Pohromy v Japonsku zanechaly tisíce obětí a bilionové škody
Petr JedličkaOd pátečního zemětřesení a následné tsunami identifikovala japonská policie tři tisíce obětí, skutečný počet je ale násobně vyšší. Odhad materiálních škod současně dosáhl částky, která by pokryla všechny výdaje České republiky na dva a půl roku.
K patnácti tisícům roste dle japonských médií počet obětí, které zanechalo páteční zemětřesení a následné vlny tsunami. Policie doposud uvádí přibližně tři tisíce mrtvých. Do jejích statistik se ale dostanou pouze ty oběti, jejichž těla byla spolehlivě identifikována.
Postupně opadající voda přitom odhaluje stále nové stovky až tisíce utonulých. Ve čtvrtek bylo dle oficiálních čísel pohřešováno 14 600 lidí, přičemž se počítá, že většina z nich zahynula.
Podle pondělní bilance materiálních škod z úřadu japonské vlády bylo též 46 tisíc budov poničeno. 5 700 se přímo zřítilo. Dále bylo poškozeno na 36 mostů a 582 silničních úseků, na 66 místech došlo k rozsáhlému sesuvu půdy.
Přes 500 tisíc lidí přišlo o dům či byt.
V důsledku katastrof a následných havárií nechala japonská vláda odstavit 11 z 50 jaderných reaktorů. Přibližně dva miliony domácností se tak ocitly bez proudu. V příslušné části císařství zkolabovala veškerá doprava včetně letištní, nefunguje řada služeb, ani veřejných institucí.
Z nejzasaženějších prefektur Mijagi, Fukušima a Iwate muselo nad to být okolo 380 tisíc osob evakuováno: 170 tisíc kvůli záplavám a 210 tisíc kvůli jadernému poplachu v elektrárně Fukušima 1.
Finanční analytikové Credit Suisse, na něž se odvolávají agenturní zdroje, odhadují celkové škody na 170 miliard dolarů (více než tři biliony korun). To je částka, která by pokryla veškeré výdaje státního rozpočtu České republiky na dva a půl roku.
Japonské pojišťovny prozatím stavují částku, jíž budou muset klientům vyplatit, na 35 miliard dolarů. Podstatná část zasaženého území je ale pořád nedostupná.
Premiér Naoto Kan označil současnou situaci za nejhorší krizi, jež zemi postihla od druhé světové války. Vyzval občany, aby drželi při sobě, byli co neopatrnější a vyčkali zpřesnění dalšího vývoje situace.
Hnula se i zemská osa
Zemětřesení nastalo v pátek v 6:46 středoevropského času. Stávalo se z padesáti různých otřesů, z nichž největší měly sílu 8,9 stupně Richterovy škály. V epicentru zemětřesení - cca 130 kilometrů východně od centrálního japonského ostrova Honšú - se následně vzedmula přílivová vlna, která zdevastovala přibližně čtyřkilometrový pás podél příslušné části pobřeží.
Podle údajů Americké geologické služby (USGS) se v důsledku otřesů posunula pevnina o 2,4 metru. Došlo též k vychýlení zemské osy, a to o 10 až 25 centimetrů.
V pondělí bylo přibližně 120 kilometrů od Tokia zaznamenáno další chvění, tentokrát o síle 6,2 stupně Richterovy stupnice.
Největší obavy ale teď vzbuzuje situace ve zmíněné elektrárně Fukušima, kde došlo v pondělí k několika dalším selháním.
Vlna tsunami zasáhla vedle Japonska i další tichomořské státy, žádné škody srovnatelného rozsahu však hlášeny nejsou. V USA zemřel při pozorování příboje jeden člověk. Jednu oběť hlásí též Indonésie.
Poslední zemětřesení podobné síly nastalo v Japonsku před 140 lety. Menší, ale v důsledku ničivější katastrofa postihla zemi v roce 1923. Kvůli neexistenci systémů včasného varování a starým stavebním technologiím tehdy zahynulo přes 140 tisíc lidí.
Další informace:
BBC News Japan earthquake — live coverage
The Guardian Japan tsunami and nuclear alert - live coverage