Odhady počtu účastníků demonstrací jsou vždycky velká zábava, takže se přidám. U Rudolfina jsem jich živých napočítal 220 a před MŠMT jich nebylo méně. A kde se vzaly ty desítky policistů, když jich tam uniformovaných bylo do dvaceti..., to taky nevím. :-)

Dokud si naši mladí neuvědomí, že podobné akce mají smysl jenom tehdy, když jich přijde více než jenom desítky, přimlouval bych se raději za to, aby pouze zformulovali svůj nesouhlas do médií. Poněvadž výsledkem této akce je pouze zviditelňování exhibicionistů typu M. Stropnického a ne málo podstatný argument českých pravicových médií (de facto všechny), že kromě pár jedinců se zaváděním školného souhlasí mladá generace. Výsledek voleb a v něm jistá dominance "mladého hlasu" ve prospěch pravice mi napovídá, že mladí budou muset asi něco víc, než jenom klikat nesouhlas na facebooku. Nic proti prázdninovým happeningům, ale tuto akci mám spíše za kontraproduktivní. Ve vší úctě k dobrým úmyslům organizátorů...

Bylo to takové předprázdninové provětrání..., které, přijde mi, ničemu neublížilo a pár mladých lidí se díky němu mohlo seznámit.
Na velkou akci je třeba podpora univerzit a zapojení "velkých" či "starých" studentských organizací, které umějí organizovat studenty přímo na univerzitách a které už dnes často mají proti školnému propracované argumentace. To je dost odlišný způsob práce, než má Vzdělání není zboží v úmyslu dělat.
A pak je ještě ten pořád základní argument, že školné je sice téma důležité, ale v rámci debaty o budoucnosti VVŠ druhotné.
Jinak ale vřele souhlasím...

Většina mladých lidí chápe potřebnost školného, lze to dovodit z výsledku voleb i z nízké účasti studentů v popisované demonstraci.

Nesouhlasím s větou v článku - cituji:
"Plány ODS, TOP 09 a VV na zavedení školného by podle nich ztížily přístup ke studiu těm mladým lidem, kteří už teď hradí náklady na vysokou školu jen s velkými obtížemi."

Odložené školné splatné po dosažení nadprůměrného platu neohrozí NIJAK studium nadaných mladých lidí - to nikdo z pravice nechce a není dobré, když je to jakkoliv zkreslováno.

S podobnými nesmysly přijdou - logicky - pokaždé, když se mladí budou angažovat jenom na facebooku, příp. Mádl s Issovou... A až ta pohádka skončí jinak, než jak si dnes lidé jako paní Hyldebrantová malují, bude pozdě...

V článku chybí to nejpodstatnější z projevu St. Štecha, který řekl, že školné je průlom - bude-li zavedené, jeho výše bude určována trhem, bude tlačit vysoké školy k přizpůsobení se studentům, podnikům, tržnímu prostředí.
Odložené školné nic neřeší, jen přesouvá zodpovědnost do budoucna, kdy mladí budou splácet hypotéky, školné a spořit na důchod. Zadlužená generace se nebude bouřit a bude ráda za každou práci.

Souhlasím s panem Votrubou. Je to vidět i na příkladu zdravotnictví, kde byl třicetikorunový poplatek především průlomem do bezplatné péče (pro jistotu: nechci se hádat o bezplatnost, vím, co je zdravotní pojištění). Ve chvíli, kdy se takový průlom ustálí, začíná další kolo debaty a to o výši spoluúčasti. Podobné to bude určitě se školným: nejprve jsou to částky, které nejsou likvidační a snad i v méně majetných poměrech si lze představit jejich splácení, ale důvody pro jejich zvýšení se za dva, tři roky velmi snadno najdou a debata se povede v úplně jiném koridoru - tedy ne jestli ano nebo ne, ale jestli 80 nebo 50 ročně atp. Neexistuje větší konformizační nástroj, než je tento. Fakt, že tuto ohlávku si nechají studenti navléci dobrovolně je svým způsobem fascinující...

Také si myslím, že zásadní je to, že se jedná o důležitý zlom, který povede k dalšímu zvyšování školného. Příkladem je Velká Británie, kde kromě Skotska (kde se školné neplatí) studenti mají odložené školné zavedeno od roku 2004. Průměrný dluh absolventa vysoké školy v Británii
v roce 2006 byl £13 252, což znamenalo nárůst £612 oproti předchozímu roku.
V roce 2007 to bylo £17 500. Podle BBC studenti, kteří začali studium v roce 2009 budou na konci studia dlužit v průměru £23 000. To je dluh, který těměř odpovídá průměrnému hrubému ročnímu britskému platu. Po ukončení studia si absolvent má zařídit bydlení a začít šetřit na důchod. Doposud byla stanovena horní hranice poplatků. V létě 2010 ovšem vláda tlačí na jejich další zvýšení.

vždy platilo, že když se jednou něčemu otevřou dveře, už se sotva zavřou. Jakmile jednou chytneme tento průvan, už to sotva kdo vrátí zpět...

Každý, kdo tvrdí, že školné nezvýší sociální rozdíly mezi studenty, ten neví o životě vůbec nic. O školném by měli hovořit pouze ti, na které čeká a v žádném případě ti, co vystudovali mnohdy i tři VŠ pěkně za peníze státu.

Je dobře, že se studenti ozvali, i když jich nebylo mnoho. Není však pravda, že je to jen věc studentů, stejně tak není věcí jen důchodců, jaké budou mít důchody či vdov a vdovců, zda budou mít mít vdovské a vdovecké důchody, je to věcí celé společnosti. Jde o to, kdo ponese náklady krize a zjevným záměrem vznikající pravicové koalice je, aby to byly zaměstnanci a slabší sociální vrstvy mezi které studenti patří. Naopak je patrné, že záměrem je systém nastavit tak, aby to vyhovovalo podnikatelům a bankám. Dluhy se budou platit bankám, studenti se budou zadlužovat také bankám. Kdo tvrdí, že školné nebude fungovat jako ekonomická bariéra, ten lže. Studenti budou v mnohem větší míře závislí buď na rodičích nebo na bankách nebo na sponzorech. S dluhem 100.000,- se jim bude hůře hledat byt, zakládat rodina, atd. Navíc pokud nebudou navýšeny daně a nebude podporován ekonomický růst, což zatím Kalouskova vláda nemá v plánu - Kalousek už mluvil o vyrovnaném rozpočtu - lze čekat podobné ekonomické problémy jako měla Klausova vláda v druhé polovině 90. let, když se řídila dogmatem o vyrovnaném rozpočtu. Nejsem ekonom, ale nic dobrého nečekám.

Paní Hyldebrbrantová, to, co se pokouší zavádět současná vláda, je nečekaná revoluční novinka. Je to překivapivý stupeň sociálního inženýrství. Je to zráta kontaktu s tradicí. Od vzniku Karlovy univerzity r. 1348 je na ní studium trvale bezplatné. Panovnici, církev a obec věděli, že veřejnost potřebuje lékaře, právníky, učitele, kněze atd. a podporovala nadané mladé lidi, kteří se na tyto pro společnost potřebné služby připravovali.

Pozici studenta jako zákazníka už ukazují soukromé vysoké školy a je to katastrofa. Všichni pracovníci veřejných vysokých škol to vidí. Student dávající škole peníze je zákazník a jako se zákazníkem se s ním jedná, tedy nekladou se na něj žádné nároky, nevyžaduje se od něj žádná práce. Za jeho peníze s emu poskytuje služba. Výhodou, jíž si tito platící studenti pokrývají svými poplatky je možnost pět let nepracovat a na konci dostat odměnou za účast papír.

Představa, že absolventi vysokých škol mají vyšší platy a že z nich dodatečně zaplatí školné, je u Vás možná jen omyl a u politiků, které uctíváte, vědomá lež. Nejvyšší příjmy mají podnikatelé a zaměstnanci v bankovním sektoru bez ohledu na výši vzdělání. Bankovní úřednice se střední školou má výrazně vyšší plat, než univerzitní profesor. Požadovat peníze od absolventů za to, že odvedli práci a nabízejí své služby za průměrné platy, je zločinné.

Jediným motivem zavedení školného je třídní boj. Třídní instinkt velí současným držitelům moci poskytovat (shora popsané) výhody jen dětem ze své společenské vrstvy a vyloučit děti manuálně pracujících a chudých, kteří už teď se udrží na studiu jen za tu cenu, že jsou vedle denního studia zaměstnáni a po zavedení "odloženého" školného jim nebude stačit těch 12 - 15 tisíc, které budou (jako začínající vychovatelé, učitelé, pracovníci v poradenství, pracovníci muzeí, řadoví vědečtí pracovníci v ústavech AVČR, úředníci veřejné správy) dostávat, když se jim z toho ještě strhne splátka školného, budou další léta znevýhodněni. Budou muset pracovat na víc, než jeden úvazek, nebudou se moct věnovat svým rodinám. Nakonec to studenty z proletářských sociálních skupin od studia odežene.

Znovu jen dodávám:

Odložené školné splatné až po dosažení nadprůměrného platu neohrozí NIJAK studium nadaných mladých lidí - to nikdo z pravice nechce a není dobré, když je to jakkoliv zkreslováno.

Zmiňovaní učitelé, vychovatelé, a další, nedosahující většinou nadprůměrného platu, přece školné splácet nikdy nebudou - školné má být při současném záměru vlády splatné jen při dosažení nadprůměrného platu.

Ani trochu neberete jednoduché argumenty, že:
- odložené školné může být zátěží pro stát a benefitem pro banky?
- přímo placené školné komplikací pro studenty a jejich rodiče
- školné setře rozdíly mezi veřejnými a soukromými školami, i ve státních školách bude studovat zákazník, který si titul "zaplatil"
- v případě vzdělávání by snad měla být regulátorem přísnost zkoušek během studia, nikoli jeho finanční nákladnost
- pokud jde o nezaplacenou výhodou, kterou studovaní získávají, nestačí namísto odloženého školného nastavit dostatečně progresivně daně?
Atd viz výše.

Paní Hyldebrandová, obavám se, že jde o omyl. Vy říkáte: "Absolventi VŠ, kteří dosáhnou nadprůměrného přijmu, budou dodatečně platit školné." Současná vládní koalice říká: "Absolventi VŠ dosahuji nadprůměrného platu a proto budou dodatečně platit školné."

Cituji z článku:

http://domaci.ihned.cz/c1-44273280-budouci-vysokoskolaci-uz-maji-jistotu-zaplati-odlozene-skolne

Školné se nebude platit ihned při studiu, jak prosazovala TOP 09, ale až zpětně. A pouze v případě, že student bude v zaměstnání pobírat vyšší než průměrnou mzdu. Ta nyní činí 22 750 korun. "Pokud se tak nestane, půjde školné ze státní kasy," uvedl místopředseda ODS Petr Nečas.

Budiž, je-li to tak, pokud se to prosadí, je to cesta k dalšímu zadlužování v neprospěch státu ve prospěch bank. Největší růst zadlužení ČR nastal za M. Kalouska jako ministra financí v Topolánkově vládě. Teď se znovu stal ministrem financí. To je katastrofa.

Pokud žijete v Praze /a v dalších lokalitách, kde je drahé bydlení/ a platíte neregulovaný nájem /15000 a více/ nebo splácíte hypotéku, tak z průměrné mzdy rodinu jen těžko uživíte. Připočte-li se k tomu placení odloženého školného, bude řada lidí vstupovat do aktivního života za ještě nepříznivějších podmínek. Navíc odloženým školným vzniknou další administrativní nároky. Organizace celé legrace bude pěkně drahá a doplatí na to stát a lidé s průměrnými a lehce nadprůměrnými příjmy.

Nikdo nechce zatížit nadměrně ani stát, ani samotné studenty a občany.

Jen prostě studium (tak jako zdravotnictví atd.) není NIJAK zdarma, stojí stát velké prostředky a my občané tohoto státu je společně či jednotlivě zaplatit musíme (diskutujeme vlastně jen o spravedlivé formě placení).

Proto kompromisní řešení, kdy stát platí drtivou většinu nákladů ve školství a zdravotnictví a jen minimální část (výchovně-motivační) platí samotní spotřebitelé těchto veřejných služeb, mi přijde spravedlivé, samozřejmě se sociální citlivostí nebránící dostupnosti těchto služeb, o což se minulá i současná vláda snaží (odložené školné jen u nadprůměrně vydělávajících, strop pro poplatky ve zdravotnictví atd.).

Zdá se mi, že v těchto diskusních příspěvcích v Referendu opakovaně hájím středo-pravicové názory reltivně osaměle, i když výsledky voleb dopadly opačně a většina občanů ČR se tak jako já přiklání právě spíše k tomu středo-pravicovému zaměření.

Jinak náklady života v Praze a ve středních Čechách znám, i náklady vysokoškoláků (mladší syn studuje v Praze), přesto nevidím důvod, proč by se studenti po dosažení nadprůměrného platu nemohli v budoucnu se státem solidárně podílet na minimálním splácením nákladů jejich studia (do částky 5%).

Tak to pozor, paní Hyldebrandová, strany, které vytvářejí vládní koalici, volilo nepatrně pod půlku voličů a voleb se zúčastnilo 62% oprávněných volič. Takže pro tyto strany hlasovalo cca 31% oprávněných občanů ČR, takže, prosím, ne většina! A voliči VV hlasovali pro velmi rozdílný program blízký sociální demokracii.

Dnes již si na značnou část svých nákladů musí vysoké školy vydělat vědeckou prací svých pracovníků. Peníze na studenta od státu se stávají minulostí. Peníze ze školného budou navíc.

Spravedlivé je, aby tu část nákladů, která neplyne z vědy, platili všichni občané ze svých daní stejně jako u základních a středních škol, jejich činnost také "něco stojí" a zatím nikdo nenavrhuje, že by se za ně platilo. Pro společnost je prospěšné mít vzdělané občany a za to si platí. Studentům se studiem na různých stupních škol neposkytuje žádná výhoda. Zařazují se studiem tam, kde budou pro společnost prospěšní jako lékaři, učitelé, vědci, umělci atd.

Nedivte se, paní Hyldebrandová, že tu hájíte pravicové pozice sama. Jste s nimi opravdu osamělá. Zdejší čtenáři a diskutující nepatří k pasivní, pohodlné pravicové části obyvatelstva a jsou stoupenci udržení a rozvíjení sociálních reforem a ne pro jejich rušení protireformami, které chystá vláda.

Pěkný příklad vlivu školného na kvalitu výuky je asi Rašínova vysoká škola v Brně. Doporučuji paní Hyldenbrantové, aby pojala i toto: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=660476 do svých úvah.

Tak jak to tedy je? Má být školné dopumpováním chybějících prostředků do školství nebo je jeho cílem vychovávat a motivovat studenty, aby si vážili toho, že mohou studovat? Protože to první se zdá být nesmyslné vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně malou částku a náklady spojené s realizací i fakt, že za většinu studentů to minimálně na řadu let převezme stát, zatíží státní rozpočet možná více, než kdyby žádné školné nebylo. A působit výchovně motivačně na studenty z rodin s nízkými a průměrnými příjmy netřeba. Oni už teď moc dobře vědí, že to není jednoduché udržet se na studiích. Velmi často při studiu pracují. Pro děti z rodin z vysokými příjmy bude tento efekt zas naprosto nulový, neboť jim to ve většině případů rodiče prostě zaplatí.

K odloženému placení školného mohu říct zhruba toto: jako nedávný absolvent vysoké školy, který si s ženou právě nyní pořizuje dům a zakládá rodinu, si živě dokážu představit situaci, v níž k placení hypotéky, penz. připojištění a šetření přibývá "nízká" položka tzv. odložného.
Jak bych se s tím vypořádal, když už nyní vycházíme se společnými financemi dosti na hraně? Odpověď znám: namísto psaní pro DR, pro Tvar, namísto aktivní reflexe literatury bych musel přijmout - podobně jako řada mých někdejších spolužáků - místo na plný úvazek někde v těch dobře placených kruzích (PR agentury, komerční nakladatelství atd.). Což by bylo z hlediska konzervativní středopravé "většiny" ostatně to nejlepší řešení, pokud se nepletu :-D
A k motivaci, pro kterou zde paní Hyldebrandová tolik pléduje. Nic z toho, co jsem si ze školy odnesl, není přepočitatelné na peníze. Osvojil jsem si zkušenosti a dovednosti, které byly rozvíjeny nejen díky finanční sanaci ze strany jakési středopravé "většiny" obyvatelstva, naučil jsem se myslet i jinak než v řádu bankovek, k nimž jiní naopak vzhlíží k jako superpřevodníku a objektivnímu měřidlu. Kolik mám tedy své univerzitě zaplatit, aby to bylo jakože postačující? Proč právě pět procent z platu? Kdo to vypočítá? Podle jakých kritérií?

Souhlasíte či nesouhlasíte tedy s tím, že je spravedlivé, že když si student SŠ či VŠ (díky lenosti či naopak "vychytralosti") záměrně oddaluje konec studia (opakováním zkoušek, ročníků ŠŠ nebo VŠ, maturitou či státnicemi v pozdějších termínech apod.), že si tím on i rodiče prodlužují zajištění a příspěvky od státu oproti běžně studujícím studentům?

Je spravedlivé, když si student odkládající maturitu, státnice, opakuje ročníky školy atd, že rodiče o to déle pobírají přídavky na děti, slevu na dani a další někdy nemalé sociální výhody než běžně studující studenti?

Nevychováváme a nemotivujeme všemi podporami a studiem "zdarma" k tomu, aby studenti zneužívali dobroty ostatních na úkor těch poctivých? Budou studenti déle studovat, když by měli i za delší studium platit podstatně větší školné a rodiče i oni by automaticky ztratili sociální výhody při zanedbávání studia? (Sociální výhody samozřejmě ano, jsem pro - ale jen těm studentům , kteří opravdu studovat chtějí - nikoliv těm, kdo se na systému přiživují - není totiž těchto rodin v okolí málo.)

Za případné nepřesnosti se omlouvám, pracuji na SŠ (takže nemám přímé zkušenosti jako někteří vysokoškolští pedagogové zde), tato problematika však jistě velmi prolíná všemi stupněmi škol a navazuje na sebe.

Jsem pro nízké školné, podporuji současnou vládu, vnímám tato témata jinak než levice, která má ve výsledcích posledních nedávných demokratických voleb menší zastoupení občanů než pravice.

Vznikající pravicová vláda i paní Hyldebrantová nás chtějí vychovávat ke kapitalismu ať to stojí, co to stojí, dokonce i když na tom všichni, tedy rodiče, studenti i stát prodělají, vydělají na tom jedině banky. První, na čem se vznikající pravicová vláda ohledně školství shodla, bylo školné, teprvé poté se začalo jednat o dalších věcech. V posledním příspěvku prokazujete značnou neznalost problematiky -studenti už několik let platí vysokým školám pokud překročí o více než rok standardní dobu bakalářskéjho studia a o více než dva roky standardní dobu magisterského studia. Příspěvky dostávají maximálně do 26 let. Tedy je vidět, že vládu budete podporovat za každou cenu a pravděpodobně i v dalších absurdních asociálních krocích. Nicméně je potěšující, že ministr Dobeš in spe podle svých dnešních slov chce něco pro nastupující učitele udělat - uvidíme, zda mu to Kalousek nezatrhne. Všude se bude škrtat a šetřit, především v sociální oblasti a Kalousek bude rozdávat miliardy na ...

Studenti, pokud maturují v pozdějším termínu, či si odloží termín státnic, nic pokud vím nedoplácí, naopak pobírají navíc i s rodiči různé dávky a slevy na dani atd. (samozřejmě jen do 26-ti let). Studenti SŠ také žádné školné navíc za opakované ročníky nedoplácí, naopak pobírají navíc zdarma od státu dávky a slevy o rok či více déle. Na mnohých VŠ se stačí v září jen zapsat do ročníku a nároky na slevy a soc. dávky či hrazení zdrav.pojištění trvají celý následný kalendářní rok, i když se třeba student ve škole ani jednou neukáže. Atd. Tolik informací zase mám, pane Šimso, jak to opravdu v praxi chodí (i když opakovaní ročníků i někdy studenti platí, jak píšete, ale ne vždy i jiné prodloužené či fingované studium - viz mé příklady).

Karavana štěká, ale psi táhnou dál.

Paní Hyldebrantová, délka každého stupně sekundárního i terciálního studia je dána zákonem a každý, kdo standardy tohoto studia překračuje nebo nedodoržuje, je buď vyloučen (a to i v průběhu, např. pokud nesplní předepsané povinnosti alespoň v minimální dané míře - není zapsán do dalšího semestru), anebo si musí připlácet. A to se přece týká i středních škol. Můžete mi říci, kde se studuje SŠ třeba i léta navíc (a kolik?) bezplatně?
Na Masarykově univerzitě v Brně to již několik let není právě málo. Také proto kolem sebe vidím jen velmi málo studentů nad 26 let. Pokud nepočítám PSG studenty, kteří naopak jsou vystavováni již dnes neúměrnému finančnímu zatížení, vzhledem k práci, kterou zde většinou vykonávají (často učí minimálně 2-4 hod. týdně, jsou zatěžováni administrativní i pomocnou prací a přitom hlavní náplní by měla být vědecká práce). Je jim přiznáno směšné stipendium v úrovni životního minima. Pokud by měli platit školné, ztratíme v drtivé většině oborů celou generaci... Vážená paní, naopak vidím kolem sebe již dnes většinou studenty, kteří nemají zrovna příležitosti k hýření, často si přivydělávají a ke studiu mají mnohdy stálé zaměstnání - k naší nepotěše. Jen někteří si přivydělávají na cesty k moři, na hory, na nové lyže apod., stačí s nimi mluvit... A shodou okolností: studenti, kteří si celkem klidně prodlužují studium o několik let, přerušují a nevadí jim, že za každý semestr navíc se platí již dnes desítky tisíc, se rekrutují častěji z bohatších poměrů, takže tyto studenty školným neztratíme, naopak... Vážená paní, svět se dosud nikdy neproměnil podle ideologických představ a vizí politiků, zatím pokaždé z toho byl jenom reálný paskvil. Včera reálný socialismus, dnes reálný kapitalismus. Pozorujte realitu a přestaňte si představovat, co byste chtěla, bude to lepší pro všechny... Zdravím Vás!

Pane Vodičko, nevyvracím Vám Vaše připomínky, ale i mé postřehy výše uvedené jsou zcela pravdivé a reálné, jen se doplňujeme.

Vaše postřehy výše uvedené jsou zcela pravdivé a reálné potud, že ukazují stav Vaší mysli. To je asi tak všechno.

Pane Kopecký, my se tu obvykle shodneme, až na jeden případ nedávno, kolem Velké francouzské revoluce, ale teď Vás musím požádat, abyste názorovou rozepři s paní Hyldebrantovou řešil korektněji. KAŽDÝ příspěvek, její, můj i Váš svědčí také o duševním stavu. Nemůže to být jinak. Když to však napíšete o jednom příspěvku, je zřejmé, že je to z Vaší strany laické diagnóza. Já se dokážu a paní Hyldebrantovou přít, a to přít tak, že je nám z toho nedobře. Jsou to případy, kdy se do sporu dostane věrnost ideji a ohled na člověka. A tam vždy nakonec dojdu k tomu, že je ani jeden konkrétní člověk nikdy nesmí padnou za oběť ideji. Paní Hyldebrantová se hluboce mýlí, ale neodvážil bych se stav její mysli posuzovat jako pochybný. Ideový spor zahrnuje osobní respekt.

Byť jsem to jako diagnózu nemínil (tj. ne jako individuální), muselo to tak - tj. jako neomalenost - působit, a Vaši výtku tudíž akceptuji.
O tom, co je a co není ideový spor, snad raději někdy jindy. To je těžké téma. Hezké svátky -
JK

To, co píši výše, jsou konkrétní postřehy a argumenty, jak je vidím kolem sebe já i mnozí další lidé.

Pravicově založení lidé tyto postřehy navíc i pravdivě pojmenovávají a snaží se je řešit reformami bránícími zneužívání (původně dobře myšlených) výhod sociáního státu u některých, na které doplácejí pak poctiví občané - a peníze pak chybí skutečně potřebným (nemocným, bezmocným) - a to přece nechceme?

Pane Kopecký, pokud dochází argumenty, bývá nejjednodušší jiný názor urážet, s tím ale na mé straně nepočítejte - uvedla jsem jen konkrétní postřehy a na těch trvám (nevyvrátil jste je protiargumenty - protože takto to bohužel zatím opravdu chodí).

I když jsem tady momentálně názorově osamocena, přesto výsledky svobodných demokratických voleb dopadly příznivěji pro pravicově orientovanou část obyvatel, a debata má smysl nejen v utvrzování stejného názoru diskutérů, ale podle mne především v názorové konfrontaci levice i pravice v konkrétních aktuálních problémech - k hledání ideálních závěrů (jež jsou často ve středu mezi oběma krajními hroty).

Možná jste si, paní Hyldebrantová, vzpomněla, že pan Kopecký mou obhajobu Vaši osoby vyslyšel a omluvil se.

Při volební účasti 62% snadno dojdeme k tomu, že podpora dvou pravicových stran v součtu 42% odevzdaných hlasů činí cca 22% obyvatel. A v současnosti je na Britských listech publikován rozsáhlý, podrobný výzkum na reprezentativním vzorku obyvatel s využitím podkladů ze STEMu, který potvrzuje, že výrazná VĚTŠINA současných českých občanů nepokládá tento politický systém za lepší, než minulý.

Potýkáme se trvale s problémem, že systém voleb je vytvořen pro střední a vyšší vrstvy. Chudí a marginalizovaní lidé nejsou typickými voliči. Nesvedou svou nespokojenost a svou případnou představu o východiscích promítnout do výběru správného alternativního politického programu. Jejich intelektuální reprezentanti a obhájci nemají tolik hlasů. Mě se to jeví jako trochu podobné tomu, když za minulého režimu volby nestačili na jeho svržení. Musela přijít revoluce...

Ano, mluvím o posledním výsledku demokratických a svobodných voleb (v minulém režimu nebyly volby svobodné a demokratické). I nynější volební systém sice zpochybňovat můžeme, ale lepší systém, jak objektivněji zjistit názory lidí, asi zatím bohužel nemáme. Proto poslední výsledky voleb pokládám za směrodatné - jinak by nemělo smysl je asi realizovat. (A tam objektivně či statisticky mírně vyhrály středo-pravicové strany nad levicovými).

Jinak já osobně také patřím spíše k chudým a prostým vrstvám a přesto fandím pravici, podobně jako moje celá rodina, tak nevím...

Abychom se vrátili na začátek debaty. Paní Hyldebrantová tvrdila, že mladí chápou potřebnost školného. Není to pravda. Tři naše děti byli volit. jeden volil Piráty, dva volili Zelené. Nikdo z nich nechce školné. Dcera, která referovala, že u nich ve třídě na gymnáziu vzníkla taková protiaproubkovská psychóza, že by si nedovolila říci, že bude volit sociální demokracii, tak spolužáci, kteří ve velké míře volili strany vznikající pravicové koalice, komentovali diskuse o zavedení školného "Ti nás ale vypekli, my jim dali hlas a oni takhle". Samozřejmě jejich chyba, že volili aniž se seznámili s programem dotyčných stran. Podle reakcí svých přátel vím, že to není ojedinělý případ, naopak. Mladí školné nechtějí, ale neudělali ten závěr, že pokud ho opravdu nechtějí, musí volit strany, které ho nezavedou. V tom byly současné volby poučné. Teď jde o to, jestli se naučí artikulovat svou politickou vůli a budou schopni proti tomu, co nechtějí ve větší míře vystoupit. Zatím je česká veřejnost i mladí lidé hodně politicky pasivní. Uvidíme, zda se v budoucnu neprobudí a to v jiném směru než u těchto voleb.

Všechny strany politického spektra, jak se dnes říká, jednají UVNITŘ systému, který své dějinné možnosti již vyčerpal, a produkuje proto s luxusem pro menšinu pouze devastaci a sterilnost. "Pravice", "levice", "střed" ve svých programech, aktivitách a vzájemných sporech tento systém UDRŽUJÍ A ZACHOVÁVAJÍ JAKO JEDINOU REALITU, k níž neexistuje alternativa.