Na co budou vzpomínat jejich děti?

Apolena Rychlíková

Už nejsme v situaci, kdy je možné k projevům anticikanismu a rasismu taktně mlčet. Každý si volí své priority, ale dokáže-li se tu elita zmobilizovat k varování před hrozbami z minulosti, snad by mohla mluvit i o těch současných.

Řekne-li se polovina devadesátých let, vybaví se mi jedna vzpomínka. Ve věku mých pěti let, někdy v roce 1994, přijely do Brna kolotoče. Bylo tehdy povinností všech rodičů, aby svoje děti vzali povozit, tak ani můj otec nezaváhal a mě i mou nejlepší kamarádku Johanku vyvedl ven. Mezi všemi těmi čistě devadesátkovými, kýčovitě vydesignovanými stroji jsme si vybraly létající talíř.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Sotva se s námi vznesl kousek nad zem, poskytl se našim očím otřesný výjev. Zpoza malé zídky na Moravském náměstí hbitě vyskočil malý kluk, rychle a zoufale se rozhlédl a ještě zoufaleji se rozběhl uličkami mezi atrakcemi. Cikán. Za malou chvíli se ze všech stran vynořilo několik dalších postav s holýma lebkama.

V rukou měli tyče a baseballové pálky, vzájemně se hecovali, povzbuzovali, jako smečka se baví pronásledováním své mladší oběti. Z perspektivy talíře je všechno jasné v jedné vteřině. Hrůza, strach a bezmoc, která se mě jímala, když jsem musela toto pozorovat ze stupidní atrakce, zůstává po skoro dvaceti letech nezměněná.

Pamatuju si, že nás můj otec tiskl k sobě, ale taky, že to bylo více méně k ničemu. Poprvé v životě jsem se setkala s tím, že člověk chce ublížit druhému člověku, nadto mladšímu a v přesile a ještě to dělá sám sobě pro radost. Z rozmaru. Perspektiva pouťové atrakce v ten moment navždy prolomila perspektivu dětského vnímání a nebylo třeba znát slovo rasismus, aby i pětileté dítě pochopilo, co je to za hnus.

Když jsem pak v roce 2008 jako do dospělosti vstupující člověk viděla v televizi záběry z dnes už legendární demonstrace v Janově, okamžitě jsem před očima zase měla onen devadesátej čtvrtej. Nebudu tady popisovat další a další akce, které se v průběhu několika let odehrály ani to, jakou roli v nich sehrála většinová společnost zaklínající se slovem “slušný Čech", to ví dnes už každý.

Sociální nepokoje tu od toho roku 2008 jsou latentně přítomné takřka bez přestávky. Sládek sice vymizel, ale některé jeho rétorické figury (například tu o příživnících) převzaly mainstreamové politické strany a záminkou pro demonstraci oněch slušných lidí se může stát i úplně vymyšlený incident (jako například ten v Břeclavi), média si na slově Rom zajišťují návštěvnost, na závažnost zprávy nehledě.

Protiromské pochody se přejmenovaly na Pochody proti násilí (nebo pro slušnost), a asi i proto si jejich účastnici nebojí vzít s sebou nějakou tu mačetu, pálku nebo aspoň blbou dřevěnou tyč. Už se nekřičí „Cikáni do plynu“, ale „Cikáni do práce“, nebo prostě jen staré dobré „černé svině“ a o dnu, kterého jsme jako společnost dosáhly otevřenou nenávistí k čerstvě narozeným dětem v kauze „Paterčata“, se ani zmiňovat nechci.

Změnilo se ale hlavně ještě jedno. Zatímco v devadesátých letech tu byla určitá skupina příslušníků řekněme „elit“, kteří odhodlaně a trvale vystupovali proti projevům rasistické nenávisti a agrese v naší společnosti (mezi ně patřili i mí rodiče, které za to dodnes obdivuju), dnes je na protirasistických barikádách budete hledat velmi obtížně.

Ačkoliv už několikátý víkend proběhly takřka pokusy o pogromy na Romy (těžko si představit, co by nastalo, kdyby na místě demonstrací nebyla policie), v Duchcově i v Budějovicích provázené pouličními nepokoji, létajícími kameny nebo hořícími popelnicemi a jinými otevřenými projevy rasové nenávisti, soudě podle našich elit to vypadá, že stále palčivějším problémem je strach z návratu komunistů k moci.

Samozřejmě. Každý má právo určit si, co je pro něj téma, a co naopak ne, a podle toho vynakládat svou energii. Udržovat se ostražitým ve vztahu k minulosti je důležité, ale neméně důležité je žít přítomností, zvlášť, je-li takto kritická.

Těžko si dnes představit chápavý výraz ve tváři nezaměstnaného, dluhy zkoušeného, frustrovného Čecha při snaze mu vysvětlit, že problémem dneška je ztráta paměti ve vztahu ke komunistickým zločinům, také nárůsty preferencí KSČM se nedají oné ztrátě paměti přisoudit úplně jednoznačně.

A při vší úctě k podobným aktivitám se obávám, že stejně tak by podobnou výzvu nepochopil ani Rom, kterému týden co týden pod okny někdo hrozí de facto smrtí jen pro jeho barvu kůže. Podle posledních událostí prostě už (hodně dlouho) nejsme v situaci, kdy je adekvátní taktně mlčet. Je potřeba dát jasně najevo nesouhlas s tím, že tu týden co týden (na internetu minutu co minutu) jedna skupina obyvatel volá takřka po vyhlazení té druhé, často navíc za hlasitého povzbuzování některých veřejných činitelů, jako je například poslanec Otto Chaloupka. ¨

Vyjádřit ohrožené straně, že má zastání nejen u obdivuhodných aktivistů, kteří na full time job nasazují energii a čas na aktivní vyjádření podpory a poskytnutí základní pomoci, ale že rasismus potažmo anticikanismus je něco, s čím nesouhlasí nikdo, kdo opravdu rozumí podstatě slova „slušnost“.

Bez urážky, ale představa, že se vrátí komunismus nebo něco padesátým letům podobné, je dost iluzorní. Zato prvních obětí „hněvu přizpůsobivých Čechů“ se můžeme obávat každým dnem. V tomto kontextu mě smutně překvapuje, kolik ticha se na toto téma rozprostírá z jindy tolik činorodých a všelijak ostražitých končin našich veřejně aktivních osobností.

Protože jestliže se k mému dětství váže tak silně jedna vzpomínka na pouhé pozorování pokusu o lynčování člověka člověkem, na co asi budou vzpomínat dnešní romské děti?

    Diskuse
    JH
    July 1, 2013 v 13.5
    Nabízí se úvaha,
    že pokud vaši rodiče byli součástí oněch elit, stojících proti rasismu, očekávali nebo očekávají to od vás také. Takže vzhůru na protirasistické barikády! Což je, pochopitelně, kámen úrazu, protože Vandasova sebranka je organizovaná a nelituje času ani peněz, aby si dojela někam do Duchcova zařvat a zahrozit, ale slušní lidé takhle organizovaní nejsou. Sice jasně dávají najevo svůj nesouhlas, ale hromadně překazit náckům ovládnutí ulice se jim podaří jen někdy ve velkých městech, kde jsou doma.
    ??
    July 1, 2013 v 22.20
    Trochu reality do těch jistě správných ideálů.
    "Vyjádřit ohrožené straně, že má zastání nejen u obdivuhodných aktivistů, kteří na full time job nasazují energii a čas na aktivní vyjádření podpory a poskytnutí základní pomoci, ale že rasismus potažmo anticikanismus je něco, s čím nesouhlasí nikdo, kdo opravdu rozumí podstatě slova „slušnost“."

    Ony všechny ti pochody a mediální akce jsou fajn, ale proč se zanedbávájí možnosti, kdy je možno špatnou pověst napravit ? Když v Prostějově pomazali romští výrostci stěny infekčního oddělení výkaly a zdemolovali vybavení pokojů, kde byli aktivisté ? Kolik romských matek vzalo hadr a kyblík a šlo tu spoušť po svých dětech uklízet ? Máte o tom někdo informaci ? Pokud to uklízeli uklizečky z "majority" , kolik se zrodilo nových rasistů? Jak asi budou vychovávat své děti ? A ruku na srdce půjdete je vy (tedy pokud jste tam neuklízela) přesvědčovat, že anticikanismus je neslušný ?
    July 1, 2013 v 22.58
    Pogromy tohoto typu odsuzuju.
    Mám také jeden zážitek, který se mi vryl do paměti.Psal se rok 2008 stejné místo, tedy ČB sídliště Máj.Při návratu z firemího večírku v cca 2hodiny ranní jsme poblíž místa kde se nedávno udál incident byli přepadeni cca 12ti členou skupinou romů, asi tři dívky a 9 chlapců. Útok proběhl ze zadu ze zálohy, kdy na nás použili slzný plyn a souběžně kamaráda nejblíže jdoucího udeřili pěstí na oko. Zrovna jsem chtěl volat ženě, že se vracím domů, tak jsem šel dva kroky stranou a vytočil jsem 158 bohužel jsem už nestačil operátora a musel se bránit. Vyjeli po mě dva, jednoho jsem odrazil pěstí a druhého jsem porazil a chytl do očka ještě dnes vidím jeho bělmo a strach v očích když začal prosit ať mu neubližuju. Jen koutkem oka jsem sledoval, že kamarádům se dařilo stejně jako mě.Do 2minut se začali sjíždět policejní vozy městské a policie ČR.Když jsem byl vyzván policistou abych útočníka pustil nemohl jsem, adrenalin nelze tak rychle odbourat.A když jsem ho pustil tak jsem se rozplakal, protože jsem si uvědomil že na mne, stokilového svalnatého moravana zaútočil o patnáct let mladší chlapec.Do té doby jsem cítil ve svém bydlišti domov a bezpečí.Co příjde příště? Žena se mi nevrátí z parkoviště a bude přepadena?Když si někdo dovolí na tři rostlé chlapy co potom na ženu či děti? A výsledek? Tři podaná trestní oznámení zatím bez výsledku.
    July 1, 2013 v 23.38
    Pogromy odsuzuju.
    Výsledkem bylo, že jsme se po tomto incidentu všichni odstěhovali na venkov.Když vidím dnešní situaci bylo to dobře, ale z hlediska sociálního, úbytek produktivních a kulturně aktivních rodin z takových lokalit postupně způsobí getizaci...
    July 1, 2013 v 23.55
    Hloupí bílí Češi
    Do Českých Budějovic vtrhla banda nacistických nomádů, agresivních kočovníků, kteří táhnou zemí a vybírají si, které město zplundrují příští víkend. Jsou jich asi dvě stovky, jenom dvě stovky násilnických chuligánů, které nejspíš policie dávno všechny dobře zná. Největší problém je, že nikdy nezůstanou sami.

    Pomáhají si navzájem s propagandou vládnoucího režimu, která rozeštvává chudé lidi jedny proti druhým a odvádí pozornost od vládců, od skutečných viníků krize, od velkých zlodějů rozkrádajících stát a ožebračujících čím dál víc méně „úspěšných‟. Neonacisté se tváří, jako že stojí v opozici proti vládcům, tu a tam někde mávnou nějakým heslem proti kapitalismu, ale nikdy nakonec netáhnou na Kalousky a Kuby, vždycky na Cikány.

    A s nimi vždycky táhnou další, samí „slušní lidé‟, kteří „jen‟ protestují proti „romské kriminalitě‟ a „černému rasismu‟. Hloupí bílí Češi. Vždy hotovi věřit propagandě vládců, nahoru se hrbit, dolů šlapat. Nikdy se nepodiví, jak je možné, jestli je vážně okrádají Cikáni, že jsou ti Cikáni pořád tak chudí a bohatne někdo docela jiný. Vždycky si najdou nějaký „romský‟ zločin a k zodpovědnosti za něco, co udělal jeden Rom nebo malá skupina Romů, volají celé romstvo — nikdy však celé lidstvo, to zas ne, jen Romové jsou povinni cítit vinu za činy svých „soukmenovců‟, Pavel Kuchejda už není zodpovědný za to, že jeho spoluobčané rozmatlali hovna po stěnách. Nikoho nebijí, zatím, snad, jen táhnou s agresory městem, hrozí a vykřikují jejich hesla. Neútočí na policii, jen vytvářejí dav, ve kterém útočníci nacházejí úkryt. Tihle „spořádaní občané‟ se dali přesvědčit, že své vlastní problémy mohou vyřešit odstraněním těch lidí, kteří jsou na tom ještě hůř. Ochotně pracují na své vlastní zkáze.

    Hrozí nám, že my, Češi, skončíme stejně jako Němci: nezačneme o nacismu pochybovat, dokud pod jeho vlajkou neomrzneme u Stalingradu.

    Zaspali jsme dobu. Jak řekl jeden z aktivistů v Budějovicích: V Tunisku, v Egyptě, v Kanadě, ve Španělsku, v Řecku, v Turecku, prakticky na celém světě masově demonstrují lidé proti vládě kapitálu, ale u nás se demonstruje jen proti Romům a komunistům.

    http://vodypitel.is-a-geek.org/galerie/BudejovickaBitka-2013-06-29/
    ??
    July 2, 2013 v 7.22
    Nenechte se zaslepit svatým nadšením p. Macháček.

    "Pavel Kuchejda už není zodpovědný za to, že jeho spoluobčané rozmatlali hovna po stěnách."

    Opravdu za to nejsem zodpovědný p. Macháček. Poslední člověk, který byl schopen a ochoten nést zodpovědnost za všechny a všechno dokonal asi před dvěma tisíci lety na Golgotě. Tedy vzal na sebe naši kolektívní vinu. V současné době a v normální společnosti princip kolektívní viny odmítáme. Ti myslící ho odmítají dokonce i vůči Romům ,Němcům a Židům.
    "Kolik romských matek vzalo hadr a kyblík a šlo tu spoušť po svých dětech uklízet ? "
    Všiml jste si ? Mluvím o konkrétní skupince lidí, kterých se ten případ přímo týkal. A vy na mne vytáhnete kolektívní vinu. Princip, který v případě jedné skupiny zavrhujete, na druhou skupinu s chutí aplikujete. A to je problém vás nadšených aktivistů. Dvojí metr . Věc, kterou proti vám druhá strana bude bez problému používat , dokud si ji nevyřešíte. Pokud si myslíte, že vyzařujete světlo, měl by se zamyslet nad tím, že to nejjasnější světlo vrhá i ten nejtemnější stín. Hledejte svůj stín. Až ho najdete, budete na cestě k objektívnějšímu pohledu.

    MP
    July 2, 2013 v 7.23
    Hezký článek, ale jaké čekání na "první oběti hněv
    Pokud si dobře vzpomínám, tak třicítku dosáhl počet obětí rasového násilí někdy před rokem 2000 -- tedy třicítku zavražděných, obětí násilného útoku je pochopitelně mnohonásobně víc. Počty došetřených a nepotrestaných kauz se oficiálně neuvádí, ale dávný písecký případ, kdy skupina výrostků zahnala mladíka do řeky a pak ukamenovala před plným víkendovým nábřežím a nějak se ztratila jména svědků není bohužel nijak výjimečný. Poctivě řečeno, v tomhle se stav oproti devadesátým letům přeci jen zlepšil a dokonce i senátor Chaloupka je dnes větší solitér než by byl tehdy.
    Mimochodem, ty příspěvky pod článkem, které kladou téměř na jednu rovinu organizovanou násilnickou intoleranci a banální kriminalitu lidí vyrostlých v dědičné bídě svědčí o tom, jak rasistická nemoc v české společnosti pokročila.
    July 2, 2013 v 7.56
    Nedorozumění
    Promiňte, pane Kuchejdo, nepochopil jsem, že když píšete „kolik romských matek‟, myslíte tím „kolik z matek pachatelů‟.
    JH
    a jaká je vlastně odpověď? Šly matky kazisvětů uklízet, nebo ne?
    JH
    July 2, 2013 v 8.50
    Taky mám příhodu
    Když jsem byl ještě malý kluk, někdy v druhé třídě, našel jsem na ulici padesát korun, což bylo hodně. Jak jsem se bankovkou kochal, jeden cikán mi ji vytrhl z ruky a utekl. Běžel jsem za ním, ale všiml jsem si, že mi jiná malá holka (ano, taky cikánka) bere kolo, tak jsem běžel radši zachránit kolo. Konec příběhu. Druhou část příběhu, že cikán byl můj spolužák a když mu za chvilku došlo, že ho znám a budu na něj žalovat, tak mi padesátku přišel vrátit, tu už bych nevykládal, to bych nezapadl :) Taky mám hrst dalších lapálií z dětství i pozdější doby, od různých školních konfliktů až po výhrůžky smrtí od party týpků v tramvaji, ale to už není tak zajímavé, protože v tom nejsou cikáni.
    Nicméně, to je moje zkušenost - lidé, kteří nemají rádi Romy, tj. "rasisté", většinou mají nějaký takový zážitek, spojený s Romy. Často i několik. Pak mají třeba další, které si nespojují s Romy, ale s něčím jiným, jenže to na negaci "romských" zážitků nestačí. Takhle mozek nefunguje.
    + Další komentáře