Fukušimskou elektrárnu v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 6,6 stupně Richterovy stupnice. Událost na padesát minut vyřadila z provozu veškeré chlazení a přerušila rovněž vhánění dusíku do prvního reaktoru.

Ještě větší obavy ovšem dnes vyvolal stav prvního reaktoru, v němž navzdory vhánění dusíku nestoupá tlak. To může znamenat buď to, že reaktorová nádoba netěsní, anebo to, což by bylo mnohem příznivější, avšak není příliš pravděpodobné, že dusík uniká už potrubím, jímž je do reaktoru přiváděn.

Pokud netěsní reaktorová nádoba, extrémně radioaktivní pára a plyny unikají do ovzduší zhruba ve stejném objemu, v němž do reaktoru vniká dusík, to jest zhruba třicet metrů krychlových za hodinu. Navíc by to znamenalo, že vhánění dusíku prakticky nijak nesnižuje hrozbu výbuchu vodíku, přinejmenším potud, pokud by nepokračovalo bez ustání.

Provozovatel elektrárny společnost Tepco prozatím nedokáže, nebo nechce vysvětlit, co se v reaktoru 1 přesně děje. Už poněkolikáté se pokoušela krajně varovné výsledky měření vysvětlit jako chybu přístrojů, což se ale tentokrát jeví jako velmi málo pravděpodobné vzhledem k tomu, o kolik na sobě nezávislých měření naznačujících krajně nepříznivý vývoj se jedná.

Výzkumník kjótské univerzity Hiroaki Kojde potvrdil možnost, že se zhruba v úrovni hladiny vody vytvořila skrumáž poškozeného paliva, v němž opakovaně vzniká neřízená štěpná reakce.

Havárie trvá už měsíc, obavy z nejhoršího se stupňují

Ačkoli Fukušima pozvolna mizí z médií, situace zde se vyvíjí spíše k horšímu. Reálných možností vývoje, které by mohly vést ke katastrofě, zůstává i po měsíci bohužel mnoho.

Zde je jejich základní výčet:

• Výbuch vodíku v reaktorové nádobě na jednom z reaktorů 1—3,
• dlouhodobější obnovení neřízené štěpné reakce, které by vedlo k nárůstu tlaku a selhání kontejnmentu,
• postupný nárůst tlaku, který nebude možno ztlumit vstřikováním vody, takže si vynutí odvětrání plynů. To se může stát v kterémkoli z reaktorů 1—3, ale neřízené štěpné reakce v reaktoru 1 zvyšují riziko,
• selhání jedné z tlakových nádob v důsledku stoupajících teplot a koroze.

Jakákoli z těchto událostí by způsobila, že hladina radiace kolem elektrárny vzroste natolik, že se podmínky pro práci na její záchraně stanou zcela neslučitelné s přítomností živých bytostí.

Japonská vláda ohlásila, že Fukušima už je nejspíše vážná jako Černobyl

Japonsko pravděpodobně v nejbližší době zvýší hodnotu závažnosti jaderné havárie ve Fukušimě ze stupně 5 na stupeň 7, kterým byla doposud hodnocena pouze černobylská katastrofa.

Příčinou je zpráva Japonské komise pro jadernou bezpečnost, která ve svém rozboru dosavadního průběhu havárie uvádí, že z elektrárny v jednu chvíli unikalo deset tisíc terabecquerelů radioaktivity za hodinu. Dosavadní hodnocení stupněm pět odpovídá nehodě v Three Mile Island ve Spojených státech.

Jednou z podmínek hodnocení nehody stupněm sedm je právě únik radioaktivních látek v množství nad deset tisíc terabecquerelů jódu-131. Jeden terabecquerel je bilion becquerelů. Ve Fukušimě se tak ve skutečnosti možná už nyní jednalo o několikanásobnou nehodu stupně sedm. Organizace Greenpeace takto havárii charakterizovala již před více než týdnem a japonské úřady jí nyní dávají za pravdu.

Haruki Madarme, předseda citované vládní komise, uvedl, že dle jeho odhadů únik v objemu nad deset tisíc terabecquerelů radioaktivních materiálů na hodinu trval po několik hodin. Komise rovněž tvrdí, že celkové úniky k dnešnímu datu klesly pod jeden terabecquerel na hodinu a jejich úhrnný objem je předmětem šetření.

Komise také propočítávala, jaké kumulativní zátěži byli vystaveni obyvatelé v okolí elektrárny. Dospěla k závěru, že limit 1 milisievert ročně byl překročen v oblastech až šedesát kilometrů severozápadně od elektrárny a až čtyřicet kilometrů ve směru na jihojihovýchod.

Do této oblasti spadají města Fukušima, Date, Soma, Minamisoma a Iwaki ve fukušimské prefektuře a město Hirono v prefektuře nesoucí jeho jméno. Ve dvacetikilometrové evakuační zóně jsou podle komise místa, kde je norma překročena až stonásobně a ve dvaceti- až třicetikilometrové zóně dobrovolné evakuace jsou místa, kde je norma překročena až padesátinásobně.

Na tiskové konferenci firmy Tepco její mluvčí uvedl, že kdyby stejné výpadky elektřiny jako ve Fukušimě nastaly v nejmodernějším typu jaderné elektrárny třetí generace, důsledky by byly totožné. K měsíčnímu výročí havárie se v Tokiu konala demonstrace za ukončení japonského jaderného programu svolaná občany čistě přes internet, které se účastnil rekordní počet pětadvaceti tisíc lidí.