S těmi médii je to ještě horší. Titulek „Části Romů se nelíbí Kocour Mikeš. Lada prý byl rasista“ původně zněl "Romům se nelíbí se nelíbí Kocour Mikeš..."
Stejné to bylo s titulky i obsahy článků ve všech mainstreamových médiích. Nepomohl ani sám fakt, že Romea (a někteří jednotliví Romové, viz romea.cz), vydala prohlášení, musela jej ještě rozeslat jednotlivým redakrotům a přemlouvat je, ať nepaušalizují, protože nejde o Romy jako celek, ale o několik málo Romů, kteří hovoří o Ladovi jako o rasistovi. Byla to perná práce na celé odpoledne, než se podařilo automatické paušalizování médií posunout alespoň částečné směrem k objektivitě.

Začala jsem to sledovat se zpožděním. Osobně mne nejvíce na celé "kauze" zasáhla ta úpěnlivá (nevyslyšená) snaha Romů vysvětlit, že nic nemají proti Mikešovi. To ilustruje nejlépe současný stav věcí.

Napsala jste to přesně, Sašo.
Sám mám teď doma dost času a procházím i další, dětskou i dospělou literaturu a odkládám závadné knihy klasiků. Co kdyby si v nich taky někdo zalistoval a spustil druhý díl kampaně...
Nebo mne napadlo, že by veřejnoprávní televize mohla uspořádat vysvětlující besedu o Ladovi, Mikešovi a době, kdy vznikl. Vzor máme v majoru Zemanovi.
Přesto myslím, že dlouhodobě užitečnější je zprostředkovávat a třeba i objasňovat romskou literaturu a slovesnost neromům a neromskou Romům...

Já se pokusím napsat svůj pohled, můžete ho zkrizivoat. Problém podle mne je to, že romům sebrali fašisti a komunisti kočovný způsob života, který jim vyhovoval, a snažil se je natlačit do běžné společnosti. Nedá se říci, že by s nimi tehdy nebyly problémy, ale byly to jednotlivosti, dnes jde o velké sociální problémy. A ty věty v knížce jsou úplně něco jiného v situaci, kdy měli svou kulturu a nechtělo se po nich, ať se začlení, ale zároveň nepobírali sociální dávky a "vydělávali si svým uměním"... Dnes, když je jejich jediná šance začlenit se do běžné společnosti, musí opustit ten život, který je popsán v Mikešovi, a ta věta jim v tom nepomáhá. Ale zároveň je ta kniha součástí naší nějaké kulturní tradice, tak není fér proti ní bojovat, a ten boj je jako bych chtěl omezit automobilovou dopravu útokem na jedno auto...

Petře, z obecného hlediska lze souhlasit s tím, že se novodobá historie podepsala na současné situaci Romů, přidala bych ještě i posledních dvacet let tržního hospodářství, ty taky stály za to. Nicméně představa, že za první republiky to byla nějaká idylka, je romantická. Obce tehdy odmítaly udělit usedlým Romům domovské právo a zároveň na ně byl aplikován Zákon o potulných Cikánech z roku 1927. Romové na českém území kočovali totiž jen z části a ti, kteří zde žijí dnes, tedy Romové, kteří přišli na území dnešní ČR po druhé světové válce ze Slovenska, nekočovali vůbec. Nebudu dělat historické přednášky, ale je možné se podívat třeba sem: http://skola.romea.cz/cz/index.php?id=historie/11

Saša má pravdu, ale do velké míry se dá souhlasit i s vámi, co se týče onoho vytržení z tradice, která obsahovala i tradiční řemesla, například. Zákaz kočování a nahnání do paneláků se bezprostředně týkal skutečně jenom některých romů, ale i tak to byl silný signál směrem ke všem, co s nimi společnost zamýšlí. Tomu přecházelo vyvraždění českých Romů nacisty, které pochopitelně poznamenalo i romskou kulturu jako celek.
Život, který je popsán v Mikešovi, museli opustit už dávno (slovenští Romové ještě dříve než ti čeští), ale nic jim za to nabídnuto nebylo, kromě úplatků vlastního svědomí - tím mám na mysli štědré dávky a jinou finanční podporu, kterými je častoval komunistický režim, namísto snahy o hlubší integraci Romů do společnosti.