Pokud nevyvěsí vlajky všech skutečně okupovaných zemí, je to obyčejné pokrytectví, navíc jasně politicky zadané. Někde i zaplacené.

Kdo to podle vás, pane Ševčíku, platí?

Je s podivem, že se ptáte zrovna vy. Jako by jste nevěděl, kdo a jakým způsobem financuje "aktivity" různých organizací, jejichž činnost je prospěšná určitým politickým zájmům. Ponechám stranou, že před oficiálním připojení Tibetu k Číně tam byl feudálně-otrokářský řád, negramotnost byla více jak 90 % a další skutečnosti, které by věc stavěly do absolutně jiného světla. Tibet je daleko, takže jednostranná propaganda lehce slaví úspěch. Skutečně důležité však je, že ve světě existují prokazatelně daleko větší pošlapávání práv národů, probíhají jejich genocidy, jenže se to někomu nehodí do krámu, tak se vlajky nevyvěšují. Jenže, kdo chce skutečně svobodu a demokracii, tak v tomto konání nemůže jednat účelově selektivně. Pokud tak činí /což je ukázkový případ právě Tibetu/, tak je pokrytec.

Já jsem proti tomu, aby jakékoliv náboženské a politické symboly visely oficiálně na veřejných budovách a ve veřejných místnostech. Všechno, co je veřejné, by mělo být nadstranické. To se týká třeba i křížů ve školách a jinde. Na druhé straně mi nevadí aktivisté, kteří svým jménem s těmi vlajkami sedí na ulicích. Ani mi nevadí lidé, kteří jakékoliv náboženské symboly nosí na svém těle a mohou s tím podle mne vstupovat kamkoliv, protože je to čistě jejich soukromá věc. Veřejné a soukromé má být odděleno. A tibetská vlajka je tak trochu náboženským a politickým symbolem.

Obvykle s panem Ševčíkem souhlasím, a tak je tomu i v tomto případě. V zásadě by mělo být vyvěšování různých vlajek na veřejných budovách zakázáno, kromě vlajky české, EU nebo černé (doufám, že jsem na něco nezapomněl, Tibet to ale rozhodně není). A vůbec nechápu, proč by se měly místní radnice vyjadřovat k zahraničně-politickým tématům. Tato témata nebývají ve volebních programech zastupitelů.

Bude vhodné, když nám pan Novák a jiní přestanou předepisovat, co smíme nebo nesmíme na radnici vyvěsit.

Na naší radnici tibetská vlajka visela před rokem 2010 a i nyní tam visí - třebaže došlo ke změně politického složení radniční koalice (z vedení radnice odešla ODS a jedna - řekněme - havloidní místní strana a nově vstoupila místní socdem, VV, TOP 09 a klausovští ultraliberálové od Svobodných).

Nechte to na voličích, jestli nás za to potrestají.

Neporušujeme zákony a připojit další zákazy k těm dosavadním nepovažuji za účelné ...

P.S. Pan Ševčík by také měl sdělit, které vlajky bychom měli vyvěsit, abychom nebyli pokrytci.

Flag Republic of Alone Star čili Texasu, okupovaného od r. 1845 Spojenými státy?

Vlajku Portorika nebo polosamostatných tichomořských států (Belau atd.)?

říká se, že ďábel je skryt v detailu ...

Pane Tejkle, vůbec nic vám nezakazujeme, dokonce ani nekritizujeme přímo vás, jen obecně vyjadřujeme svůj názor, jak by to (ne)mělo vypadat. To bychom se tu nemuseli bavit o ničem a všechno nechat na voličích.

V zásadě souhlasím s panem Ševčíkem. Vyvěšování tibetské vlajky však pokládám za ryze módní záležitost- snad i pózerství.
Jak je vidět i z této diskuse, na toto téma jsou ostře odlišné názory mezi tradiční a "novou" levicí.

pardon, ne Ševčíkem ale Tejklem

V čem spočívá ten rozdíl, pane Zíko, proč by se nějak zásadně lišili právě v otázce Tibetu?

Ona konzervativní levice (mezi kterou je snad možné zařadit např. KSČM) má nechut' případně přímo odpor vůči aktivitám tohoto typu, zvláště pokud si uvědomíme že jde o aktivitu směřující proti zemi, kde má moc komunistická strana.
Naopak levice, která ma kořeny v prostestních hnutích ze 60. letech má k tomuto velmi blízko, zvláště když uvážíme, že Tibet je buddhistická země a buddhismus měl k tomuto myšlenkovému proudu velmi blízko.

Pane Tejkle, jistě vám nikdo nesmí přikazovat, které vlajky na radnici můžete vyvěsit, pokud to nejsou symboly přímo zakázány zákonem. Já jen píši o tom, co si o vyvěšování vlajek Tibetu myslím. Že se jedná o obyčejné pokrytectví, které nemá nic společného se skutečným zájmem o osud jak Tibeťanů, tak v tomto případě viditelně ani jiných národů, které žijí v útlaku. Protože, jak píšete, je ďábel skryt v detailu, tak nebudu vypisovat žádný národ, který takto strádá. Že jsou to jiné, než jste napsal, víte sám dobře, stejně jako to, které ty nejkřiklavější případy to asi jsou. Dále jistě víte, že i okupace nejsou stejného rázu. Slyšel jsem vyprávění jednoho Afgánce, který žije v Moskvě. Když se ho redaktor ptal, proč odešel žít do země, která jeho vlastní zemi napadla a okupovala, tak odpověděl, že i když pro něj byli Rusové nepřátelé, tak tito v Afganistánu aspoň stavěli školy a budovali fabriky. Když však po létech do Afganistánu vtrhli Amíci, tak ti jen ničili a ničí. Tohle poznání změnilo jeho názor na Rusy. Já přeji KAŽDÉMU národu svobodu a skutečnou demokracii. I Tibeťanům, kteří z hlediska ostatních utlačovaných národů mají jednu nezaslouženou výhodu: byli připojeni k Číně, takže jsou USA a jejich nohsledy používáni jako klacek na Čínu. Kdyby je slupli třeba Turci, jako jiný národ, tak by nikdo jejich vlajky nikam nevěšel. A jestli tohle není pokrytectví, tak už nic.

Pane Zíko, buddhismus jako módní náboženství 60. let na západě a skutečný buddhismus v Tibetu jsou asi tak dvě stejné věci, jako krásně namalovaný lev a skutečný lev, který vás chce nechráněného sežrat v pralese. Viděl jsem dokumet na ČT2 o nacistech v Tibetu a to, jak tam zacházeli buddhističtí hodnostáři s lidmi, jak je tloukli tyčemi jak zvířata, se mnou otřáslo. Myslím, že tento dokument /jistě se bude dát vyhledat v archívu ČT/ by měl shlédnout každý, koho problematika Tibetu zajímá.

Dobře, chápu. A kdyby vyhráli volby komunisti, měli by si dát na radnici třešně? Je to v pořádku?

Nejde mi o Tibet, já doopravdy nevím, jak to tam vypadá. Nejde mi ani o Čínu. Tam taky nevím, jak to doopravdy vypadá. Ačkoliv myslet si můžu osobně ledacos o tom i onom. Každý má své názory. Ale proč by ten, kdo vyhraje volby, měl tyhle názory vnucovat těm, kteří to vidí jinak? Pomocí takovýchhle symbolů prezentovat své vlastní (nebo skupinové) názory, jako by to byly názory všech. Samozřejmě pravice nebo levice se snaží dělat po volbách pravicovou nebo levicovou politiku. Ale Tibet s tím podle mě vůbec nesouvisí. Pro mě to je něco jako náboženská otázka (jako by si někdo dal na radnici ten kříž). A veřejná sféra s tím nemá mít nic společného.

Já jsem chtěl sdělit jen toto: Zastupitel za KSČM tibetskou vlajku pravděpodobně nevyvěsí. Zastupitel liberálně levicové strany, která se hlasí k ekologismu, feminismu,alternativnímu životnímu stylu, právům menšin a dalším aspektů vycházející ze mnou již zmíněné "nové levice" pravděpodobně ano.

A jak naznačil pan Ševčík, na světě je x území, které jsou v podobné situaci jako Tibet a přesto jejich vlajky nikdo nevyvěšuje.

Já jsem chtěla jen říct, že veřejná moc by měla být pokud možno nadstranická, aspoň v tom, co nesouvisí bezprostředně s komunální politikou. Asi se neumím dobře vyjádřit, protože mě zjevně nikdo nechápe. Není to protizákonné vyvěšovat na radnici tibetskou vlajku, ale není to podle mě ani správné. Prostě to tam nepatří. Takový je můj názor.

Zkusím se vyjádřit lépe: Vládnoucí politici by se neměli chovat jako aktivisté, měli by přenechat aktivistům to, co je jejich doména. Měli by vládnout rozumně a ve prospěch všech.

Je naprostou pravdou, že vyvěšování tibetských vlajek na radnicích je často jakousi módní záležitostí a nezakládá se na nějakém porozumění situaci Tibetu. Ve velmi podobném postavení jako Tibet jsou minimálně další "autonomní provincie" v Číně - ujgurský Sinťiang a Vnitřní Mongolsko. Obě mají svá exilová zastoupení i vlajky. V nich, stejně jako v Tibetu, ale nejde jen o okupaci - jde především o to, že čím dál méně skrývaným cílem čínské vlády je zbavit se problematických menšin, úplně je asimilovat, což by ve skutečnosti znamenalo zánik celých - donedávna velkých a významných - jazyků a kultur. Čínská vláda používá celý propracovaný systém prostředků - násilných i nenásilných - jejichž výsledkem je skutečně rychlá asimilace všech nečínských etnik. (Jedním z nich je i tvrzení o "feudálně-otrokářském řádu", ze kterého čínská vláda menšiny vysvobodila).
Tibeťané se od ostatních ohrožených národů v Číně liší větší konzervativností a odhodláním k boji proti větrným mlýnům. Myslím, že sebeupalování mnichů a mnišek v poslední době vychází hlavně z nereálné naděje, že Západ bude tlačit na čínskou vládu, aby zastavila asimilační politiku.
Na druhé straně ale má jakákoli podpora Tibetu smysl jako symbol nesouhlasu s porušováním lidských práv, které je v Číně donebevolající. Mlčení k tomu (hlavně samozřejmě ze strany vlád ekonomicky silných států) jen potvrzuje vládě Číny, že skutečnou moc mají peníze, a když dojde na lámání chleba, může si vláda nakonec se svými menšinami nakládat, jak chce.

O Vás pane Ševčíku, netvrdím, že chcete někomu něco zakazovat v tomto ohledu.

Nicména pan Novák by rád.
A jeho jsem jmenoval - ne Vás.

Ti "jiní" to byli eventuální jiní "Novákové" ...

Nikoli Vy sám ....


Vás jsem se jen na závěr ptal, které vlajky by měly tam být jako další, abychom nebyli těmi pokrytci ...




Miroslav Novák - Praha 9
Sobota, 10.Března 2012, 11:06:13

Obvykle s panem Ševčíkem souhlasím, a tak je tomu i v tomto případě. V zásadě by mělo být vyvěšování různých vlajek na veřejných budovách zakázáno, kromě vlajky české, EU nebo černé (doufám, že jsem na něco nezapomněl, Tibet to ale rozhodně není). A vůbec nechápu, proč by se měly místní radnice vyjadřovat k zahraničně-politickým tématům. Tato témata nebývají ve volebních programech zastupitelů.

Paní Zikmundová, nelze než souhlasit s tím, že podpora Tibetu má smysl. Až na to, že asi ne jakákoli, protože pokud nějaká podpora přichází od těch, kteří jinde přehlížejí větší utlačování národů, ba sami se na něm podílejí a podpora Tibetu je pro ně jen účelovou hrou, tak skutečné úsilí ostatních jen devastuje. Ten výraz "feudálně-otrokářský řád", který jsem použil, není výrazem přejatým z prostředků čínské vlády, ale můj vlastní, je důsledkem šoku po shlédnutí dokumentu o kterém píši výše. Tento dokument nebyl součástí žádné pročínské propagandy, byl natočen nacisty v 30. letech, když hledali v Tibetu nějaké své germánské prapředky. Vládnoucí šlechta, společně s tehdejším dalajlámou a buddhistickými kněžími, tam zacházela s lidmi, jako s nejhoršími zvířaty. To "feudální" je možná ještě příznivě nadsazené.

Ona se vůbec těžko pozná pravda o něčem takhle vzdáleném, když tam člověk nebyl, ba dokonce i když tam byl.

Pane Ševčíku,
s buddhismem máte samozřejmě pravdu, běžná představa Zápaďanů o tibetském buddhismu - mniši meditující v jeskyních a stále veselí, vyrovnaní a mírumilovní věřící - je opravdu hodně daleko od tibetské praxe, ve jménu různých škol tibetského buddhismu se vedly války, u sousedních národů jsou Tibeťané známí především jako zbojníci a válečníci (takoví Mongolové třeba nikdy nepochopí, co na nich Západ má). Tahle drsná povaha je ostatně asi i základem jejich neustávajícího odporu proti čínskému asimilačnímu tlaku.
Ale tibetský buddhismus nejsou jenom války a moc - je to bohatý filosofický a náboženský systém, který je dnes živý v podstatě už jen v tibetských oblastech.
Nejsem odborník na Tibet, ale podle kolegy tibetanisty Dana Berounského (a platí to podobně i pro ostatní ohrožené kultury v Číně) je základem problému diametrálně odlišný hodnotový systém Číňanů a ostatních národů. Většina Číňanů opravdu nepochopí, proč by Tibeťanům měla vadit ztráta vlastního jazyka, náboženství a celé kultury výměnou za zlepšení materiální situace, které je ovšem zlepšením pouze z perspektivy čínské kultury. Tibeťané, pro které je hlavní hodnotou v životě náboženství a tradice, naopak nechápou, proč by si měli nechat rozvrátit způsob života, který jim fungoval odnepaměti. (Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že pronikání čínské varianty moderního životního stylu do tradičních nečínských společností přináší opravdu hrozivý sociální i ekonomický rozvrat a kulturní vykořenění).
Relativní novotou v čínské politice vůči "nepřizpůsobivým" menšinám je takzvané "dvojjazyčné školství", což je ve skutečnosti eufemismus pro převedení celého školského systému na čínštinu. Zatím se to děje především v případě Tibeťanů a Ujgurů - cílem je úplně zrušit výuku tibetštiny a ujgurštiny. Pokud bude vychována generace gramotná pouze v čínštině, bude to zásadní rána oběma kulturám, které mají bohatou literární tradici. A to je jenom jedna z mnoha metod, které dnes čínská vláda uplatňuje. Podle mých známých v poslední době opět nabývá na popularitě návrh zrušení instituce "menšinové národnosti" jako takové, se všemi výhodami, které to skýtá (školství, podpora publikační činnosti, možnost dvou dětí atp.) To by v současné situaci, kdy je většina nečínských národností ekonomickými nástroji tlačená k asimilaci (hlavní problém je, že znalost vlastního jazyka, písma a tradic je k ničemu při shánění obživy, naopak znalost čínštiny a orientace v čínském prostředí je výhodou) znamenalo opravdu rychlý konec existence většiny národností.
Takže to, za co Tibeťané momentálně bojují, je záchrana vlastního jazyka a celé kultury, které pochopitelně má i své stinné stránky, ale možnost nějakého vývoje v rámci vlastní kultury jim zůstane, pokud přežijí.

vidím, že jste díky svému oboru poměrně informovaná o tibetské problematice. Ale řekněte, myslíte si, že Tibeťané jsou v tom úplně zajedno? Může se o nějakém národu mluvit třeba: Češi chtějí to a ono nebo Ukrajinci chtějí to a ono?

Filip Zyka: tohle podle mne není spor mezi "starou" a "novou" levicí. Tohle je spor mezi stoupenci svobody a milovníky silné ruky, kteří obdivují nebo aspoň omlouvají diktátory, imponuje jim síla a moc a nenávidí liberalismus zosobněný USA do té míry, že každý nepřítel Američanů je jejich spojenec. Jinde ve světě by se takoví lidé řadili mezi konzervativní ultrapravici, u nás se jim z nějakého nejasného důvodu říká levičáci.

Zajímavá věc - každý, kdo zapochybuje o Tibetu, je automaticky pokládán za spojence Číny a totalitáře. Prostě buď jdete s Tibetem a USA nebo s Čínou.

Pane Konvalinko tak tohle je černobílé vidění jak vyšité. Navíc za použití neoliberálních klišé: "stoupenci svobody" a "nenávidí liberalismus zosobněný USA". Předpokládá nízkou inteligenci a podlé úmysly těch, které škatulkujete do "staré" levice. Přesně v intencích konzervativní ultrapravice, před kterou varujete.

Paní Zikmundová moc vám děkuji za rozšiřující informace o tibetském buddhismu a Tibeťanech jako takových. Škoda, že se tyto informace nedostanou více na veřejnost, aby pomohly lidem vytvořit si vlastní názor k problému. S tou snahou o asimilaci Tibeťanů je to asi stejně u Číňanů jako u všech velkých národů, které se snaží ty malé pohltit. I my, jako malý národ, máme tendence "převychovávat nepřízpůsobilé". Děsím se globálního, jednojazyčného unifikovaného světa,. navíc ve vlastnictví pár obřích bank.

Nemám nic proti různým národům a různým kulturám. Ale zdá se mi, že svobodný rozvoj každého jedince je důležitější než národ nebo kultura. Tím nechci říct nic jiného, než to, co říkám.

"Dnešní kulturní a umělecká bída počíná se renesancí, která se soustředila ve snahy po volnosti a roztříštila dosavadní nádhernou jednotu v tříšť specialit." F.X.Šalda
Svoboda nade vše - to je heslo krásné, ale dnes příliš často nadužívané až zneužívané.

Abych pravdu řekla, nevím přesně, kam tím citátem Šalda mířil. Musela bych si asi přečíst celý text, abych se k tomu mohla vyjádřit. Jen pro upřesnění - já jsem neřekla, že je svoboda jednotlivce nade vše. Jenom to, že je důležitější než národ nebo etnikum. A schválně jsem mluvila obecně, aby z toho někdo něco nevyvozoval o Tibetu nebo o Číně. Já docela ráda mluvím obecně.

Já jsem zase spíš mluvil o té kultuře, ale i ten národ chápu spíš v kulturním významu.
Ale abyste mne správně pochopila, jen si dovedu představit, že přemíra svobodu určitého typu může devastovat i jinak velmi cennou kulturu.
Obecně nelze stavět svobodu nad kulturu. A nechci tím hodnotu svobody zlehčovat.

Já si přesto myslím, že člověk se kultuře ani národu nemusí podřizovat. Nikdo nemůže být nucen zůstat součástí nějaké kultury. Pokud však chce dobrovolně, tak může, samozřejmě. A co se týče svobody jednotlivce, tak si samozřejmě nemyslím, že by mohla být neomezená. Vždy je třeba zohlednit existenci jiných jednotlivců. A mimo toto omezení může být nad svobodu jedince pochopitelně i to, co nad svou vlastní svobodu jednotlivec staví sám a dobrovolně. To je asi u každého něco jiného. Prostě zdůrazňuji tu dobrovolnost.

S podstatou souhlasím. A dokonce víc než to. Nejenže 'nikdo nemůže být nucen zůstat součástí nějaké kultury',
ale dokonce ani nikdo nemůže být nucen stát se součástí nějaké kultury. Například ve jménu jinou kulturou chápaného pojetí svobody. Tím spíš, když třeba může jít jen o jakousi PR nálepku svobody, sloužící ve skutečnosti k novému druhu systémového zotročení.

(Dan není registrován v diskusi, proto vkládám jeho příspěvek - pro paní Hájkovou)
Mluvit o tak komplikovaném jevu, kterým je společenství lidí, je vždycky zavádějící a zjednodušující. Od počátku nového tisíciletí se asi po sedm let každoročně v létě pohybuji v těchto dnes problematických oblastech, kde se objevilo ono sebeupalování. Postoj místních Tibeťanů (které znám) není úplně jednoznačný. Pro některé oblasti nebyla historie před čínskou invazí nijak idylickou, pro jiné oblasti zůstává něčím jako zlatou dobou. Znám i Tibeťany, kteří se ztotožnili se současnou propagandou a vytýkají mi dokonce, že na ně mluvím tibetsky. Takových je však naprostá menšina. Ono sebeupalování nemá žádnou tradici v tibetské historii a bohužel znám několik lidí z onoho kláštera, kde započalo (Kírti klášter v Ngawa) a kde má nejvíc obětí (15). Přestože člověk narazí na mladé naivní Tibeťany vidící ve všem útlak, v tomto klášteře jsem se setkal s abnormálně vzdělanými mnichy. Jiné oblasti v okolí se tak drastických metod nedrží a podle toho, co znám, by většina obyvatel ráda pokračovala v tichém zlepšování situace. Byť oblast hodně vzdálená a v mnohém specifická, reálná situace silně připomíná naši normalizaci i v přístupu obyvatel. Společné je to, že většina (ne všichni) nejsou spokojeni s daným stavem. Někteří z nich se pokoušejí aktivně proti tomu vystupovat, někteří doufají v tichou práci vskrytu.
Jisté však je, že většina společnosti se zdá být z daného stavu zoufalá. Já si připomínám osmdesátá léta. Nejdusivější už nebyly reálné oběti režimu, ale naopak neustálé lhaní okolo a předstírání. Ovšem to, co bylo u nás v osmdesátých letech, je jen slabý odvar Tibetu.
Po tibetských mniších se například chce, aby šlapali po fotografiích Dalajlamy, který je pro ně živým zdrojem jejich náboženského přesvědčení a šlapat po jeho zobrazeních je pro ně zoufalá situace popření vlastní identity – daleko víc než jen lhaní a předstírání.

(Dan není registrován v diskusi, proto vkládám jeho příspěvek - pro paní Hájkovou)
Mluvit o tak komplikovaném jevu, kterým je společenství lidí, je vždycky zavádějící a zjednodušující. Od počátku nového tisíciletí se asi po sedm let každoročně v létě pohybuji v těchto dnes problematických oblastech, kde se objevilo ono sebeupalování. Postoj místních Tibeťanů (které znám) není úplně jednoznačný. Pro některé oblasti nebyla historie před čínskou invazí nijak idylickou, pro jiné oblasti zůstává něčím jako zlatou dobou. Znám i Tibeťany, kteří se ztotožnili se současnou propagandou a vytýkají mi dokonce, že na ně mluvím tibetsky. Takových je však naprostá menšina. Ono sebeupalování nemá žádnou tradici v tibetské historii a bohužel znám několik lidí z onoho kláštera, kde započalo (Kírti klášter v Ngawa) a kde má nejvíc obětí (15). Přestože člověk narazí na mladé naivní Tibeťany vidící ve všem útlak, v tomto klášteře jsem se setkal s abnormálně vzdělanými mnichy. Jiné oblasti v okolí se tak drastických metod nedrží a podle toho, co znám, by většina obyvatel ráda pokračovala v tichém zlepšování situace. Byť oblast hodně vzdálená a v mnohém specifická, reálná situace silně připomíná naši normalizaci i v přístupu obyvatel. Společné je to, že většina (ne všichni) nejsou spokojeni s daným stavem. Někteří z nich se pokoušejí aktivně proti tomu vystupovat, někteří doufají v tichou práci vskrytu.
Jisté však je, že většina společnosti se zdá být z daného stavu zoufalá. Já si připomínám osmdesátá léta. Nejdusivější už nebyly reálné oběti režimu, ale naopak neustálé lhaní okolo a předstírání. Ovšem to, co bylo u nás v osmdesátých letech, je jen slabý odvar Tibetu.
Po tibetských mniších se například chce, aby šlapali po fotografiích Dalajlamy, který je pro ně živým zdrojem jejich náboženského přesvědčení a šlapat po jeho zobrazeních je pro ně zoufalá situace popření vlastní identity – daleko víc než jen lhaní a předstírání.

.. v době, kdy není Nic než názor!

Souhlasím s panem Fričem a děkuji paní Zikmundové za zprostředkování informace.

Mít mentalitu mladého tibetského mnicha, určitě bych se po shlédnutí Událostí v ČT také chtěl upálit. Jelikož jsem Čech, pouze mi vylétne tlak a musím sníst tabulku čokolády.
Parafrázuji D. Berounského:
Postoj místních Čechů (které znám) není úplně jednoznačný. ..... Znám i Čechy, kteří se ztotožnili se současnou propagandou ....

A systematicky pošlapáváni jsou u nás všichni myslitelé, kteří nevyhovují současné neoliberální ideologii.

Jo, ale upálit se je lehčí pro mnicha, než pro mě, jako ateistu. Jeho čeká ráj a mě už věčné nic.

Typický samolibý aktivismus. Každý z „vlajkařů“ by si měl zjistit, jak svou aktivitou pomohl alespoň jednomu Tibeťanovi. Holt Che Guevara to byl jiný kabrňák. Jinak jsem toho názoru, že každý z popletených aktivistů by si měl připustit, že fakticky přeje Tibeťanům pouze jiný způsob nesvobody. Místo Čínské diktatury jakousi monarchistickou, ba dokonce otrokářskou nasdvládu, tedy rovněž porušující lidská práva.

Sice nechápu odkud se všechny berou, ale počítat ještě umím, a tak vidím, že povstalých spravedlivých není ani sedm...