Radiace z Fukušimy uniklo dvakrát více, než se původně tvrdilo
Petr JedličkaNová zjištění japonské agentury pro jadernou bezpečnost ukázala, že po havárii uniklo do vzduchu záření o intenzitě 770 tisíc terabequerelů. Původně se přitom mluvilo o 370 tisících. Vláda zároveň přiznala vlastní selhání a slíbila dohledovému orgánu větší nezávislost.
Radiace z reaktorů japonské elektrárny Fukušima 1, která se uvolnila po březnové havárii, měla ve skutečnosti alespoň dvakrát větší intenzitu, než uváděly dřívější oficiální odhady. Vyplývá to z nových zjištění japonské Agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA). V úterních zprávách se jim věnují zpravodajská média na celém světě.
Podle NISA uniklo do vzduchu záření o intenzitě 770 tisíc terabequerelů. To odpovídá přibližně 15 — 20 procentům údaje, který konzervativní odborníci spojují s havárií v Černobylu v roce 1986. Původní odhady z Fukušimy přitom hovořily o 370 tisíc terabequerelech.
Nové zjištění japonského regulačního úřadu převzala média spolu s výňatky ze zprávy, kterou o havárii vypracovala japonská vláda pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAEE). V tomto materiálu kabinet Naota Kana přiznává, že nebyl na havárii příslušného rozsahu připraven a že se zasadí o revizi zabezpečovacího systému i maximální zpřísnění bezpečnostních standardů.
Součástí revize má podle zprávy být i přísné oddělení NISA od japonského ministerstva průmyslu. Právě to totiž v minulých letech jadernou energetiku intenzivně propagovalo. Na propojení dozorového orgánu s jadernou lobby přitom dlouhodobě upozorňovali protijaderní aktivisté.
Vlna, únik, výbuchy
K havárii ve Fukušimě došlo 11. března, krátce po zemětřesení a následné vlně tsunami. Ta překonala nedostatečně vysokou zeď, komplex elektrárny zaplavila a vyřadila i generátory napájející systém nouzového chlazení. V důsledku toho se začaly palivové tyče v reaktorech zahřívat a tavit.
Radiace do ovzduší unikla zejména ve formě radioaktivní páry, kterou se rozhodl servisní tým upustit, aby předešel kritickému nárůstu tlaku. V komplexu všech tří reaktorů, které byly před havárií v provozu, došlo také k výbuchům vodíku.
U odstaveného reaktoru 4 se po několika dnech dále vzňala nádrž s vyhořelým palivem a u reaktoru 2 praskla jímka, v níž se zachycovala radioaktivní voda. Sami technici pak ještě upustili další radioaktivní vodu do moře.
V týdnech po havárii bylo z dvacetikilometrového okruhu kolem elektrárny evakuováno povinně na 80 tisíc lidí. Dalších 20 tisíc odešlo dobrovolně z přilehlých oblastí.
Dle starších odhadů japonské vlády by se první usedlíci mohli vrátit snad do několika let. Masmédia ovšem zaznamenala i dubnový výrok premiérova poradce Keničia Macumota, dle nějž bude okolí elektrárny neobyvatelné alespoň 20 let.
Budoucnost komplexu
Podle společnosti TEPCO, která elektrárnu provozuje, se teplota v reaktorech postupně snižuje. V elektrárně samotné je ovšem stále přítomna radiace v ohromné výši. V pátek byla kupříkladu v komplexu prvního reaktoru naměřena dávka v hodnotě 4000 milisievertů za hodinu. Podle Světové jaderné asociace - organizace sdružující provozovatele jaderných elektráren - se přitom již hranice 100 milisievertů ročně pokládá za úroveň, která může vyvolat rakovinu.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5729