Bezpečnostní rada státu potvrdila odklady výstavby další elektrárny v Temelíně

ČTK, Jiří Guth

Dodavatele dalších dvou jaderných bloků má vybírat vláda a až v roce 2013. Není proč spěchat, ty bloky totiž nejsou vůbec potřebné, říkají občanské iniciativy. Existuje čistší a levnější alternativa budoucnosti české energetiky.

Premiér Petr Nečas dnes po jednání Bezpečnostní rady státu potvrdil, že vítěz tendru na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Temelíně by měl být vybrán v roce 2013. Provozovatel Temelína, společnost ČEZ, původně plánoval uzavřít smlouvu s vítězem tendru na začátku roku 2012. Nečas na tiskové konferenci zároveň sdělil, že o harmonogramu výběrového řízení může rozhodovat jen stát, který má v dozorčí radě ČEZ rozhodující slovo.

„O tak zásadní věci nemohou rozhodovat orgány ve vedení jakékoli společnosti," řekl Nečas. Rozhodující slovo proto bude mít stát, který je vlastníkem zhruba 70 procent akcií společnosti ČEZ.

Uchazeči o zakázku na rozšíření Temelína dostanou zadávací dokumentaci k výběrovému řízení v příštím roce. V roce 2012 by měli podat nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi. Proces ale podle Nečase může také skončit tím, že nebude vybrán ani jeden z uchazečů. Do tendru se přihlásily americký Westinghouse, česko-ruské konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress a francouzská společnost Areva.   

Občanské iniciativy přivítaly odložení výběru dodavatele technologie pro nový Temelín a současně vyzývají vládu k diskuzi o samotné potřebnosti nové atomové elektrárny.

Podle zelených organizací nejsou další reaktory řešením pro energetickou politiku České republiky. Naopak zvýšení podílu jaderných elektráren by zvýšilo závislost na dovozu paliv. Další vážné problémy spočívají ve stále nevyřešeném problému vysoce radioaktivního vyhořelého paliva i posilování dominantního postavení ČEZ na trhu.

Ekologické organizace letos představily podrobný a propočtený plán zelených inovací v české ekonomice Chytrá energie. Například spotřeba energie v domech může zejména díky zateplování klesnout až o 58 procent. Kalkulace také potvrzují, že lze (a jak) zajistit dostatek energie bez rozšiřování uhelných dolů a nových atomových reaktorů. Propočty vycházejí z výsledků Pačesovy komise.

Jaderná energetika je také velkým ekonomickým rizikem. Cena dvou temelínských reaktorů, pro které už ČEZ předložil v létě dokumentaci k posouzení vlivu na životní prostředí, může vyjít až na 364 miliardy korun, celý tendr pěti jaderných reaktorů ČEZ na 900 miliard korun.

Daniela Magersteinová z Jihočeských matek upozornila: „Stavba jaderné elektrárny je z ekonomického hlediska pro všechny investory na světě rizikovým podnikem. Nejinak pro společnost ČEZ, i když ta se do poslední chvíle tvářila, že má na rozšíření JE Temelín dost vlastních finančních zdrojů. Nyní to vypadá, že si připravuje půdu pro to, aby jí byly poskytnuty státní záruky na tuto investici, což považujeme za nepřijatelné.“