Velcí energetici se shodli na potřebě jádra, malých se neptali
Jiří GuthVlivné osobnosti české energetiky ze státní i soukromé sféry besedovaly s finančními řediteli velkých korporací. Obsáhlou zprávu o tom přinesly Hospodářské noviny. Občanské iniciativy v debatě ani v článku zastoupeny nebyly.
Hospodářské noviny (HN) přinesly záznam ze setkání Klubu finančních ředitelů (CFO Club) na téma energetické politiky státu a vývoje cen elektřiny a plynu v letech 2011 a 2012. Hosty byli Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu, Josef Fiřt, předseda Energetického regulačního úřadu, Martin Herrmann, generální ředitel a předseda představenstva RWE Transgas, Martin Novák, ředitel divize finance a člen představenstva Skupiny ČEZ, a Jan Klas, poradce předsedy vlády ČR pro vnitřní bezpečnost státu.
Všichni řečníci se podle HN shodli na tom, že vláda musí pokračovat v podpoře jádra. Konkrétní argumenty pro to ovšem neuvedli, jen obecně deklarovali návaznost na Tošovského či Pačesovu koncepci. „Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu, zkráceně zvaná Pačesova, přitom zpracovala i zcela reálný scénář vývoje české energetiky bez dalších jaderných bloků," připomíná pro Deník Referendum Edvard Sequens, člen této komise.
Pořád dokola: jádro, nebo chytrá energie
„Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem a její aktualizace patří mezi mé klíčové priority. Návrh připravený ministrem Tošovským je kvalitní, vládní koalice se však dohodla na neprolomení limitů pro těžbu uhlí. Proto nyní musíme velmi pečlivě zkoumat varianty řešení především situace v oblasti teplárenství," citují HN úvodní slova ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka.
Edvard Sequens doporučuje důležitý podklad pro aktualizaci koncepce: „Občanské iniciativy ve spolupráci s výzkumným ústavem v německém Wuppertalu zpracovaly komplexní návrh dalšího vývoje energetiky, který zajistí zvýšení bezpečnosti, podpoří rozvoj technických inovací, obejde se bez prolomení limitů a nepředpokládá další výstavbu jaderných reaktorů, protože je nehospodárná a riskantní. Ta studie se jmenuje prostě Chytrá energie."
„Podstatná je otázka teplárenství, protože toto odvětví má udaný směr jen do roku 2014," na setkání zdůraznil podle HN Josef Fiřt s tím, že se teplárenství kromě nedostatku zdrojů potýká s problémem nejednotné daňové politiky, a pokračování tohoto odvětví bude nutné obhájit ekologicky, ekonomicky i z hlediska bezpečnosti.
Podle Jana Klase měly největší ránu české energetice zasadit až poslední čtyři roky. „Napravit devastující kroky z éry vládního působení Strany zelených nebude jednoduché," prohlásil tento poradce předsedy vlády ČR pro vnitřní bezpečnost státu. „Důrazněji však varuji před rizikem slabé soustavy neodolné vůči black-outu," zvedl ještě varovný prst Klas.
„To varování je na místě," souhlasí Edvard Sequens. „Česká rozvodná síť opravdu není připravená na moderní energetiku. Státem vlastněná společnost ČEPS jako by zaspala. Výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, takže jakákoliv vina zelených nepadá v úvahu," dodává.
Liberalizovaný trh? Vysoké ceny, malý výběr
„Český trh je jeden z nejliberálnějších vůbec. Velká konkurence je určitě lepší než jakákoliv forma regulace, protože nastavuje tu nejracionálnější cenu a nejférovější podmínky. V takovém prostředí jsou úspěšní jen ti nejlepší," citují HN Martina Nováka, ředitele divize finance Skupiny ČEZ.
Bronislav Bechník, analytik České agentury pro obnovitelné zdroje energie (OZE), připomíná rekordní zisky ČEZ v minulých letech a vysvětluje pro Deník Referendum: „Liberalizace a otevření trhu s elektřinou bylo v ČR ukončeno v roce 2005. V současné době cenu silové elektřiny v podstatě určuje trh v Německu. Do roku 2009 stoupla průměrná cena jedné kilowatthodiny elektřiny pro domácnosti zhruba o 1,32 Kč. Z toho bylo pět haléřů na podporu obnovitelných zdrojů a 0,84 Kč, tedy skoro dvě třetiny, je zvýšení ceny kvůli zrušení regulace, tedy v důsledku liberalizace a otevření trhu s elektřinou. Pro spotřebitele v Česku je teď hlavní dobrá zpráva, že ceny elektřiny z OZE v Německu, hlavně z fotovoltaiky, budou klesat."
Energetická skupina ČEZ sice oznámila, že výstavba nové elektrárny v Temelíně se pravděpodobně zpozdí, ale jádro považuje stále za zdroj číslo jedna. „Rádi bychom věnovali více času přípravě, vyjasnili všechny detaily a případná rizika, aby projekt zbytečně nestál více peněz a netrval déle než je nezbytně nutné," vysvětlil Martin Novák. Bohužel, zkušenost z průběhu výstavby několika málo jaderných projektů, které v současnosti probíhají, tento postup přímo vyžaduje, napsaly Hospodářské noviny.
Další informace:
Hospodářské noviny Aktualizace státní energetické koncepce je připravená
Hospodářské noviny Energetická politika státu a vývoj cen elektřiny a plynu v letech 2011 a 2012