Vážená Rado České televize,
Apolena RychlíkováČT odvysílala v sobotu reportáž z protiromského pochodu s řadou učebnicově problematických rysů. Skupina lidí se na ně rozhodla poukázat v otevřením dopise. Stížnost podepsalo během jediného dne přes 400 osob, další se stále hlásí.
Otevřený dopis Radě České televize
ve věci reportáže v pořadu Události v regionech ze dne 24. 8. 2013
26. 8. 2013, Praha
Vážená Rado České televize, Vážený pane Milane Uhde, předsedo Rady,
obracíme se na vás, abychom si stěžovali na reportáž odvysílanou 24. srpna 2013 v pořadu Události v regionech, která měla pojednávat o průběhu protiromských pochodů v několika českých městech.
Jak jistě víte, v poslední době vlivem několika faktorů — například vleklé ekonomické recese, rostoucí nezaměstnanosti, plošného zdražování a zvětšujících se sociálních nerovností — vzrůstá frustrace velké části naší společnosti. Jedním z nejhorších projevů této frustrace je snaha hledat viníky, ukazovat na ně prstem, ba dokonce se je i snažit trestat. Kdo je u nás nejčastěji označován za viníka, to je známá věc. Obětním beránkem veškeré celospolečenské deprivace jsou Romové.
V několika uplynulých týdnech jsme byli svědky opakujících se pochodů proti Romům, a to v různých městech naší republiky. 24. srpna. 2013 se uskutečnily dlouho plánované pochody hned v několika městech současně. Jejich cílem bylo mimo jiné i dezorientovat a paralyzovat policii, či občanské aktivisty natolik, aby mohlo dojít v některém z měst k reálnému střetu s romskou minoritou.
Nejhorší situace nastala v Ostravě, kde agresivita a touha po lynči romských spoluobčanů nabrala rychlý spád ve chvíli, kdy se část pochodu vydala jinou než původně plánovanou trasou. Radikálové zde za hlasité podpory některých dalších obyvatel Ostravy zaútočili na městkou část obydlenou především Romy. Dětmi, ženami, důchodci, prostě celými rodinami.
Částečně díky aktivitě Policie ČR, částečně však i díky náhodě, řekněme spíše štěstí, neskončil celý incident ničím vážnějším, než kamením rozbitými okny, převrácenými popelnicemi, vyraženými dveřmi a podobně.
Česká televize odvysílala v 18:00 o tomto pochodu reportáž. Již její začátek, se nesl v nepřijatelně zavádějícím duchu, jako by se jednalo o střet dvou názorových proudů (Romové a jejich podporovatelé versus radikálové a „obyčejní lidé“), který ale vůbec nenastal, jelikož tu jasně byla strana útočící (pořadatelé protiromských pochodů) a strana napadená (Romové a jejich zastánci).
Absolutně nepřijatelné ovšem bylo vystoupení hosta Mgr. Jiřího Siostrzonka Ph.D, který byl v pořadu vydávaný za sociologa věnujícího se právě romské problematice. Ten svou řeč uvedl sdělením, že nebude „příliš politicky korektní". Nutno dodat, že slib dodržel. Z politické korektnosti udělal v rámci svého výstupu příčinu současných problémů a namísto jakéhokoliv rozboru situace nabídl pouhopouhý populismus a de facto obhajobu téměř do důsledků provedeného lynče.
Doslova řekl: „Víte, vždycky, když slyšíte takové ty politicky korektní řeči — Kocába a spol., že je to nefér a podobně, když se jich zeptáte, kdo z nich by bydlel například v panelovém domě, který je obydlen romskými obyvateli, tak bych chtěl vědět, kdo by to ve skutečnosti udělal. A to je ta nepravda, to je ta faleš, na kterou si hrajeme, a bohužel se to vrací proti nám." Jedná se o tupé reprodukování necivilizovaných předsudků a stereotypů, jemuž se navíc dodává punc odbornosti neobhajitelnou charakteristikou mluvčího jako „sociologa”.
V prvé řadě je tedy nutné zpochybnit výběr pana Siostrzonka jakožto sociologa vyjadřujícího se k projevům rasové nenávisti — podobným tématům se absolutně nevěnuje. Jeho současným působištěm je Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde sice přednáší vizuální sociologii a základy sociologie a psychologie umění, ale kvalifikaci k odbornému vyjadřování se k problematice soužití s menšinami, extremismu nebo sociální nerovnosti nemá ani z žádného z dohledatelných publikačních výstupů.
Co je však horší — samotný obsah jeho prohlášení, které bylo v reportáži vydáváno za fundované, odborně hodnotící, nebylo nijak rozporováno (například obětí pochodu), což mu dalo absolutní platnost. Hlavním poselstvím této reportáže byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba útočících rasistů, a to přesně tím typem argumentace, který tu týden co týden žene lidi do ulic s pokřiky jako „Černé svině“ nebo „Čechy Čechům“ na rtech, s argumentací ve stylu: „Je to přece jejich vina, vždyť si za to můžou sami.“ V druhé řadě, a to je tím hlavním problémem, se tak tedy dá říct, že Česká televize se z hlediska rozboru dnešní situace přiklonila na stranu radikálů, namísto toho, aby referovala o tom, k čemu tyto protiromské pochody vedou - k několika na poslední chvíli odkloněným pokusům o lynč. A to je - bez ohledu na to, stalo - li se tak úmyslně či omylem - opravdu hrozné.
Ze statutu České televize snad vyplývá, že by měla zcela jednoznačně stát proti jakékoliv snaze o nesnášenlivé výpady proti minoritám a stavět se na stranu těch, kteří jsou v rámci společnosti slabí a ohrožení. Při pohledu na současnou situaci absolutně není na místě hrát si na pomyslnou objektivitu nebo vyváženost — tak bychom mohli skončit u rádobyvyvážených diskusí s popírači holocaustu.
Jednoduše: není možné takto vlastně legitimizovat počínání lidí, kteří jasně narušují demokratický ráz naší republiky a otevřeně se snaží o likvidaci určité skupiny jejích obyvatel. Proto i výběr odborníků musí odpovídat demokratickému charakteru média a jeho hodnotám.
Vážená Rado České televize, vážený pane předsedo, obracíme se na vás a doufáme, že nám podáte vysvětlení. Ještě více však doufáme, že přijmete opatření, která zaručí, že se podobná situace již nebude opakovat.
(k dopisu si dovolíme přiložit i odkaz na článek jednoho ze signatářů dopisu, sociologa Pavla Pospěcha, který uveřejnil krátce po shlédnutí reportáže)
S pozdravem a poděkováním,
Za správnost: Apolena Rychlíková, dokumentaristka, Praha
Podepsáni:
Ivo Bystřičan , dokumentarista a dramaturg, Praha
Jakub Patočka, šéfredaktor Deníku referendum, sociolog Brno
Tereza Reichová, dokumentaristka, Praha
Hynek Štetka Reich, typograf a grafik, Praha
Luboš Pavlovič (LP Fish), šéfredaktor časopisu Živel, Praha
Viktor Portel, dokumentarista, Praha
Eva Nováková, studentka romistika, aktivistka, Praha
David Mencl, střihač, Praha
Martina Poliaková, doktorandka FF, Praha
Lucie Hyblerová, básnířka a studentka, Praha
Vladimír Turner, umělec a filmař, Praha 3
Dana Kantorova, duchodce, Ostrava
Jan Gruber, student FF UK, Cheb
Richard Cisler, student, , České Budějovice
Barbora Šupová, studetka FF, herečka, Praha
Anna Pospěch Durnová, socioložka, Vídeň
Pavel Pospěch, politolog, Vídeň
Adam Borzič, básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar, Praha
František Dryje, šéfredaktor revue Analogon, Praha
Lukáš Jiřička, dramaturg, Praha 6
Jan Beránek,ekolog, Amsterdam
Kateřina Kňapová, socioložka, Turnov - Praha
Linda Sokačová, socioložka, Praha
Radim Hejduk, student, Praha
Markéta Hrbková, překladatelka, Štěchovice
Matěj Stropnický, novinář a zástupce starostky MČ Praha 3
Zuzana Lenhartová, studentka sociologie, Přerov
Agata Hauserová, zpěvačka, Praha
Michael Hauser, filosof, Praha
Josef Patočka, student, Brno
Martin Freund, student, Brno
Martin Kohout, dokumentarista a student sociologie, Praha
Anna Stránská, studentka, Staré Město
Barbora Matysová, studentka, Praha
jonáš zbořil, moderátor čro radio wave, praha
Jan Vaněk, student muzikologie, Praha
Kristýna Hněvsová, produkční a studentka FF, Praha
Barbora Matiášová, studentka, Praha
Karel Kouba, šéfredaktor kulturního čtrnáctideníku A2
Jan Bělíček, novinář
Tereza Stejskalová, výtvarná kritička
Milena Bartlová, Vysokoskolska profesorka, historička umění, Praha
Jan Snopek, doktorand sociální antropologie, Praha
Pavel Baloun, student historie FF UK, PRaha
Václav Krajňanský, student, Zlín
Kristýna Kopecká, studentka VŠ, Praha
Libor Vodička, teatrolog, Brno, Kunovice
Barbora Antonová, OSVČ, Brno
Eva Kaličinská, učitelka v Organizaci pro pomoc uprchlíkům
Tomáš Mařík, živnostník, České Budějovice
Jan Krajhanzl, vysokoškolský učitel, Praha
Petr Kubala, student (sociologie), Brno
Vratislav Dostál, novinář, Brno
Michael Beníšek, romista, Praha
Michal Šindelář, projektový manažer, Brno
Vladimír Dupkanič, podnikatel, České Budějovice
František Černín, řidič autobusu, sociolog, Brno
František Marčík, rešeršér a analytik, Praha
Zlata Maděřičová, ředitelka Jihomoravské komunitní nadace, Moravská Nová Ves
Petr Čáp, ředitel Centra občanského vzdělávání Masarykovy univerzity, Praha
Antonín Hořčica, správce systému managementu, České Budějovice
Michal Pavlásek, Etnologický ústav AV ČR, Brno
Anna Jančaříková, OSVČ, Brno
Kateřina Vaňková, IT technik, Ústí n/L
Kateřina Jechová, místostarostka MČ Praha 2, Praha
Tatiana Konrádová, studentka VŠ, Praha
Dominik Forman, student, Praha
Sandra Silná,farářka,Praha
Iva Fričarová, úřednice MV ČR, Praha
Roman Tyller, kuchař, Rybitví
Alžběta Medková, redaktorka, Praha
Vladimír Trojan, publicista, osobní asistent, Praha
Magdalena Dostálová, studentka, Jílové u Prahy
Jan Chromý, VŠ pedagog, Praha
Marta Harasimowicz, knihovnice a divadelní kritička, Praha
Jiří Guth, ekolog, Borovany
Aleš Čermák, umělec, Praha
Jan Sládek, sociolog, VŠ pedagog na FF UK
Dagmar Daňková, učitelka, Otrokovice
Jana Veselá, švadlena, Kroměříž
Pavel Borecký, doktorský student etnologie ZČU, Praha
Petr Machálek, konzultant, bývalý ředitel Hnutí DUHA
Jan Látal, dokumentarista a umělec, Praha
Martin Vrba, student VŠ, Brno
Bohuslav Binka, vedoucí Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, Brno
Monika Jägerová, studentka, Praha
Anna Tausingerová, student, Praha
Mariana Bočková, učitelka, Brno
Jan Zilzer (Kopecký),důchodce, Praha
Michal Hořejší, bohemista, Praha
Lukáš Houdek, romista a fotograf, PRaha
Miriam Kanioková, studentka sociologie,Brno
Libuše Tausingerová, Praha
Irena Tausingerová, učitelka, Praha
Michaela Berkovičová, student, Praha
Lucie Galčanová, socioložka, výzkumná pracovnice FSS MU, Brno
Michal Šindelář, projektový manažer Nakoleon.cz, Brno
Vaclav Walach, student VS, Brno
Viktor Elšík, univerzitní pedagog, Praha
Sára Vidímová, studentka, Praha
Josef Šmída, úředník, Praha
Matyáš Kracík, architekt, památkář, Praha
Roman Čerbák, inženýr architekt, Brno
Hana Rambousková, studentka sociologie na FSV UK, Praha
Tomáš Fiala, odoborný asistent VŠ, Praha
Vladimír Kokolia, malíř, profesor a prorektor AVU v Praze
Jakub Vrba - student - Praha
Lukáš Senft student FAMU, Skalice
Věra Nováková, státní zástupkyně, Jablonec nad Nisou
Tomáš Sýkora, student FIT ČVUT, Praha
Mariana Otterová, MD, Praha
Jan Skovajsa, student DAMU, Praha
Bohumil Čáp, dělník, Praha
Martin Hůla, hudebník a grafik, Praha
Vladimír Hrouda, instruktor lyžování, Jilemnice
Jan Novák, odborný referent, Praha
Katerina Vrablikova, politolozka, University of Mannheim
Milena Černá, tajemnice, Praha
Adam Rut, režisér, student, Praha
Tomáš Ulrich, učitel, Brno
Petra Hlaváčková, kurátorka, Brno
Karel Dolejší, redaktor, Čáslav
Ivana Mádrová, OSVČ, Praha
Petr Zámečník, dopravní psycholog, výzkumník, Brno
Ivana Freiwilligová, výtvarnice , Liberec
Jakub Šilar, Geofyzik, Praha
Adam Majer, invalidní důchodce, Praha
Martina Gabrielová, office manager, Plzeň
Radek Kubala, Student, Horní Těrlicko
Tadeáš Polák, student UK, Praha
Je skandální, že ČT se tímto způsobem přídává k agresorům - neonacistům a podporuje tak fašizaci české společnosti.
Je však pozitivní, že roste aktivní občanský odpor proti pokusům o rasisticky a etnicky organizované lynče, tedy že se bránili demokratičtí občané v Brně, Plzni, Ostravě, Budějovicích
Pokud mi někdo pošle odkaz, který dokazuje pravdivost tohohle citátu, omluvím se všem podepsaným, které tímto prohlašuji za nemyslící stádo. Reportáž jsem si přehrál třikrát.
"Problém je, že přijmout lež bývá tak pohodlné. Především není třeba namáhat hlavu. Stačí se ztotožnit. Mít pocit sounáležitosti, který tak miluje instinktivní zvíře davu. "
http://www.blisty.cz/art/69852.html
p.s. Použil jsem termín nemyslící stádo, nikoliv tupé. I spolek vysoce inteligentních lidí, se může ve stresové situaci projevit jako nemyslící. Historicky nedávno to prokázal zpěv písně "Kníže má k lidu blíže".
Co jsi ty? Rus; co ty? Srb; co ty? Čech; co ty? jáť Polák iestem:
Dítky moje: svornost! nechte to, mluvte Slavjan.
Národ tak považuj jediné jako nádobu lidství,
A vždy, voláš-li: Slavjan! nechť se ti ozve člověk!
Možná byste nebyl tak dobrým Čechem, ale snad byste byl lepším člověkem. Minimálně byste nemusel otáčet zoufalý výkřik diskriminované menšiny na bojový ryk krvelačné většiny.
Rada ČT ví (nebo si může v archivu zjistit), co přesně kritizovaný pořad obsahoval, proto jej není třeba shronovat nebo podrobně rozebírat, stačí zdůraznit, co konkrétně dopis kritizuje. Stejně tak Rada ČT zná (nebo by znát měla) zásady zpravodajské práce. Například tu, že žádáme-li v reportáži o vyjádření odborníka, rozumí se samo sebou, že jde o odborníka na téma reportáže. Pravda, je poněkud zvláštní, že se najdou laici, kteří mají o výběru odborníků do reportáží jinou představu, je poněkud zvláštní, člověk přece nemusí mít řidičský průkaz, aby věděl, že když řidič, kterému se zavařil motor, volá opraváře, nepůjde o opraváře šicích strojů. Každopádně vysvětlovat Radě ČT, že ptát se v reportáži někoho jako odborníka znamená označit ho za odborníka na téma reportáže, by bylo zbytečné.
Pavel Pospěch se k laikům vyjadřuje srozumitelněji a pádněji, s úderností, která by v dopise Radě ČT hraničila s nezdvořilostí: „Z otázek, které se k tomuto vstupu nabízejí, vynikají především dvě: (1) Co dělal pan Siostrzonek v pořadu Události v regionech a (2) co pod jeho jménem pohledával titul ‚sociolog‛.‟
První otázka se dotýká zásady zpovídat k tématu odborníky na ono téma, a Pavel Pospěch srozumitelně vysvětluje: „to, co nám pan Siostrzonek sdělil, nám mohl říci kterýkoliv z holohlavých hochů, kteří v reportáži převraceli romským rodinám popelnice. Bylo by to více autentické a demonstrant by si jistě neřekl o honorář.‟
Druhá otázka míří k tomu, že považovat označení Jiřího Siostrzonka za sociologa za pravdivé, je hrubý omyl. Pavel Pospěch, že jde o „pedagoga na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, který se nezabývá ani problémy chudoby, ani soužitím s menšinami, ani extremismem. V rámci sociologie se totiž nezabývá ničím a záznamy o jeho publikačních výsledcích to dokládají.‟ Absolvent andragogiky (nauky o vzdělávání dospělých), který přednáší o sociologii uměleckým fotografům a občas něco napíše o využití sociologie v umění je sociologem asi tolik, jako je manažer, který na McDonaldově Hamburgerové univerzitě přednáší o filozofii prodeje hranolků, filozofem.
Jak píše Pavel Pospěch, „znamená to, že se sociologové těší jisté úctě – když lidem stojí za to, se za ně vydávat,‟ když „se v televizi ohání titulem ‚sociolog‛ člověk, který se chce pouze podělit o své předsudky,‟ ale pro skutečného sociologa to velký důvod k radosti není, když „Sociologů, kteří se zabývají problematikou menšin, je u nás dost... V České televizi však dávají přednost lidem jako je Jiří Siostrzonek.‟
Jak sobotní pokusy o pogrom komentoval Miloš Zeman: „Mimochodem jsem to opakoval i v Lidicích, že řádění holých lebek, nic na hlavě, nic v hlavě, znamená, že nám tady vyrůstá ne neofašismus, ale neonacismus... Podle mého názoru, a to souvisí i s policejní aktivitou, je zapotřebí daleko razantnější postup vůči jakýmkoliv projevům neonacismu.‟
http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr-milos-zeman/vybrane-projevy-a-rozhovory/364.shtml
A jak řekl již při nástupu do prezidentského úřadu:
„Druhým takovým ostrovem negativní deviace jsou, podle mého názoru, neonacistické bojůvky, které občas řádí v ulicích našich měst. Jejich členové vyznávají ideologii, která by v případě svého vítězství vedla k vyhubení českého národa, a tedy i jich samých.
Za třetí ostrov negativní deviace pak pokládám podstatnou část českých médií.‟
http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr-milos-zeman/vybrane-projevy-a-rozhovory/344.shtml
Tedy k textu.
"Hlavním poselstvím této reportáže byla tedy zdánlivě odborně vedená obhajoba útočících rasistů". Nevím co viděla s.R, ale já jsem slyšel konstatování, že hlavní příčinou je zhoršující se sociální situace. Což je fakt, který snad nebude nikdo popírat. Na zhoršující se situaci se podstatnou měrou podepsala strana jeho jasnosti Schwanzerberga a jeho lokaje Kalouska, tedy TOP 09. Považuji tedy za ztrátu soudnosti (je to dost kultivované?) když o vzrůstu rasismu křičí titíž lidé, kteří představitele asociální, pravicové strany (Schwanzerberga ) nadšeně propagovali coby prezidenta. Domnívám se ,že jeho obdivovatelé tvoří minimálně 50% podepsaných, včetně slečny Rychlíkové.
"V prvé řadě je tedy nutné zpochybnit výběr pana Siostrzonka"
"Při pohledu na současnou situaci absolutně není na místě hrát si na pomyslnou objektivitu nebo vyváženost "
Pokud v Tv rozhoduje o výběru odborníků člověk s názory s.R, pak se vykašlal na pomyslnou objektivitu a vybral si Siostrzonka. Slečna R by měla být spokojená, formálně je splněna její představa.
"Proto i výběr odborníků musí odpovídat demokratickému charakteru média a jeho hodnotám."
Pokud se s.R narodila včera, lze ji chápat, jinak je tento výrok buď projevem hlouposti , hysterie, nebo absolutní neinformovanosti. Médium, pokud ji to nikdo neřekl, je tak demokratické, jak demokratičtí jsou ti kteří ho ovládají. Už řadu let ovládá média pravice, a tomu odpovídají výstupy. Pro malou ilustraci. Byla demokratičtější média v době Třetí říše, když vysílala přímý přenosz procesu s Dimitrovem nebo jsou demokratičtější dnes, kdy odmítají přímý přenos z procesu s Rathem?
"nabídl pouhopouhý populismus a de facto obhajobu téměř do důsledků provedeného lynče. "
A teď trochu osobní poznámku. Pana Siostrzonka neznám. Mám však přátele (Slezko není Praha), kteří pod jeho vedením pracovali. Takže udělat z něj rasistu je docela hezká špinavost. To by se nemělo líbit ani Vám p.Šimsa .
"Chtěl jsem říci, že dobrou odpovědí na nenávistnou a agresivní ideologii není anti-ideologie, ale svobodný život bez nenávisti v politickém zřízení, kde mezi lidmi nezuří boj a nenávist, ale respekt a různé způsoby mírumilovného života."
Najděte jedinou větu, ve všech mých příspěvcích, která dokazuje, že se s tímto názorem zásadně rozcházím. Usnadním vám to. Nenajdete ji . Tedy stejně jako s .Rychlíková používáte pro potvrzení svého názoru lži. Čemu se pak divím. Použiji terminologii p. Fraňka, Vy nebojujete za zjištění, či objasnění pravdy. Vy obhajujete "svou smečku". Když si vzpomenu na nesmrtelný výrok p. Šiklové "raději se budu mýlit s Bushem, než mít pravdu s Putinem", začínám propadat skepsi o budoucnosti národa pod vedení takové inteligence.
p.s. Ani já nepovažuji vysokoškolské profesory za horší lidi než horníky. Pana Kellera si hluboce vážím.
Jiřina Šiklová, druhdy "rudá fena", později "disidentka", si myslím naši pozornost vlastně ani nezaslouží (ne, že by tu nebyli horší...).
---
Některé ostatních zúčastněných bych rád upozrnil, že není nezbytně nutné - a hlavně ne vkusné - si články v DR brát jako záminku ke kanalizaci osobních problémů.
Proč máte potřebu ze mě činit smečku či stádo? Abyste si potvrdil svou nadřazenost vůči těm, kteří se pozastavili nad vyzněním reportáže z Ostravy?
Oceňuji Vaše ps - je dobré a vtipné
Pana Zilzera zdravím a někdy se s ním rád sejdu