Zemětřesením poničené Haiti mohlo využít zatím jen polovinu peněz, jež byly slíbeny OSN zahraničními dárci. Dva měsíce po katastrofě bylo z oficiálně věnované částky 1,44 miliardy dolarů (více než 27 miliard korun) vydáno pouze devětačtyřicet procent. „Svět vždycky bude na vaší straně,“ ubezpečil nicméně včera haitskou vládu a občany generální tajemník OSN Pan Ki-mun, jenž přijel do země na jednodenní návštěvu.

Podle pracovníků Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se sice daří poskytovat pomoc stále efektivněji, před vrcholem obdobím dešťů, který se očekává koncem března, však pořád chybějí nouzové přístřešky a hygienická zařízení. Bez střechy nad hlavou se podle údajů haitské vlády po lednovém zemětřesení ocitlo 1,2 milionu Haiťanů. Provizorní stanová obydlí však obdrželo pouze šestapadesát procent z nich.

V dlouhodobějším výhledu budou na Haiti potřeba peníze na výstavbu škol, infrastruktury, silnic, přístavů a elektrické rozvodné sítě. „Oproti plánu máme trochu zpoždění, jednáme ale velmi rychle,“ řekl Pan Ki-mun. Slíbil také, že se na newyorské březnové konferenci o Haiti pokusí zajistit, aby peníze dárců na ostrov nadále proudily.

Potravinovými balíčky již humanitární pracovníci pomohli 4,3 milionům obyvatel ostrova a příděly vody rozdělili mezi 1,2 milionu Haiťanů. Proti infekčním nemocem jako například spalničkám, zarděnkám, záškrtu, tetanu či černému kašli bylo dle pracovníků OCHA naočkováno více než tři sta tisíc dětí a dospělých.

Lednové zemětřesení o síle sedmi stupňů Richterovy škály si vyžádalo 212 tisíc obětí na životech a téměř 300 tisíc zraněných. Následky katastrofy zhoršuje i fakt, že se Haiti řadí mezi země s nejvyšší mírou odlesnění. Kvůli nedostatku stromů není na ostrově možné těžit dřevo potřebné k výrobě přechodných přístřeší pro až půl milionu lidí, a materiál se tak bude muset s pomocí mezinárodního společenství dovážet.

Charitativní sbírky na pomoc Haiti po celém světě zdaleka nekončí. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) například vyzvala k darování ovocných stromů, které budou vysazeny na školních pozemcích. Za pět dolarů (sto korun) lze zakoupit mangovník či strom avokádo, v ceně jsou navíc zahrnuta i hnojiva.

Podle zjištění FAO stojí Haiťané v těchto dnech před dalším problémem: rodiny pečující o lidi bez domova utrácejí skrovné úspory a spotřebovávají zásoby potravin, aby nové přírůstky uživily. V mnoha případech se uchylují ke konzumaci semen, které uchovávaly na právě začínající dobu sadby, a pojídají či prodávají svá hospodářská zvířata. „Pokud si hostitelské rodiny nebudou moci koupit nebo jinak obstarat kvalitní semena, bude to pro ně pohroma,“ varuje Jean-Dominique Bodard z britské pomocné organizace CARE.

Pro nedostatek peněz si rolníci na výsadbu nebudou moci najmout pomocné síly, pomocníci si nevydělají a budou mít potíže uživit rodinu. Rostlin se navíc vyseje méně, než kolik by při dostatku pracovních sil mohlo, upozornil Bodard. Organizace FAO a CARE proto společně zahájily pracovní program, v rámci kterého si Haiťané mohou vydělat čištěním zavlažovacích kanálů ve městě Leogane.

Podobný plán, ale ve větším měřítku, funguje v rámci Rozvojového programu OSN: za šest hodin práce si tak vydělat 4,5 dolaru (necelých 90 korun), čehož v současnosti využívá sedm tisíc Haiťanů. Do letošního prosince by se počet pracovníků, kteří by odklízeli sutiny z ulic či se podíleli na obnově veřejných zařízení, měl rozrůst na čtyři sta tisíc, plánuje OSN.

„Mezinárodní odezva byla velmi štědrá, a to i od několika rozvojových zemí,“ informoval ředitel Úřadu pro předcházení krizím a obnovu při OSN Jordan Ryan. „Haiti ale podporu sponzorů nadále potřebuje, aby mohlo vybudovat silné demokratické instituce, zavést účinná havarijní opatření a snížit extrémní chudobu. Nastal čas obyvatele Haiti ještě více podpořit.“

Další informace:

Common Dreams UN Appeal for Haitian Quake Relief Only Half Funded

BBC News UN chief says world hasn't forgotten Haiti