Japonsko se i nadále snaží vypořádat s důsledky březnového zemětřesení a následné vlny tsunami. Kromě rozsáhlých ztrát na životech a majetku musí bojovat i s dlouhodobými ekonomickými důsledky a v neposlední řadě také s radiací z poškozené elektrárny Fukušima Dai-či, která doposud uniká.

Vláda Naota Kana tak v pondělí parlamentu předložila návrh mimořádného rozpočtového výdaje ve výši čtyř bilionů jenů (téměř 800 miliard korun), který bude určen na rekonstrukci poškozené infrastruktury.

Podle agenturních komentářů odložili vládní i opoziční zákonodárci své neshody a návrh přijali bez průtahů. V zájmu všech Japonců je nyní, aby rekonstrukční práce začaly co nejdříve, píše se v jednom z nich.

V první řadě se z peněz má zaplatit odstranění zbylých trosek a sutin. Následně bude částka užita k výstavbě přechodných domovů pro tisíce lidí, kteří 11. března přišli o střechu nad hlavou.

Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály a velká vlna tsunami způsobily smrt až 26 tisíc lidí. Velká část z nich je stále oficiálně nezvěstných. Naděje, že budou nalezeni živí, ale již prakticky neexistuje.

Okolo Fukušimy bude zeď

Vedle líčení přístupu k bezprostředním důsledkům katastrofy ale upozorňují komentátoři i na fakt, že ty nejobtížnější úkoly vládu premiéra Kana ještě čekají. Předně se musí zabývat ekonomickou situací země, jejíž už tak velké dluhy se katastrofou nadále zvýšily. Zároveň trvá i riziko většího úniku radiace z elektrárny ve Fukušimě.

Právě za řešení fukušimské jaderné krize sklidili Naoto Kan a jeho kabinet největší kritiku. Podle telefonického průzkumu agentury Asahi Šimbun si 55 procent Japonců myslí, že vláda měla po havárii jednat jinak. Pozitivně se o postupu úřadů vyjádřilo jen 27 procent dotazovaných.

Vlastník elektrárny společnost Tepco chce na práce v elektrárně najmout další dva tisíce lidí, aby snížila vystavení radiaci současné tisícovky zaměstnanců, kteří se od 11. března snaží stabilizovat šest jaderných reaktorů.

Korporace také zveřejnila plán na výstavbu mohutné zdi, která by měla elektrárnu ochránit před dalšími otřesy a případnými vlnami. Stěna by měla být asi pět set metrů dlouhá a dva metry vysoká. Celkem by měla odolat až desetimetrovým vlnám, vyvolaným zemětřesením o síle osm stupňů Richterovy škály, tedy menším, než elektrárnu zasáhly před necelými dvěma měsíci.

Mezi další opatření patří také instalace velkých ventilátorů do turbínové místnosti reaktoru jedna, ve které je stále radiace natolik vysoká, že zde nemohou lidé vůbec pracovat.

Svou nespokojenost vyjádřil kreativně i jeden japonský pouliční umělec. Neznámá osoba nainstalovala k malbě malíře Tara Okamota v tokijském metru, pojednávající o hrůze jaderných výbuchů v Nagasaki a Hirošimě, model jaderné elektrárny Fukušima. Čin měl upozornit na nebezpečí jaderné energetiky, policie ale již na černo instalovanou část díla odstranila.

Propad průmyslu

Kromě jaderné krize přetrvává v Japonsku také krize ekonomická. Podle nových statistik Japonské automobilové asociace klesl v dubnu domácí prodej aut japonských automobilek o více než polovinu.

Propad začal již v březnu, když prodej aut klesl o 37 procent. Současná situace je tak mnohem vážnější než při historicky největším propadu v roce 1974 (45 procent), který byl zapříčiněn ropnou krizí.

Podle analytiků Japonské automobilové asociace již některé poškozené továrny začaly znovu vyrábět nedostatkové součástky a výroba by měla získat stoupající tendenci. Ohledně prognóz prodeje na následující měsíce jsou ale mnohem opatrnější a strmější vzestup neočekávají.

Celkově se japonská průmyslová výroba od březnového zemětřesení propadla o víc než patnáct procent.

Další informace:

AFP Japan passes 4 trillion yen disaster relief budget

AFP Japan Plans Tsunami Wall

AFP Japan new vehicle sales fall by record 51% in April

AFP Japan police end nuclear art stunt