Čtyři protijaderné občanské iniciativy se obrátily otevřenými dopisy na předsedu české vlády Petra Nečase a na ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Oba totiž nedávno za Českou republiku vyjádřili svou podporu rozvoji jaderné energetiky v rámci tvorby společné evropské energetické politiky.

Ekologové oceňují, že si oba politici uvědomují hrozbu, kterou přináší měnící se klima, a nutnost zaměřit se na snižování emisí skleníkových plynů. Nečas i Schwarzenberg totiž uvedli ochranu klimatu mezi projadernými argumenty. To je ale podle ekologů omyl.

„Jaderné elektrárny lze řadit mezi energetické zdroje s téměř nulovými emisemi oxidu uhličitého jen zdánlivě. Pokud zahrneme celý palivový cyklus, není již bilance skleníkových plynů zanedbatelná,“ uvádí se v otevřeném dopisu, který podepsala za Jihočeské matky Monika Machová, za Callu Edvard Sequens, za Občanskou iniciativu pro ochranu životního prostředí (OIŽP) Pavel Vlček a za Hnutí DUHA Martin Sedlák.

Jaderná energetika nemůže podle signatářů otevřených dopisů změny klimatu vyřešit ani z praktických důvodů. Jak ukazuje model Mezinárodní energetické agentury z roku 2008, muselo by se na celém světě v následujících čtyřiceti letech postavit nejméně 1 300 velkých jaderných reaktorů (více než 30 každým rokem), aby se emise z energetiky snížily — o pouhých 6 procent.

„Ostatní řešení jsou přeci jen dostupnější a také výrazně bezpečnější,“ konstatují lapidárně autoři otevřených dopisů. Aktivisté připomínají také dosud nevyřešenou otázku, jak naložit s vysoce radioaktivním vyhořelým jaderným palivem, zátěží životního prostředí i při běžném provozu jaderných elektráren a riziky těžkých havárií.

Přitom je v současné době dostupná celá řada scénářů a modelů, které propočítaly, že lze do poloviny století dosáhnout čisté elektřiny bez nutnosti výstavby dalších atomových elektráren.

V České republice jde podle ekologů například o studii Chytrá energie. „Z ní vyplývá, že v budoucnosti můžeme mít dostatek energie, pokud využijeme obrovský potenciál úspor, zvýšení energetické efektivity a dostupné obnovitelné zdroje energie,“ připomínají zástupci ekologických sdružení.

„Pokud však v rámci společné evropské energetické politiky rozhodneme o stavbě nových reaktorů, bude to ve svém důsledku bohužel znamenat zakonzervování energetiky na úrovni minulého století a také posílení vlivu velkých elektrárenských společností,“ upozorňují Nečase a Schwarzenberga na celospolečenské souvislosti Jihočeské matky, Calla, OIŽP a DUHA.