Vládou zamýšlená dostavba Temelína má mít svého investora vybraného do roku 2013, zakázka dosahuje výše stamiliard korun. Spolupráci na jaderném průmyslu podepsala Česká republika rukou ministra průmyslu Kocourka (ODS) s USA. Experti jsou z toho rozpačití.
Česká republika bude s USA více spolupracovat v jaderné energetice. Vyplývá to z deklarace, kterou v pondělí ve Washingtonu podepsal ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek se svým americkým protějškem Garym Lockem. Spolupráce by podle „Společné deklarace o průmyslové a obchodní spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky“ měla mít komerční i vědeckou podobu.
Bude zahrnovat kromě jiného podporu subjektů z nukleárního průmyslu při hledání příležitostí k účasti na výstavbě jaderných elektráren, společný vývoj spolehlivých výrobních dodavatelských řetězců, které by podporovaly výstavbu nových jaderných elektráren a dodávky infrastruktur a služeb pro ně, podporu vědeckého výzkumu a vývoje pro bezpečnější, ekonomicky efektivnější a ekologičtější jaderná zařízení, důraz na komerční a technické přínosy různých návrhů při přípravě smluv na výstavbu jaderných elektráren a koordinaci mezinárodních aktivit při jednáních o rozvoji civilních reaktorů a o odpovědnosti za jaderné škody.
„S odpovědností za jaderné škody je ČR takříkajíc na štíru," připomíná energetický poradce Dalibor Stráský, „takže z toho by mohl vzejít konkrétní přínos. Ovšem formulace o pouhém podněcování diskuse je velmi nezávazná."
V České republice se chystá lukrativní výstavba dvou nových reaktorů v lokalitě jaderné elektrárny Temelín. O zakázku v hodnotě několika set miliard korun se uchází i firma Westinghouse, která má japonského vlastníka, ale sídlí a vyrábí ve Spojených státech. Do soutěže se kromě Westinghousu přihlásilo ještě česko-ruské konsorcium Škoda JS-Atomstrojexport a francouzská společnost Areva. O vítězi — dodavateli nového Temelína by podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Nečase mělo být rozhodnuto v roce 2013.
USA údajně v současnosti vidí jadernou energetiku jako jednu z cest, jak snížit svou závislost na fosilních palivech a dovozu ropy. Prezident Barack Obama v únoru 2010 podpořil výstavbu první nové jaderné elektrárny v USA po třiceti letech, připomíná ČTK.
Aktivista a energetik Jan Beránek z Greenpeace International upřesňuje, v čem ona podpora spočívala: „Byla to dotace 8,5 miliardy dolarů. Když totéž nabídl pro další projekt, investor z něj stejně vycouval, protože ani to mu nestačilo."
„Těšíme se na spolupráci s Českou republikou, která chystá konstrukci nových jaderných reaktorů. Doufáme, že průmysl v obou našich zemích může využít těchto nových příležitostí," vysvětlil americký ministr Gary Locke.
„Obama sice podpořil výstavbu jaderné elektrárny, ale ani po zvýhodnění podmínek se do ní nikdo moc nehrne," doplňuje Dalibor Stráský. „Nic, co by připomínalo skutečnou renesanci jádra, není vidět. Koneckonců právě od amerických konzultantských firem pocházejí odhady nákladů na nové jaderné elektrárny, které stoupají až k osmi tisícům dolarů za instalovaný kilowatt výkonu. Fotovoltaika je dneska ani ne za polovic," dodává Stráský.