Ne digitalizace, to reforma veřejného stavebního práva skončila debaklem
Roman KočíKrach digitalizace stavebního řízení je projev zhroucení reformy veřejného stavebního práva, což negativně ovlivní povolování staveb v ČR nejméně na jednu další dekádu. Důvodem rozhodně nejsou jen technické problémy s informačními systémy.
Povolování staveb v České republice je dlouhodobým systémovým problémem, který se propisuje nejen do oblasti stavebnictví, ale i do dalších důležitých oblastí života současné české společnosti. Ať už jde o otázku nedostupného bydlení, stagnaci některých regionů, málo rozvinutou infrastrukturu, o otázku skutečně nebyrokratické péče o přírodu a krajinu nebo o architektonickou kvalitu a kulturní hodnotu vystavěného prostředí.
Peripetie stavebníků při vyřizování stavebních povolení vyvolávají pocit zklamání občanů nad fungováním veřejné správy, což je bezpochyby jeden ze střípků mozaiky, který v důsledku vede k nárůstu populismu a extremismu v naší zemi.
Na málo funkční systém povolování staveb jsme opakovaně upozorňovány Evropskou unií, která dokonce podmínila čerpání prostředků z velkorysého Národního plánu obnovy realizací skutečné zásadní reformy veřejného stavebního práva. Na to si v současnosti stále ale spíše jen hrajeme, o žádnou systémovou reformu veřejného stavebního práva se nyní ve skutečnosti nejedná.
Tristní stav v povolování staveb v České republice je skutečností všeobecně známou. Před dvaceti lety, po zrušení okresních úřadů a převedení jejich působnosti coby stavebních úřadů na obce se záhy ukázalo, že žádné výrazné zlepšení výkonu veřejné správy na úseku stavebního práva nenastalo — bylo to právě naopak.
Zákonodárce se snažil věc napravit stavebním zákonem z roku 2006, který sliboval „revoluci“ ve stavebním řízení, tedy zejména rychlejší, jednoduší a efektivnější povolování staveb. Nic z toho se však tehdy novému stavebnímu zákonu nepodařilo, a povolování staveb bylo dokonce stále pomalejší, náročnější a naprosto neefektivní.
Zákon z roku 2021: krok správným směrem
Že je situace neudržitelná, ukazovalo i srovnání s celosvětovými daty. Bylo naprosto zřejmé, že je nutné přijít s opravdu zásadní systémovou změnou, jejímž prostřednictvím bychom zajistili skutečné zjednodušení, zrychlení a zefektivnění procesů v oblasti povolování staveb a také v oblasti územního plánování. A bylo jasné, že tato změna se musí týkat především soustavy stavebních úřadů a dotčených orgánů.
To se v podstatě podařilo. Nový stavební zákon, který byl schválen v roce 2021, byl v naznačených parametrech zkoncipován. Především zavedl státní stavební správu a integraci dotčených orgánů do ní.
Rozbujelá, zbytnělá a neefektivní soustava s více než šesti sty stavebních úřadů v obcích měla být nahrazena mnohem úspornější státní stavební správou, do které by se zároveň integrovaly dotčené orgány, které by již nevydávaly všelijaká svá samostatná rozhodnutí, stanoviska, vyjádření apod., kterými byl proces povolování staveb velmi prodlužován.
Ochrana dotčených veřejných zájmů by byla zajištěna přímo stavebním úřadem v jeho rozhodnutí o povolení stavby, a v prostředí stavebních úřadů by ji zajišťovaly specialisté z integrovaných dotčených orgánů.