Útok na fotbalový klub s dělnickými kořeny
Jan ŠíchaBorussii Dortmund založili lidé z dělnické čtvrti po konfliktu s farářem. Fotbal spojuje a dává pocit svobody. Po útoku v Dortmundu píše Jan Šícha o fotbale a společnosti.
Za posledních třicet let se v Dortmundu změnilo prakticky všechno. Kromě Borussie. Ta od dvacátých let minulého století hraje dobrý fotbal. Přestože ve středu, den po bombovém útoku, prohrála s Monakem 2:3.
Když vás Dortmundem provádí někdo, kdo je mírně v letech, a ve městě žije od narození, můžete vyslechnout třeba příběh o tom, jak Dortmundu dominovaly vysoké pece. Noční odpich zářil do dálky. Lidé na povrchu žili v kouři, horníci dole v prachu. Jeden z dolů, klenot secesní cihlové architektury, dnes slouží jako muzeum. Areál jako Vítkovice se v Dortmundu nezachoval.
V roce 2002 přijelo tisíc čínských dělníků. Rozmontovali vše, včetně vysokých pecí a odvezli devět tisíc kilometrů daleko. Čtvrt milionu tun železa, oceli, elektroinstalací, ovládacích zařízení a motorů. Rozmontovat, označit, doma sestavit. Jedna z největších logistických operací vůbec.
Budovu dortmundského U, svého času největšího pivovaru západního Německa, jsem mohl ještě vidět jako ruinu. Teď je tam centrum moderního umění a kreativity. Staví se další budovy, učebny, koleje na ubytování, vedle kolejí vlakového nádraží. V Dortmundu se do velké míry podařila transformace průmyslu. Neprodejné pozemky po někdejších ocelárnách se investicí ze spolkových, evropských, zemských a městských peněz změnily ve vyhledávanou adresu.
Domy se staví kolem nově vzniklého jezera. Slušně se daří dortmundským veletrhům, které se ve velké konkurenci dokázaly specializovat. Od nedávna má Dortmund také muzeum německého fotbalu. Lidového sportu číslo 1.
Zpívat, vařit, hrát
Zatím nevíme, kdo v Dortmundu útočil. Dosavadní vyšetřování zjistilo, že nálože byly vyrobeny s velkou dávkou profesionality. Jde možná o první bombový útok, kde viníci mohou být islamisté, leví radikálové, i zfašizovaní fanoušci útočící čert ví proč. Skutečnost, že při útoku byl „jen“ na ruce poraněn fotbalista Borussie, nechává vyniknout občanské, obecně lidské, ale i historické souvislosti úterního útoku.
Fanoušci nabízeli protifanouškům ubytování, když se zápas odložil. Na stadionu vládlo prý neuvěřitelné ticho, když dorazila zpráva o útoku. Fanoušci Monaka pak skandovali „Dortmund“. Nevznikla panika. Jako vždy v podobných situacích zkolabovala mobilní síť, takže lidé byli odkázáni na sebe, na svou kázeň, solidaritu, ochotu.
Borussia patří ke klubům s dělnickými kořeny. Původně ze severního předměstí Dortmundu, kde se sportovalo při katolickém kostele, kam v převážně protestantském Porúří chodili dělníci původně z Polska. Fotbalový klub vznikl proti vůli kněze, který fotbal považoval za neukázněný sport. Borussia znamená latinsky Prusko, osmnácti zakladatelům ale nešlo o nacionalismus, seděli v hospodě pod cedulí pivovaru stejného jména.
Se založením spěchali, protože venku řádil rozlícený farář. Klub byl založen v roce 1909. Konce první války se desátého výročí založení z osmnácti zakladatelů dožila polovina. Za druhé války se kolem tehdy už velmi úspěšného fotbalového klubu utvořila společnost, kde spolupracovali nacisté, komunisté, sociální demokraté a přívrženci křesťansko-konzervativní politiky. Hráče se dařilo vyreklamovat z armády a pracovního nasazení.
Dnešní Borussii si nemá smysl idealizovat. Je to drahý, globalizovaný klub jako každý jiný podobného zvučného jména a umístění v Lize mistrů. S velkým stadionem s emblémy v černé a žluté. Ale stejně. Útok na Borussii je útokem na klub s dělnickými kořeny, na sport, který přispívá integraci. Není zas tolik obecně fungujících dorozumívacích prostředků mezi lidmi. Navzájem si zpívat, vařit dobré věci, kopat mičudu.
Útok v Dortmundu dopadl v rámci možností šťastně, nechal vyznít pár velmi lidských momentů, a připomínají se při něm kořeny fotbalu jako spojující a emancipační hry. Farnost na severu Dortmundu, kde farář nepřál fotbalu a chlapi si to zařídili po svém, dosud existuje.
Třeba tam současný farář o Velikonocích v kázání vyjádří názor, že lítý farář z počátku dvacátého století šel v nebi do sebe a podílel se na tom, že při bombovém útoku na Borussii nikdo nebyl zraněn. Ať si to v původním fotbalovém duchu tolerance a férové soutěže mohou užít všichni.