Ačkoli se během soboty začalo zdát, že se podařilo vcelku stabilizovat situaci v prvním reaktoru jaderné elektrárny Fukušima 1, hrozbě havárie s rozsáhlým únikem radioaktivity do přírodního prostředí je nyní vystaven třetí reaktor tamější elektrárny. Nebezpečná situace přetrvává i v několika dalších japonských reaktorech.

Provozovatel jaderné elektrárny Fukušima 1 firma Tepco (Tokijská elektro-energetická společnost) označil dnes ráno situaci v elektrárně za kritickou. Chladicí systémy na třetím reaktoru selhaly v noci na dnešek, což by mohlo vést k vážné havárii. Rovněž situace druhého bloku zůstává vážná a možnost jeho tavení zůstává vysoká.

Hladina radioaktivity v okolí elektrárny podstatně převyšuje povolené limity. Radiace za jednu hodinu dosáhla úrovně 882 mikrosievertů, zatímco povolená hladina je 500 mikrosievertů. Mluvčí vlády, Jukio Edano navíc uvedl, že úroveň radiace krátce dosahovala až 1024 mikrosievertů.

Edano popsal snahu státních úřadů udržet reaktor pod kontrolou takto: „Děláme dvě věci současně, odvětráváme plyny a čerpáme do reaktoru vodu.“ Úřady rovněž rozhodly o rozšíření evakuačního pásma na dvacet kilometrů v okolí elektrárny, což se týká dalších 210 000 lidí. Japonská vláda se navíc chystá rozdávat lidem jodové tablety, které mají bránit organizmus před příjímáním radioaktivního jódu.

Reiko Takagiová z obce Iwaki ležící asi třicet kilometrů od elektrárny Guardianu řekla: „Každý chce odsud odjet, všichni máme strach, že se vítr obrátí a přinese radiaci sem. Cesty jsou ale všude hrozně zničené.“

Jan Beránek, vedoucí jaderné kampaně Greenpeace International, k situaci řekl: „V myšlenkách jsme s japonskými lidmi, kteří jsou už tak po zemětřesení a tsunami v otřesné situaci, kterou nyní navíc komplikuje okolnost, že jejich vláda nemůže vrhnout veškeré své síly do odstraňování následků pohrom, ale musí je vynakládat v boji s krizí způsobenou bytostnými a nevyhnutelnými riziky jaderné energetiky.“

Tepco už ohlásilo, že reaktor v prvním bloku elektrárny Fukušima 1 se částečně roztavil, což je poprvé, kdy k něčemu takovému v Japonsku došlo. Tepco potvrdilo, že se pokouší chladit reaktory, u nichž selhaly hlavní i záložní chladicí systémy, mořskou vodou, což je procedura, kterou jaderní experti citovaní Guardianem a CNN označili za „projev zoufalství“.

Zatímco první reaktor se včera podařilo zalít mořskou vodou a zdálo se, že je z nejhoršího venku, kritická situace nastala ve třetím reaktoru. Tepco v neděli ráno oznámilo, že už není schopno reaktor chladit a že musí upouštět do přírodního prostředí radioaktivní páru. Tepco rovněž ohlásilo, že takřka celé tři metry z palivových tyčí měřících 3,75 metru již nejsou ponořeny v chladicí kapalině.

Situaci v třetím reaktoru komplikuje skutečnost, že se nejedná o klasické palivo, nýbrž o směsné palivo, tzv. MOX, které obsahuje kromě obohaceného uranu vysoce radioaktivní a toxické plutonium. Palivové tyče mají vyšší teplotu, je tudíž obtížnější je chladit a také případné úniky radioaktivity do prostředí by byly intenzivnější a zdraví nebezpečnější.

Palivo MOX bylo v elektrárně od roku 1999, ale Tepco jej mohlo do reaktoru zavést až vloni poté, co si korporaci podařilo překonat odpor místního prefekta, který s užitím potenciálně nebezpečnějšího paliva nesouhlasil.

CNN informovala s odkazem na tiskového mluvčího vlády o tom, že právě třetí blok elektrárny ve Fukušimě může postihnout výbuch v nejbližších hodinách. Předpokládá se, že jádro reaktoru se už taví.

Mezitím navíc znovu nastávají komplikace na prvním reaktoru. Podle informací japonské vlády z dnešního poledne jsou zde palivové tyče zcela bez chladicího média. Ukazuje se, že Japonsko ani provozovatel jaderných elektráren Tepco nemají dost vybavení na řešení kritické situace ve více reaktorech současně. Pozornost se tak upírá k třetímu reaktoru, který je potenciálně nejnebezpečnější.

V nemocnici bylo prozatím hospitalizováno kvůli vystavení zdraví škodlivým dávkám radiace dvaadvacet lidí. Japonská agentura pro jadernou bezpečnost odhaduje, že nebezpečně ozářeno mohlo být prozatím na 160 lidí.

Radioaktivita unikla zřejmě z prvního bloku elektrárny, jemuž silný výbuch v sobotu utrhl střechu. Výbuch zřejmě nastal v důsledku prudké reakce vodíku unikajícího z reaktoru s kyslíkem ve vzduchu či v chladící vodě.

Není jasné, proč japonské úřady spěchaly s klasifikováním nehod stupněm čtyři na sedmistupňové škále, když zatím chybí dost informací o přesném průběhu nehod i jejich důsledcích. Kritičtí experti se shodují, že závažnost japonské havárie může být v závislosti na dalším vývoji ještě přehodnocena.

Greenpeace kritizují japonskou vládu za nedostatečnou otevřenost v informování o nehodě.

 „Není jasné, jaké množství radioaktivity už bylo uvolněno do přírodního prostředí, scházejí informace o přesném stavu chlazení jednotlivých reaktorů, a jestli jsou zabezpečeny nádrže s vyhořelým palivem, které obsahují velké množství radioaktivních látek a jsou umístěny mimo kontejnment; a jejich poškození by vedlo k uvolnění radioaktivních látek přímo do ovzduší," říká vedoucí jaderné kampaně v Greenpeace International Jan Beránek.

Jeho organizace požaduje po japonské vládě, aby tyto informace veřejnosti okamžitě sdělila.

Japonsko je silně závislé na jaderné energetice. Má celkem čtyřiapadesát reaktorů a zamýšlí zbudovat dalších osm. Jaderní experti se shodují, že právě kvůli hrozbě zemětřesení patří japonské jaderné elektrárny co do bezpečnosti k nejlepším na světě.

To však na druhou stranu vzhledem k tomu, že celkem na půltuctu elektráren selhalo chlazení a jsou posud ohroženy vážnou havárií, ukazuje technicky nepřekonatelnou křehkost celého odvětví.

Experti předpokládají pro další vývoj dva možné scénáře. V prvním příznivějším případě se podaří havárie uřídit, většinu radioaktivity pohltí kontejnmenty, tj. ochranné skořápky, jimiž jsou reaktory obaleny, a radioaktivní plyny budou upouštěny řízeně tak, aby se uvnitř udržel tlak na přijatelné hladině.

Při horším scénáři, který zatím bohužel nelze zdaleka vyloučit, by se děje v reaktorech zcela vymkly řízení, nastalo by vážné poškození kontejnmentu, ať už žárem nebo v důsledku výbuchu uvolňovaného vodíku a důsledkem by byl rozsáhlý únik radioaktivity co do objemu srovnatelný s Černobylem.

Šíření radioaktivity by však mělo v případě japonských elektráren jiné parametry, nejednalo by se o jaderný mrak putující ve vyšších patrech atmosféry do velkých vzdáleností, postiženo by bylo bližší okolí elektráren, o to však intenzivněji.

Je pravděpodobné, že bez ohledu na další vývoj, bude mít kritická situace v japonských jaderných elektrárnách dlouhodobý dopad na jaderný průmysl. Objevují se informace o tom, že japonský jaderný průmysl i úřady braly na lehkou váhu varování expertů před hrozbou havárie v případě zemětřesení. A nyní je tak možné, že Japonsko od jaderného programu upustí.

Důsledky krize japonských jaderných elektráren přinese i jinde. V Německu dnes demonstruje na šedesát tisíc lidí za okamžité ukončení německého jaderného programu a je jisté, že odpůrci jaderné energetiky, kteří dlouhodobě mají většinovou podporu mezi obyvatelstvem Evropské unie, Spojených států i Kanady, posílí i ve všech dalších zemích.

Organizace Greenpeace dnes vyzvala k postupnému odstavení všech jaderných reaktorů a k celosvětovému moratoriu na výstavbu nových. „Jaderné elektrárny jsou ze své podstaty špinavý a nebezpečný zdroj a vždy budou zranitelné kvůli potenciálně smrtící kombinaci lidské chyby, technického selhání a přírodní pohromy," uvedl Jan Beránek v tiskové zprávě pro mezinárodní média.