Sklerotizovaná paměť národa
Ivan ŠtampachPokusy o protiromské pogromy v Duchcově a v Českých Budějovicích jsou ukázkou stejné selektivní paměti, která se uplatnila při rozhodnutí zbourat bývalý hotel Praha či při založení Ústavu pro studium totalitních režimů.
Bylo definitivně potvrzeno, že bývalý hotel Praha v pražské čtvrti Hanspaulka může jeho nový majitel, finanční impérium PPF Group N. V. kontrolované pravděpodobně nejbohatším člověkem v ČR Petrem Kellnerem, zbourat a postavit na jeho místě nový objekt. Obhájci rozhodnutí poukazují na to, jak se tato mohutná betonová stavba nehodí do prostředí vilové čtvrti s převládající architekturou z prvních tří desetiletí dvacátého století nehodí a zcela ignorují, že u projektu elitní školy Open Gate, která má již nefunkční hotel nahradit, bude snad okolí citlivě respektovat.
V polemikách se ozývá i stanovisko, že hotel Praha je nejošklivější stavbou v současné Praze. O estetických preferencích lze těžko diskutovat. Argumenty tam mají jen podpůrnou funkci. Spíše je to tak, že bezprostřední ekonomický a politický zájem se zprostředkovaně objevuje v hodnocení architektonického díla. Hotel je ošklivý, protože byl postaven v sedmdesátých letech a do konce minulého režimu sloužil k ubytování zahraničních hostů komunistické strany a vlády. Nic naplat, že několik architektů a dalších odborníků nedávno navrhlo budovu památkově chránit s poukazem na to, že jde o unikátní ukázku architektury vybočující z dobového průměru a že interiér stavby i vybavení hotelu představuje neobyčejně ucelený soubor dobového výtvarnictví a designu.
Druhá část problému je, že ta budova nikdy nebyla navržena jako hotel, ale jako rezidence pro státní návštěvy. Není tedy, a v současném uspořádání nemůže být výdělečný, všichni jeho majitelé po r. 1989 na něm prodělávali.
Otázka je, co s ním. Prohlásit za kulturní památku a dotovat z rozpočtu ministerstva kultury? Nebo to udělat, jako se to dělá s většinou těch cca 7000 staveb, prohlášených za národní kulturní památky v naší zemi (tj. nedovolit stavební úpravy, ale nedat na to ani korunu, a jednoduše počkat, až to spadne samo, a pak vydat demoliční výměr?)
Osobně bych se raději snažil zachránit středověké kláštery a tvrze, a hotely ze 70. let nechal na soukromých investorech. O historickou paměť strach nemám. Obávám se, že i po zboření hotelu Praha tady architektonických památníků doby normalizace zbyde více než dost.
Dovolím si zároveň ještě jeden komentář k minulému článku, v němž jste, pane Štampachu, napsal o volbách: "Komunisté to dělali hloupě tím, že ti, kdo byli ochotni sehrát nedůstojný volební tyjátr, si „vybírali“ mezi jednou kandidátkou." Ano dělali to hloupě, ale musím poznamenat, že někdy v roce 1988 (nevím to přesně, ale bylo to až ke konci režimu) se už i oficiálně mluvilo o tom, že by měli být ve volbách kandidáti na výběr - pro každý volební obvod aspoň dva. Samozřejmě nešlo o výběr mezi stranami (tam mělo zůstat vše při starém), ale mezi různými lidmi. Pamatuji si, jak se tehdy jeden okresní poslanec (zastupitel) strašně rozčiloval, co je to za nehoráznost, aby si někdo vybíral, zda zvolí jeho nebo konkurenta. "V tom případě nebudu kandidovat", prohlásil uraženě. "Kdyby zvolili místo mě někoho jiného, tak by se mi u nás na vesnici každý vysmál. Nemohl bych se ukázat ani v hospodě".
Takoví jsme my Češi byli demokrati. Ani teď ještě o moc lepší nejsme.
Některé české spolky (například i lékařské) se v té době začaly zbavovat členů židovského původu.
Archiválie mají pro historii velký význam a jsou naprosto objektivní. Orální historie má taky velký význam, i když je subjektivní.
Kdo ví proč dnes většina voličů preferuje ANO.......zeptal bych se.
Co vyřešily socialně demokratické vlády?
Co vyřešily občanskodemokratické vlády?
Třeba pan Babiš má už dost peněz a nepotřebuje ministerský job.
Třeba jako podnikatel zná potíže podnikatelů a opravdu chce pomoct.
Co může volič vědět? Zkusí to.
doufám, že mluvil Žižek o ČSSR ...
Protože ta jeho vlast, Slovinská socialistická republika měla jako součást SFRJ i za toho jejich "samosprávného" socíku hranice otevřené - především pro své vlastní občany, ale myslím že i pro Čechoslováky - pokud ovšem ten Čechoslovák přijel do Jugoslávie na plnohodnotný "zelený" (a nikoli ten šedý, jen pro Jugošku určený) pas ...
... a myslím, že i s šedým pasem se dalo odjet kyvadlovým trajektem do Terstu ...
Jinak Jugoslávci dodržiovali to, co našemu režimu slíbili - aby těch našich turistů bylo v SFRJ co nejvíc
Proto existoval i samostatný "dinarový příslib" vedle toho (obtížněji získatelného) devizového příslibu ...