Miloš Zeman má pravdu, neonacismus je třeba tvrdě potírat
František KostlánJedním z mála politiků, kteří nepodceňují pokračující demonstrace českých neonacistů proti Romům, je Miloš Zeman. Před neonacisty opakovaně varoval. Ostatní politici se začínají bát, že by si zastáváním se Romů mohli před volbami uškodit.
Sérií demonstrací pokračuje snaha českých neonacistů využít masověji než dosud nenávist proti Romům a zviditelnit se před následujícími volbami. Tuto situaci podceňují prakticky všichni, kromě několika málo aktivistů, kteří v praxi vidí dopad činnosti neonacistů a dalších rasistických násilníků na život Romů v ghettech. A kromě prezidenta Miloše Zemana.
Zeman: Vyrůstá nám neonacismus
Prezident Miloš Zeman vidí v sobotním řádění neonacistů v Ostravě a Duchcově potvrzení své prognózy o nebezpečném rozmáhání neonacismu v ČR, na které upozornil ve svém inauguračním projevu a také v projevu, který pronesl v Lidicích. Reagoval tak v obnovených Hovorech z Lán na otázku, jak vidí víkendové nepokoje v Duchcově, kde skupina extremistů zaútočila na policisty.
„Řádění holých lebek, nic na hlavě, nic v hlavě, znamená, že nám tady vyrůstá ne neofašismus, ale neonacismus,“ uvedl v Hovorech z Lán, které vysílá Radiožurnál.
Řešení nastalé situace podle Zemana není jednoduché. „Zcela určitě ne zakázat tu stranu, to nám předvedla Dělnická strana sociální spravedlnosti, před tím se tuším jmenovala nějak jinak. Když tu stranu zakážete, tak se přejmenuje a jede vesele dál. Podle mého názoru, a to souvisí i s tou policejní aktivitou, je zapotřebí daleko razantnější postup vůči jakýmkoliv projevům neonacismu. Ať jsou to demonstrace, ať už jsou to takzvané koncerty, které ve skutečnosti koncerty nejsou, protože se tam vyřvávají nikoli neonacistická, ale přímo nacistická hesla a podobně. Myslím si, že je potřeba nedat jim pokoj,“ uvedl Miloš Zeman.
Zamyslel se také nad tím, proč politici ve Valdštejnském sále tleskali, když v inauguračním projevu kritizoval některé novináře a netleskali, když mluvil o nebezpečí neonacismu. „Já jim nechci sahat do svědomí, třeba tuto větu považovali za omšelou frázi a právě dnes se dočkali toho, že to fráze není. Bylo by ode mne přehnané, kdybych říkal, že zmínce o neonacistech netleskali proto, že by sami byli neonacisty, to určitě ne. Spíše si říkali, ten člověk ten neonacismus přeceňuje, ono to není tak horké. Ano, teď to není ještě tak horké, ale na druhé straně chovat si krajtu v koupelně a čekat, až vyroste a zadusí vás, není příliš prozíravé,“ uvedl dále Zeman.
Extremismus je problém, ale...
Ostatní politici, především představitelé zavedených demokratických politických stran, k tomuto dění stále mlčí. Zjistila to Česká televize, která některé politiky oslovila.
„Tak extremismus samozřejmě je problém,“ začíná na dotaz po tom, jak se ODS popasuje se sobotními protesty, předseda poslaneckého klubu strany Marek Benda. „Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli se mu zbytečně nedodává význam častým referováním a demonstrace se naopak nepodpoří,“ dodává. Mluvčí ODS na dotaz portálu ČT24 uvedl, že strana během dneška vydá „nějaké prohlášení“ k zítřejším protestům. Co v něm zazní a jaký by měl být jeho hlavní smysl, nechtěl mluvčí před schválením textu sdělit.
ODS ovšem žádné prohlášení nevydala, čímž byl Bendův alibismus završen. Strana již oznámila, že ve volbách bude bojovat proti zneužívání sociálních dávek, chce se tedy na protiromské vlně svézt (a v tom rozhodně nebude sama). Kdyby dnes protiromské demonstrace spojené s rasistickým násilím odsoudila, znělo by její předvolební tažení méně věrohodně.
ODS je tedy přednější vlastní zájem před obranou demokracie a jejích hodnot. To sice od této strany není nic zas tak překvapivého, když se však něčeho takového dopustí člověk z disidentské rodiny, která dlouho za lidská práva bojovala, je z toho jednomu hodně špatně od žaludku.
Pecina: Mlčme, lidi na nás stejně nedají
Podobně mluví také staronový ministr vnitra v demisi Martin Pecina. „Samozřejmě, že to řešíme. Policie to řeší se samosprávou, snažíme se to zastavit,“ tvrdí. „Jen to nechceme komentovat.“ Jakýkoli apel, ať už do řad extremistů nebo řadových obyvatel daných měst, kterých je na podobných pochodech většina a stále přibývají, podle něj „nemá smysl.“ „Ty lidi patrně prohlášením politiků zastavit nejde,“ dodal Pecina.
Nedávno jsem tu Pecinu chválil, že je lepším ministrem vnitra než dva jeho poslední předchůdci, především proto, že narozdíl od nich proti extremismu skutečně něco dělá. Musím přiznat chybu - Pecina dříve, ještě ve Fischerově vládě, proti extremistům skutečně něco dělal, nyní se jen hloupě a alibisticky vymlouvá.
Demokrat má dát najevo, co si myslí, politik pak dvojnásob, pokud mu skutečně jde o zachování (dosažení) demokratického systému. Jenže Pecina chce ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za Zemanovce, tak mlčí, protože by se svým protestem proti neonacistickému násilí při protiromských pochodech připravil o preferenční hlasy.
Bezpečnostní informační služba potvrdila již známé: dominantní část protestujících na protiromských akcích tvořili běžní občané, kteří zde ventilovali svou nespokojenost - s vládou, se soužitím a podobně. Podle ní tato nespokojenost pramení mimo jiné z „latentního anticiganismu“ české společnosti.
A co na to jeden z mnoha brouků Pytlíků české politiky Petr Gazdík? „Nedomnívám se, že by se česká společnost víc extremizovala,“ myslí Gazdík, starosta obce Suchá Loz a předseda poslaneckého klubu TOP 09. Přiznává, že vlivem ekonomické krize se sociální situace u některých skupin nutně zhoršila, a „to vyvolává podobné reakce, jakými pochody jsou.“ Ani jeho strana však k sobotním protestům nic nepřichystala - tím méně nějaké prohlášení.
Předseda této strany, Karel Schwarzenberg, který, před tím, než vstoupil do politiky, po celý život bojoval za lidská práva, zarputile k tomuto tématu mlčí, pokud není přímo osloven novináři - i v tu chvíli ovšem hovoří velmi opatrně. Jeho motivy jsou zřejmě stejné, jako ty Bendovy: ztratit co možno nejméně politických bodů.
Dnes jsme totiž již v situaci, kdy zastávání se práv lidí z menšin přináší ve volbách mínus - a to hlavně proto, že politici a další veřejně známé osoby k tomu vždy mlčeli, pokud si rovnou sami nezahráli na xenofobní mlýnek, plný předsudků a stereotypů.
Nedat jim vydechnout
Miloš Zeman má pravdu, a to hned dvakrát. Na neonacisty je třeba neustále tlačit a nedat jim vydechnout. Pokaždé, když jim stát popustil uzdu, což se dělo i během panování Petra Nečase a jeho kabinetu, zvedli neonacisté hlavu, získali nové sympatizanty a strhli sebou další lidi, kteří nacismus nevyznávají. Pokaždé z toho profitovali, jak politicky (v severních Čechách měli jen něco málo pod pět procent v krajských volbách), tak i díky tomu, že počet násilníků, ochotných k pogromům na druhé, neustále roste.
Neonacisti: „Pece už máme rozpálené“
Stoupá i počet násilných akcí, které se neonacisté již ani nenamáhají oznamovat. Například v neděli 18. srpna zaútočili na děčínské Romy neonacističtí násilníci zcela nepokrytě. Kolem padesáti agresivních rasistických násilníků se občerstvovalo na zahradě restaurace Daliborka. Napřed zaútočili na romskou rodinu bydlící přímo nad hospodou, poté se jich asi dvacet vydalo k paneláku o sto metrů dál.
Na byt nad hospodou házeli kameny a rozbili okno. A krom jiného při tom skandovali „Vítkov, Vítkov, Vítkov...“, v narážce na zatím nejhorší žhářský útok na Romy. „Naproti přes ulici je zahrádka další hospody, zde se během útoku na byt romské rodiny zvedlo několik hostů, kteří neonacistům tleskali,“ řekl serveru Romea.cz zdroj, který chce zůstat v anonymitě.
Násilníci se poté přesunuli Kamenickou ulicí o sto metrů dál. Podle vícero svědectví zde hajlovali, včetně pokřiků Heil Hitler a Sieg Heil, a vyřvávali násilnická rasistická hesla, například: „Cikáni pojďte ven, dneska vás zabijem“, „Cikáni do plynu“, „černý svině“, „dneska umřete“, „pece už máme rozpálené“. Házeli na dům kameny a skleněné láhve, které vytahovali z kontejneru.
Opět podle vícero svědectví policie po svém příjezdu nezkontrolovala neonacistům ani občanské průkazy. Jen je vyzvala, aby se rozešli. A (minimálně během následujících tří pracovních dnů) se nikdo z policistů neobtěžoval vyslechnout svědky tohoto neohlášeného pochodu a napadení. Kvůli obavám o své zdraví a život se před následující sobotou, kdy se asi v sedmi městech očekávaly protiromské akce, vystěhovalo z děčínské Kamenické ulice nejméně sedm romských rodin ze svých bytů.
Práva druhých
A podruhé má Zeman pravdu, když říká, že ostatní politici neonacismus podceňují. Až se Schwarzenberg s Bendou jednou proberou z těžké politické horečky, možná už bude pozdě i na jejich práva, když na práva druhých nedbali.
Komunisté od roku 1989 v ČR nezavraždili ani jednoho člověka. A i přes jejich velkohubé projevy jsem přesvědčen, že kdyby se dostali do vládní koalice, dopadli by (spíše ale mnohem hůř) jako francouzská komunistická strana, když ji vzali socani někdy v 70. letech do vlády. Ztratila punc protestní partaje a pro tisíce voličů přestala být atraktivní.
Zato neonacisté (a ultrapravice obecně) mají na svědomí za uplynulých 25 let přes 30 mrtvých a tam, kde nastupují k moci (Řecko, Maďarsko, Polsko) velmi citelně zavádějí ve společnosti kulturu vojenských gard a pogromů.
Že politici na neonacistické útoky nereagují, je logické. Je před volbami a anticiganismus je citlivé téma. Tak proč riskovat předvolební preference, že.
Jinak komentář pana Ungera v situaci, v níž se nyní nacházíme, považuji za nehorázný.
Pan Unger by mohl svůj názor více rozepsat. Pokud jsem to správně pochopil, tak strašení neonacismem je dle něj strategie levicových stran ve snaze dostat se k moci.
O planém antikomunismu a strašení komunismem již toho bylo napsáno hodně, tak abychom byli vyvážení.
A proč pořád píše za "viz" tečku?
A proč má na hlavě tu směšnou čepici?
Ovšem spíš jde o názory pana Ungera, které jsou dílem bizarní, dílem málo srozumitelné. Jistě, má na ně právo, ale pan Mlynář přece upozornil na něco zásadního. V této souvislosti panu Ungerovi rozumím tak, že projevy náckovství bagatelizuje.
Jistě, v řádách tzv. neonacistů jsou čeští nacionalisté, chceme-li ultrapravicoví, více otevření. Ti skrytí nepravicoví nacionalisté jsou naopak voličským jádrem české levice. Slyší na nekritickou obhajobu Benešových dektretů. Prezident Zeman se obklopuje týmem neformálních poradců z nacionalistických a slavjanofašistických organizací jako je Český svaz bojovníků za svobodu, Vlastenecké fórum, Klub českého pohraničí nebo Slovanský výbor, kteří ohýbají dějiny a šíří protiněmeckou nenávist. On sám není nacionalista, spíše jen populista, kterému hra na českou národní strunu přinesla vítězství ve volbách. Ale tento nacionalismus Vám, zdá se, nevadí. Jeho skrytost možná neničí životy fyzicky, ale duchovně, ničí naši pospolitost kulturně i ekonomicky. Tím samozřejmě neobhajuji nesnášenlivé projevy ultrapravicových radikálů. Jen nevnímám "neonacistické bojůvky" jako problém číslo jedna (ještě vedle novinářů), který zdůrazňuje současný prezident.
Jen dva dodatky: (a) údiv a zděšení není agrese, agresivně se projevuje paradoxně sám pan Konvalinka; (b) zdaleka nepatřím do levicového mainstreamu.
Je to ale málo. Co je vážné je to, že ty protiromské demonstrace nejsou jen záležitostí pár extrémistů, ale velké části obyvatelstva. Na politické scéně se teď nerýsují nějací noví Sládkovi republikání ale spíše to, že se ten rasismus integruje buď jako drsná přísada do populistické všehochuti Tomia Okamury, do zbytkové ODS s Řápkovou a Kuberou, do dalších stran. Pokušení těch nálad využít je silné.
Anebo možná ne. On výraz viz existuje i v angličtině, kam se dostal z latiny. Protože hloupost vždycky vítězí nad rozumem (neříkal něco takového už soudruh Shakespeare? Vizme http://www.czech-language.cz/translations/shakespeare.html ), píšou dnes už Angličané (anebo možná hlavně Američané a mluvčí nerození) viz s tečkou, ale správně se původně psávalo bez tečky. To proto, že jde o zkratku z latinského videlicet, čili (jak) možno viděti, a ono z na konci není z, nýbrž archaická značka oné zkratky, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Viz.
Kdysi jsem kdesi četl, snad to bylo v Schopenhauerově Eristické dialektice, čili Umění kterak v každé debatě dostati za pravdu, že od argumentace ad rem, tedy k věci, se můžeme odchýlit tu a tam i vcelku férově k argumentaci ad hominem, tedy k člověku, anebo naprosto nečestně a nesportovně k argumentaci ad personam, tedy k osobě (oponenta). Argumentace k člověku, ad hominem, v tomto dělení znamenala užití takových argumentů, které nepovažujeme za nejlepší, ba možná ani za správné, ale domníváme se, že náš oponent je (možná narozdíl od těch správných a nejlepších) uzná. Argumentace ad hominem v tomto smyslu může být podle kontextu jak morální, tak nemorální, spadá pod ni jak obratný výklad vycházející z předchozích znalostí žáka, tak sprostá lež zneužívající neznalosti oběti. Oproti tomu argumentace ad personam by měla být správným pojmem pro to, co bývá často označováno za argumentaci ad hominem: upuštění od argumentace a její nahrazení ostouzením oponenta.
Wikipedie nicméně definuje argumentaci ad hominem tím rozšířeným způsobem, který mi připadá nesprávný, vizte https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumentum_ad_hominem Anglická verze Wikipedie pak dokonce z ad personam přesměrovává na ad hominem (česká na seznam latinských rčení od A).
Bohužel sice jakž takž chápu taktiku Miloše Zemana, ale těžší už pro mě je porozumět jeho strategii a už vůbec se nevyznám v něm samém, v tom, oč mu doopravdy jde. Je o něm známo, že od většiny ostatních politiků se liší tím, že nekrade, to mu však nikterak nebrání spolupracovat s jinými, kteří kradou. Jemu nejde o peníze, ale o moc. Co je méně známo, nebo aspoň já to nevím, je, co přesně chce Miloš Zeman se svou mocí dělat. Je moc sama o sobě jeho jediným cílem, a jakmile ji má, už si s ní bude jenom hrát jako malé dítě, zkoušet si ji, dokazovat si ji, užívat si jí a radovat se z ní, anebo má ještě jiné cíle a moc chce k něčemu použít? A chce-li moc k něčemu použít, tedy k čemu?
Nevím tím pádem, co mám od Miloše Zemana očekávat. Bude stále jen řečnicky lavírovat mezi antifašismem, antinacismem a anticiganismem, aby získal co nejvíc voličů z řad antirasistů i rasistů, anebo se vší vahou moci, kterou získal také s pomocí hlasů neonacistů, zasadí o potlačení nacistických bojůvek?
Nedávno zásadní pochybnosti v tomto směru vyjádřila Saša Uhlová http://denikreferendum.cz/clanek/16056-tvrde-trestat-samozrejme-ty-druhe A jak si tak osvěžuji paměť, koukám, že se v závěru zmínila zrovna o Miloši Zemanovi.
O tom, že se dá zlu čelit jedině dobrem, už vůbec nepochybuji. I při obyčejném matematickém součtu znaménka plus ruší znaménka minus, pokud je jich víc.
V těch příkladech ve Wikipedii bychom to anglické viz. asi přeložili "totiž" nebo "a sice", ne viz.
"The noble gases, viz., helium, neon, argon, xenon, krypton, and radon..."
"Vzácné plyny, totiž helium, argon, neon..."
ne
"Vzácné plyny, viz. helium argon, neon..."
V češtině se "viz" se to slovo užívá k uvedení zdroje citace, ne ve smyslu "totiž". V češtině se asi ty dvě etymologie - od "videlicet" a od "vidět" smísily.Takže David Unger je obhájen co do té tečky, ostatně vyčítat v diskusi chyby v pravopisu je velmi chabý argument. Jinak s ním ale souhlasím velmi málo.