Největší obavy ve Fukušimě nyní vzbuzuje vývoj v prvním reaktoru. Po čtvrtečních otřesech, nejvážnějších od ničivého zemětřesení 11. března, se zničehonic zvýšila jeho teplota. Sled událostí v reaktoru navíc není přesně analyzovatelný, poněvadž mnohá měřící zařízení jsou poškozena a jejich výsledky nejsou spolehlivé.

Diskutuje se o plánech na dlouhodobé zakonzervování elektrárny. Japonsko vyloučilo možnost zbudovat sarkofág po vzoru Černobylu, provozovatelé elektrárny prohlásili, že chtějí poškozené palivo z místa odvést dříve, nežli je zakonzervují. V tuto chvíli se ale hlavní pozornost soustředí na to, aby se podařilo zamezit dalším únikům radioaktivních materiálů z elektrárny.

Japonsko by dnes mělo dokončit vypouštění nízce radioaktivní vody do moře, k němuž se úřady odhodlaly, aby získaly prostor pro přečerpání vysoce radioaktivní vody z technických přízemí všech čtyř poškozených reaktorů. Přečerpání vody odsud je nutnou podmínkou, aby se mohlo znovu přistoupit k práci na obnovení standardního systému chlazení. Další, úřady posvěcená kontaminace moře vyvolala pochopitelnou hořkost na mnoha stranách.

Pokračuje sběr informací o šíření kontaminace a zpřesňují se obavy o zdraví obyvatel v širokém okolí elektrárny. Japonsko od základu promýšlí svou energetickou politiku.

Co se děje s prvním reaktorem?

Po čtvrtečním zemětřesení se výrazně zkomplikovala situace prvního reaktoru. Nové zprávy naznačují, že v něm místy lokálně nastává nekontrolovaná štěpná reakce. Svědčí o tom zvýšená intenzita neutronového záření i stopový výskyt izotopů s velmi krátkou dobou poločasu rozpadu. To by představovalo závažné zdravotní riziko pro záchranáře a komplikuje to možnost obnovit standardní chlazení reaktoru.

Jako vysvětlení se nabízí možnost, že silné otřesy země přeskupily už dříve vážně poškozené palivo, což vedlo ke zvýšení počtu lokálních výskytů nadkritického množství štěpného materiálu. To zvýšilo teplotu v jádru reaktoru i tlak a teplotu reaktorové nádoby, což si vynutilo odvětrání nebo nekontrolovaný únik radioaktivních plynů do kontejnmentu.

Druhou možností je, že přístroj zaznamenávající hladinu vody v reaktoru nefunguje obdobně jako celá řada jiných měřidel poškozených při zemětřesní, během tsunami nebo při výbuších, a poslední zemětřesení zvětšilo netěsnosti v reaktoru, takže z něj uniká více vody. To vedlo k poklesu hladiny v reaktoru, k obnažení větší části poškozených palivových tyčí a k následnému zvýšení teploty i tlaku v reaktoru.