Datum 10. března je stanoveno jako mezinárodní Den Tibetu. V tento den si celý svět připomíná 51. Výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Armáda Čínské lidové republiky násilně obsadila Tibet v roce 1950.

Následovalo omezení základního práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování a pohybu, ničení klášterů a národních památek a přeměna Tibetu na vojenskou základnu. Čínská perzekuce vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.

Během povstání bylo více než osmdesát tisíc Tibeťanů zabito, mnoho dalších uvězněno nebo přemístěno do pracovních táborů. Počet tibetských uprchlíků je odhadován na dvě stě tisíc.

Součástí připomínkových akcí je i celosvětová kampaň „Vlajka pro Tibet“, která vznikla v polovině devadesátých let a má poukazovat na porušování lidských práv v Tibetu. „Tibeťané po šedesáti letech čínské okupace nadále čelí omezování svobody slova, názoru a projevu, omezování pohybu na území Tibetu, svévolnému zatýkání, zadržování a věznění bez udání důvodu a možnosti obhajoby, mučení a nelidskému zacházení ve vězení, a to včetně nezletilých vězňů, omezování svobody tisku, cenzuře, uzavírání internetových blogů a webových stránek,“ upozorňuje Marcela Procházková z občanského sdružení LUNGA, které se problematikou Tibetu zabývá.

„Nadále pokračují ,vlastenecké převýchovné kampaně‘ a jiné, namířené proti dalajlamovi, dochází k výraznému omezování počtů mnichů a mnišek v klášterech a zákazům oslav tradičních tibetských svátků. Velkým problémem zůstává diskriminace Tibeťanů ve všech sférách života (zdravotnictví, školství, vysoká nezaměstnanost atd.) a zejména pak masivní přesun čínského obyvatelstva na území Tibetu,“ dodává Procházková.

Také v České republice na mnoha radnicích, magistrátech a krajských úřadech zavlají tibetské vlajky jako symbol podpory nenásilného boje Tibeťanů za svá práva a snahu o zachování své kulturní identity. Česká tradice se datuje od roku 1996, kdy se k akci připojila první čtyři města — Litoměřice, Horní Planá, Praha 3 a Hradec Králové.

„Pro nás je vyvěšení vlajky už jistá tradice, je to především o vyjádření podpory demokracii ve světě,“ řekl Deníku Referendum litoměřický místostarosta Jaroslav Tvrdík. „Vzhledem k tomu, že nám velvyslanectví Čínské republiky každý rok píše protestní nótu, je vidět, že to nějaký, byť symbolický, dopad má,“ dodává Tvrdík.

Letos z 550 oslovených měst, městských částí, obcí a krajů přislíbilo přidat se k vyvěšení vlajky celkem 364 z nich, tedy o jedno více než v loňském roce. Přesto se najde dost těch, kteří se k symbolické solidaritě nepřidaly.

Vlajky například jako instituce nevyvěsily ani Poslanecká sněmovna a Senát. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Vlčka to nesouvisí s odporem vůči Tibetu. „Vyvěšení jakékoliv jiné vlajky než České republiky, Evropské unie nebo státu, jehož představitel je na jednání v objektu Poslanecké sněmovny, by totiž mohlo vyjadřovat vůli Poslanecké sněmovny jako celku,“ zdůvodnil Vlček.

Kampaň na podporu Tibetu pořádá také Amnesty International. V Brně a v Praze před čínskou ambasádou začne večer akce Den Tibetu — nechme strach za sebou! Součástí kampaně bude promítání filmu Nechat strach za sebou tibetského dokumentaristy Dhondupa Wangchena, odsouzeného za „podvratnou činnost" na šest let a následná podpisová akce na jeho podporu.

Další informace:

Tibinfo.cz Seznam měst, městských částí, magistrátů, obcí a krajů z celé České republiky, které se v letech 1996 - 2010 připojily k akci Vlajka pro Tibet

Ecn.cz Den Tibetu - Nechme strach za sebou