Haitská vláda v úterý oznámila, že odpovědným úřadům byl dán příkaz na vrácení cestovního pasu někdejšímu prezidentovi Jeanu-Bertrandovi Aristidovi. Podobně jako nedávno diktátor z let 1971—1986 Jean-Claude Duvalier „Baby Doc“ by se tak mohl v roce 2004 uprchnuvší státník konečně vrátit do země.

„Pas byl podle mých informací vydán v pondělí. Všechny formality již byly vyřízeny,“ řekl AFP jeden z představitelů vlády, který si přál zůstat v anonymitě.

Aristidův právník zatím nepotvrdil, že by cestovní doklad obdržel. Jak se tak ale stane, dá prý neprodleně prezidentovi, který v současnosti pobývá v Jihoafrické republice, vědět.

„Nic mě tu nedrží. Jsem připraven se vrátit dnes, zítra, kdykoliv mi to bude umožněno,“ odpověděl sám Aristide na dotaz francouzské agentury s tím, že po ničem jiném už dlouho tak netouží.

Zpráva o chystaném návratu významného prezidenta-reformátora přichází v době, kdy Haiti nejenom stále bojuje s epidemií cholery a důsledky ničivého zemětřesení, při kterém zahynulo na čtvrt milionu lidí, ale i v čase trvalé politické krize.

Několikasethlavý dav v minulých dnech opět demonstroval poblíž pobořeného prezidentského paláce požaduje rezignaci současné hlavy státu Reného Prevala. Tomu již vypršelo řádné funkční období, kvůli sporům ohledně výsledků prvního kola prezidentských voleb mu byl však poslanci mandát na hraně ústavnosti prodloužen až do výběru nástupce.

O novém haitském prezidentovi se přitom má rozhodovat až 20. března. Ústřední volební komise minulý čtvrtek alespoň definitivně stvrdila, že do druhého volebního kola postoupí spolu s Mirlande Manigatovou oblíbený zpěvák Michel Martelly. Kandidát vládnoucí strany Jude Celestin tak nakonec zůstane mimo, i když oficiálně získal víc hlasů.

Rozhodnutím komise bylo též de facto potvrzeno, že bylo s výsledky posledních voleb skutečně manipulováno.

Role Washingtonu?

Jean-Bertrand Aristide žije v exilu od roku 2004. Mezi mnohými Haiťany má dosud pověst spasitele národa, a zvěsti o jeho eventuální cestě zpět tak byly přivítány s nadšením.

Pro pozorovatele z druhé části světa je nicméně Aristidův osud zajímavý především vhledem do situace v regionu a přiblížením post-studenoválečné zahraniční politiky Spojených států.

Aristide — původním povoláním kněz — se v roce 1991 stal jako první demokraticky zvolený prezident země značně populárním i v USA. Ihned po nástupu do funkce začal s prováděním slíbených reforem, zejména s omezováním vlivu tradičně silné armády a velkých výrobních koncernů. Opíral se přitom o přímou podporu Haiťanů, kteří implementaci reforem nezřídka brali do vlastních rukou, v čemž jim prezident nebránil. Po jednom z incidentů v létě 1991 provedla armáda puč a Aristide si zachránil život jenom dík pomoci amerických diplomatů.

Junta pak ovládala zemi po další tři roky. Na Haiti bylo v té době uvaleno s podporou USA mezinárodní obchodní embargo a další sankce OSN. Jak prezident Bush starší, tak poté Bill Clinton si ale vymohli četné výjimky pro americké společnosti.

V zemi zároveň probíhaly rozsáhlé represe proti jakýmkoliv opozičním projevům. Ve světě prosluly zejména masakry eskader smrti vedených Emmanuelem Constantem, který byl v téže době placeným informátorem CIA.

Embargo nicméně zapůsobilo a v roce 1994 se Aristide na Haiti vrátil, tentokrát přímo s americkou vojenskou podporou. Haitská armáda byla následně rozpuštěna a prezident dosloužil zbytek funkčního období. Specialisté na dané historické období se však domnívají, že tehdejší Clintonova vláda podmínila Aristidovu podporu odstraněním veškerých obchodních bariér. Haitské zemědělství následně podlehlo dovozu dotované rýže, pšenice a dalších plodin z USA. Cla nebo kvóty nebyly zavedeny ani v letech 1996—2001, kdy již Aristide nevládl.

Jean-Bertrand Aristide byl prezidentem zvolen znovu v roce 2001. Stačil ještě obměnit justiční kádry, zdvojnásobit minimální mzdu a zavést vzdělávací reformy i vymoci velké kompenzace od Francie (které muselo Haiti v devatenáctém století platit za hospodářské škody vzniklé osvobozením otroků pracujících na francouzských plantážích). Už v roce 2004 však musel opět prchat před rozsáhlými nepokoji, které nastaly po smrti jednoho z vůdců místních gangů.

Role Washingtonu v těchto událostech zůstává dosud plně neobjasněna — s jistotou se pouze ví, že někteří z povstalých dostali (od někoho) z USA dodávky zbraní. Podle americké akademické levice i Aristida samotného však měli ozbrojenci plnou podporu Bílého domu, kterému vadila nedůslednost prezidentových privatizačních opatření.

Jak na Haiti, tak v amerických levicových kruzích má dnes Aristide pověst legendárního, často nekriticky přijímaného hrdiny. I podle názoru agenturních komentátorů to však může být právě jeho věhlas, co může rozvrácenou zemi opět sjednotit. To zřejmě očekávají i dnes si zoufající haitské úřady, které si na Aristida po sedmi letech vzpomněly, píše doslova jeden z nich.

Další informace:

AFP Haiti Issues New Passport to Ex-Leader Aristide

The Guardian Haiti's former president Jean-Bertrand Aristide vows to return

The Peoples Voice Grassroots Support for Aristide's Return

The Daily Herald Haiti opens door for return of ex-president Aristide