Sociální inženýr Václav Klaus

Oto Novotný

Podle Václava Klause se musíme osvobodit od doktríny sociálně-tržní a ekologicky orientované ekonomiky a nechat trhy přirozeně pracovat. Jen tak prý zachráníme demokracii.

Se stupňující se arogancí a agresivitou vlády při prosazování vládních reforem se množí útoky pravicových teoretiků a ideologů proti sociálnímu státu. Naposledy tak učinil Václav Klaus tento týden na žofínském fóru, kde zopakoval otřepanou neoliberální mantru. Osvoboďme se od doktríny sociálně-tržní a ekologicky orientované ekonomiky a nechme trhy přirozeně pracovat. Jen tak zachráníme demokracii.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Tahle neoliberální mantra zdůvodňující model tržní společnosti je zcela mimo realitu. Předně je jasné, že čistě tržní společnost nikdy neexistovala. Mnoho teoretických sociologických a historických studií prokázalo, že tento model společnosti je zatížen předpoklady, které její existenci znemožňují. Šlo by totiž o společnost redukovanou na sféru čistě ekonomických potřeb a zájmů. Ale člověk není homo economicus a společnost není pouhá ekonomika. Taková společnost by ani v nejmenším nemohla realizovat demokracii, tedy hodnotu, ke které se Klaus sám hlásí. Demokracie byla ve své novodobé historii tím více realitou, čím více si od modelu tržní společnosti zachovala odstup.

Klaus by se jistě bránil, kdyby se mu jednoduše marxisticky vpálilo, že jeho neoliberální ideologie je pouze výrazem třídního zájmu kapitalistů, kterým je sociální stát trnem v oku. Myslím si, že v jeho případě tomu tak není. Klaus je především typ intelektuála hledající teorii, která mu pomůže vidět společnost totálně přehlednou, uspořádanou a morálně čistou a nachází ji v neoliberálním modelu tržní společnosti.

Ale proč zrovna v tomto modelu? Klaus se narodil a žil většinu svého života v režimu, který od kolébky všem vštěpoval, že skutečně svobodní a šťastní mohou být lidé pouze v komunistické společnosti, kde bude trh zrušen. Falešnost tohoto předpokladu a jeho negativní důsledky Klaus zakoušel v  každodenním provozu tohoto režimu, který se sám pasoval na předstupeň komunismu. Intelektuál, v jehož očích komunisté selhali v  nabídce přehledného, uspořádaného a morálně čistého světa, našel jeho jistotu v  čistém  modelu tržní (kapitalistické)společnosti. Myslím, že tenhle Klausův osud sdílelo mnoho jiných intelektuálů, kteří se již za bývalého režimu či krátce po jeho pádu stali vášnivými neoliberály a antikomunisty. Jiří Dienstbier starší tehdy o těchto lidech trefně mluvil jako o pravicových bolševicích.

Zajímavé je v této souvislosti sledovat osud pojmu sociální inženýrství. Klaus jej používá proti stoupencům sociálního státu, kteří státně intervencionistickými postupy zasahují do údajně přirozeného chodu společnosti a tím jej vážně narušují. Jistě, i stoupenci sociálního státu mají své modelové představy dobře fungující společnosti, které by chtěli státně intervencionistickými postupy uvádět v život. Ty však nevychází z ideálu neposkvrněné dokonalé společnosti, do které se musíme jako do nějakého přirozeného stavu vrátit. Naopak, vychází z reálné společnosti s jejími klady a zápory, kterou jsme se rozhodli podle určitých etických měřítek zlepšit, aniž bychom se k nějakému dokonalému stavu byť o milimetr přiblížili. Sociální inženýři demokratického sociálního státu tedy mohou být pouhými reformátory, a nikoli revolucionáři dokopávající lidi k pomyslné dokonalé společnosti. Mohou být nanejvýš Dantonové, nikoli už Robespierové.

Intelektuální posedlost dokonalostí, přehledností, uspořádaností ať nalevo či napravo se příčí lidské zkušenosti a brání vidět svět takový, jaký je a měnit jej způsoby které nepřináší více škody než užitku. Tato intelektuální posedlost chce z politického diskursu učinit fatální střet o dokonalých přirozených světech, na které by měli lidi sázet svou budoucnost. Tato intelektuální posedlost je vzpourou proti nedokonalé realitě, proti fuzzy realitě plné nejasností, nejistot, nepřehledností, neuspořádaností, nesrozumitelností. Ti, kteří nabízejí politický program vycházející z této posedlosti, jsou ve skutečnosti těmi nejnebezpečnějšími sociálními inženýry, před kterými Klaus varuje. Jenom by se měl pozorně shlédnout v zrcadle. Možná by zjistil, že tímhle opravdu nebezpečným sociálním inženýrem je především on sám.

    Diskuse
    PM
    April 6, 2012 v 10.20
    Manicheismus
    je popravdě postoj, který vylučuje realizaci demokratického režimu - občanského smýšlení schopného zájmi o realizaci takové pluralitní společnost, která je schopna řešit dilema globální společnosti. Příkladně dnes extrémního problému - nenávaznosti vehementně propagovaného imperativu individualismu a masovosti, čemuž je občan v pluralitě vystaven.
    Úspěšnost klausismus je dána banalizováním popř negací.
    obtížnosti demokratického smýšlení s následkem prohlubování infantilního konzumismu společnosti, nacionalizace ap.
    Jde o intelektuální posedlost typu ......jméno raději nevyslovit
    April 6, 2012 v 11.35
    Dvacet let vlády Klausova negativismu
    Klaus je intelektuál-ideolog, u které lze snadno říci, proti čemu je. Původně antikomunista, anti-intelektuál, anti-ekolog, anti-sociální, postupem času anti-Evropan. Pozitivně se vyjadřuje pouze o trhu bez přívlastků, o svobodě, která je však pro něj pouze svobodou ekonomickou. Otázka je, jak je to s jeho demokratickým přesvědčením. Podle některých vyjádření by se zdálo, že je zastáncem demokracie, ovšem demokracie značně deficitní, tedy pouze jako soutěže politických stran o moc. Je to technolog moci, osvojil si techniky k ovládnutí našeho demokratického systému a dvacet let mu dominuje. Do roka končí. Sláva!
    April 6, 2012 v 19.36
    manicheiusmus jako skok víry u populismu
    pane petrasek, ten "manicheismus" je trefa - trpí tímhle infantilním vnímáním prostřednictvím pouhé polarizace dobra a zla nejen klaus a jeho příznivci.
    Jednoduché ale v praxi velmi ošidné recepty jsou často upřednostnovány i na druhé straně politického spektra. Klaus jako osoba končí, ale podhoubí iracionality zůstává.
    ??
    April 7, 2012 v 10.24
    Oto, no toto!
    S velkým potěšením sleduji, že můj bývalý kolega Oto Novotný, který mi v r.1993 co mladý začínající politik a odborník ČSSD pěl nadšené ódy na kapitalismus, došel svým způsobem k jeho kritice – pravda, pouze přes osobnost a manicheismus Václava Klause. Jeho charakteristika pravicových bolševiků je přesná, ale myslím si, že na Klausovu konkrétní osobnost tak úplně nesedí. Klaus je přece jen generace, která už nebyla zklamána marxismem v podání ideologie vládnoucí třídy řídícího aparátu, protože mu nikdy nevěřila, na rozdíl od osmašedesátníků, kteří si prošli dvěma deziluzemi – ze stalinismu, pod jehož prapory nastupovali do kariéry, a z krachu pokusu o reformu socialismu jako takového – obdivuhodné je, že přes přímé pronásledování StB sice byli celkově zatlačeni doprava, ale přece jen zůstali na levici a neoliberální model nikdy nesežrali. na rozdíl od Otovy generace, která už se při svém dozrání setkávala jen se symptomy úpadku režimu, socialistické ideály si nikdy neosvojila a při své výuce se nepotkala se skutečným marxismem – to oni se stali skutečnými pravicovými svazáky polistopadového období. Klause bych viděl spíše jako cynického kariéristu, který se pokusil začlenit do minulé elity, byl odmítnut a tak přešel na druhou stranu a tam postupně ztuhl v určité pozici. V padesátých letech by byl tuhý stalinista. Ale Klause jsem od počátku polistopadového období obdivoval v jednom smyslu – ač nemarxista, kupodivu si vnitřně nějak osvojil marxistickou metodologii a přesně podle ní rekonstruoval kapitalismus a jeho vládnoucí třídu – na rozdíl od Havlovy party, která jen krásnými řečmi zastirala podstatu převratu (někteří jistě z upřímného přesvědčení), Klaus podle marxistického pojetí vztahu politiky a ekonomiky budoval pod politickou nadstavbou – dobytou mocí – jádro systému v podobě třídy kapitalistických vlastníků, kteří by byli této moci oporou – kupónovka a to „zhasnutí“ nad rozkrádáním byly logické a geniální tahy. Jeho dnešní postoje z hlediska udržení kapitalismu moc nechápu – zdá se, že i on (za silného působení své přirozeně ješitné a nesnášenlivé povahy, pro kterou mu byla kdysi údajně zamítnuta přihláška do KSČ) zřejmě zblbl v opojení mocí (což zdaleka nebyla jen vlastnost pravicových politiků – znám i politika KSČM, kterého to potkalo a padl – i když do měkkého).
    Ale ještě k Otovi – nebyl by to on, kdyby se velmi rafinovaně, v podtextu, neotřel o marxismus, který formálně vystudovoval, a představu štastného života v komunismu (čti – pokroku, zákonitostí, včetně zákonitosti překonání kapitalismu), ať žije postmoderna. Chci jen podotknout, že polemizuje s různými propagandistickými schematy ideologie minulé vládnoucí třídy, nikoli se skutečným marxismem, kde není obsaženo nic jiného než představa o překonání deformací člověka spojených s vykořisťovatelskou společností a starou dělbou práce (čili s pokrokem ve srovnání s něčím, vývoj a boj o lidské štěstí tím samozřejmě nekončí). Že by stále to pravicové svazáctví v soc.dem. „beránčím“ rouše?
    PM
    April 7, 2012 v 10.46
    Je možné pane Hellere
    prohlásit manicheismus za druhotný jev křesťanské etiky, který zmizí překonáním deformací člověka spojených s vykořisťovatelskou společností a starou dělbou práce.
    Posloupnost bude spíše opačná.........pomyslel jsem si.
    PL
    April 7, 2012 v 13.4
    nejen k posl. odst. autora vs. J.Heller
    "..sociální stát znamená ochranu slabé většiny před silnou a privilegovanou menšinou. ... Soc.demokracie se ale nikdy nesnížila k autoritativní vládě. Čím to je? Zaručují poctivost politiků demokratické instituce? Demokratická forma ochranářského státu byla zachována spíše díky vědomě nedůsledné aplikaci jeho principů.
    Pragmatismus ale bohužel není vždy politicky výhodný. Největší přednost soc.demokracie v polovině 20.stol., tedy její ochota slevit za svých klíčových principů v zájmu vyváženosti, tolerance, spravedlnosti a svobody, dnes vypadá spíše jako slabost - jako ztráta odvahy v důsledku změněných podmínek. Měli bychom odhlédnout od těchto kompromisů a vzpomenout si na ty dobré vlastnosti, na nichž bylo pokrokové myšlení původně založeno - na to co syndikalista .. E.Berth nazval ´revoltou ducha proti... světu, v němž člověka ohrožoval zrůdný morální a metafyzický materialismus´. " (Tony Judt: Z.s.v.Z. str.125)
    ON
    April 7, 2012 v 14.29
    Josefe Hellere,
    prosím, přestaň říkat, takové věci, že v r.1993 co mladý začínající politik a odborník ČSSD jsem pěl nadšené ódy na kapitalismus. Není to pravda. Obhajoval jsem na rozdíl od Tebe obnovu demokracie, zatímco Ty si stále žil v představě, a stále zřejmě žiješ, že šlo o kontrarevoluci. A obhajoval jsem demokratický sociální stát, což ještě nemusí být kapitalismus, tedy jak jej Ty jako zajatec marxistické ortodoxie stále pojímáš. Proto jsem se stal také sociálním demokratem, což pro Tebe ovšem znamená přisluhovač kapitálu, a já to od Tebe opakovaně slýchám. Ano, ve v své kritice pravicového manicheismu v pojetí Klause jsem se opřel i o typ manicheismu nalevo a myslel jsem na bolševismus a na jeho předpoklady, které jsou přítomny v ortodoxním marxismu, ba už u samotného Marxe, jakkoli jeho samotného bych s přihlédnutím k dobovému kontextu k manicheismus nepřiřazoval. Marxismus-leninismus, který se učil za minulého režimu, jistě byl velkou karikaturou Marxe. Bohužel, já od této karikatury nevidím žádný podstatný rozdíl v Tvém polistopadovém traktování marxismu. Pro mne mluvíš stále stejně jako před listopadem 1989, což Tě možná ctí, protože si uchováváš integritu, ale posun tu nevidím. Tenhle způsob traktování marxismu, ke kterému je vnějšně přidána kritika stalinismu (ale v takovém objektivisticko-dějinném pojetí, že vlastně nejde o kritiku, ale o jeho nepřímou apologii) může sice vyvolávat nenávist ultrastalinistů v KSČM a Ty se můžeš cítit hrdinou. Ale ve své podstatě zůstává tím, čím byl, apologií předlistopadového režimu. Takže je velký rozdíl, jak kritizuješ kapitalismus Ty a jak já, nebo sociálně demokratická kritika. Jistě si od Tebe ale vyslechnu, že neznám marxismus. Myslím, že jej znám dobře, ale na rozdíl od Tebe si nemyslím, že je v něm skryto celé tajemství světa, to znamená, objeví lis před námi v dějinách cokoli nového, je to vlastně to staré, anebo stačí sáhnout po Kapitálu a máme o tom jasno, zatímco ti ostatní jenom tápají.
    PM
    April 7, 2012 v 15.17
    Ruku na srdce
    kdo z nás netrpěl v sedmdesátých letech a i později dojmem, že ty chicago vídeňáci s tou apoliticky, nadnacionálně a nadstátně agující neviditelnou rukou trhu to možná trefili dobře, nechť první hodí kamenem.
    Středoevropany omlouvá potíž tehdy prokouknout celý ten konstrukt, vzešlý z hluboké frustrace, která nám byla tenkrát vlastní.
    Tu vykládá T. Judt v kapitole „Pomsta Rakušanů“
    Na počátku stáli ekonomové Vídeňské školy – Hayek, Schumpeter, von Mises - kteří v americké emigraci zpracovali své traumatické zkušenosti s rozpadem demokratického státního uspořádání do teorie, která od osmdesátých let ovládá euroatlantickou civilizaci.
    Představa o tom jak příšerně umí neviditelná ruka trhu znetvořit demokracii byla dva roky i nad moje síly.
    Přiznávám hrdě.....eh se studem.
    ON
    April 7, 2012 v 15.41
    Pane Petrásku
    před Listopadem jsme se scházeli nejrůznější skupiny nespokojených zleva zprava a diskutovali, co, bude den poté. Mezi kolegy vyznávající pravicové hodnoty (byli to většinou ekonomové) tehdy kolovala strojopisně Cesta do otroctví. Ti lidé byli z této bible neoliberalismus tak nadšení, že si nedokázali jako alternativu k reálsocialismu představit nic jiného než Hayekův čistý model kapitalismu. Tehdy jsem si to poprvé také přečetl a měl jsem jasno. Tak tohle tedy rozhodně ne….. Nechápal jsem, jak tohle někdo může chtít.
    ??
    April 7, 2012 v 18.36
    Oto, no toto? 2.díl
    zase musím říci jen „Otto, no toto!!“ - tentokrát už ale ve významu ohrazovacím, ne pochvalném a oceňujcím, jako v prvním vstupu.. Vidím, že ses klasickým propagandistickým fíglům od soc.dem. vůdců naučil dobře. Když Ti někdo řekne nepříjemnou pravdu, tak víš, že platí „zatloukat, zatloukat, zatloukat“, případně alespoň mlžit, a k tomu je třeba toho někoho nějak šikovně obvinit, když to nejde pravdivě, tak alespoň nepravdivě. Bravo.
    Musím proto opakovaně konstatovat, že jsi tehdy opravdu a zcela jednoznačně, i s použitím toho pojmu, chválil kapitalismus jako v podstatě jedinou reálnou perspektivu (samozřejmě marxismus jsi odvrhl). To je holý fakt, na který přísahám. Pamatuji si to tak dobře proto, že to byla první naše diskuse od zániku našeho pracoviště a mne to tehdy ještě šokovalo.
    Že jsi spojoval kapitalismus s demokracií a akcentoval tu demokracii, to si samozřejmě nepamatuji, ale vůbec to nevylučuji – to je přece Tvoje dlouholetá pozice, o kterou se hádáme. Ty ten kapitalismus (to jest jeho ekonomickou vykořisťovatelskou a vlastnicky nerovnou podstatu) decentně schováváš za clonu formální demokracie a zuřivě odmítáš, že je to demokracie jen formální a jen pro někoho,což si dnes lidé dole velmi dobře uvědomují. Já ve shodě s marxismem, v tom jsem opravdu ortodox, říkám, že demokracie je forma politiky a každá politika je nadstavbou nad vlastnickými strukturami a demokracie je vždy pro někoho demokracií a pro někoho diktaturou. Zatím, včetně protosocialismu, šlo vždy o diktaturu privilegované menšiny nad většinou (třeba i zblblou a neuvědomující si své nerovné postavení a vykořisťování). Tady se marxismus a sociální demokracie vždy lišili (hergot blbnu, teď váhám, jaké íčko?) – to je normální. Takže shrnuji – Buď lžeš a jsi si toho vědom nebo (což považuji za mnohem pravděpodobnější) jsi z paměti vytěsnil to, co se nehodí – to pozoruji i u stalinistů – nepřekvapuje mne to.
    O demokracii jsem se s Tebou nepřel, ve shodě s klasiky jsem již tehdy (tehdy zvláště, protože jsem byl naštván na minulý systém a přeceňoval jsem možnosti té omezené demokracie) uznával, že i ta buržoasní i omezená demokracie je lepší než politická forma protosocialismu, která se totálně zdiskreditovala. Ne že by mi bylo už tehdy všechno jasné . např. ve mně dlouho hlodala představa, že vedoucí úloha avantgardy neprivilegovaných vrstev (pokud to bude opravdu avantgarda neprivilegovaných vrstev s patřičným uspořádáním a bude se prosazovat demokraticky), je nutná pro integraci prosocialistických sil. Brzy jsem ale pochopil, že sjednocuje-li společnost skutečně společenské, tj. samosprávné vlastnictví, není nutná vedoucí úloha jedné strany a to se dnes snažím vysvětlovat svým spolustraníkům, kterým ta vedoucí úloha avantgardy pořád ještě straší v hlavě.
    Máš pravdu, že v této době, kdy Ty jsi byl nadšen, já považoval listopad za kontrarevoluci a považuji ho za to i dnes, ovšem s dost podstatným dodatkem – byl to vnitřně rozporný proces - na jedné straně to byl nutný, progresivně destruktivní proces proti přežilému prvnímu pokusu o socialismus, který vítala naprostá většina společnosti, na druhé straně se ale v tomto procesu rychle prosadila pravicová, o podporu západu se opírající vrstva prosazující bývalé i nové zájmy kapitalismu a buržoasie, ta získala hegemonii a změnila lidový živelný pohyb v přesně zaměřenou kontrarevoluci. V posuzování tohoto procesu nebyl Šamalík dost na výši.
    Takže být pro demokracii a být proti kapitalismu není v rozporu, ale naopak se to výborně snáší. Být pro demokracii a sociální stát, ale v zásadě se tvářit jakože kapitalismus není, příp. není tak důležitý a zlý nebo prostě nemůže být nic lepšího – to už je buď nedostatečné poznání reality nebo sebeobelhávání, v každém případě nedostatečná důslednost a velká slabina demokrata – tedy sociálního demokrata. A samozřejmě v tom je i kus služby vykořisťovatelské třídě, jistě pro ty neprivilegované snesitelnější, méně jim škodící, než služba vykonávaná pravičákem, neoliberálem. Ale tyhle naše pozice marxismus kontra sociální demokracie jsme si již dávno vyjasnili a jak jsem mockrát zdůraznil, nebrání poměrně široké praktické spolupráci.
    Jestliže uznávám legitimitu Tvého soc.dem. postoje, neznamená to, že uznávám ten nesmysl, který jsi napsal – že totiž jsem byl vždy apologetem minulého systému (nepřímo či přímo) a patrně to činím i dnes. Lež jako věž, kec a canc- dalo by se to vyjádřit různě. Uznávám, že to může zabírat u lidí, kteří jsou neinformovaní, nic nevědí o tom, jak osudově mne nasměrovala zkušenost z let 1968/69, po které mi bylo zcela jasné, že systém je špatný a jen jsem věnoval celý život zkoumání, proč to tak je a na jakých mechanismech je to založeno(je zajímavé, že vědecké, objektivní poznání systéu mi vyčítají jak stalinisté, tak Ota.. Pro toho, kdo by byl schopen porozumět marxistické logice, to mohu dokázat svými veřejně dostupnými články ve Filosofickém časopisu v letech 1983 a 1985 (kde je, samozřejmě skrytě, jádro mého poznání obsaženo) a potom ve vědeckém úkolu obhajovaném v září 1989, kde už je to dost zřejmé. A koho by tohle nezajímalo, stačí aby si přečetl jednu z knih, kterou jsme vyprodukovali s Frantou Neužilem v poslední době (nejnověji Heller,J., Neužil, F. a kol., Kdopak by se Marxe bál?, Futura a.s., Praha 2011) a která měla různé samizdatové a internetové předchůdce v ucelenější podobě od roku 1995. Nikdo nemůže být takový ignorant, aby z mého textu vyvodil to, co vyvozuješ ty (Ty to ostatně nevyvozuješ z ignorance, ale z potřeby knokckoutovat nepohodlného oponenta připomínajícího Ti Tvoji minulost). Máš pravdu, že já jsem skutečně zůstal konzistentní, a to od r.1968. Před stalinisty v KSČM se necítím hrdinou, jen jsem otráven, že je to historicky zbytečná a už přežilá překážka toho, aby neprivilegované vrstvy našly správnou cestu, a mně to otravuje poslední léta aktivního profesního života i důchod, podobnou překážkou jsou ale i ty různé post a neomarxismy a dnes třeba i Žižek. O sociální demokracii ani nemluvím, tam je to už mnoha lidem bohudíky jasné, ale lepší Sobotka než Klaus či Nečas. Z mého hlediska je marxismus opravdu optimální (nikoli pro věčnost a beze změny) metoda poznání v dané době.
    Nechápu, proč pořád nejsi schopen akceptovat, že marxismus je jedna legitimní pozice, kterou Tě přece nikdo nenutí přijímat,a proč ho pořád překrucuješ? Vždyť své argumenty můžeš uplatňovat i bez toho, když zreprodukuješ tuto pozici věrně a korektně? Že by sis tím potřeboval pucovat svědomí kluka z chudých poměrů?
    + Další komentáře