Pane Bože, za co?

Jiří Silný

Vládní koalice v demisi pořádá své zasedání v prostorách Břevnovského kláštera a my se musíme ptát: „Za co, Pane Bože, trestáš prostý lid?“ Jenomže netrestáme se sami tím, koho volíme?

Že situace je opravdu vážná, ukázalo krizové zasedání představitelů vládní koalice v demisi v prostorách Břevnovského kláštera. Prostý občan by se mohl ptát, proč nezasedají ve svém? To už všechny vládní budovy prošustrovali? Nebo je to pokus o konspiraci kvůli další vlně zatýkání? Anebo má tato vláda rozpočtové odpovědnosti oplátkou za velkorysý dar církvím v klášteře slevu na nájemném? A proč nejednali rovnou v Arcibiskupském paláci?

Zanechme všetečných otázek, které prostým občanům nepřísluší. Jistě to byly závažné důvody. Vždyť ti dva nejdůležitější demisionáři, Kalousek se Schwarzenbergem, se tam podle novinářů před jednáním modlili. Tito zbožní muži se jistě modlí v soukromí pravidelně a to, že v takovou důležitou chvíli mají potřebu svou zbožnost vystavit na odiv, má jistě nějaké poselství. Prý se modlili za to, aby dr. Ištván dostal rozum. Vybavuje se citát Martina Heideggera z rozhovoru, který poskytl v závěru svého života: „Už jen nějaký bůh nás může zachránit.“

U Karla Schwarzenberga, který na stará kolena prý zase sám sebe tituluje kníže, je zřejmé, na jakého boha může spoléhat: je to ten, který udržuje zavedené pořádky, dbá na poslušnost poddaných a garantuje nedotknutelnost ukořistěného, zděděného i zrestituovaného soukromého majetku bohatých.

Ale jaký by to musel být bůh, aby zachránil Miroslava Kalouska? V Bibli stojí, že Bůh je láska. Ale advokát Láska tvrdí, že Kalousek lže jako zkušený zločinec. Jsou sice známy případy, že se zločinci obrátí na pravou víru a vedou pak poctivý život anebo se uchylují do kláštera (sic!). Ale co s takovými zločinci, kteří už zastávají pravou víru? Však oni si nějak poradí. Důležité je vědět, že je dvojí spravedlnost — lidská a božská a tu božskou spravuje církev svatá. Ta lidská spravedlnost není samozřejmě tak důležitá a díky tomu se mohla např. spousta nacistických válečných zločinců s pomocí některých katolických institucí (a dlužno dodat také s pomocí Červeného kříže) dostat do bezpečného exilu v Jižní Americe a před světským trestem bývají ochraňováni i kněží, kteří se dopustili sexuálního zneužívání. A tak uvidíme, zda má bůh nebo Ištván pro Kalouska připraven exil nebo celu — klášterní či vězeňskou, z hlediska věčnosti v tom není velký rozdíl.

V těchto těžkých časech, kdy potopu střídá pekelné vedro, po kterém hrozí zas další potopa, kdy se vyjevují rejdy temných jehovistických sil v nejvyšších patrech naší politiky a náckové zas zvedají hlavu, se i kdejaký ateista nebo agnostik může ztotožnit s otázkou zpěváka Tomáše Kluse, novodobého českého žalmisty: „Za co, Pane Bože, za co, trestáš tento prostý lid?“

Jaký by to zas měl být bůh, který v naší krásné zemi nám nevinným obětem zařizuje ekonomický, politický a morální úpadek? Na to by už byl potřeba celý panteon božstev. Ke katastrofám, o kterých nás zděšeně zpravují korporátní média, patří propad preferencí ODS. To, že tuto stranu je pořád ještě ochotno volit osm procent voličů a TOP 09 prý má dokonce víc příznivců než při minulých volbách, ukazuje, že žádného trestajícího boha náš prostý lid nepotřebuje. Při nejbližší příležitosti se opět ztrestá sám.

Zdá se, že nikdo nestojí jen o toho divného Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, Boha proroků, Boha Ježíše z Nazareta a Pavla z Tarsu, Boha svatého Františka nebo Mistra Jana Husa. Byl to on, komu se přičítá výrok „Svatá prostoto!“, když prý spatřil, jak jakási zbožná stařenka přikládá své polínko na  hranici.

Nebylo té prostoty už dost?

    Diskuse (35 příspěvků)
    JV
    June 25, 2013 v 16.55
    Když Bůh nedopouští ...
    Vážený pane Silný,
    velice s Vámi souhlasím. On totiž Pán Bůh nikoho netrestá, na to nás má všechny moc rád.

    Podíváme-li se na naše trápení z krátkodobého a aktuálního hlediska, tedy zhruba od roku 2006, kdy se u nás vládne naprosto bezohledně (se stoupající tendencí), trestáme sami sebe za to, že jsme ve své rozhodující většině zvolili pravici. Dlužno ovšem dodat, že ani levicové vládnutí by se neobešlo bez škrtů a plateb do zdravotnictví, školství apod. Děje se tak všude v Evropě. Jen u nás se to děje pod taktovkou radikální pravice a za asistence prostých „ovčanů“, a to mnohem necivilizovaněji a barbarštěji než třeba v Rakousku apod.

    Podíváme-li se na naše trápení z dlouhodobého hlediska, tedy zhruba od doby vzniku člověka (v souladu s tím, jak tuto dobu popisuje Bible), trestáme sami sebe tím, že se po vzoru Adama a Evy odvracíme od Boha. Chceme si vládnout bez Něho. Jeho rady a moudrosti nám všude překážejí, myslíme si, že Boha nepotřebujeme. Prý nám bere svobodu. Ta ovšem v našem pojetí, které s Bohem nepočítá, není ničím jiným než svévolí mocných a utrpením bezmocných. Po všech těch válkách, masakrech, rodinných neštěstích, hladovění a nesnesitelné chudobě, na jejímž konci je vysvobození skrze smrt, si pořád myslíme, že nám do toho Pán Bůh nemá co mluvit a že takto bez Něho je to lepší. Jsme zajatci vlastní pýchy a trestáme sami sebe. A když už nemůžeme dál, viníme z toho Boha. Co prý to dopouští a jaká utrpení na nás uvaluje, kdeže prý byl v Osvětimi, kterou jsme si sami vytvořili atd., atd ..… Větší namyšlenost a omyl si už nelze představit.

    Procitneme někdy ???

    Váš Jiří Vyleťal
    June 26, 2013 v 8.31
    Milý pane Vyleťale -
    to, že Vy procitnete v nebi, se zdá býti vysoce pravděpodobné. To, že tam potkáte Kalouska, Schwarzenberga, Václava Bendu, ale třeba i Alexandra Dubčeka, je také docela možné.

    -- Já bych rád - if at all possible - procitl někde jinde. Alespoň v jiné hospodě! Ale člověk míní a Pánbůh mění, nicht wahr? --

    Ale zatím, dokud "spíme" (ten plurál je vždycky problematický, viďte?), měli bychom méně vzdychat a více pracovat. To, co tato země (myslím tím naši rodnou zemi, ale také celou Zemi) potřebuje, není nějaká "metanoia", tedy (jen) změna smýšlení.

    Už jsme tu měli Husovo vystoupení s následnou reformací, dobu pobělohorskou (podle KJiráska Temno), národní obrození, protinacistický odboj, pokus o vybudování "nové" společnosti po Únoru 1948 ( -- já vím, beru to trochu hopem -- ) - a k jakému "procitnutí", prosím pěkně, došlo v oněch generacích??

    Otázka, kde byl Bůh, když byly masakrovány děti a jejich rodiče a prarodiče v Osvětimi a kdekoli jinde a jindy v dějinách, je - obávám se - nezodpověditelná.

    A Martin Heidegger byl náfuka a vůbec bezcharakterní člověk. (Není jasné, co oblíbený citát - který nota bene dovolil publikovat až po své smrti - má vlastně říci! To by chtělo vysvětlit, pane Silný...)

    Zdravím do Stodůlek, a autorovi děkuji za pěkný článek. Doufejme, že nejen vyvolá diskusi tady, ale přispěje k tomu, aby se lidé zamysleli.

    A co se toho "procitnutí" týče, nenapsal někdo krátce před svou popravou - "Lidé, měl jsem vás rád, bděte!"

    Amen.
    PM
    June 26, 2013 v 11.26
    Srdce Heideggra tlouklo napravo
    A na stará kolena se také modlil, jak ta naše polit.elita. Na otázku proč tahle inkonsekvence řekl: Je nutno myslet historicky, neb kde je hodně modleno, tam je i božské obvzláště blízko.
    Heidegger se na stará kolena odebral do klína katolické víry. nevěda, že za humny již povstává konzervativní revoluce.
    I jeho historické myšlení mělo své mouchy.
    Už jen nějaký bůh nás může zachránit.“ je však jeho povzdech, který zdejší politické elitě je ještě bližší než vzdychání očenášků ........rád bych se nemýlil.
    June 26, 2013 v 14.25
    jen bůh může rozumět Kalouskovi :-)
    Ad Heideggerův citát:
    Pokud si správně vybavuji kontext, tak Heidegger tím beznadějným zvoláním uzavírá v rozhovoru pro Der Spiegel pasáž, v níž hovoří o neschopnosti demokracie vyrovnat se s otázkou techniky. Podle něj získala technika moc, kterou nedokážeme kontrolovat. Ve světle reálně hrozícího Orwella, kdy největší světová demokracie (vyslovujte s dávkou ironie) chce stůj co stůj lapit a potrestat whistleblowera Snowdena, je to problém mimořádně aktuální.

    Uchylování se zločinných vládců do klášterů má hlubokou logiku. Možná si vzpomínáte na tu Čapkovu povídku, v níž je Bůh u posledního soudu toliko svědkem, ne soudcem; soudit musí lidé. Bůh totiž všechno ví, a proto každému jednotlivci rozumí. Tím pádem ho nemůže odsoudit, chápe, proč jednal, jak jednal, chápe jeho pravdu, umí se vcítit do jeho kůže. Uchýlit se do kláštera znamená zavřít se před světem lidí, kteří mi nerozumí, nechápou moji pravdu (ať už je jí cokoliv) a mají mě prostě za zločince. Musel bych se s nimi konfrontovat, těžce se obhajovat a možná být odsouzen. V klášteře je možné uniknout těm rozporným, nechápajícím pravdám druhých, a "bavit se" jen s tím Jedním, který mi přece rozumí...
    June 26, 2013 v 17.34
    Možná si Kalousek o sobě opravdu myslí, kdovíjak skvělého politika v něm Česká republika ztratí.
    June 26, 2013 v 21.28
    Heidegger a Kalousek
    Článek mě pobavil a diskuse ještě více. Díky.

    Na Heideggerovu otázku se zeptal v roce 1997 jeho žáka Hanse Georga Gadamera Bohumír Janát. Zda si myslí, že Heidegger došel na konci života někam dál než k tomuto povzdechu. Gadamer odpověděl, že podle něj už tímto povzdechem byl Heidegger dost daleko od svého učitele Nietzscheho, s kterým se celý život vyrovnával a že neví nic o tom, že by Heidegger šel nějak dál tímto směrem. Spolu s Habermasem si myslím, že Heidegger i postmodernisté jsou noví konzervativci.

    Kalousek neodchází, a to ani do nebe, ani do kláštera, ale je stále zde a díky Zemanovým krokům a možností boje za parlamentní demokracii proti Zemanovi, zde bude jistě i po volbách na rozdíl od Nečase a jeho lidí v ODS.

    Ale jde o to, kde bude sociální demokracie, zda se dokáže dost jasně a důrazně distancovat jak od pravice, tak od zemanovců ve vládě.
    PM
    June 26, 2013 v 21.35
    Heideggera způsob nevole nad defekty demokracie
    koresponduje s jeho způsoben nevole vůči despocii, což byl také důvod rozkolu nejen s Arendt.
    July 25, 2013 v 4.51
    "Zdá se, že nikdo nestojí jen o toho divného Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova, Boha proroků, Boha Ježíše z Nazareta a Pavla z Tarsu, Boha svatého Františka nebo Mistra Jana Husa. "

    A opravdu to byl pořád ten stejný Bůh?
    JS
    July 25, 2013 v 22.27
    Pěkná otázka,
    paní Hájková. Tím těžší odpověď. Je to vlastně narážka na citát od Blaise Pascala, který řekl, že nevěří v Boha filozofů (racionální konstrukci) ale v Boha Abrahama, Izáka a Jákoba - tedy takového, který proměňuje srdce, pod jehož vlivem je Abram ochoten opustit jistoty a vydat se na nové cesty a stát se Abrahamem, praotcem božího lidu. Můj rozšířený seznam naznačuje, že ten "nějaký bůh", který nás může zachránit vede své vyznavače k prosazování spravedlnosti a emancipace od nadvlády jedněch nad druhými. Přitom, jako většinou, lze označení bůh brát jako metaforu hodnot, které nás přesahují ať už jde o krátkou dobu našeho života nebo naši omezenou individualitu.
    Doporučoval bych "Listy z provincie", jen nevím, za někdy vyšly česky? A skvělou studii Skrytý Bůh (Dieu caché) napsal Lukácsův žák Lucien Goldmann. Tam se člověk o jansenismu dozví skoro všechno.
    + Další komentáře