V době, kdy propukla aféra kolem „rasistického“ kocoura Mikeše, jsem napsal článek „Češi smrdí“... Teď jsem si téměř jistý, že prakticky všichni z vás měli nějakou divnou chemickou reakci při přečtení posledních dvou slov předchozí věty. Ti pozornější si všimli, že jsou tam uvozovky. To znamená, že netvrdím, že Češi smrdí. Ten článek, na jehož základě mi volali i z rádia a dalších médií a byl jsem propírán v různých dlouhosáhlých blozích, nepojednával o tom, zda Češi smrdí (i když musím přiznat, že ve srovnání s dodržováním osobní hygieny na Západě jsou Češi národem, který na to prostě tolik nedbá), ale chtěl jsem dát Čechům pocítit, jak se cítí celý jeden národ, jenž je jiným zesměšňován, resp. pejorativně označován. Protože skoro všichni, včetně různých romských hnutí a nevládních organizací, se shodli, že to, že se ve známé české knize objeví informace o tom, jak Cigáni unášejí děti, problém není.

Protože nejsem Rom, považuji to nejen za vtipné, ale i za jisté svědectví, že kdysi se asi takové případy objevovaly. Kdybych byl mladý, bílý Čech a zaslechl tuto větu, podivil bych se, že „cigáni“ ještě k tomu všemu unášejí děti. Takže nejsou jen hluční a nepořádní, mají hodně dětí a pobírají sociální dávky...

A kdybych byl malý Rom, divil bych se taky, neboť bych už dávno věděl, že gádžové o nás tvrdí, že krademe, jsme hluční a rádi bereme sociální dávky. A neradi pracujeme. Ale že i unášíme děti?

Jako homosexuálovi mi je nepříjemné, když někdo v afektu použije v negativním smyslu slovo buzerant. A to se děje absolutně každý den, včetně lidí na úrovni, kteří toto slovo otevřeně a nahlas rádi používají pro někoho, koho chtějí potopit, zničit, poplivat. Sám si pokládám otázku, co jsme udělali špatného, že jsme si vysloužili označení někoho, koho chce někdo ponížit nebo rovnou zmlátit... A proč vůbec slovo označující „mě" pochází ze slovesa buzerovat, což ve skutečnosti znamená někoho otravovat nebo prudit. To ale nic neznamená pro lidi, kteří buzeranty nejsou. A mnozí z nás, abychom svou pozici upevnili, papouškujeme to, co tvrdí ostatní, jednoduše řečeno, kolaborujeme. A to samé se dalo pozorovat i u těch „neprotestujících" romských organizacích, které nechaly kauzu kocour Mikeš umírat.

Všichni jsou házeni do jednoho pytle, ale ne všichni jsou stejní. Záměrem článku s názvem „Češí smrdí" bylo pouze přinést dosud málo známou informaci o tom, že v Brazílii všech 190 milionů obyvatel alespoň jednou zaslechlo výraz „banho tcheco“ (= česká sprcha, přesněji, že se „myje počesku").

Nikdo neví, kde se ten výraz objevil, ale výraz „tcheco" (= Čech) se používá v kontextu s někým, kdo na hygienu dbá méně než ostatní.

Je to správné? Jak se cítíte?

Reakce většiny z vás bude, že si řeknete: „Ale já jsem čistej!" nebo „A co ti Brazilci ve favelách? Ti jsou čistí a voňaví?" Objeví se i takoví, kteří pak tvrdí, že to je přirozené a že všechny ty deodoranty, spreje, antiperspiranty a bůhví jaké další sajrajty jenom poškozují náš organismus. Někteří z vás si řeknou, že jim to připadá i sexy. A pak se najdou i ti, kteří s tím budou souhlasit a sami si vybaví pár případů, kdy museli přežít pižmo cizího člověka. Ale nic to nemění na tom, že se prostě do Brazílie dostal výraz „banho tcheco" a že to není pro většinu Čechů příjemné. Zda to je fér nebo ne, už je vedlejší.

A tehdy jsem ještě neotevřel další Pandořinu skříňku: výraz „tcheca" (= Češka) se dá přeložit i jako vagína, ale hovorově, až vulgárně. Proč? Nikdo neví. Stejně jako tady existuje třeba výraz španělský ptáček. V knihách od spisovatele Jorgea Amadoa se psalo, že nikdo nepoznal pravou ženu, dokud nezažil sex s Polkou. To musí být pro katolické Polsko velmi urážlivé a nepochopitelné, stejně jako Bulharsko nepochopilo, proč David Černý umístil na Entropu turecký záchod místo třeba pláží.

Teď se to zmatení kolem slova „tcheca“ milionkrát znásobilo, protože se minulou neděli odvysílala premiéra nové reality show „As Tchecas do Brasil“ (= Češky v Brazílii; odkaz na YouTube pod článkem). Jelikož mluvíme o obrovské zemi, mluvíme zároveň o několika desítkách milionů diváků sledujících dvě Češky vypadající jako go-go tanečnice nebo modelky, chcete-li, které cestují po Brazílii a poznávají tamější kulturu a zvyky. Tato reality show byla vytvořena jenom proto, aby se dal použít dvojsmysl v televizi a mohl tak ošálit brazilskou obdobu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Celou dobu totiž člověk nezjistí, který smysl výrazu „tchecas" mají aktéři zrovna na mysli.

To pak podporuje mínění Brazilců o Češkách jako příslušnicích nejstaršího řemesla. Dále vás určitě musí urážet, že když ve světě mezi gayi řekne chlap, že je z České republiky, ostatní se ho hned zeptají, jestli také točí porno.

Takže většina Romů neunáší děti, většina si nerozdělává oheň v obývácích, ale bohužel tento mýtus (na základě možné skutečnosti) zůstal jako nálepka i pro ty, kteří s tím nemají nic společného. Stejně jako já nejsem potvrzením toho, že gayové jsou nutně vykroucené napodobeniny mužů, které sexuálně obtěžují heterosexuály.

Ten článek byl pokus a měl za cíl zjistit, zda jsou Češi schopni smířit se s tím, že tyto výrazy prostě existují a ti, kteří jsou takto označováni, s tím nic nenadělají, jak to někteří Češi chtějí po „Cigánech". Zbývá jen naučit se být více empatický a vcítit se do kůže toho Roma, kterého Češi házejí do pytle s těmi smraďochy, přestože tam nepatří.

Musím bohužel konstatovat, že Češi dostali za pět.

Češi mají jisté sklony odsuzovat odlišnosti, mimo jiné proto, že jim to bylo v minulosti vštěpováno nadvládou Vídně. Rakušané nechali na Češích nesmazatelnou stopu v podobě uniformity a korektnosti. Ten, kdo vybočuje z řady, je divný. Tím pádem je zde prostředí, kde se velmi daří netoleranci, protože jakákoli skupina narušující tento kodex je automaticky vylučována z kolektivu a považována za méněcennou. A jak to známe v případě Židů, homosexuálů nebo vězňů z Guantanama, na méněcenné se snáze plive a hází špína.

A právě v tom se skrývá nebezpečí šíření zobecňujících tvrzení podněcujících nenávist. České prostředí je pro tato tvrzení v současnosti velmi úrodné, což je paradox vzhledem k tomu, že Češi byli ve světě velmi známí svou tolerantností. Najednou se ČR stala zemí, kde mají zelenou kontroverzní názory Klause, Hájka, Jakla, Bátory, Bobošíkové, kde nejsou zakazovány pochody neonacistů...

YouTube: Češky v Brazílii