Petr Nečas rezignoval. Tím padla troufám si říci nejnepopulárnější vláda v dějinách České republiky a možná i nejnepopulárnější vůbec. Mnozí z nás se opatrně radují. Problémem je ale to, proč se tak stalo. V euforii z vítězství nesmíme zapomenout na sérii proher, které jsme, my občané české republiky, utrpěli a na škody, které nepůjdou snadno napravit.

Cherchez la femme?

Mohlo by se zdát, že Petr Nečas odstoupil kvůli ženám. Alespoň taková by mohla být zjednodušená interpretace. Kvůli chybě, či tzv. služební horlivosti, možno říci i aroganci své ředitelky kabinetu, jako-kůň-dřící Janě Nagyové. První vrstva je ovšem vrstvou nejméně významnou. Pro jednání Jany Nagyové lze mít určité lidské pochopení. Pro co pochopení mít nelze, je jednání „hrdinů z Afghánistánu“, kteří zcela mimo rámec zákona, v rozporu s přísahou nebránili zájmy České republiky, nýbrž ale podivné partikulární zájmy jedné úřednice z Úřadu vlády. To svědčí o totálním rozkladu institucí v naší zemi. A to by měl být důvod k pádu každé vlády. Politický kýč nikdy nekončících hrátek kolem korupce se autorovi zdá být již příliš únavný a maskující skutečné problémy naší a i globální společnosti, takže jeho rozbor ponechám jiným.