Fotbal, demokracie a soukromý kapitál
Daniel MittlerV německé Bundeslize zvítězili fotbaloví fanoušci nad investičními skupinami. Velký úspěch občanské společnosti je inspirací k celkovému přehodnocení role soukromého kapitálu ve společnosti.
Německé označení pro kompletní přeměnu energetiky „Energiewende“ podobně jako výraz pro škodolibou radost „Schadenfreude“ obletělo svět. Nyní by se všichni, kdo se zajímají o demokracii, fotbal nebo problematiku financí, měli seznámit s německým slovem „Verein“ — spolek, občanské sdružení. Spolkový model německého fotbalu, jakkoli nepřestává být vystavován těžkým zkouškám, totiž opět ukázal svou sílu.
Loni se vedení německé fotbalové ligy pokusilo vybrat soukromého investora, který se měl starat o globální marketing soutěže. Podle původního plánu se počítalo s investicí přes dvě miliardy eur, proti záměru se však postavili fanoušci. Obávali se nepřiměřeného vlivu investorů, kteří by se mohli snažit ovlivňovat například časy výkopů. Mezi šestatřiceti kluby, které hrají v první a druhou Bundesligu, tehdy plán nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu.
Místo aby od svého záměru vedení německé fotbalové ligy upustilo, o několik měsíců později se jej pokusilo protlačit znovu. Snížilo návrh investic na zhruba jednu miliardu eur během dvaceti let a prohlásilo, že existují meze, které investoři nesmějí překročit — například co se týče herních plánů. Fanoušci se však nenechali opít rohlíkem — už kvůli dřívějším nesplněným slibům vedení Bundesligy.
Finanční experti, jako například místopředseda představenstva 1. FC Kolín nad Rýnem a finanční analytik Eckhard Sauren, upozornili, že existují i méně riskantní způsoby financování německého fotbalu. Občanské organizace, jako například Finanzwende, zase zdůrazňovaly, že podstatou soukromého kapitálu je snaha o kontrolu. Spolu s dalšími finančními experty Finanzwende argumentovala, že vedení ligy prostě nemůže garantovat, že soukromý investor bude po dvě desetiletí dodržovat parametry, které předem slíbil.
Pochybný mandát
Prosincové tajné hlasování dosáhlo potřebné dvoutřetinové většiny jen těsně: čtyřiadvacet z šestatřiceti klubů první a druhé Bundesligy ligy souhlasilo s přepracovaným návrhem. Některé kluby následně zveřejnily, jak hlasovaly. Svůj krok odůvodnily tím, že jako spolky jsou vůči svým členům povinny být transparentní. Tak se rychle ukázalo, kterých deset klubů hlasovalo proti záměru — dva se při hlasování zdržely.