Řádění bolsonarovců v Brazílii s odstupem: vítězem může být nakonec i Lula
Petr JedličkaLidem, kteří 8. ledna vpadli do brazilských vládních budov a zdemolovali interiér, šlo z části opravdu o převrat. Dle útržků z vyšetřování chtěli zaktivizovat souvěrce v armádě. Zatím však těží z události nejvíce ten, kterého měla sesadit.
Byla to událost, již u nás hodně přehlušily prezidentské volby, z hlediska obecných trendů ve světě je ale důležitá. Řeč je o vpádu stoupenců bývalého „trumpistického“ prezidenta Brazílie Jaira Bolsonara do sídel nejvýznamnějších institucí státu, který se odehrál 8. ledna. V budově Kongresu, nejvyššího soudu a úřadu prezidenta řádili bolsonarovci několik hodin, než byli zpacifikováni.
Přirozeně se zde nabízí srovnání s podobnou akcí „trumpovců“ ve Washingtonu z 6. ledna předminulého roku, kde vzal dav stoupenců Donalda Trumpa útokem Kapitol — sídlo amerického Senátu a Sněmovny reprezentantů. Viděno z odstupu byl ovšem brazilský útok spíše jiný. Tedy: bylo zde více rozdílů než podobností.
Pokud jde o motivy — u obou útoků lze vidět přesvědčení o zmanipulování proběhlých voleb. V USA se konaly v listopadu 2020. V Brazílii v říjnu 2022. Bolsonaro na rozdíl od Trumpa ale nešířil teorii o zfalšovaných volbách po své porážce nějak moc agilně; v Brazílii také nebyla obří strana podobná americké republikánské, která by poraženého vůdce v povolebním lhaní podporovala.
Brazilský exprezident mluvil o manipulacích zejména před volbami. Po nich svou porážku sice ceremoniálně nepřiznal, ale většina jeho burcování se omezovala na víceznačné vzkazy na sociálních sítích. V době útoku z 8. ledna byl navíc Bolsonaro mimo zemi — na dovolené na americké Floridě.
Vlastní akce bolsonarovců proběhla — a to je další rozdíl oproti USA — až týden po inauguraci skutečného vítěze voleb: levicové legendy Luly da Silvy. A proběhla — což je vůbec nejzajímavější — v neděli: v době, kdy v napadených budovách už nikdo nebyl a nepracoval. Připomeňme, že trumpovci v USA se dobývali do Kapitolu za plného chodu, během ceremoniálního vyhlašování volebních výsledků a přímo ohrožovali přítomné zákonodárce.
U bolsonarovců přešel v útok odpolední protestní průvod, mašírující po bulváru brazilského hlavního města Brasília, na nějž byly autobusy svezeny asi čtyři tisíce lidí; do budov jich proniklo několik set. V USA pronikly do Kongresu dva tisíce trumpovců.
Účastníci bolsonarovské akce nebyli ozbrojeni a nikdo za celý den nepřišel o život. V USA zbylo po útoku pět mrtvých, přičemž několik dalších lidí spáchalo následně sebevraždu. V Brazílii byl při objasňování události nejskloňovanějším tématem podstav a laxnost přítomných policistů, z nichž někteří se s bolsonarovci přímo fotili.
Skutečně pokus o převrat
Čeho tedy — viděno s odstupem — chtěli vlastně bolsonarovci dosáhnout? Znalci brazilských poměrů a dopisovatelé se již víceméně shodují: z části šlo o organizovanou demonstraci síly, z části o vybíjení hněvu a frustrace z povolebního vývoje a z části skutečně o pokus o převrat. Převratu přitom nemělo být dosaženo vlastním vpádem do budov a nějakým aktem uchopení moci v nich, ale vyvoláním dojmu hlubokého rozvratu ve státě, který by — v myslích bolsonarovců — přiměl k převratu armádu.
Mezi skalními bolsonarovci se již od předloňska šířila zvěst, že armáda se na zásah připravuje — že jen čeká na vhodnou situaci, a pak převezme kontrolu, zkorumpované politiky pozavírá a v čele státu potvrdí Bolsonara, někdejšího kapitána výsadkářů.
Stovky nejzavilejších stoupenců exprezidenta již od voleb kempovaly ve stanových městečkách před kasárnami v nejdůležitějších městech, pokřikovaly na přítomné vojáky a snažily se je pobídnout k akci. Další skupinky bolsonarovců pak záměrně šířily dojem chaosu a mimořádné situace v zemi, a to různými blokádami silnic či protesty s prvky vandalismu vůči státním institucím. Objevily se dokonce i dílčí pokusy o teroristický útok, například odpálením nálože u palivových nádrží na jednom z letišť.
Armáda nicméně nepovstala, ba naopak. Po vpádu do vládních budov pomáhala policejním posilám bolsonarovce pacifikovat, a nakonec vyklízela i jejich stanová městečka. Všichni pozorovatelé ovšem dlouhodobě upozorňují, že Bolsonaro má v důstojnickém sboru řadu stoupenců. Jen málokoho překvapilo, když nový prezident Lula vyměnil po události mimojiné i náčelníka generálního štábu.
Celkově skončil 8. leden s asi osmdesáti zraněnými a mnohamilionovou škodou. Na dva tisíce bolsonarovců bylo zadrženo a 1200 z nich bylo na konci ledna plnohodnotně ve vazbě. Organizátory má odhalit probíhající vyšetřování. Stopy zatím ukazují na Bolsonarovi stoupence mezi agrobarony — od nich šly peníze na přibližně osmdesát autobusů, které většinu bolsonarovců 8. ledna do Brasílie navezly.
Svolávání k akci se jinak dělo prostřednictvím whatsappových a telegramových výzev mezi desítkami tisíc lidí, kteří se na sociálních sítích propojili už při starších protestech a během volební kampaně. Všichni dostali pozvánku na „Plážovou párty“ či „Selminu oslavu“, přičemž jméno „Selma“ zde odkazuje na „Selva!“ (v překladu džungle), což je bojový pokřik brazilské armády. Zájemcům o akci bylo doporučeno, aby nechali doma děti a seniory, oblékli se do brazilských barev a vzali si obličejové masky na ochranu, protože se budou „házet pálivé koláče“.
Trochu úsměvné je, že ač bolsonarovci používali ve své komunikaci krycí výrazy typu „párty“ či „pálivé koláče“, nechávali v konverzacích zároveň jména kontaktních osob a jejich telefonní čísla. Navíc podobně jako v USA si mnozí účastníci vpádu svoje řádění ve vládních budovách točili a streamovali rovnou na sociální sítě, čímž velmi usnadnili práci vyšetřovatelům.
Typy bolsonarovců
Kdo jsou oni lidé, kteří se pustí do podobné akce — kteří by byli rádi za převrat? Podle vydaných analýz je to dost různé. V pozadí bolsonarovského hnutí stojí dlouhodobě tři skupiny, přezdívané beef, bible a bullets. To označuje agrobarony, radikální evangelikálské kazatele a část důstojnictva. Řadoví bolsonarovci jsou vesměs lidé nespokojení s tradiční brazilskou politikou. Tato nespokojenost má ale různé formy i důvody, často jednoduše dlouhou politickou krizi a systémovou korupci.
Rozhovor●Petr Jedlička
Prezidentské volby v Brazílii: Lula je favorit, obavy z Bolsonara se potvrdily
Ve volbách v roce 2018 získal Bolsonaro 57 milionů hlasů ze 115 milionů odevzdaných. Ve volbách 2022 to bylo ještě o milion více. Kladně ke vpádu se nyní v průzkumech postavila méně než sedmina z těchto 58 milionů, tedy přibližně tři procenta ze všech Brazilců. Více než 60 procent Bolsonarových voličů ale obhajuje vpád alespoň „z části“.
Mezi těmito „částečníky“ je dnes populární teorie, že k vandalismu a násilí svedli dav z 8. ledna provokatéři z lulovského tábora. Jde-li o plné schvalovače, běží právě o ony nejzavilejší bolsonarovce, kteří už od podzimu žádali armádu o převrat.
V průběhu týdnů kolem vpádu se mezi skalní bolsonarovce vypravil točit například dokumentarista Filipe Galvon. V rozhovoru pro francouzskou státní televizi hovoří o „pestré směsici “, přičemž zvláště často jsou zastoupeni hodnotoví ultrakonzervativci, tedy lidé přesvědčeni o postupujícím rozpadu společnosti v důsledku liberálnějšího přístupu k rodičovství, potratům či sexuálním menšinám, a potom lidé s konspiračním myšlením. „Jsou to lidé, kteří vás upřímně přesvědčují, že se v Brazílii chystá nastolení komunismu (…) nebo se vidí jako bojovníci proti novému globálnímu řádu a Sorosovým zaprodancům, kteří chtějí zbourat všechny hranice a podobně,“ uvádí Galvon.
Politologové upozorňují, že snaha vytěžit nespokojené či obávající se voličstvo pomocí nabídky výrazně odlišného lídra, antiestablishmentové rétoriky a konzervativně-nacionálního populismu je trendem napříč demokratickými zeměmi. Příslušní lídři pak po zvolení prosazují politiku výhodnou pro určitý segment domácích velkopodniků (zde agrokoncernů využívajících půdu z odlesňovaného pralesa), kombinovanou s mohutným píár a kusými sociálními opatřeními.
Nijak převratné výsledky takové politiky jsou následně překrývány zveličováním hrozeb a spádů všelijakých nepřátel. I bezprostřední důsledky bývají podobné — jak vidno nedávno z USA a nyní tedy z Brazílie.
Posila pro Lulu?
Brazilskou politickou scénu 8. leden přechodně sjednotil — odsoudila jej celá s výjimkou největších extremistů. O účastnících vpádu se i v pravicovém tisku začalo psát jako o „teroristech“. Určitou formu distance zvolil i sám Bolsonaro, když napsal, že protest z 8. ledna „překročil hranici“.
V zemi probíhá zmiňované vyšetřování. Odpovědnost za podstav a laxnost nasazené policie si přehazují guvernér federálního distriktu Ibaneis Rocha, který je aktuálně suspendován, a jeho tajemník pro bezpečnostní otázky Anderson Torres, za Bolsonara ministr spravedlnosti. Torres, který před vpádem prokazatelně odmítl posílit ostrahu vládního okrsku, čelí už oficiálnímu obvinění ze sabotáže.
Zpravodajové v Brazílii mluví o tom, že celá událost může v posledku paradoxně pomoci stávajícímu prezidentu Lulovi. Lula totiž musí kvůli výsledku parlamentních voleb neustále skládat různé široké koalice. Velká část politiků i politických formací v Brazílii přitom tradičně lavíruje mezi různými tábory a spekuluje koho podpořit. A bolsonarovský tábor v parlamentu — formálně nejsilnější opoziční formace — se od útoku štěpí.
Lulova vláda může po vpádu v klidu provést obměnu velitelského sboru v ozbrojených složkách. Postavila se za ní většina médií, všichni guvernéři i výrazně větší část brazilské společnosti. Od vpádu proběhlo dokonce již několik obřích „prodemokratických“ demonstrací.
Bolsonarismus poražen není, ale současné protesty stoupenců exprezidenta jsou už menší, kontrolovanější a klidnější. Sám Bolsonaro dlel až do konce ledna stále na Floridě a většina pozorovatelů se domnívá, že pokud se vrátí, bude snaha, aby se z odpovědnosti z chování stoupenců zodpovídal i on. V Brazílii blok vůči stíhání vysokých politiků nemají. Své o tom ví ostatně i Lula, jež strávil v letech 2018 a 2019 po antikorupčním tažení Lava Jato 580 dní ve vězení.
Patří se ještě připomenout, že 40 procent Brazilců uvádí i dnes v průzkumech, že Lula není prezidentem díky tomu, že získal více hlasů ve volbách (a tedy nemá demokratický mandát).
37 procent Brazilců se pak i dnes hlásí v šetřeních k názoru, že armáda by měla povstat a poslední volby anulovat.
Přímo nastolení vojenského režimu podporuje 10 procent Brazilců, což je však relativně příznivé číslo. Rok před volební výhrou Bolsonara v roce 2018 to bylo 22 procent.
https://www.wilsoncenter.org/article/unifying-brazil-will-be-lulas-biggest-challenge-office