Fukušimskou jadernou elektrárnu postihla další exploze, obavy z havárie rostou
Jakub PatočkaV noci na dnešek se naplnily předpovědi blížícího se výbuchu v budově třetího reaktoru fukušimské elektrárny. Chlazení dnes ztratil reaktor číslo 2. Zprávy z místa jsou nejasné, rostou obavy z osudu nádrží s vyhořelým palivem.
Hrozba, o níž jsme včera referovali, se naplnila. Budovu třetího reaktoru fukušimské elektrárny postihla exploze, zřejmě z podobných důvodů, kvůli nimž už v sobotu výbuch utrhl střechu budovy prvního reaktoru. Japonská vláda oznámila, že už není s to chladit ani druhý reaktor fukušimské elektrárny. O přesném rozsahu poškození reaktorů a množství unikající radioaktivity zatím chybí přesné zprávy.
Zatímco úřady ohlásily, že reaktor nebyl výbuchem poškozen, BBC referovala o tom, že Spojené státy převelely svou sedmou flotilu poté, co letadlová loď Ronald Reagan v sloupci kouři a páry, který uniká z elektrárny, naměřila radioaktivitu. Japonské úřady ale v reakci uvedly, že se jedná o hodnoty, jimž je každý člověk vystaven měsíčně z přirozeného radiačního pozadí.
Podle pozorovatelů to jen ilustruje skutečnost, jak jsou informace přicházející z místa zatím velmi nepřehledné, a nelze z nich přesně určit, co vlastně se v elektrárně děje. Jisté je, že hladina chladící kapaliny se dnes po prvním a třetím reaktoru začala snižovat i v reaktoru druhém. Úřady uvedly, že dělají vše pro to, aby zamezily třetímu výbuchu.
Do nedělního odpoledne své domovy v okolí elektrárny opustilo na 170 000 lidí. Zatím neznámý počet lidí byl vystaven zdraví škodlivým dávkám, několik desítek lidí je kvůli ozáření v péči lékařů.
Objevily se zprávy, že potíže má i druhý blok elektrárny v Tokai, která je pouhých 125 km severně od Tokia. Hlavní pozornost se ale soustředí na čtyřicet let starou elektrárnu Fukušima, jejíž lehkovodní reaktory dodané americkou firmou General Electric jsou v kritickém stavu.
Potíže nastaly poté, co silné zemětřesení a následné tsunami odpojily hlavní i záložní chladicí systém. Konstrukční problém tohoto typu reaktorů spočívá v tom, že vyžadují chlazení i poté, kdy přestanou dodávat elektřinu do sítě. Samy ji tak pro své chlazení nevyrobí a záložní chladící zařízení zničilo tsunami.
Zoufalé snahy chladit reaktory mořskou vodou zatím podle všeho nepřinesly dostatečný efekt, palivové tyče nejsou ponořeny do chladicího média a v první i třetím reaktoru se již zřejmě částečně roztavily. Hrozba poškození kontejnmentu s vážným únikem radioaktivity do přírodního prostředí tak trvá.
Vážné obavy ovšem vyvolává i osud vyhořelého paliva, které se nalézá v nádržích v areálu elektrárny, avšak není chráněno kontejnmentem. Vyhořelé palivo obsahuje vysokou koncentraci radioaktivity a v několikanásobně vyšším množství, než jaké se nalézá v jádru reaktoru. Nádrže může zachvátit požár a nacházejí se v mnohem zranitelnějších budovách.
Problém popisuje detailně na serveru common dreams expert Robert Alvarez. Nádrže s vyhořelým palivem mají zpravidla obdélníkový tvar, jsou zhruba dvanáct metrů hluboké, z jeden a půl metru silného armovaného betonu a vyložené nerezovou ocelí. Ve fukušimské jaderné elektrárně jsou nádrže na vyhořelé palivo vysoko nad úrovní země, zhruba ve výši vrcholku reaktoru.
Výbuch vodíku mohl utrhnout střechu budovy nad nádržemi s vyhořelým palivem. Nádrže vyžadují soustavnou cirkulaci vody, poněvadž jinak by si neporadily se zbytkovým teplem a voda v nich by mohla vyvřít. Pokud by hladina vody v nádržích klesla pod dva metry, radiace v bezprostředním okolí elektrárny by dosáhla smrtelné úrovně.
V případě úplného odpaření vody by hrozil požár s potenciálně nedozírnými důsledky. Nádrže s vyhořelým palivem zpravidla obsahují pětkrát až desetkrát více radioaktivního materiálu než reaktor.
Podle experta Roberta Alvareze, který byl mimo jiné v devadesátých letech v USA náměstkem ředitele Národního úřadu pro životní prostředí a bezpečnost, je největší hrozbou izotop cesia-137. V nádržích s vyhořelým palivem je obsaženo desetkrát až dvacetkrát vyšší množství tohoto izotopu, než jaké uniklo z Černobylu.
Cesium-137 má poločas rozpadu třicet let a snadno proniká do potravního řetězce. Robert Alvarez v roce 2003 se svými kolegy z Ústavu politických studií publikoval zprávu, podle níž by požár nádrže s vyhořelým palivem mohl v USA způsobit, že se neobyvatelnou stane oblast o větší rozloze, než jaká zůstala neobyvatelnou v Černobylu.
Agentura Reuters publikovala zprávu pod názvem Strach se zmocňuje i jaderných věrných popisující obavy evakuovaných zaměstnanců jaderné elektrárny a jejich příbuzných a přátel. Elektrárna byla páteří ekonomiky chudého regionu a mezi místními se starala o svou sebepropagaci způsobem, jaký známe i z českých zemí.
Zpráva končí citací třiasedmdesátiletého truhláře Masao Takahašiho: „Bez elektrárny by tady u nás chcípl pes.“ Ale při pohledu na zdravotníky v žlutých mundúrech odvádějících tucty lidí do zdravotnického střediska k měření a podání jódových tabletek, znejistěl: „Pořád nám vykládali, že jaderná elektrárna je stoprocentně bezpečná, i kdyby měl přijít bůhvíjaký tajfun nebo tsunami. Ale teď mám strach z ozáření.“
Další informace:
CommonDreams.org Meltdowns Grow More Likely at the Fukushima Reactors
Reuters Fear finally takes hold among Japan's nuclear faithful
The executive is not involved in managing the response to the reactors' difficulties but has many contacts in Japan. "They're in total disarray, they don't know what to do."
Neštěstí druhých budiž pochváleno!
9 stupňů Richterovy stupnice.
10 metrů vysoká cunami.
19 set mrtvých.
1 jaderná elektrárna.
11 zraněných.
111 ozářených.
Jádro není bezpečné!
Zelené hyeny se smějí.
Havárie jaderné elektrárny na Šťastném ostrově je důsledkem nebývale velkého zemětřesení. Po otřesech devátého stupně následovala obří cunami, stále doznívají následné otřesy, do stavu Fukušimy významně zasáhl přinejmenším otřes šestého stupně.
Stav elektrárny se zhoršuje, záchranné práce krizi nezvládají, hrozí že bude nejen zničena celá elektrárna, ale že i opravdu nebezpečné materiály uniknou do jejího okolí. Přesto, i kdyby do elektrárny vtrhlo komando Greenpeace a obratně rozmístěnými náložemi rozmetalo do okolí všechno jaderné palivo, jak velký podíl by následky fukušimské havárie měly na celkových následcích zemětřesení?
Kdyby Japonci nestavěli jaderné elketrárny, předešli by tím mnohým současným problémům a škodám. Mnohem větším škodám, a hlavně ztrátám na životech, by ovšem předešli, kdyby nestavěli města na pobřeží. Nebo kdyby vůbec nežili v Japonsku.