Tento čtvrtek Amnesty International pořádá u příležitosti Dne Tibetu happening před čínskou ambasádou v Praze. Každý účastník si nasadí speciální brýle, skrze něž se podívá na bezpráví v Tibetu.

Uplynulo již padesát dva let od povstání Tibeťanů a letošní akce Amnesty International chce nejen diplomatickým zástupcům Čínské lidové republiky vzkázat, že situace v Tibetu je stále zajímá. Pomocí speciálních neonových brýlí, které budou k dispozici pro všechny účastníky demonstrace, dá Amnesty International najevo, že situaci „sleduje“. Podpoří také konkrétního vězně svědomí, mnicha Jigme Gyatsa, který je za své aktivity odsouzen k patnácti letům vězení.

Tibetské národní povstání bylo potlačeno čínskou armádou. Osmdesát šest Tibeťanů při povstání padlo, mnoho dalších bylo nuceno odejít do exilu — včetně dalajlámy.

I v současnosti jsou obyvatelé Tibetu a dalších tibetských oblastí vystaveni porušování lidských práv. Podle dostupných informací roste počet politických vězňů, dochází k omezování práva na svobodu projevu, náboženského vyznání či možnosti se volně sdružovat. Úřady též omezují přístup ke komunikačním prostředkům a zvyšují tlak na země, které prokazují otevřenost k diskusi o tibetské otázce.

Represe také výrazně snižují dostupnost informací o případech bezpráví v Tibetu. Každý, kdo předává informace do zahraničí, se vystavuje nebezpečí. Terčem postihů již nejsou jen mniši či lidé zapojení do protestů, ale také ti, kteří se snaží uchovat tibetskou kulturu. Patří mezi ně umělci, spisovatelé nebo populární zpěváci. Úřady postihují i takové projevy nesouhlasu, jakým je například stažení „reakčních písní“ do mobilního telefonu.

Protiválečný aktivista Jan Májíček Deníku Referendum řekl, že „je potřeba podpořit všechny protesty proti porušování lidských práv, přičemž bychom ale měli poukázat i na pokrytectví našich vlád, které rády obchodují a spolupracují se zeměmi porušujícími lidská práva. Nejen Tibet, ale také donedávna státy Severní Afriky jsou příkladem takového pokrytectví," připomíná Májíček.