Japonské reaktory mají povinnost nejpozději po 13 měsících provozu projít odstávkou a kontrolou. Poté jejich opětné spuštění schvalují místní úřady. Vlivem zemětřesení byly odstaveny reaktory elektráren Fukušima I (následně zde proběhla známá havárie), Fukušima II, Tokai II a Onagawa. Kromě reaktorů elektrárny Hamaoka, která je v blízkosti zlomu hrozícího potenciálně brzkým silným zemětřesením a její reaktory v provozu byly odstaveny na žádost vlády, všechny ostatní byly postupně vypínány po dosažení doby pro povinou odstávku. Přibývaly tak odstavené reaktory. Pokud by nebylo povoleno jejich znovuspuštění, byly by začátkem příštího roku odstaveny všechny.
Je pochopitelné, že místní úřady přistupují k povolování jejich opětného spuštění velmi opatrně a teprve potom, až vláda definovala všechny požadované "stres testy" a opatření a ty byly i uskutečněny. A taková situace postupně alespoň pro některé reaktory nastává.
Naměření vysoké radiace (10 Sv/hodinu) v místě ventilačního systému, kde 12 března docházelo k ventilaci páry z prvního reaktoru není známkou nějakého zhoršení situace nebo nových úniků radiace. Ta aktivita v daném místě byla už dříve a daleko větší. V tomto místě jsou filtrační zařízení, která zachycují radioaktivitu při ventilaci a vysoká aktivita se dala předpokládat. To, že ji objevili až teď je dáno tím, že se odklidily trosky a byla možnost i potřeba v blízkosti daného místa pracovat. Spíše je to známkou toho, že práce na elektrárně, úklid a dekontaminace zdárně pokračují. Podrobný přehled současného stavu na elektrárně a postupu sanačních prací je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5819

Potěšilo mě, že naměření úniku vysoké radiace znamená zlepšení, nikoli zhoršení situace. Taková dialektická dobrá zpráva. Těch není nikdy dost. Jako naprostého laika by mě zajímalo jak se ví, že dřív tam byla daleko věší radiace, když podle sdělení článku jsou ty měřící přístroje kalibrovány maximálně na 10 Sv/hod. A když se tam před tím nikdo nedostal? Počítám, že to bude nějaký vysoce kvalifikovaný odborný odhad? Prosím zas o nějakou uklidňující odpověď. .

Víte pane Silný, vždy se snažím věcem porozumět, než se pustím do diskuze. Obzvláště, když jde o téma, které není mě nejbližší a vím, že reagují na někoho, o kom vím, že o daném oboru nějakou povědomost má. Tedy třeba, když zabrousím do oblasti kultury či náboženství. Už jsme zde diskutovali několikrát, takže víte, že o fyzice a technice mám docela dost velký přehled. V příspěvku do diskuze, na který reagujete, je odkaz, kde je podrobně vysvětleno vše, na co se ptáte a navíc je jasné, že situaci velice podrobně sleduji z originálních zdrojů a ne pouze z novinových článků. Vy jste se ani neobtěžoval se s předloženými informacemi seznámit a trochu nad nimi přemýšlet a učinil jste jen nesmyslnou sarkastickou poznámku. Vám totiž vůbec nejde o to přírodě a technice rozumět a se situací se co nejpodrobněji a ze všech stran seznámit a pochopit ji. Podle mě takový způsob jakékoliv diskuze o libovolném tématu není příliš plodný.
No ale teď k tomu vysvětlení, které jste si pochopitelně mohl v detailnější a zajimavější formě přečíst v odkazovaném článku. V daném případě nejde o únik radioaktivity (tedy to, že by se nějaká radioaktivita někam přemisťovala), ale o naměření velmi vysoké radioaktivity v daném místě. Jedná se radioaktivitu zachycenou ve ventilačním systému, kudy procházela pára při havarijní ventilaci prvního bloku. Ta sebou nesla i aerosloly, které obsahovaly i radioizotopy. Ty se zachytily ve ventilačním systému, aby se jich mimo elektrárnu dostalo co nejméně. A právě odtud se vzala radioaktivita v daném místě. To, že před těmi několika měsíci !! musela !! být o mnoho řádů vyšší je dáno čistě přírodními zákony. Každý radioizotop má svůj poločas rozpadu. Nyní je radioaktivita dominantně dána radioizotopy cesia (poločas rozpadu 2 roky a 30 let). I jejich aktivita už stihla značně poklesnout. Ví se zhruba, v jakém poměru se uvolnilo cesium a krátkodobé izotopy (například jódu), takže lze přibližně odhadnout, jaká aktivita mohla v daném místě být v té době, kdy se v tomto místě nahromadila a jejím dominantím zdrojem byly právě krátkodobé izotopy. A jak jsem už zmínil, musela být o mnoho řádů vyšší. Jde čistě o jednoduché a každému pochopitelné přírodní zákony a odpověď je tak přístupná každému. Jen je třeba se o přírodu zajímat a o poznání stát. Nejde zde o žádný vysoce kvalifikovaný odborný odhad.
Vůbec mě fascinuje jak může intelektuál nadřazovat neznalost a hloupost nad poznání a odborné znalosti, jak to činíte v titulku Vašeno příspěvku. Vy si opravdu myslíte, že něco vysvětlit lze bez bez hlubokého poznání a odborných znalostí? Opravdu si myslíte, že když ostentativně zavrhnete snahu alespoň trochu se seznámit s fyzikálními a technickými zákonitostmi a fakty, tak můžete rozumně uvažovat nad řešením problémů se získáváním energie?

jsou přírodní zákony, ale interpretace jevů je interpretace jevů a ta podléhá zákonům jiným. Přinejmenším od dob Thomase Kuhna je zřejmé, že vědecké poznání není hodnotově neutrální poznání věčné pravdy. Můj příspěvk byl reakcí na zjevný rozpor v interpretaci, kdy původní příspěvek uvádí naměřenou radioktivitu jako špatnou zprávu a Vaš příspěvek jako zprávu dobrou. Pokud píšete, že "se ví zhruba" nebo radioaktivata "musela!! být o mnoho řádu větší" (co je to mnoho řádů?), tak mi připadá, že to není moc vědecky přesné a že opravdu operujete s kvalifikovanými odhady, takže nevím, proč se tak rozčilujete a označujete mě za hlupáka. To mě u Vás opravdu překvapuje.
Jistě ti kdo projektovali elektrárny na Three Mile Island, v Černobylu i Fukušimě nebo jiné projekty, které způsobily průmyslové katastrofy také byli přesvědčeni, že se řídí přírodními zákony.
Vašemu svatému nadšení by asi neškodila trocha zdravé vědecké skepse a trochu méně nadřazenosti. S pozdravem opouštím diskusi.

Vážený pane Silný, možná by bylo dobré, kdybyste si přece jen přečetl alespoň ten můj článek, který vysvětluje současnou situaci na elektrárně Fukušima a průběžný postup prací na její stabilizaci. A srozumitelnou formou i fyzikální a technické pozadí jevů, které s tím souvisejí. Je tam i vysvětleno, jak vznikla zmíněná zpráva a že dezinterpretace, kterou převzal Petr Jedlička tam byla zavedena až novináři v honbě za senzacemi. Vznikla díky tomu, že se novináři snaží o vytvoření co nejsenzačnější zprávy a co nejlákavějšího titulku a neznají kontext a fyzikální ani technické pozadí. A stejně jako Vy se o ně ani příliš nezajímají. Spíše hledají pouze právě jen ty senzace. V původní informaci TEPCO žádná taková interpretace nebyla. Zpráva o naměření nejvyšší aktivity mimo reaktorové budovy byla jednou z mnoha každodenních zpráv o postupu prací a spolu s ostatními v kontextu jasně ukazovala úplně něco jiného než do ní nakonec vložili novináři. Ti si po dlouhé době vybrali k uveřejnění právě pouze tuto informaci (nejvyšší radioaktivita má potenciál pro správně bulvární zprávu a titulek) a po osekání a dodání dezinterpretace ji šířili. A i naši novináři se o fakta, která lehce mohli získat a ověřit si u odborníků, prostě nezajímali. Já jsem v článku pro Osla i zde pouze daný kontext vysvětlil, přidal fakta o tom, kde a jak bylo měření provedeno a co bylo zdrojem radioaktivity. Na rozdíl od Petra Jedličky jsem uvedl důvody pro svou interpretaci, že naměření nejvyšší radioaktivity mimo reaktorové budovy neznamená žádné zhoršování situace v elektrárně a nový únik radioaktivity a je jen známkou toho, že se pracovníci pohybují v stále dalších dříve nedostupných místech. Čtenář může na základě faktů posoudit, zda je má interpretace v pořádku. Že jsem k podobné interpretaci nedošel pouze já, je vidět i třeba z informace SUJB http://www.sujb.cz/?c_id=1112 . Petr Jedlička žádné důvody pro svoji interpretaci neuvádí.
Mám dotaz. Pokud se chcete něco dozvědět třeba o nějakém ekumenickém jednání. Co Vás asi přivede k lepšímu poznání a pochopení daného jednání. Pročtení záznamů jednání nebo přečtení zprávy Blesku či TV Nova? Je třeba dodat, že v některých typech zpráv se dost velká část nejen českého tisku od zmíněných příliš neliší.
Pokud se jedná o přesné hodnoty radioaktivity a její změně v čase, tak ta je dána složením radioizotopů. Ta je závislá na řadě faktorů (stáří paliva v reaktoru, efektivita uvolňování konkrétních izotopů a jejich zachycování na zmíněných filtrech). Abych se dal určit přesný poměr dávkového příkonu v době měření a v polovině března, tak by bylo potřeba mít přesnější informace o některých parametrech. Zatímco na počátku jsou dominantní jódy a další krátkodobé, nyní pak již zmíněná cesia. Ovšem hrubý odhad (i dané uvedené měření má omezenou přesnost) lze udělat na základě toho, jaké jsou poločasy rozpadu jednotlivých izotopů a jejich uvolněné množství v "typickém" podobném případě. Případně z toho, jak klesala radioaktivita v různých jiných místech elektrárny či dalších zasažených míst. Odtud plyne, že radioaktivita se snížila od prvních dnů po nehodě padesát až stokrát. Jestliže tedy byl 2. srpna naměřen v daném místě dávkový příkon větší než 10 Sv/hod tak v polovině března byl v tomto místě dávkový příkon blížící se či dokonce překračující hodnotu 1000 Sv/hod.

Třebaže si svou zprávu čtu znovu a znovu, nevidím, pane Wagnere, ani co nejsenzačnější titulek, ani nějaké strašení zhoršováním situace. Informace u úniku radiace není zmíněna ani v titulku, ani v perexu, ani v hlavní části zprávy. Je uvedena jen v doplňkovém posledním oddílu (a proto je také pojata tak obecně), což plně odráží její význam, jak ho líčí zpráva TEPCO.

Ona má dezinterpretace spočívá - rozumím-li správně - ve větě: ..."a v důsledku znamená", která naznačuje příčinný poměr mezi aktem měření a faktem, že radiace stále uniká. Tento důsledkový poměr jsem skutečně přejal ze sekundárního zdroje, a to japonských Timesů. Vy jste jej zpochybnil, což je dobře. I k tomu zde máme tento typ diskuzí, kde váš výklad nezanikne. To, že radiace stále uniká, je nicméně skutečnost. Pokud vím, jde v současnosti o intenzitu kolem miliardy becquerelů za hodinu.

A když už jsme u (des)interpretací, prosím o zdroje k těmto dvěma závěrům ve vašem textu:

I) "Je pochopitelně stále otevřenou otázkou, zda se i u druhé etapy stabilizace podaří splnit časový harmonogram a zda se již začátkem příštího roku budou vracet do zakázané zóny do dvaceti kilometrů od elektrárny její obyvatelé. Už teď však lze říci, že návrat je pro většinu z nich otázkou měsíců a ne let." (jde mi pochopitelně o druhou větu)

II) "Řada lidí, kteří přišli o své domovy během zemětřesení, je získá mnohem později, než se do svých vrátí evakuovaní z okolí Fukušimy I."

Dle mého (sociálně vědného) vzdělání a informací, co o tématu mám, nejde ani jeden z těchto bodů doložit v té míře spolehlivosti, jakou naznačuje. Poslední zprávy z japonské vlády potvrzují spíše opak. Vypadá to, jako byste se v této rovině svého textu – v rovině, na kterou nejste odborník – dopouštěl v druhém extrému toho, co vytýkáte českým novinářům ... ale rád se nechám přesvědčit odbornými podklady, na jejichž absenci v mém textu upozorňujete.

Dokud tak neučiníte, ponechám si názor, že každý člověk se občas dopoustí posunu ve výkladu, a přitom každý je citlivý na jejich výskyt v jistých (jiných) oblastech.

Odpověď na otázku, zda tím svým chybně-důsledkovým přemostěním v původní zprávě skutečně manipuluji s realitou, nechám i s přihlédnutím k vašemu výkladu na čtenářích.

Vážený pane Jedličko, omlouvá se, že jsem se asi špatně vyjádřil, takže jste moji kritiku novinářské práce vzal osobně. Dovolte mi se vyjádřit přesněji. Můj článek o dokončení první etapy stabilizace a naměření největší intenzity radiace mimo budovy na Oslovi vyšel čtrnáct dní před vyjitím Vašeho příspěvku. Kritika informování o naměření nejvyšší intenzity radiace, která je tam obsažena se týká referování v denících toho 2. srpna. Příklady jsou třeba zde: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-japonske-elektrarne-fukusima-zjistena-smrtelna-radiace/669861 , http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/fukusima-znovu-hrozi-v-jaderne-elektrarne-namerili-rekordni-radiaci.html a http://www.outsidermedia.cz/JE-Fukusima-Rekordni-radiace-1.aspx . Můžete se na ně a řadu dalších z toho dne podívat a posoudit do jaké míry je má kritika oprávněná. Ve Vašem článku je tato informace mimo titulek a není nijak bulvárně zdůrazněna a také jsem to netvrdil. Pouze jste převzal interpretaci, kterou do ní již jiní novináři vložili bez ověření kontextu. V původním příspěvku k Vašemu článku jsem pouze tento kontext doplnil a vysvětlil situaci. Pouze v reakci na pana Silného jsem doplnil i kontext vzniku těchto zpráv a interpretace vytvořené novináři. A zase tam není nic o Vašem článku. Takže znovu zdůrazňuji, že kritika titulku a bulvarizace se netýká Vás a Vašeho příspěvku. U Vás bych měl jen drobnou výtku, že bylo možné se podívat na zdroje, kde už byla situace dávno podrobně vysvětlena. Třeba právě ten odkaz na SÚJB, když už ne na primární zdroje.
A teď k Vašim dotazům a současným zprávám tykajícím se japonské vlády a jejího posledního prohlášení ohledně evakuační zóny okolo jaderné elektrárny Fukušima. Reálný obsah vládního prohlášení je zhruba tento. Upozorňuje v souvislosti s tím, že se připravuje v druhé etapě stabilizace odvolání zákazu vstupu do evakuační zóny, která je do vzdálenosti 20 km, že to neznamená automatický návrat do všech míst v této zóně. Návrat bude povolován podle konkrétní dozimetrické situace. Hlavně v oblasti blízko k elektrárně pak mohou být místa, kde je dozimetrická situace taková, že návrat nebude delší dobu možný a dekontaminace bude dlouhodobější záležitostí. Vláda chce projednat s místními úřady průběh dlouhodobějších opatření a rekonstrukce. Je pravděpodobné, že dlouhodoběji neobyvatelná místa vláda vykoupí a zaplatí náhradu, která poskytne obyvatelům možnost získat nové domovy. Znění zprávy si lze přečíst třeba zde:
http://www3.nhk.or.jp/daily/english/21_15.html
I zde lze dokumentovat, jak k této zprávě přistupují naše media. V dnešních zprávách ČT byla tato zpráva podána tak, že desítky let se nevrátí 80 000 evakuovaných do svých domovů. Což je však celkový počet všech evakuovaných. Jak jsem psal ve svých článcích, tak v evakuované zóně je řada oblastí, které mají dávkový příkon pod stanovenými limitami a dokonce lepší než v některých oblastech, které jsou mimo evakuovanou zónu. Jsou však tam i oblasti, kde je dozimetrická situace horší než povolené limity. Není to ani tak závislé na vzdálenosti, ale spíše na směru od elektrárny. Nejhorší je severozápadní směr. Protože v současné době je radiační zátěž dána izotopy cesia, jejichž poločas rozpadu je 2 roky a třicet let, její krátkodobý pokles je dominantně dán transportem a dekontaminací. Jsou tedy oblasti, kde bude ekonomicky rozumnější nemovitosti a pozemky vykoupit a obyvatelům zaplatit náhradu a umožnit koupit či postavit nový domov než je nechat čekat roky než se dekontaminace i těchto území dokončí. Také je možné využít tato území v tomto období jako zázemí pro likvidaci elektrárny Fukušima I. Ovšem toto není v rozporu s mým tvrzením, že „návrat je pro většinu z evakuovaných otázkou měsíců a ne let“. O tom svědčí i předběžné přehledy dozimetrické situace, které jsou k dispozici. Ale právě i současný krok japonské vlády je známkou stabilizace a pozitivního postupu při řešení situace. Situace v elektrárně umožňuje reálně uvažovat o dokončení druhé etapy stabilizace a o lednovém návratu evakuovaných do těch částí evakuované zóny, kde to dozimetrická situace dovolí. Umožňuje vládě s místními úřady říci: zde se můžete vrátit s největší pravděpodobností již v lednu, zde po dokončení definovaných opatření při dekontaminaci o nějaký měsíc později a tady od Vás domy a pozemky vykoupíme a poskytneme náhradu, protože byste museli čekat příliš dlouho. Myslím, že i to naznačuje skutečnost, že většina evakuovaných z Fukušimy se vrátí domů nebo bude mít náhradní domovy dříve než řada ostatních obyvatel, kteří ztratili své domovy při zemětřesení.
Ještě k té unikající radioaktivitě. Pokud byste si přečetl ty mé články o Fukušimě, tak byste věděl, že celou dobu radioaktivita uniká a i její zdroje. Jde částečně o páru z chlazení reaktorů a páru z bazénů (aerosoly s radioaktivními prvky v páře). V článku o tom, jak se chladí (teď už spíše chladila) Fukušima http://www.osel.cz/index.php?clanek=5681 jsem popsal jak probíhalo chlazení reaktorů a bazénů před dosažením cirkulovaného chlazení. Snížení úniků radioaktivity byl také hlavní důvod snahy o co nejrychlejší zavedení cirkulovaného chlazení bazénů přes tepelný výměník. To nyní nastalo. Tím se srazila jejich teplota ke čtyřiceti až třiceti stupňům, snížilo vypařování a zahájila dekontaminace vody v bazénech. Cirkulované chlazení s využitím dekontaminované vody už funguje u reaktorů. Teplota prvního z nich už je pod sto stupni. Úniky radioaktivity se tak podařilo srazit třeba od července během měsíce do srpna na jednu pětinu. A jde zhruba o deseti miliontinu stavu v březnu. V březnu byl pochopitelně pokles úniků radioaktivity dramatický a rychlý. Je to vidět i z průběhu dlouhodobého měření radioaktivity v různých místech okolo i uvnitř elektrárny, kdy je vidět pokles daný zhruba poločasy rozpadů izotopů a žádný růst. Další úniky jsou zanedbatelné vůči únikům v polovině března. Úplně by se mělo únikům radioaktivity zamezit právě v druhé etapě stabilizace, na jejímž konci se předpokládá postavení náhradní horní části budovy reaktoru, která bude zachycovat veškerou radioaktivitu u prvního reaktoru a jejich budování u třetího a čtvrtého reaktoru (u druhého budova nebyla poškozena vodíkovým výbuchem).
Havárie ve Fukušimě je jednou ze tří největších jaderných havárií. Pochopitelně jsou dopady na evakuované těžké, a úplná likvidace všech následků bude ještě trvat. Mělo by se však o situaci a postupu pří jejím řešení informovat seriozně. Snad jsem na Vaše dotazy uspokojivě odpověděl a ještě jednou se omlouvám, jestli jste si některé mé výtky novinářům vyložil osobně.

Pročetl jsem pečlivě všechny odkazované materiály uvedené jako zdroje pod článkem. Příspěvek z The Japan Times se věnuje pouze shromáždění protijaderných nevládních organizací. Naměření velmi vysokých hodnot radioaktivity mimo reaktorové budovy se věnuje pouze odkaz na Bloombergu. A tam je interpretace jiná než uváděná v článku a shodná s původní zprávou TEPCA v kontextu a tedy i tou, kterou jsem prezentoval ve svých příspěvcích do diskuze. Jak jsem vysvětloval, jde o pozůstatek ventilace reaktoru krátce po vypuknutí havárie. Cituji z Bloomberga:
„The latest high radiation readings are probably coming from materials released during early failed attempts to release pressure in containment vessels and vent hydrogen gas to prevent explosions that damaged reactor buildings, Matsumoto said.“
Je ale pravděpodobné, že v jiných článcích, které Petr Jedlička četl, a ne všechny pochopitelně mohl dát do odkazů, byla i desinterpretace vytvořená novináři, která se pak 2. srpna šířila i našimi novinami.
Dovolil bych si ještě pro zájemce odkázat na materiál, který se týká hlavního tématu článku. Jedná se o shrnující přehled vývoje pohledu japonské veřejnosti na jadernou energetiku, který byl dnes uveřejněn:
http://www.jaif.or.jp/english/news_images/pdf/ENGNEWS01_1314082453P.pdf
Ukazuje pochopitelný pokles podpory jaderné energetiky, který je ostatně dokladován i v článku Petra Jedličky. Takový vývoj se dal předpokládat a čekal jsem spíše ještě rychlejší růst odporu proti jádru. Na to pochopitelně reagují i politici a i to je důvodem, proč vláda a místní představitelé velice opatrně přistupují (spíše nepřistupují) ke znovuspuštění jaderných reaktorů po plánovaných revizních odstávkách. Zatím tedy, kromě jediného případu jaderné elektrárny Tomari zmíněného v článku, jsou všechny postupně odstavované reaktory ponechány vypnuté. Je třeba zdůraznit, že Tomari je dost specifický případ. Jeho třetí reaktor, o kterém je řeč, běžel už totiž několik měsíců. Těsně před zemětřesením se totiž dostal do fáze spouštění, kdy se testuje reaktor v provozu. Do měsíce pak podle standardního japonského postupu má přejít s „testovacího režimu“ do „komerčního provozu“. Vzhledem k událostem ve Fukušimě se však tento „testovací režim“ protáhl téměř na pět měsíců. Současné povolení „komerčního provozu“ je tak značně specifické a odlišné od situace ostatních reaktorů, které jsou skutečně vypnuté a odstavené. Lze tak těžko říci, zda je přechod reaktoru v Tomari s „testovacího“ do „komerčního“ provozu signálem, že se dá očekávat i reálné znovuspuštění některého z odstavených reaktorů.
Na jedné straně je postoj veřejnosti vůči jaderným elektrárnám popisovaný v článku, na druhé straně pak stále se zhoršující situace s produkcí elektřiny s přibývajícím počtem odstavených jaderných reaktorů. Ty jsou sice částečně nahrazovány intenzivnějším využíváním elektráren na ropu a plyn. To však vede k rychlému růstu nákladů na palivo při výrobě elektřiny a ceny její produkce. Japonsko má velmi omezené možnosti využití vodních elektráren a nemá možnost vyměňovat si elektřinu se zahraničím, což jsou hlavní pilíře při efektivním využívaní větrné energie v Německu či Dánsku. Zároveň téměř nemá uhlí a na rozdíl třeba právě od Německa musí veškerá fosilní paliva dovážet. Jako průmyslový velmoc se jen velmi těžko bez elektrické energie obejde a bude ji potřebovat i pro rekonstrukci po březnovém zemětřesení a cunami. Před Fukušimou plánované posilování jaderné energetiky mělo být cestou ke snížení závislosti na dovozu velkého objemu fosilních paliv a snížení produkce oxidu uhličitého. Je tak velkou otázkou jak realistické je odstoupení od jádra v této zemi, i když si je bude přát většina veřejnosti, a jaké dopady to případně bude mít.

Tak jsme se s Wagner dostoho, že je dobře, že se radioktivita zvyšuje až k tomu, že jaderná energetika je nevyhnutelné dobro, protože OZE jsou nepoužitelné. To mohl napsat v pár větách ne zase dokola opakovat rádoby vědecké mantry, jako lhal před Fukušimou o příkladné bezpečnosti japonských jaderných elektráren, i když falšování zpráv TEPCO bylo známou skutečností.
TEPCO je banda fachidiotů v lepším případě, lumpů a nabobů v horším, v nejhorším a nejpravděpodobnějším kombinace obého.
Ale pro dobro vlastní kapsy jsou mnozí lidé obhajovat kde co...

Díky, pane Wagnere, za reakci. Omlouvat se mi nemusíte. Zdrojový odkaz, z něhož jsem převzal onu příčinnou vazbu mezi naměřenou hodnotou a únikem radiace, skutečně pod textem chybí, mohou jej ale případně dohledat. V době psaní článku jsem na něj narazil dokonce ve více zdrojích, proto jsem jej výslovně neuváděl.

Stále mám po přečtení vašich analýz na Oslovi dojem, že důsledky havárie pro usedlíky, rýžová pole a skot (zprávy z konkrétního průběhu sanačních prací rozporovat nechci) vykládáte jako méně závažné, než ve skutečnosti jsou; je to však stále jen dojem a o tom se těžko debatuje.

Pokusím se své námitky v dohledné době zpracovat do věcných bodů s odkazy na podklady. Pod příslušným textem pak budu rád diskutovat dále.