V rámci zasedání Rady pro obecné záležitosti, tj. ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie, v pondělí zaujali ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg a Laurent Wauquiez, francouzský ministr pro evropské záležitosti „společnou pozici k energetice“.

Ministři vyzdvihli zásadní význam, který má pro Českou republiku a Francii realizace ambiciózní energetické strategie Evropské unie s cílem podpořit konkurenceschopnost evropského průmyslu, umožnit občanům Unie bezpečnější a jednodušší přístup k energii a přispět k boji proti skleníkovým plynům.

Obě strany podtrhly nutnost podpory nejvyšším standardům jaderné bezpečnosti jak v evropském, tak v mezinárodním měřítku.

Spolu se svým francouzským kolegou vyslovil Karel Schwarzenberg jménem České republiky názor, že jaderná energetika představuje zdroj energie, jenž je ekonomicky opodstatněný a který současně přispívá k cílům boje proti změně klimatu.

Vládní zmocněnec pro výstavbu dalších jaderných bloků v Temelíně Václav Bartuška nedávno předložil do připomínkového řízení harmonogram dalších prací, který by měla vláda projednat na své schůzi 9. února 2011.

K údajné „ekonomické opodstatněnosti“ Bartuška v tomto materiálu diplomaticky konstatuje, že každý ze známých uchazečů „může mít problémy postavit Temelín 3+4 na čas a za předem stanovenou cenu“. Třemi známými uchazeči jsou konsorcia vedená francouzskou společností Areva, americkým Westinghouse a ruským Rosatomem.

Přímočařejší až lapidární postoj zaujaly české ekologické organizace ve studii Chytrá energie. Jejich scénář dalšího rozvoje energetiky nepočítá s výstavbou nových reaktorů — právě kvůli nezájmu investorů. „Nepředpokládá totiž vládní podporu v podobě garantovaných cen elektřiny ani záruk za bankovní úvěry,“ vysvětlují autoři Chytré energie.

Obšírnou argumentaci ve stejném smyslu uvádí aktivista Jan Beránek. „Pohádky o levnější elektřině byly jedním z hlavních argumentů pro stavbu prvních dvou reaktorů v Temelíně během devadesátých let. Od roku 2000, kdy Temelín začal vyrábět elektřinu, ale cena proudu v domácnostech zdražila na dvojnásobek," uvedl Jan Beránek pro Deník Referendum.

Jaderné reaktory patří podle Beránka mezi investičně nejnáročnější zdroje energie. „Je pravidlem, že konečná cena je několikanásobně vyšší, než se uvádí na začátku: viz první dva bloky JE Temelín, které původně měly stát 20 miliard korun, a nakonec přišly na více než 100 miliard. U 52 reaktorů vybudovaných v USA překročila firma Westinghouse rozpočet v průměru o 420 %," doplňuje Beránek.

Podle Beránka například posledních deset reaktorů postavených v Indii stálo trojnásobek toho, co se plánovalo. „Cena elektřiny z nových reaktorů by tak byla výrazně vyšší než jsou dnešní ceny — což povede k dalšímu zdražení elektřiny se všemi důsledky pro domácnosti i ekonomiku,“ upozorňuje Jan Beránek pro Deník Referendum.

Investice do jaderné energetiky jsou navíc investice především do betonu, železa a elektroniky, ale rozhodně ne do lidí. „Jaderná energetika má ve srovnání s jinými typy elektráren nejvyšší tzv. produktivitu práce — to znamená, že na jednotku vyrobené energie potřebuje nejmenší počet zaměstnanců. Jinými slovy, pokud jde někomu o vytváření pracovních míst, pak se vyplatí stavět jakoukoliv jinou elektrárnu než jadernou,“ uzavírá Beránek.