
K tomu Roger Scruton v Idei univerzity (2001) vysvětluje, že když se člověk soustředí na užitečnost, jeho mysl není nestranná, a není pak schopná si vytvořit návyk kritického myšlení, které je právě to nejcennější, co se na vysoké škole dá získat. Říká, že výuka řečtiny, latiny, hebrejštiny, ale i čisté matematiky učí základům staré kultury a tím, že není přímo užitečná, činí mysl nestrannou. Dále tato výuka vytváří vztahový rámec pro konverzaci mezi generacemi.
Navazuje tak na Michaela Oakeshota (1911-1990), který ve své eseji Idea univerzity říká, že vysoká škola je tu proto, aby umožnila člověku žít život otevřený učení, učila jak objevovat nové věci, ale i svůj život i sebe sama. Vysoká škola je druh určité činnosti (Oakshot ji nazývá konverzace), která pěstuje ctnost civilizovaného člověka a to "být otevřený a schopný poznání".
Vysoká škola jí přestane být, když se omezí výzkum jen na to, co je užitečné, když učení návodům pohltí volný čas studentů, když studenti pro shánění bezprostřední obživy nevěnují všechne svůj čas studiu, když studenti nezískají porozumění pro způsoby a metody "konverzace" a podlehnou volání po kvalifikaci, profesním vzdělání a diplomech opravňujících k využívání světa jen ku vlastnímu prospěchu.

Jiří Karen - Opava

Vysoké školy Pondělí, 6.Ledna 2014, 09:39:22

Nevím, jak ideje univerzity, ale dnešní vysoké školy jsou bych řekl jenom odkladištním prostorem pro budoucí nezaměstnané. Jejich smyslem je z mladých (potenciálně radikálních) nezaměstnaných vytvořit přestárlé pasivní hédonisty.

Představy o "vzdělání a kultivaci jedince" jsou archaicky úsměvné. Ano, člověk se naučí "našrotit a přednést fakta" a musí zpracovat jakýsi text (úroveň prací asi ani nekomentovat; dnes je jednodušší si nechat diplomky a bakalářky vypracovat specializovanou firmou, ve které pracuje spousta nezaměstnaných vysokoškoláků zoufale beroucí jakoukoliv práci.)

Ostatně jediná šance, jak urvat to místo číšníka, je mít alespoň doktorát z antropologie. Kulturní kapitál se ještě cení.

No, celkově se zdá, že pojetí práce v naší civilizaci je totálně praštěné. Kdo tady ještě něco opravdu smysluplného dělá? Devadesát procent míst tvoří příslovečná "práce na hovno".

Boty a oblečení nám šijí otroci v Bangladéši, zatímco my "smysluplně dřeme" jako PR manageři v open spacech...

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Já s Vámi, pane Karene, v podstatě souhlasím Pondělí, 6.Ledna 2014, 13:03:55

Sama zaznamenávám na svých přednáško seminářích stále menší procento studentů, kteří skutečně studují a budou vzdělaní v tom výše popsaném smyslu. Projevuje se to například v tom, že si na přednáškách už téměř nikdo nic nezapisuje, že místo na přednášky chodí po brigádách, že je často zajímají hlavně požadavky ke kolokviu a nikoli vlastní problematika. Na druhé straně musím ale říci, že z přihlášných dejme tomu 40 studentů se najde vždy 5-10 těch, kteří mají opravdový zájem, chodí pravidelně aniž bych dělala prezenci, a za jejich rozzářené oči bych pak dala cokoli.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Paní Švandová, Pondělí, 6.Ledna 2014, 16:31:38

přiznám se, že já jsem si u vás taky moc poznámek nenapsal. U předmětu jako je ten váš, mi to nic nepřináší. Píšu si totiž hlavně vzorečky, důkazy atp. Případně věci "na zkoušku", které si člověk za minutu v hlavě neodvodí. A u vás nejsou ani vzorečky, ani zkouška. Na vaše místě bych se spíše obával, jestli si někdo nemaluje do sešitu obrázky. Ale snad ostatním křivdím.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

A vidíte, pane Kolaříku, Pondělí, 6.Ledna 2014, 18:06:33

jakým jste se stal díky studiu na vysoké škole přemýšlivým člověkem, i když tedy zjevně nikoli mou zásluhou. Ale snad mi nechcete říci, že na filosofických přednáškách není co k zapisování? Přece přinejmenším terminologie a způsob argumentace! Ale je pravda, že pro studenty exaktních věd, kteří si volí na přírodovědecké fakultě přednášku Fyzika, filosofie a myšlení (máte ji asi na mysli), bývá filosofie často jen na okraji jejich zájmu. Nebylo tomu tak ale vždycky. Přednáška běží od roku 1992, rok od roku inovovaná prošla mnohými změnami a peripetii a taky chování studentů se během těch let měnilo - a ani já jsem neomládla a chystám se předat veslo.

Martin Profant - Praha 7

Radovanovi Lovčí Úterý, 7.Ledna 2014, 15:34:34

On už za mě vlastně odpověděl Martin Škabraha. Ale přece jen:
a) Abychom to řekli docela poctivě, ona spousta absolventu FF ZCU pracovala jako úředníci už před tím, než začali dělat školu. Ale když zavedu řeč na to, jestli jsou jim jako vedoucím úřadu práce či dispečerkám integrovaného záchranného systému k něčemu studia Evropských kulturních studií, dovím se od nich několik let po absolvovní, že ano a že to pro ně má význam. Myslím, že to neřikají jen proto, aby potěšili svého bývalého pedagoga.
b) Ona sice s masou klesá všeobecná připravenost studentů na studium (abych nemusel říct, že upadá středoškolské vzdělání), ale ti studenti jsou jen nevzdělaní, nejsou pitomí. Nemyslí si, že pro každého z nich místo historika nebo sociologa. Ostatně, to jsem si nemyslel ani já, když jsem šel na školu -- a přijímali nás v těch dobách, po jejichž návratu ve školství pan Janeček pláče, patnáct v Praze, deset v Bratislavě a šest v Brně.

Martin Profant - Praha 7

Michaelovi Kolaříkovi Úterý, 7.Ledna 2014, 15:41:18

Proč by se měla BŠ obávat, že si při jejich přednáškách někdo maluje obrázky? Nedávno jsem našel zápisky, které jsem si pořizoval na přednáškách Milana Sobotky -- a to byla a je osobnost, co se neurodí v každé generaci -- plné malůvek, včetně ilustrace Hegelova přirovnání, podle kterého je každá kráva v noci černá. Zkuste to, pomáhá to v soustředění.
To, čeho se jediného normální přednášející obává, že se studenti právem nudí.

Michael Kolařík - Student, Ostrava

Středa, 8.Ledna 2014, 15:41:12

Možná byl můj vstup do této diskuse motivován spíše mým černým svědomím a sešitem, který je všechno možné, jen ne příkladný. A to jsem, nakolik to mohu posoudit, dával na těch přednáškách pozor, a dost si z nich pamatuji.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.